Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 698.

Účelem zákona jest, aby bylo v celé republice Československé a zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi zavedeno jednotné pojmenování soudů i soudců.

Tituly soudců a úředníků státních zastupitelstev neliší se podstatně od titulů dosavadních a přizpůsobují se zásadám, na kterých byla vybudována nová platová úprava. Odstranění titulu "generálního advokáta" jest vhodné, poněvadž se nehodilo a vedlo k omylům.

Při pojmenování soudů odstraňuje se jméno "zemský soud", které dosud měly sborové soudy prvé stolice ve hlavních městech historických zemí, a zavádí se i tam označení "krajský soud" s přídavkem civilní, trestní nebo obchodní. Změna tato odůvodňuje se poukazem, že historické důvody odpadají, poněvadž působnost nynějších sborových soudů ve hlavních městech se nevztahuje na celou zemi, vyjímaje jen agendu knihovní, a že tedy titul "zemský" není už odůvodněn.

Máme sice na mysli, že i titul "krajský" má podklad historický, který pominul tím, že bývalých krajů už není, ale v historických zemích se po venkově toto pojmenování sborových soudů prvé stolice už vžilo a lze očekávati, že ani na Slovensku toto pojmenování nenarazí na odpor, a proto pokládáme zavedení nových pojmenování soudů za účelné.

Důsledně bylo také označení "zemský" vyloučeno z titulu vrchního soudu.

Nová pojmenování soudní budou míti značný význam pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, kdež budou odstraněny dosavadní tituly sedrií a tabulí a nastane sjednocení s pojmenováním soudů v zemích historických.

V § 1, odst. 2. byla slova "na soudcovské úředníky" nahrazena slovem "soudce", poněvadž ústavní listina činí rozdíl mezi úředníky a soudci. Ústavně-právní výbor se tu úmyslně odchýlil od označení uvedeného v § 1 zákona ze 27. listopadu 1896, čís. 217 ř. z., poněvadž zákony naší republiky i v listině ústavní (hlava čtvrtá) i v zákoně ze 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a n. (část druhá, díl I.), užívají jen označení "soudce" jako označení obecného pro všechny soudce a tedy i pro soudcovské úředníky pomocné, o kterých mluví § 3 zákona ze 27. listopadu 1896, čís. 267 ř. z. Slovo "úředníků" v § 13 vztahuje se na státní zástupce, kteří nejsou soudci, nýbrž úředníky.

V § 14, odst. 3 osnovy bylo škrtnuto na dvou místech slovo "nejblíže", poněvadž ústavně-právní výbor si přál, aby titul vrchního rady byl zachován pro dobu přechodnou i pro přednosty soudů okresních. Tím bude u okresních soudů zachována úplná zásada nabytých práv i u soudců jmenovaných do dřívější VI. hodn. tř. s titulem "rada vrchního zemského soudu". Těm bude nadále příslušeti ovšem úřední titul "vrchní soudní rada", poněvadž tento titul jest podobný dřívějšímu titulovému jménu "rada vrchního zemského soudu". Dosavadním "radům zemského soudu" bude příslušeti nový titul "soudní rada" jako titul podobný jejich dřívějšímu titulovému jménu.

Rozšířením zásady zachování nabytých titulových práv i na nynější rady vrchního zemského soudu u okresních soudů docílí se odstranění titulové nesrovnalosti, která by jinak nastala mezi soudci a konceptními úředníky jiných resortů, kdyby slůvko "nejblíže" v odst. 3. nebylo vypuštěno. V jiných resortech totiž vrchní radové, t. j. úředníci jmenovaní do dřívější VI. hodn. třídy, byli bez ohledu na to, u které instance byli ustanoveni, převedeni podle § 171 zák. č. 103/26 do 4. platové stupnice služného a následkem toho vzhledem k zásadě vyslovené v § 12, odst. 1., vl. nař. č. 103/27 zůstal jim zachován dřívější titul "vrchní rada". Jest nutno, aby podle stejné zásady bylo postupováno i u soudců ustanovených k soudům okresním; toho bylo docíleno právě zmíněným vypuštěním slova "nejblíže".

