Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 658.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát odepřel souhlas k trestnímu stíhání senátora Ivana Bodnára na základě trestního oznámení Šarloty Komarinské, choti okresního náčelníka v Terešvě, pro přečin ublížení na cti podle § 2, 3 odst. II. bodu 1 a § 4 odst. II, zák. čl. XLI- z roku 1914.

Šarlota Komarinská, choť okresního náčelníka v Terešvě, podala u sedrie v Užhorodě návrh na zavedení trestního řízení pro ublížení na cti proti redaktorům časopisu >Karpatská Pravda< v Užhorodu pro obsah zprávy z Hrušova v tomto časopise uveřejněné.

Vyšetřující soudce podle tohoto návrhu zavedl trestní řízení proti redaktorům. >Karpatské Pravdy< Josefu Bojčukovi a Ivanu Mondokovi.

Při zodpovědném výslechu 22. října 1927 udal redaktor Josef Bojčuk, že autorem inkriminovaného článku jest senátor Ivan Bodnár (v protokole jest uvedeno, že Bodnár jest senátorem poslanecké sněmovny!)

Vyšetřující soudce výrokem ze dne 5. prosince 1927 rozšířil k návrhu soukromé žalobkyně vyšetřování též proti senátorovi Ivanu Bodnárovi a byl senátor Ivan Bodnár dožádaným okresním soudem v Tiačevě jako obviněný k výslechu obeslán a 24. ledna 1928 týmž soudem jako obviněný vyslechnut. Senátor Ivan Bodnár při tomto výslechu uvedl své informátory a nastoupil důkaz pravdy, neuplatnil však nikterak právo imunitní.

Sedrie v Užhorodě předložila pak spisy vrchnímu státnímu zastupitelství v Užhorodě za tím účelem, aby vyžádán byl souhlas k trestnímu stíhání senátora Ivana Bodnára.

Teprve v tomto stadiu postřehlo správně vrchní státní zastupitelství v Užhorodě, že dosavadním řízením imunitní právo senátora Ivana Bodnára bylo porušeno a vyrozumělo o tom praesidium soudní tabule v Košicích.

Imunitní výbor stejně konstatoval, že imunita senátora Ivana Bodnára byla porušena již tím, že dříve, než imunita senátorova byla k žádosti soudce senátem zrušena, bylo vyšetřujícím soudcem vyšetřování i na senátora Bodnára rozšířeno, že byl senátor Bodnár jako obviněný k soudu obeslána vyslechnut. Při tom jest zcela nerozhodné, že senátor Bodnár dobrovolně se k soudu dostavil a jako obviněný vypovídal a proti porušení imunity námitek nevznesl.

Bylo imunitnímu výboru nyní rozhodovati ve věci:

Znění inkriminovaného článku jest toto: >Hrušovo (od nášeho selkora). Z bujnosti hlavy potloukli. V Hrušově dne 13. listopadu t. r. večer opilí násilníci jeli ze Solotviny přes ves Hrušovo; darmojedi zpívali a máchali rukami a tak hlavami se v kupu srazili a rozbili hlavu paní velkomožné hlavního služného Komarinského tak, až krev tekla. A oni vymyslili, že to nějací chlapi kameny paní hlavu rozbili a jali se hledati ty děti, ale dětí žádných nenašli. V tu chvíli jel vozem mladý člověk Vasil Mazur a toho opilá kapitalistická (buržoasní) banda nevinného napadla a pobila kameny a revolvérem tak, že člověka na několika místech poranili, který jim daň platí, aby dobře jedli a nic nedělali a v automobilech se vozili. Tak se chovají kapitalisté (buržoasie), tak nuzují darmojedi.<

Imunitní výbor uvážil obsah tohoto inkriminovaného článku a dospěl k názoru, že objektivně ve článku není ničeho obsaženo, čím by mohla býti soukromá žalobkyně dotčena na své cti, pokud pak o některých účastnících vyjížďky automobilem se v článku tvrdí, že v opilosti spáchali čin trestný, tu po názoru imunitního výboru nemá paní soukromá žalobkyně k stíhání senátora Ivana Bodnára legitimace.

Proto imunitní výbor navrhuje senátu, aby v této věci odepřel souhlas k trestnímu stíhání senátora Ivana Bodnára.

V Praze, dně 12. června 1928.

Ing. Klimko v. r.,
předseda.

Dr. Ot. Krouský v. r.,
zpravodaj.