Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 690-690/4.

Interpelace jest vznesena na vládu Českoslovanské republiky resp. na ministra železnic. Poněvadž pak jde o záležitosti, které spadají výlučně do kompetence resortu, v jehož čele stojím, převzal jsem zodpovědění této interpelace sám.

Škola pro učně v dílnách vrúteckých sledovala za dřívější správy vedle odborného řemeslného vzdělání ještě účele jiné. Změnou poměrů, zejména sociálních a hospodářských, stalo se poslání školy pro učně bezpředmětným. Státní správa železniční má nadbytek odborně školeného řemeslného personálu, takže nemá žádného důvodu rozmnožovati tento nadbytek ještě vlastní výchovou dorostu, jemuž by nemohla poskytnouti později zaměstnání, které i jinde nalézti bylo by tomuto dorostu vzhledem k jeho specielní výchově značně stíženo. Daleka pak jest toho sledovati též další účele této školy, které pro zřízení její byly spolurozhodujícími.

Vzhledem k podnikovým úkolům, uloženým státní správě železniční zákonem, nelze ode mne žádati opatření, které by znamenalo značné, ale zcela zbytečné výlohy a obtíže.

Učební pomůcky a modele ze zrušené učňovské školy jsou dosud ve Vrútkách a bylo z nich použito pouze součástek tlakové brzdy k vybavení školského vozu, sloužícího ku školení personálu všech ředitelských okrsků.

Pokud pak jde o internát ve Spišské Nové Vsi, nebyl tento až dosud zrušen a také ministerstvo národní obrany již naň nereflektuje. Uchází se oň obec Spišská Nová Ves, která chce v něm umístiti státní měšťanskou školu, event. též kuchařskou školu a ústav hluchoněmých. Také dosavadní internát zamýšlí ponechati i nadále, ovšem ve vlastní správě a v menším měřítku.

Toto opatření bylo by se stanoviska státní železniční správy jen uvítati, poněvadž by nebyla zatěžována úkoly s jejím vlastním posláním nesouvisejícími.

V Praze, dne 19.dubna 1928.

J. Najman v. r.,

ministr železnic.

Tisk 690/1.

Pokud se týče způsobu vymáhání daní berním úřadem v Jílovém, zjistil jsem, že úřad tento postupuje zcela správně v mezích zákonných předpisů a jest přirozené, že při dnešním enormním zatížení finanční správy, hlavně berních úřadů, jimž připadl po skončení depurační akce úkol vybrati veliké nedoplatky daňové, k nějakému nedopatření u exekučních úřadů dojde. V tom případě má však exekut, cítí-li se ve svých právech dotčen, možnost žádati o nápravu příslušný vymáhající úřad (berní správu), po případě podati si stížnost k úřadu dohlédacímu; stížnosti tyto se pak individuelně a s ohledem na hospodářské a výdělečné poměry žadatelovy velmi blahovolně posuzují, což konečně i sami páni interpelanti v konkretních případech uznávají. Co do uvádění jednotlivých případů sděluji následující:

Případ uvalení vnucené správy týkal se Václava Nováka v Ládví, kterýž dlužil na daních a dávce z majetku přes 25.000 Kč; daně soustavně neplatil, takže bylo nutno vésti proti němu exekuci jednak záznamem práva zástavního na jeho nemovitosti, jež však bylo po zaplacení nedoplatků 29. II. 1928 vymazáno, jednak vnucenou soudní správou, jež byla povolena 26. I. 1927, ale již 7. II. 1927 na návrh berního úřadu opět zrušena. K vyrovnání nedoplatků byly Novákovi povoleny přiměřené měsíční splátky, jež týž potom dodržoval, takže po jich vyrovnání došlo k svrchu uvedenému výmazu. Zmíněný postup odpovídal zcela zákonným předpisům.

Pokud se týče případu Josefa Váni, rolníka ve Volešku, sděluji, že týž, ač od r. 1922 byl neustále upomínán, povolených splátek nedodržoval a neplatil vůbec ničeho. K žádosti exekutově, proti němuž vedl berní úřad pro dlužnou dávku z majetku per 12.552 Kč soudní exekuci, povolilo zem. fin. řed. v Praze 5. VIII. 1927 vzhledem k poškození žadatele krupobitím měsíční splátky po 400 Kč, počínajíc 1. I. 1928, zrušivši vedenou exekuci pod podmínkou, že do 14 dnů zaplatí poplatník na dávku z majetku Kč 4000,-, což týž splnil. Berní správa na Kr. Vinohradech povolila 21. XI. 1927 z téhož důvodu odklad exekučního vymáhání daňových nedoplatků per 2.796.18 Kč až do 1. IX. 1928.

V případě Josefa Vejmelky, rolníka v Ládevsi, byla exekuce vedena proti Josefu Vejmelkovi pro nedoplatek dávky z majetku jeho otce Prokopa Vejmelky na základě ručení, aniž byly zachovány předepsané formality pro ručení osobní nebo věcné. Následkem toho byla exekuce na jeho stížnost berní správou na Kr. Vinohradech zrušena a náprava sjednána.

Z případů těch jest vidno, že finanční správa postupovala skutečně velmi benevolentně. Pokud se týče dotazu uvedeného v druhém bodě interpelace, poukazuji na svůj výnos ze dne 27. ledna 1928, č. 94.584/27, kterým byly vydány všem finančním, tedy i berním úřadům bližší pokyny pro vymáhání daní přímých, dávky z majetku a z přírůstku na majetku, daně z obratu (přepychové) a poplatků.

V Praze, dne 10. května 1928.

Dr Engtiš v. r.

ministr financí.

Tisk 690/2.