K § 14:

V § 14, odst. 1., opravena zřejmá tisková chyba ("tituly" na místě "listy"); slůvko "neodpovídají" nahrazeno rčením "nevyhovují". Za slova "zrušuje se" vsunuta v závorce ještě citace odst. 3., aby bylo zdůrazněno, že ustanovení tohoto třetího odstavce činí průlom do zásady odst. 1., vyslovujícího zrušení nynějších titulů spočívajících na všeobecném předpisu nebo na individuelním udělení a nahrazení jich tituly novými.

Při resoluci pp. senátorů dra Procházky, Josefa Lukeše a spol. klade ústavně-právní výbor důraz na žádost, aby požadavkům v resoluci obsaženým bylo vyhověno co nejdříve, poněvadž dřívější znění s výhradou "pokud možno" přispělo k odkladu, takže ze přijaté dřívější resoluce nebylo splněno zcela nic.

Při projednávání osnovy zákona učinil zástupce ministerstva spravedlnosti ve schůzi výboru toto prohlášení:

K § 5 a § 6, odst. 2.:

Nelze vyhověti požadavku, aby soudcům ustanoveným k okresním soudům, po případě ke krajským soudům, příslušel při dosažení určitého stupně základního služného automaticky úřední titul "soudní rada", po případě "vrchní soudní rada". Podle prohlášení vlády jest totiž každá automatická změna titulu bez současné změny vykonávané funkce a tím též bez současné změny hodnostního zařadění v rozporu se všemi zásadami, na kterých úprava úředních titulů vždy spočívala a podle platového zákona č. 103/26 i vládního nařízení číslo 103/27 dosud neochvějně spočívá. Nabytých práv osnova zásadně se nedotýká, naopak jest předpisem § 14, odst. 3., osnovy dána záruka zásadního zachování nabytých práv.

Ústavně-právní výbor proto navrhuje, aby senát Národního shromáždění schválil osnovu zákona o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví v upraveném znění, jak dole je otištěno, jakož i připojené tři resoluce.

V Praze, dne 28. června 1928.

Dr Luděk Krupka v. r.,

předseda.

Dr Veselý v. r.,

zpravodaj.

ze dne............................................................................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Řádné soudy civilní a občanské soudy trestní mají toto označení:

a) okresní soud;

b) krajský soud, jde-li o sborový soud první stolice;

c) vrchní soud, jde-li o sborový soud druhé stolice;

d) nejvyšší soud.

(2) Mluví-li tento zákon všeobecně o soudcích, vztahují se jeho předpisy na soudce ustanovené u soudů uvedených v předchozím odstavci.

§ 2.

Okresní soud nebo sborový soud první stolice, který v některém místě vykonává pravomoc výhradně ve věcech civilních, exekučních, trestních neb obchodních, připojuje k označení ve smyslu § 1 tohoto zákona ještě další označení "civilní", "exekuční", "trestní" neb "obchodní" podle toho, kterou ze zmíněných pravomocí vykonává.

§ 3.

(1) Úřady zřízené při sborových soudech a při nejvyšším soudě k zastávání úkolů přikázaných jim předpisy trestního řádu, mají toto označení:

a) státní zastupitelství;

b) vrchní státní zastupitelství;

c) generální prokuratura.

(2) Mluví-li tento zákon všeobecně o úřednících, vztahují se jeho předpisy jen na právnické úředníky ustanovené k některému z úřadů uvedených v předchozím odstavci.

§ 4.

Pro soudce ustanovené na služebních soudcovských místech druhé skupiny (§ 36, odst. 1.platového zákona č. 103/26 Sb. z. a n. ) stanoví se úřední titul "soudce".

§ 5.

Pro soudce první skupiny (§ 36, odst. 1. platového zákona) ustanovené na služebních soudcovských místech systemisovaných v VII. stupnici funkčního služného (§ 40, odst. 4. platového zákona), stanoví se úřední titul "okresní soudce". Je-li takový soudce ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení správy okresního soudu, má úřední titul "okresní soudce a přednosta okresního soudu".

§ 6.

