Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 665.

Letošní klimatické poměry vyvíjejí se krajně nepříznivě pro zemědělskou výrobu. Na jaře dlouho trvající mrazy neobyčejně zpozdily jarní práce, v dubnu a květnu chladné počasí taktéž nepřispělo k příznivému vývoji zemědělských plodin, které také v mnohých krajích trpěly suchem, takže již dnes je jisto, že v mnohých krajích bude úroda velmi malá.

V posledních týdnech postiženy byly i velké oblasti živelními pohromami, tak krupobitím zničena téměř úplně úroda na Počátecku, Jihlavsku, Třebíčsku, Kralovicku, Berounsku a Křivoklátsku a v celé řadě dalších okresů. Postavení postižených zemědělců je neobyčejně svízelné a u mnohých je přímo ohrožena jejich existence. Při neobyčejně intensivním způsobu hospodaření u nás, vkládá zemědělec každoročně ať již ve formě práce, umělých hnojiv, osiva a sádi atd. veliké obnosy do půdy v tom očekávání, že sklizeň vynahradí mu veškeru práci a vrátí do půdy investované obnosy. Živelní pohroma takřka v několika okamžicích zničí veškeré tyto naděje a zmaří veškeré náklady vynaložené k získání sklizně. V celé řadě obcí provedena byla v minulých letech pozemková reforma a drobní zemědělci, bezzemci a bývalí zaměstnanci na velkostatcích ve snaze zajistiti soběstačnost svých hospodářství a existenci svých rodin, žádali o příděl půdy a museli se ve většině případů jak na zaplacení alespoň prvých splátek přídělové ceny, tak i na rozšíření svých hospodářství vypůjčiti peníze, a obzvláště pocítí ztrátu sklizně.

Nemá-li dojíti ku zničení existencí celé řady samostatných zemědělců, jest rychlá státní pomoc naprosto nutna. Jest to v zájmu jak postižených zemědělců, tak i v zájmu státu a celého našeho národního hospodářství, neboť postižení byli až dosud těmi nejlepšími poplatníky a jako samostatní podnikatelé svojí pílí a prací přispívali k hospodářskému rozvoji státu.

Každoročně se opakující živelní pohromy opětně a opětně dokazují nutnost zveřejnění živelního pojištění. Živelní pohromy působí každoročně našemu zemědělství hmotné škody okrouhle asi 200 milionů Kč a státní pomoc a daňové odpisy mohou jen z malé části nahraditi tyto ztráty. Většina zemědělců následkem přespříliš drahého pojištění není proti těmto škodám pojištěna, neboť dle statistiky není pojištěním kryta ani jedna desetina pojistné hodnoty. Naše vlády i parlamentní sbory již od převratu věnovaly pozornost potřebě zveřejnění živelního pojištění a již v roce 1923 schválen byl zákon o zřízení fondu pro účely veřejného pojištění a řádně vyhlášen pod číslem 149 ve Sbírce zákonů a nařízení. Podle tohoto zákona měl býti zřízen u min. zemědělství fond ve výši 50 milionů Kč pro účely veřejného živelního pojištění. Zákonem ze dne 25. září 1924, čís. 219 Sb. z. a nař. stala se změna v tom smyslu, že z původní částky 50 milionů Kč mělo se použíti obnosu 10 milionů Kč na podpory krajům postiženým živelními pohromami v roce 1924. Dosud však proveden pouze tento zákon a v jeho smyslu použito asi 7 milionů Kč na krytí škod způsobených živelními pohromami v roce 1924. Ostatek z původních 50 mil. Kč zbývá tudíž na zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění, jak stanoví § 1 zákona čís. 149 z r. 1923. Zákon tento však dosud neproveden pravděpodobně jen z toho důvodu, že vláda čekala na vypracování zákona o veřejném živelním pojištění.

Podle našich informací je tento zákon dnes již skutečně připraven a vypracován na principu dobrovolnosti pojištění ve smyslu později přijatých resolucí jak v poslanecké sněmově tak i v senátě N. S. Je proto povinností vlády, aby tento zákon co nejrychleji předložila oběma sněmovnám k projednání a schválení tím spíše, když je bezesporným, že jak vláda při předložení, tak i zákonodárné sbory při projednávání a schvalování zákona čís. 149 Sb, z. a n. z roku 1923 měly na mysli a chtěly zříditi fond, který by urychlil a umožnil u nás zavedení veřejného živelního pojištění a to jak proti škodám živelním, tak i proti škodám vzniklým pádem dobytka, jak je patrno jak z důvodové zprávy vládního návrhu (tisk posl. sněm. čís. 4.189 z I. volebního období), tak i ze zpráv výborů zemědělského a rozpočtového posl. sněmovny (tisk čís. 4.204) a ze zprávy senátních výborů národohospodářského a rozpočtového (tisk 1.708), kterými doporučily tyto výbory vládní osnovu ke schválení. Jak zveřejnění živelního pojištění u nás je potřebné a nutné je nejlépe viděti z toho, že obě sněmovny opětně a opětně vrací se k tomuto požadavku a v resolucích vyzývají vládu k předložení příslušného zákona. Uvádíme na př. resoluci posl. Prokůpka, Dubického a Štolby, přijatou dne 13. října 1925 ve 375. schůzi posl. sněmovny, resoluci přijatou dne 15. října 1925 ve 289. schůzi senátní a dvě resoluce přijaté v 97. schůzi posl. sněmovny dne 8. července 1927. Podepsaní mají proto za to, že netřeba dokazovati nutnost a potřebu zveřejnění živelního pojištění a že je také jasné, že naše zákonodárné sbory žádají a přejí si urychlené podání a provedení příslušného zákona.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby na zmírnění škod způsobených živelními pohromami v různých krajích našeho státu a na zajištění zemědělců před podobnými škodami v budoucnosti provedla následující opatření:

1. dala škody úředně vyšetřiti a zjistiti,

2. prominula postiženým předepsané daně na rok 1928 včetně daně z obratu,

3. bezúročně posečkala těm, jichž existence je ohrožena, i odepsala a prominula starší dosud nezaplacené daně,

4.dala pokyn k zahájení akce na opatření osiva, steliva a umělých hnojiv pro postižené kraje a povolila co největší slevy na železnicích na dovoz těchto potřeb,

5. dala pokyn Státnímu pozemkovému úřadu, aby nevymáhal, ale naopak bezúročně posečkal nezaplacené splátky na přídělovou cenu drobným nabyvatelům půdy, kteří byli poškozeni živelními pohromami,

6. poskytla potřebné prostředky a spolu se zeměmi a okresy podporovala opravu poškozených cest obecních, silnic okresních a komunikací vůbec,

7. provedla alespoň v nejtížeji postižených oblastech nouzové práce, jmenovitě stavby cest a silnic a podniky meliorační a tak opatřila postiženým zaměstnání a výživu,

8. poskytla účinnou a rychlou peněžní pomoc alespoň těm postiženým, jejichž existence je vážně ohrožena,

9. předložila co nejdříve zákonodárným sborům k parlamentnímu projednání již připravenou osnovu zákona o zveřejnění živelního pojištění a ihned provedla schválený již zákon ze dne 4. července 1923 o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění čís. 149 Sb. z. a nař.

V Praze, dne 12. června 1928.

V. Donát, Vraný, Sáblík,

J. Stržil, Šimonil, Lukeš, Sehnal, Prošek, F. Olejník, Roháček, dr Havelka, J. Dresler, Hrubý, Štolba.