Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 682.

Účelem cejchování lodí je stanoviti číselné údaje, podle nichž lze při každém ponoru lodí stanoviti váhu naloženého nákladu, podle níž se účtují dopravné, plavební a překladní poplatky, mzdy a pod.; při nákladech méněcenných na př. uhlí a stavebních hmotách lze cejchovních listin používati také při prodeji takovýchto nákladů jako dokladů o naloženém množství. Poněvadž dosavadní různé cejchovní předpisy v různých státech vadily volnosti mezinárodní plavby, byla v roce 1925 z podnětu subkomise pro dopravu a průvoz při Společnosti Národů sjednána v Paříži úmluva, jež ustanovuje jednotné cejchovní předpisy, tak že takovéto jednotné listiny budou míti platnost ve všech evropských státech.

Československo provozuje plavbu po 3 různých řekách a to většinou v cizině, tak že tato úmluva, vyžadující zákonné sankce, je pro ně velmi důležitou. Osnovu zákona vypracovanou ministerstvem veřejných prací předkládá vláda Národnímu shromáždění. Podle této osnovy budou podléhati cejchovní povinnosti pouze lodi, plující přes hranice, nikoliv však lodi plující jen uvnitř čsl. území; jsou-li však cejchovány, podléhají všem ustanovením tohoto zákona. Cejchovní listiny a značky na lodích jsou zákonem chráněny a jejich zúmyslné porušení, záměna nebo nedostatečné udržování se trestá pokutou až do 5000 Kč a v případě

nedobytnosti vězením až do 14 dnů. Novotou v tomto zákoně jest t. zv. upouštěcí řízení, podle něhož může býti upuštěno od trestního oznámení, jestliže viník zaplatí dobrovolně pokutu v mezích trestní sazby. Účelem toho je, aby zdržením lodí nebyl nezaslouženě trestán také dopravce.

Cejchování lodí budou prováděti poříční plavební úřady v Praze a v Bratislavě, jakož i jejich expositury v Ústí n. L., v Děčíně a v Komárně, a to za dozoru Čsl. plavebního úřadu v Praze, jenž bude oprávněn prováděti také zmíněné upouštěcí řízení. Jinaké trestné řízení bude příslušeti politickým úřadům. Úřady každého státu mohou cejchovati právoplatně také cizí lodi, jsou však povinny zasílati dotyčnému státu jejich seznamy.

Zákon vstoupí v platnost 3 měsíce po ratifikaci zmíněné pařížské úmluvy, jež bude provedena po schválení tohoto zákona. Způsob cejchování lodí bude vyhlášen vládním nařízením.

Říční plavba, zvláště po mezinárodních řekách, je právě tak jako železnice a pošta velmi důležitým dopravním prostředkem a vývoj československého zákonodárství plavebního závisí tedy velmi podstatně od vývoje ustanovení, řádů a norem, vydávaných mezinárodními komisemi labskou, dunajskou a oderskou, jakož i subkomisí pro dopravu a průvoz zřízenou při Společnosti Národů.

Z toho důvodu nelze plavebnictví upraviti jediným všeobecným zákonem, nýbrž postupně několika zákony podle toho, jak jednotlivé mezinárodní normy jsou sjednávány. Plodná činnost uvedených komisí, v nichž kromě Československa jsou zastoupeny všechny interesované státy svými čelnými funkcionáři, je zárukou, že žádnému státu nemohou býti v plavbě činěny obtíže, jak tomu bývalo před válkou.

Technicko-dopravní výbor projednal předlohu ve schůzích dne 12. a 21. června a usnesl se doporučiti senátu, aby přijal osnovu zákona podle vládního návrhu ve znění dole uvedeném.

V Praze, dne 21. června 1928.

Inž. B. Bečka v. r.,

předseda.

Artur Pavelka v. r.,

zpravodaj.

ze dne..........

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Každá vnitrozemská loď nosnosti větší než 25 tun, náležející československému státnímu příslušníku a plující přes hranice Československé republiky anebo provozující plavbu mimo její území, musí míti cejchovní průkaz.

(2) Povinnost opatřiti tento průkaz přísluší vlastníku lodi anebo osobě provozující s ní plavbu. Udržovati cejchovní značky v řádném stavu jest pak povinností vůdce lodi.

(3) Cejchování vnitrozemských lodí bude prováděno podle ustanovení mezinárodní úmluvy, sjednané v Paříži dne 27. listopadu 1925.

(4) Ustanovení této úmluvy, jejích příloh a protokolu o podpisu ze dne 27. listopadu 1925, pokud upravují věci vyhrazené zákonodárství Československé republiky, mají moc zákona. Bližší předpisy k těmto ustanovením budou vydány vládním nařízením.

§ 2.

Cejchování lodí a úřední úkony s ním spojené přísluší v I. stolici poříčním plavebním úřadům neb jejich expositurám a v II. Stolici Československému plavebnímu úřadu v Praze. Nejvyšším úřadem v těchto věcech jest ministerstvo veřejných prací. Bližší ustanovení o řízení před těmito úřady budou vydána vládním nařízením.

§ 3.

Cejchovní průkaz podle tohoto zákona jest veřejnou listinou.

§ 4.

(1) Kdo nesplní povinnost stanovenou v § 1, odst. 1., bude potrestán pokutou od 100 do 5000Kč.

(2) Kdo úmyslně poruší, svémocně odstraní anebo zamění cejchovní značky (nápisy a stupnice), bude potrestán pokutou od 200 do 5000 Kč.

(3) Vůdce lodi, který nedostatečné udržuje cejchovní značky, bude potrestán pokutou od 20 do 500 Kč.

(4) Spoluvinníci přestupků tohoto zákona podléhají témuž trestu jako přímý pachatel.

§ 5.

Trestními ustanoveními tohoto zákona zůstávají nedotčeny předpisy všeobecných trestních zákonů.

§ 6.

(1) Trestní řízení podle tohoto zákona přísluší politickým úřadům.

(2) Od trestního oznámení pro činy, podle tohoto zákona trestné, může býti upuštěno, za- platí-li pachatel (spoluvinník) upouštěcí částku, kterou v mezích trestní sazby (§ 4) určí místně příslušný poříční plavební úřad. Zaplacením upouštěcí částky vylučuje se jak zavedení trestního řízení, tak i podání opravných prostředků proti jejímu uložení.

(3) Pokuty, jakož i upouštěcí částky připadají státu.

§ 7.

Za nedobytnou pokutu budiž vyměřen náhradní trest vězení podle stupně zavinění až do 14 dnů.

§ 8. Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude pro Československou republiku mezinárodní závaznosti úmluva zmíněná v § 1 odst. 3., a provede jej ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.