(1) Pro soudce první skupiny (§ 36, odst. 1. platového zákona) ustanovené na služebních soudcovských místech systemisovaných v VI. stupnici funkčního služného (§ 40, odst. 4. platového zákona), stanoví se úřední titul "soudní rada". Je-li takový soudce ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení správy okresního soudu, nebo je-li pověřen ve smyslu § 25, odst. 2, organisačního zákona č. 217/1896 ř. z. správou okresního soudu v sídle sborového soudu první stolice, přísluší mu po dobu výkonu této funkce titul "soudní rada a přednosta okresního soudu", k němuž jest též připojiti případné další označení příslušného okresního soudu podle § 2 tohoto zákona.

(2) Soudce, který jest ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení správy sborového soudu první stolice, má úřední titul "president" a jeho náměstek, je-li ustanoven na služebním místě pro to systemisovaném, úřední titul "vicepresident". K tomuto úřednímu titulu jest vždy též připojiti označení příslušného sborového soudu podle § 1, odst. 1. písm. b), po případě § 2 tohoto zákona.

§ 7.

(1) Pro soudce první skupiny (§ 36, odst. 1. platového zákona) ustanovené na služebních soudcovských místech systemisovaných u sborových soudů druhé stolice v V. stupnici funkčního služného (§ 40, odst. 4. Platového zákona), stanoví se úřední titul "vrchní soudní rada".

(2) Soudce, který jest ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení správy sborového soudu druhé stolice, má úřední titul "president vrchního soudu"; jeho náměstku, je-li ustanoven na služebním místě pro to systemisovaném, přísluší úřední titul "vicepresident vrchního soudu".

§ 8.

(1) Pro soudce ustanovené na služebních soudcovských místech systemisovaných u nejvyššího soudu, stanoví se úřední titul "rada nejvyššího soudu".

(2) Soudce, který jest ustanoven za předsedu senátu nejvyššího soudu a to na místě pro to systemisovaném, má úřední titul "senátní president nejvyššího soudu".

(3) Soudce, který jest ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení správy nejvyššího soudu, má úřední titul "první president nejvyššího soudu". Jeho náměstku, je-li ustanoven na služebním místě pro to systemisovaném, přísluší úřední titul "druhý president nejvyššího soudu".

§ 9.

(1) Vedoucím silám sekretariátu nejvyššího soudu ustanoveným na služebních místech systemisovaných v V. stupnici funkčního služného, přísluší úřední titul "vrchní sekretář nejvyššího soudu". Ostatní síly sekretariátu nejvyššího soudu ustanovené na služebních místech systemisovaných v VII. stupnici funkčního služného, mají úřední titul "sekretář nejvyššího soudu".

(2) Vedoucím pomocným sílám ustanoveným u sborových soudů druhé stolice na služebních místech systemisovaných v VII. stupnici funkčního služného, přísluší úřední titul "sekretář vrchního soudu".

§ 10.

(1) Konceptním úředníkům ustanoveným na služebních místech systemisovaných u státních zastupitelstev, vrchních státních zastupitelstev a u generální prokuratury, u generální prokuratury však jen, jde-li o úředníky ustanovené na služebních místech systemisovaných v VI. stupnici funkčního služného, přísluší úřední titul "státní zástupce".

(2) Státnímu zástupci ustanovenému na služebním místě systemisovaném pro přednostu vrchního státního zastupitelství, přísluší úřední titul "vrchní prokurator"; státnímu zástupci ustanovenému na služebním místě systemisovaném pro přednostu státního zastupitelství, úřední titul "prokurator".

(3) Je-li pro vrchního prokuratora ustanoven na služebním místě pro to systemisovaném jeho stálý náměstek, přísluší tomuto úřední titul "náměstek vrchního prokuratora".

§ 11.

Konceptnímu úředníku, který jest ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení generální prokuratury, přísluší úřední titul "generální prokurator". Ostatní konceptní úředníci ustanovení u generální prokuratury na služebních místech systemisovaných v III. stupnici funkčního služného, mají úřední titul náměstek generálního prokuratora".

§ 12.

Zaměstnanci, o nichž mluví tento zákon, jsou v činné službě oprávněni a ve služebním styku povinni užívati úředního titulu spojeného se služebním místem jim propůjčeným a mají nárok, aby byli služebně tímto titulem jmenováni. Ve výslužbě mohou dále užívati úředního titulu, který jim příslušel, když byli dáni do výslužby, jsou však povinni k svému úřednímu titulu připojiti poznámku vyznačující poměr ve výslužbě. Nepřípustno jest však užívati jakéhokoli úředního titulu při provozování advokacie a při obhajování ve věcech trestních.

