Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 681.

Soustava drobných mincí měny československé souvisí s vývojem měnovým po převratě.

Za války důsledkem poklesu hodnoty peněz mizely z oběhu i drobné mince s hodnotným obsahem, především mince stříbrné, později i mince bronzové. Trval proto v prvých letech po převratu veliký nedostatek drobných mincí.

Bylo tudíž třeba po odloučení měny a okolkování bankovek pamatovati rychle na samostatnou soustavu mincí drobných.

Ražba mincí kovových narazila však na značné technické obtíže následkem nedostatku odborných sil k vedení jediné mincovny nacházející se na území republiky Československé, kterážto mincovna byla k tomu úplně devastována. Též působilo nesnáze opatřiti kovy, potřebné k ražení mincí. Zahájena byla u nás ražba mincí 20 a 50haléřových a staženy zároveň staré mince 24haléřové. Nato ihned následovala ražba mincí korunových a podařilo se koncem května roku 1922 opatřiti první kovové koruny československé.

Jednokorunová drobná mince vžila se již úplně, v mysli obyvatelstva trvá o ní představa určité jednotky peněžní a zůstává takto pevným bodem pro další budoucnost v naší soustavě drobných.

Kolem této jednotky vytvořovány byly další články soustavy drobných typ za typem, podle toho, jakého typu ukazovala se největší potřeba a pro který typ byly splněny technické podmínky ražební.

Následovaly po koruně mince vyjadřující zlomek její, a to v roce 1923 deseti-a pětihaléře a konečně v roce 1924 i dvouhaléře.

Nad korunou pak byla v roce 1925 zavedena ražba kovových pětikorun a tím byl dovršen náš systém drobných mincí.

Pro každou z uvedených skupin byl stanoven kontingent drobných zákonem celkem za 540 milionů Kč, a to jako kontingenty speciální pro 20 h, 50 h a 1 Kč 200 milionů Kč, pro 10, 5 a 2 h - 40 milionů Kč a pro 5 Kč 300 milionů Kč.

Po stabilisaci měny nastala otázka, zda a do jaké míry naše soustava drobných odpovídá oběhové potřebě vzhledem ku stabilisované jednotce peněžní.

Tu se ukazuje, že dvouhaléře ztrácejí svou upotřebitelnost a tudíž i oprávněnost a že v soustavě drobných při stabilisované koruně dnešní hodnoty nemohou míti trvale místa.

Dále se ukazuje, že speciální kontingenty stanovené dřívějšími normami pro jednotlivé skupiny drobných nevyhovují, neboť ražbou každé vyšší peněžní jednotky se sníží potřeba jednotky nižší.

Lze proto nahraditi kontingenty speciální platné pro všechny jednotlivé typy drobných kontingentem generálním,v jehož rámci musí zůstati úhrn ražby veškerých drobných, kterýžto celkový kontingent stanoví se osnovou zákona nejvíce za 600 milionů Kč jmenovité hodnoty (§ 5, odst. 1.).

Ražbu jednotlivých druhů mincí nutno přizpůsobiti skutečné jejich věcné potřebě (§ 5, odst.2.).

Při stanovení celkového kontingentu 600 milionů Kč vzat byl zřetel na oběh dnešních papírových desetikorun.

Oběh drobných mincí 2 h, 5h, 10 h, 20 h, 50 h, 1 Kč a 5 Kč činil ke dni 31. prosince 1927 úhrnný peníz.... 270,206.649 Kč,

Papírových 10 Kč obíhalo ke dni 31. prosince 1927 za....... 241,591,922 Kč v celku... 511, 798.571 Kč

Při dosavadním stanoveném celkovém kontingentu drobných mincí penízem 540,000.000 Kč a při počtu papírových 10 Kč okrouhle.... 240,000.000 Kč v celku... 780,000.000 Kč jeví se průměr mezi oběhem a kontingentem asi 645,000.000 Kč.

Osnovou zákona stanovený nejvyšší obnos 600 milionů Kč jmenovité hodnoty pro všechny drobné mince jeví se býti proto dostatečný pro potřebu oběhu mincí drobných, zejména uváží-li se, že proti dosavadnímu celkovému kontingentu drobných peněz (včetně papírových korun) 780,000.000 Kč skutečný oběh těchto drobných peněz 511,798.571 Kč jest značně nižší.

Pokud se týká papírových desetikorun, lze uvésti, že sice papírové desetikoruny tvořily část státovkového dluhu, ale že národohospodářsky byly náhradou za mince drobné, které do státovkového dluhu nenáležejí.

