Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 693.

První zákon republiky Československé, který upravil požitky válečných poškozencův, byl ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. Od té doby stalo se tak dalšími 6 zákony, naposledy zákonem ze dne 17. prosince 1927, č. 179 Sb. z. a n., pro dobu od 1. ledna do 30. června 1928. Hranice příjmu, jež vylučuje z nároku na důchod válečných poškozenců, činí u samostatně výdělečně činných 5000 Kč, u nesamostatně výdělečně činných 10.000 Kč. Vláda připravuje osnovu zákona, která upravuje veškerou péči o válečné a poválečné poškozence, a byla té naděje, že ji bude moci předložiti před uplynutím lhůty, stanovené zákonem č. 179/1927, t. j. před 30. červnem 1928. Jelikož nebylo jí možno onu osnovu zákona dokončiti, předkládá tento návrh zákona, kterým se dosavadní stav uzákoňuje až do nové úpravy, nejpozději do 30. června 1929.

Sociálně-politický výbor připomíná opětně, jako již stalo se ve zprávě tisk. 314/1926, že neshledává správným rozlišování mezi příjmy samostatně a nesamostatně hospodářsky činných. Aby však nevstoupil v účinnost § 2, odst. 1. zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., kterým byla stanovena hranice příjmu, vylučujících z nároku na důchod válečných poškozenců na 4000, příp. 8000 Kč, usnesl se sociálněpolitický výbor ve své schůzi, konané 26. června 1928, odporučiti senátu, aby vládní návrh zákona, přijatý poslaneckou sněmovnou, otištěný v sen. tisku 685, ústavně schválil.

Rovněž navrhuje slavnému senátu schválení níže uvedených resolucí, přijatých již sociálně-politickým výborem 15. prosince 1926 a 15. prosince 1927 a senátem schválených.

V Praze, dne 26. června 1928

R. Jaroš v. r.,

předseda.

Otm. Hrejsa v. r.,

zpravodaj.

Prodloužením působnosti §u 2, odst. 1. zákona ze dne 10. dubna 1924, č. 79 Sb. z. a n. na další jeden rok prodloužen bude i dosavadní výdaj státní na válečné poškozence. Dosavadní výdaj kryt je na r. 1928 státním rozpočtem na r. 1928; výdaj na půlletí roku 1929 bude opatřen rozpočtem příštím. Nové břímě se financím státním neukládá a proto výbor rozpočtový doporučuje slavnému senátu přijetí této osnovy zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou.

Rozpočtový výbor pokládá za nutno připomenouti vládě resoluci, usnesenou slavným senátem ve schůzi dne 22. prosince 1924, kterouž se vláda vybízí, aby rodičům padlých vojínů, kteří pro stáří a chorobu nemohou se uživiti, povolovala cestou milosti podpory. Dále doporoučí vládě, aby při povolování trafik a tabáčních skladů počínala si blahovolně oproti válečným poškozencům, a zadávání ono se všemožným urychlením prováděla.

V Praze, dne 26. června 1928.

F. J. Kroiher v. r.,

místopředseda.

Dr. J. Karas v. r.,

zpravodaj.

1. Vláda se opětně vybízí, aby při připravované novelisaci zákona dbala zásady, aby hranice příjmů osob hospodářsky samostatných byla postavena na roveň hranici příjmů osob hospodářsky nesamostatných.

2. Vláda se důrazně vybízí, aby vrácení vyplacených podpor válečným poškozencům nebylo od nich vymáháno, když jich jmění, do konce roku 1927 pravoplatně zdaněné, nepřesahuje 13.000 Kč, v případech, ve kterých nebyl prokázán zlý úmysl válečného poškozence.

3. Vládě se opětně ukládá, aby s urychlením předložila návrh novely zákona čís. 146/1923, jímž by se lhůta k přihláškám o důchod válečných poškozenců, která uplynula 31. prosincem 1923, ještě jednou a naposledy prodloužila.