Dal jsem vyšetřiti věc presidiem soudní tabule v Košicích, které zjistilo, že v jeho obvodě vyhláška, která je předmětem interpelace, byla vyvěšena jen u okresních soudů v Rim. Sobotě a v Bardiově. Prvému soudu došla vyhláška poštou, druhému byla doručena zřízencem městského úřadu se žádostí, aby byla vyvěšena.

Okresní soudy nespatřovaly ve vyhlášce pobuřujícího obsahu, ježto ke konci vyhlášky bylo výslovně poznamenáno, že akce není namířena proti Maďarům, kteří jsou československými loyálními občany.

Pp. interpelanti vidí v obsahu vyhlášky pobuřování proti národnostem.

S náhledem tímto nelze souhlasiti vzhledem k závěru vyhlášky, podle něhož akce netýká se Maďarů, kteří jsou našimi loyálními občany, a vzhledem k vyslovenému účelu vyhlášky.

Podle úvodní statě vyhláška byla odpovědí na zahraniční akci namířenou proti jednotnosti československého státu a bylo účelem vyhlášky za brániti, aby tato protistátní akce byla podporována neloyálními živly uvnitř státu.

Tato jasně vyslovená snaha, sledující výhradně zájmy státu, vylučuje možnost zakročení proti těm, kdož vyhlášku na soudních budovách dali vyvěsiti.

Vyhlášky byly u obou soudů jíž před delší dobou zničeny.

V Praze, dne 5. dubna 1928.

Dr Mayr-Harting v. r.,

ministr spravedlnosti.

Az ügyet a košicei itélötábla elnöki osztálya által megvizsgáltattam, s ez megállapította, hogy az ő területén az interpelláció tárgyát képező hirdetmény csupán a rimavská-sobotai és bardiovi járásbiróságoknál volt kifüggesztve. Az elöbbi birósághoz a hirdetmény posta utján jutott, mig az utóbbinak a városi hivatal alkalmazottja által azon megkereséssel kézbesíttetett, hogy az kifüggeszvssék.

A járásbiróságok a hirdetményben izgató tartalmat nem láttak, minthogy a hirdetmény végén kifejezetten álott az, hogy a mozgalom nem érínti azokat a magyarokat, akik loyális csehszlovák polgárok.

Az interpelláló urak a hirdetmény tarta mában nemzetiségek elleni izgatást látnak.

Eme nézetet, tekintettel a hirdetmény befejező részére, amely szerint a mozgalom nem érinti azokat a magyarokat, akik a mi loyális polgáraink, valamint a hirdetmény kifejezett célzatára való tekintettel osztani nem lehet.

A bevezető rész szerint a hirdetmény válaszadás volt a csehszlovák állam egységessége ellen indított külföldi mozgalomra s a hirdetmény célja az volt, hogy emez államellenes mozgalomnak illoyális elemek által az állam határain belül való támogatása megakadályoztassék.

Ezen világossan kifejezett s tisztán az állam érdekét követö célzat kizárja a fellépés lehetöségét azok ellen, akik a hirdetményt a birósági épületeken kifüggesztettették.

A hirdetmények mindkét biróságnal már hosszabb idö elön megsemmisíttettek.

Praha, 1928. április 5.-én.

Az igazságtigyi miniszter:

Dr. Mayr-Harting s. k.

Tisk 690/3.

Stanovení cen pro předměty potřeby, ať již nejvyšších nebo směrných, a opatřování si potřebných k tomu kalkulací může se státi pouze na podkladě vládního nařízení ze dne 3. září 1920, č. 516 Sb. z. a n. (§§ 15 a 16) úřady tam uvedenými. Resolucí N. S. ze dne 23. června 1926 bylo uloženo vládě, aby počínajíc 1. říjnem 1926 neobnovovala vázaného hospodářství cukrem a aby napříště nebylo na obchod tento používáno předpisů vládního nařízení nahoře citovaného.

Obchod cukrem byl v důsledku této resoluce od 1. října 1926 úplně uvolněn a upuštěno bylo také od zkoušení oprávněnosti nových cen cukru následkem zavedení tak zvané jednotné dopravní přirážky na cukr. Pokud v jednotlivých případech došlo k zvýšení cen cukru novou úpravou neodůvodněnému, majícímu povahu zřejmého předražování, bylo použito předpisů o lichvě a předražovatelé oznámeni k potrestání podle těchto předpisů.

V Praze, dne 25. dubna 1928.

Černý v. r.,

ministr pověřený vedením ministerstva pro zásobování lidu.

Šrámek v. r.,

náměstek předsedy vlády.

Tisk 690/4.

Ministerstvo vnitra zaslalo osnovu vládního návrhu zákona o správním trestním právu a řízení k odbornému posouzení s hlediska theorie i praxe jen vysokoškolským profesorům příslušných oborů, dále advokátním komorám, nejvyššímu správnímu soudu a primátoru hlavního města Prahy.

Podnikatelským organisacím tato osnova vůbec zaslána nebyla.

V Praze, dne 21. dubna 1928.

Černý v. r.,

ministr vnitra.

Das Ministerium des lnnern hat die Grundzüge des Regierungsentwurfes eines Gesetzes betreffend das Verwaltungsstrafrecht und Verfahren behufs fachmannischer Beurteilung vom Standpunkte der Theorie und Praxis nur den Hachschulprofesso ren der betreffenden Fächera fetner den Advokatenkammen, dem Obersten Verwaltungsgerichte und dem Primator der Hauptstadt Prag übermittelt.

Den Unterne merorganisationen wurde dieser Entwurf überhaupt nicht übermittelt.

Prag, am 21. April 1928.

Černý m. p.,

Minister des Innern.