Soustava drobných takto pojatá vyžaduje doplnění o novou kovovou desetikorunu.

Psychologický poměr obyvatelstva ke kovovým mincím bude dojista lepší, jestliže peněžní značka nebude pouze kovovou značkou bez hodnoty, nýbrž v rukou majitele i přímo-hodnotou, třeba menší ještě, nežli je platnost (jmenovitá hodnota) peníze samotna. Dá se tedy očekávati, že poměr k nové desetikoruně bude u obyvatelstva, které odvyklo vyšším kovovým mincím, příznivější, budou-li raženy ze stříbra.

Ovšem dle povahy své jako drobná mince nemá obsahovati stříbrná desetikoruna za 10 Kč stříbra, jelikož při nutném legování stříbra s mědí dospělo by se k minci neprakticky veliké a těžké, pak zejména proto, že při plnohodnosti drobné mince stříbrné by při možném vzestupu ceny stříbra mizely z oběhu. Neb pak by měla mince větší hodnotu jako kov (vnitřní hodnotu) nežli jako mince (jmenovitou hodnotu).

Spočívá proto v podstatě mince drobné, že obsahuje méně kovu hodnotného, nežli sama platí.

Dle toho má býti nová kovová desetikoruna mincí stříbrnou a má obsahovati stříbra v menší ceně než znamená její jmenovitá hodnota. Vzhledem na nutnost, aby soustava naších drobných mincí byla definitivní a se zřetelem k tomu, že dnešní ražba vžité již jednokoruny zůstává pevným bodem, který i do budoucností musí zůstati osou, kolem které se bude utvářeti soustava drobných, zůstala by dnešní kovová pětikoruna anomalií.

Bylo by ji nutno vzíti z oběhu, poněvadž mezi korunou dnešní a stříbrnou desetikorunou nebylo by prostory pro nynější kovovou pětikorunu. Typu pětikoruny, dnes již plně vžitého, nelze však postrádati.

Zřetel k definitivní technické úpravě naši soustavy drobných mincí vede tedy k tomu, aby dnešní kovová pětikoruna byla vzata z oběhu a nahrazena postupně pětikorunou stříbrnou, umístěnou rozsahem mezi dnešní korunou a budoucí stříbrnou desetikorunou.

Především nutno tedy nahraditi dnešní pětikorunu menší mincí stříbrnou. Na to pak může nastoupiti nová stříbrná desetikoruna. Po skončení tohoto procesu bude naše soustava drobných vybudována od 5 h do 10 Kč.

Potřebě jubilejní mince pro rok 1928 bude vyhověno ražbou stříbrné desetikoruny, které by nesloužily oběhu, nýbrž jen účelům památkovým, a vydány by byly jen v určitém množství. Na dosavadních mincích 5 h, 10 h, 20 h a 50 h, jakož i na koruně, se naprosto ničeho nemění.

Nově budou račeny stříbrné pětikoruny a stříbrné desetikoruny.

Dnešní pětikoruny budou brány postupně z oběhu a nahradí se podle potřeby napřed novými stříbrnými 5 Kč a později i stříbrnými 10 Kč.

Dvouhaléře vezmou se z oběhu a nebudou jínými nahrazeny.

Výměna obou těchto mincí 5 Kč i 2 h bude se díti beze srážky a v době dostatečně dlouhé, aby nikdo výměnou nebyl poškozen.

Mince rakousko-uherské nejsou nadále zákonným platidlem.

Stanoví se poměr kovové směsi mincí po 5, 10, 20 a 50 haléřích a mince korunové, počet mincí na kilogram mincovního kovu a jich úprava nezměněně, jak určeno jest zákony č. 94/1921 a 195/1922 Sb. z. a n.

Dále stanoví se směs, zrno, váha, úchylka čistoty, průměr a zevní úprava nových stříbrných pěti- a desetikorun.

Stříbrné pětikoruny budou se raziti ze směsi v poměru (zrnu) 500 dílů stříbra ku 500 dílů mědi, stříbrné desetikoruny ze směsi v poměru (zrnu) 700 dílů stříbra ku 300 dílům mědi.

Hrubá váha (stříž) desetikoruny jest 10 gramů, pětikoruny 7 gramů a čistost desetikoruny 7 gramů, pětikoruny 3'5 gramů.

Průměr desetikoruny jest 30 mm a pětikoruny 27 mm.

Všechny poštovní úřady jsou povinny, pokud tím vážně netrpí služba jejich, vyměňovati předložené druhy drobných mincí neopotřebovaných nebo jen oběhem opotřebovaných za druhy jiné.