§ 13.

Úřední tituly soudců a úředníků, kteří jsou se svého služebního místa, na které byli ustanoveni, v mezích platných předpisů pouze přiděleni k jinému soudu nebo úřadu, nedoznávají tímto přidělením žádné změny.

§ 14.

(1) Veškery nynější úřední tituly, pokud nevyhovují úředním titulům stanoveným tímto zákonem, zrušují se (odst. 3.) dnem jeho účinnosti a nahrazují úředními tituly podle tohoto zákona.

(2) Soudcům a úředníkům; kteří v den účinnosti tohoto zákona jsou sice ustanoveni na určité služební místo, jsou však službou přiděleni k jinému soudu nebo úřadu, přísluší úřední titul náležející jim podle tohoto zákona vzhledem k jejich poslednímu ustanovení.

(3) Je-li v dosavadním úředním titulu soudce ustanoveného na služebním místě systemisovaném v VII. nebo VI. stupnici funkčního služného (§ 40, odst. 4. platového zákona), obsaženo titulové jméno podobné úřednímu titulu, stanovenému tímto zákonem

pro soudce ustanoveného na služebním místě vyšší stupnice funkčního služného, přísluší mu úřední titul stanovený tímto zákonem pro soudce této vyšší stupnice funkčního služného.

§ 15.

(1) Všeobecné předpisy organisační, jakož i všeobecné předpisy o příslušnosti soudů v civilních právních věcech a v záležitostech trestních, se tímto zákonem nemění.

(2) Mluví-li organisační zákon č. 217/1896 ř. z. a jiné platné předpisy o:

a) radech vrchního zemského soudu,

b) radech zemského soudu,

c) okresních soudcích (dříve radních sekretářích),

d) soudcích (dříve adjunktech), rozumějí se tím jen soudcové ustanovení na služebních místech soudcovských systemisovaných:

k případu a): u sborových soudů druhé stolice v V. stupnici funkčního služného;

k případu b): u sborových soudů první stolice v VI. stupnici funkčního služného;

k případu c): u sborových soudů první stolice nebo u soudů okresních v VII. stupnici funkčního služného;

k případu d): v druhé skupině služebních soudcovských míst.

(3) Předpisy § 3, odst. 1., věta třetí org. zák. č. 217/1896 ř. z., jakož i článku I. posl. odstavec zákona z 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. (služební pragmatika) se zrušují.

§ 16.

Tento zákon nabývá účinnosti za tři měsíce po vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády. Dnem jeho účinnosti pozbývají platnosti všechny zákony a předpisy, pokud odporují ustanovením tohoto zákona.

1. Vládě se ukládá, aby co nejdříve provedla resoluci navrženou senátory J. Lukešem, drem Procházkou a spol. k zákonu ze 24. června 1926, č. 103, a přijatou plenem senátu v 33. schůzi dne 24. června 1926 a týkající se

A. soudcovské pragmatiky;

B. 1. vyrovnání nesrovnalostí u soudců V. hodn. třídy u sbor. soudů I. instance při převodu do nových platů,

2. přídavku pro přednosty okr. soudů do 4 soudcovských oddělení,

3. přídavku soudcům VI. stupnice funkčního služného u sbor. soudů I. stolice, kteří slouží déle tří let v posledním stupni C. ad 1-3, pokud jinak nebudou znovu upraveny hmotné poměry soudců.

2. Vláda se vybízí, aby neobyčejné přetížení a velký nedostatek soudců, uvádějící soudnictví do těžké krise, všemi prostředky odstranila, vhodně znovu upravila jejich služební platy a podala brzo Národnímu shromáždění k projednání osnovu zákona o služební pragmatice soudcovské.

3. Vláda se vybízí, aby systemisaci míst soudcovských upravila v ten způsob, by do VI. stupnice funkčního služného (§ 40, odst. 4. zákona platového) vřaděni byli přednostové soudu u okresních soudů včetně do třech soudcovských oddělení.