Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 680.

Československá republika má podle článku 203, č. 2 mírové smlouvy St. Germainské a článku 186, č. 2 mírové smlouvy Trianonské povinnost převzíti ke své tíži dluhopisy státního předválečného nezajištěného dluhu rakouského a uherského, uložené na zdejším území. Které to dluhopisy jsou, uvedeno jest v § 2 navrhovaného zákona. Podmínky převzetí stanoveny jsou v § 3 navrhovaného zákona.

Dluhopisy takto převzaté započítají se do podílu, který republice na nezajištěném dluhu přidělila Reparační komise; je to 41,7% u dluhů rakouských a 15,945% u dluhů uherských; u 4% uherského vyvozovacího pozemkového dluhu a u 4 1/2 % obligací za výkup výčepních regálních práv je to 17,303%. Případné přebytky nebo schodky vyrovnají se mezi jednotlivými nástupnickými státy podle ustanovení mírových smluv a po případě podle zvláštních dohod je modifikujících.

Závazek z převzatých dluhopisů vztahuje se na úrokové a kapitálové splátky, dospělé po účinnosti mírových smluv, t. j. po 16. červenci 1920 u dluhopisů rakouských a po 26. červenci 1921 u dluhopisů uherských.

Předválečné dluhopisy byly vyměňovány za prozatímní listy, kterážto výměna jest z největší části provedena a zbývají již jen některé menší, posud nevyměněné položky, za které budou vydány přímo definitivní dluhopisy.

Částka za prozatímní listy nevyměněné činí 967,000.000 K v připadá větším dílem, t.j. 758,000.000 K na dluhopisy vinkulované.

Návrh zákona upravuje:

I. výměnu prozatímních listů za definitivní dluhopisy náhradní renty;

II. přímou výměnou nepřevzatých posud dluhopisů těch kategorií, za něž se již vydávaly prozatímní listy, za definitivní dluhopisy náhradní renty;

III. převzetí předválečných nezajištěných dluhopisů, za které se nevydávaly prozatímní listy, buď výměnou za dluhopisy náhradní renty nebo výplatou v hotovosti;

IV. převzetí předválečných nezajištěných dluhopisů znějících na jméno nebo jinak vinkulovaných všech kategorií.

Předválečné dluhopisy, které byly již vyměněny za prozatímní listy, po případě za dluhopisy moučné nebo konsolidační půjčky, byly tím také již převzaty a závazek z nich splněn vydáním nových dluhopisů.

Hlavním účelem navrhovaného zákona jest úprava dluhopisů posud nepřevzatých, neboť úřední úschova není ještě převzetí, musí tu býti ještě další podmínky, uvedené v § 3. Dluhopisy těmto podmínkám nevyhovující nebudou převzaty a vydají se z úřední úschovy.

Ministru financí dostává se navrhovaným zákonem dvojího zmocnění, aby totiž ve vhodné době přeměnil, ovšem se svolením majitelů, náhradní věčnou rentu na rentu umořitelnou, a dále, aby zařídil výplatu úroků ze státních vinkulovaných dluhopisů u poštovního úřadu šekového.

Důsledkem prvního zmocnění je výhoda pro majitele rent věčných, kteří by se spokojili za to s úrokem nižším než u věčných rent. Finanční správa mohla by tak umořiti část státního dluhu bez značnějšího zvýšení ročního rozpočtového zatížení.

Druhé zmocnění sleduje zjednodušení pokladní manipulace a jest rázu všeobecného, neboť týká se všech státních dluhopisů.

Navrhovaný zákon je provedením mírových a mezinárodních smluv.

Výbor ústavně-právní projednal usnesení poslanecké sněmovny ve své schůzi dne 20. června 1928 a usnesl se navrhnouti senátu, aby přijal usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o převzetí státního předválečného dluhu nezajištěného, a to beze změny tak, jak obsaženo je v senátním tisku č. 671.

V Praze, dne 20. června 1928.

Dr Luděk Krupka v. r.,

předseda.

Dr Otakar Havelka v. r.,

zpravodaj.

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi dne 21. června 1928 usnesení poslanecké sněmovny o převzetí státního předválečného dluhu nezajištěného, a navrhuje senátu v souhlase s výborem ústavně-právním přijetí usnesení poslanecké sněmovny beze změn tak, jak obsaženo v senátním tisku č. 671.

V Praze, dne 21. června 1928.

Dr J. Karas v. r.,

předseda.

Dr Otakar Havelka v. r.,

zpravodaj.