Státní a jiné veřejné pokladny jsou povinny, pokud tím vážně netrpí služba jejich, přijímati všechny drobné mince bez obmezení.

Národní banka Československá jest povinna vyměňovati drobné mince neopotřebované bez obmezení za jiná platidla a mince obyčejným oběhem opotřebované za platidla téhož i jiného druhu.

Tímto způsobem skutečná potřeba drobných mincí samočinně bude regulována.

Drobné mince, které jen obyčejným oběhem byly opotřebovány, přijímají státní a jiné veřejné pokladny a dávají je přemincovati.

Ve styku soukromém není nikdo povinen přijímati a to pětníků a desetníků více než za 10 Kč, dvacetníků a padesátníků více než za 20 Kč, korun více než za 100 Kč, stříbrných pětikorun více než za 250 Kč, stříbrných desetikorun více než za 500 Kč.

Mince proděravěné, jinak než obyčejným oběhem zlehčené nebo poškozené, znehodnotí se a vrátí se straně bez náhrady.

Haléřové platy pěti nedělitelné, ať konají se hotově nebo jinak, jest zaokrouhlovati a uznati tak, že zbytku 1 neb 2 haléřů se vůbec nedbá, kdežto za 3 nebo 4 se platí celých 5 haléřů.

Toto ustanovení o zaokrouhlování platů haléřových pěti nedělitelných, jest důsledkem zrušení dvouhaléřů a to zase důsledkem stabilisace měny na dnešní výši, následkem čehož náš 2 h proti předválečnému, jest téměř bezcenný.

Poněvadž zaokrouhlení bude se díti jednou dolů, podruhé nahoru, není potřebí obávati se u žádné strany nějakých značnějších ztrát. Zaokrouhlování toto vžije se brzo, ba už ve skutečnosti se i děje.

Ostatně týká se opatření toto jen platů, nikoliv účtování haléřů, na př. v bilancích, účtech, palmárech, cenících.

Ustanovení to vyžaduje však nezbytně, aby peněžní poukazy v poštovním styku a v poštovním řízení šekovém byly, pokud jde o částky haléřové, dovoleny jen v částkách pěti dělitelných. Neb jinak by došlo k nesrovnalostem mezi pokladním stavem a účetními zápisy.

Mincovní zisk z ražby drobných mincí použije se způsobem v zákoně blíže uvedeným k ražbě nových stříbrných mincí, případně ku splátce dluhu státovkového.

Ražbou nových stříbrných 5 a 10 korun zůstane rozpočet naprosto nedotčen, poněvadž výlohy s touto ražbou spojené budou hrazeny z mincovního zisku, nastřádaného při ražbě starých 5 korun penízem 133'5 milionů Kč.

Stojí totiž stříbrná 5 Kč ve váze 7 g a čistotě 1: 1 (stříbra, mědi) asi 2,50 Kč a stříbrná 10 Kč při čistotě 7: 10 ve váze 10 g asi 5 Kč, tedy obě mince budou míti vnitřní hodnotu 50% ceny jmenovité.

Podle toho stačí na 150 milionů nomin. stříbrných mincí pouhých 75 milionů Kč ze zisků mincovních, takže zbývá z něho 133,5-75 = 58,5 milionů Kč.

Tento zbytek poplyne z polovice 58'5/2 = 29'25 milionů Kč přímo na umoření státovkového dluhu, to jest v hotovosti, kdežto za druhou polovici 29'25 milionů Kč narazí se dalších mincí nominale +8'5 milionů Kč (2 X 29'25).

Celkem tedy narazí se mincí z uspořeného fondu mincovního 150 + 58,5 = 208,5 milionů Kč a zaplatí se při tom na státovkovém dluhu 29,25 + 58,5 = 87,75 milionů Kč.

První ražba 150 milionů nomin. pohlcena bude ovšem výměnou za stažené staré 5 Kč, kterých je celkem 150 milionů Kč. Teprve tehdy, kdyby pro oběh nestačilo 5 Kč stříbrných za 120 mil. Kč a 10 Kč stříbrných za 88,5 mil. Kč 208,5 mil. Kč obou mincí, bude nutno vyšší potřebu hraditi rozpočtově.

To však nenastane ani letos ani na přes rok.

Dosavadní zákony o drobných se zrušují.

Výbor rozpočtový doporučuje senátu, aby přijal osnovu zákona nezměněně tak, jak na ní usnesla se poslanecká sněmovna, ve znění obsaženém v sen. tisku č. 672.

V Praze dne 21. června 1928.

Dr. J. Karas. v. r.,

předseda.

Dr. Adolf Procházka v. r.,

zpravodaj.