Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 700.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne........................

o pomocných školách (třídách).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

O účelu a zařízení pomocných škol (tříd).

§ 1.

Pomocné školy (třídy) zřízeny jsou k tomu, aby dětem ve věku školou povinném, o nichž bylo úředně zjištěno, že se pro nedostatek duševních schopností nemohou s náležitým prospěchem vzdělávati v obecné škole, jež však jsou vzdělání schopny, poskytovaly výchovy a nejpotřebnějšího vzdělání, kterého jinak dětem pravidelně vyvinutým poskytovati má obecná škola.

§ 2.

(1) Pomocná škola (třída), zřízená nebo vydržovaná podle tohoto zákona zcela nebo z části nákladem státu, země, okresu nebo některé obce, je veřejná a je přístupná dětem, nehledíc na jejich vyznání náboženské.

(2) Pomocné školy (třídy), jiným způsobem zřízené a vydržované, jsou soukromé.

§ 3.

(1) Pomocné školy jsou zpravidla samostatné školy, s vlastní správou a pokud lze, i s vlastní budovou; dílna, zahrada a hřiště jsou podstatnou jejich součástí. Kde místní okolnosti nedopouštějí zřízení samostatné školy pomocné, lze pomocné třídy spojiti s obecnou školou jako zvláštní její oddělení.

(2) O zařízení školních budov a místností pro pomocně školy (třídy) platí předpisy, vydané pro školy obecné.

§ 4.

(1) Učebné osnovy, řád školní a vyučovací a vše, co náleží k vnitřnímu uspořádání pomocných škol (tříd), ustanoví ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a s ministerstvem sociální péče, vyslechnuvši znalce školství a péče o mládež.

(2) Předpisy o vyučování náboženském, o jazyce vyučovacím, o učebnicích a učebných pomůckách, platné pro obecné školy, platí zásadně i pro školy (třídy) pomocné.

§ 5.

(1) Největší počet dětí v jedné třídě pomocné školy ustanovuje se na 25. Je-li v pomocné škole (třídě) dětí nad 25, zřídí se druhá třída a druhé místo učitelské; bude-li dětí nad 50, zřídí se třetí třída a třetí místo učitelské a tak podobně na každých dalších 25 dětí zřídí se další třída a další místo učitelské.

(2) Pomocná škola, která po 3 školní léta po sobě následující měla více než 8 tříd, budiž ihned rozdělena ve dvě školy samostatné.

O školní docházce.

§ 6.

(1) Choditi do pomocné školy (třídy) povinny jsou děti ve věku školou povinném a ve školní obci bydlící, při nichž bylo úředně zjištěno, že se pro nedostatek duševních schopností nemohou s náležitým prospěchem vzdělávati v obecné škole, ale jsou vzdělání schopny.

(2) Podnět k tomu, aby dítě bylo vřaděno do pomocně školy (třídy), dáti mohou buď rodiče dítěte nebo jejich zástupci, buď učitelská konference obecné školy, do níž dítě posledně chodilo. Úřední šetření a rozhodnutí o tom, jsou-li dány podmínky, aby dítě bylo vřaděno do pomocné školy (třídy), přísluší odborné komisi, v níž zasedá mimo předsedu obvodní (školní) lékař, některý učitel pomocné školy (třídy), některý učitel veřejné školy obecné v místě a, pokud lze, zástupce okresní péče o mládež. Komisi tuto i jejího předsedu jmenuje na 3 školní roky okresní (městský) školní výbor slyšev návrh místní školní rady, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi školní inspektor slyšev návrh školských stolic a kuratorií státních škol v místě. Členství v komisi je úřadem čestným bez nároku na zvláštní odměnu, cestné, diety a pod. Zákonným zástupcům dítěte, o něž jde, budiž vždy poskytnuta příležitost, aby byli před komisí slyšeni a mohli hájiti zájmů dítěte. Z rozhodnutí komise mohou se rodiče nebo jejich zástupci do 15 dnů odvolati k zemské školní radě.

(3) Ministerstvo školství a národní osvěty vydá v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a s ministerstvem sociální péče návod pro úřadování komisí, uvedených v odst. 2.

§ 7.

Obvodem veřejné školy (třídy) pomocné jest území školní obce, v níž se škola nachází. Území velikých obcí školních může se však podle potřeby rozděliti na několik školních obvodů. Takové rozdělení musí býti provedeno vždy, nastane-li nutnost rozděliti pomocnou školu (§ 5, odst. 2.). Děti, bydlící mimo území školní obce, buďte do pomocné školy (třídy) přijaty, pokud se jejich přijetím nepřekročí počet 25 dětí v jedné třídě. Jinak mohou býti přijaty jen se svolením činitelů, pomocnou školu (třídu) vydržujících.

§ 8.

(1) Povinnost choditi do pomocné školy (třídy) počíná se a končí se pro děti, uvedené v § 6, stejně jako povinnost choditi do obecné školy.

(2) Povinnosti této zproštěny jsou:

a) děti, stižené tělesnou nebo duševní chorobou, která činí jakékoli jejich školské vychovávání a vyučování zcela nemožným;

b) děti, u nichž se učitelským sborem pomocné školy (třídy) za souhlasu lékaře bezpečně zjistí, že jejich tělesný a duševní stav připouští, aby se dále vzdělávaly v obecné škole; děti takové buďte ihned převedeny do obecné školy.

(3) O školní docházce a o trestání přestupků proti povinnosti školní platí tytéž předpisy jako pro obecné školy.

§ 9.

Rodiče dětí, chodících do pomocných škol (tříd), nebo jejich zástupci jsou povinni opatřovati dětem školní knihy a jiné potřebné pomůcky učebné. Při prokázané chudobě rodičů nebo jejich zástupců opatřují se učebné potřeby pro žactvo stejně jako pro žactvo veřejných škol obecných.

O učitelstvu pomocných škol (tříd).

§ 10.

(1) Učitelem pomocné školy (třídy) a správcem pomocné školy může býti ustanoven jen učitel nebo učitelka se zkouškou způsobilosti pro obecné nebo pro občanské školy, který se podrobil s úspěchem odborné zkoušce učitelské způsobilosti pro pomocné školy. Předpisy o tom, kterak a kde se tato zkouška bude konati, vydá ministersvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a s ministerstvem sociální péče.

(2) Jen v okolnostech mimořádných, nelze-li místo na pomocné škole (třídě) obsaditi učitelem náležitě způsobilým podle předešlého odstavce, může zemská školní rada přikázati na veřejnou školu pomocnou dočasně některého vhodného učitele veřejné obecné školy.

(3) Pro vzdělávání učitelstva pomocných škol (tříd) pořádati se budou občasné kursy nákladem státním.

(4) Předpisy platné o tom, kterak jest opatřovati vyučování náboženství a ženským ručním pracím na veřejných školách obecných, platí též pro pomocné školy (třídy). Zvláštní učitelé náboženství a učitelky ručních prací (domácích nauk), ustanovení na veřejných školách obecných a občanských, jsou zavázáni převzíti podle pokynu nadřízeného úřadu vyučování na pomocných školách (třídách) za těchže podmínek jako na veřejných školách obecných (čl. V zákona ze dne 13. Července 1922, č. 251 Sb. z. a n., jímž se mění některé zákony o služebních poměrech učitelstva veřejných škol obecných a občanských).

(5) Pro vyučování ručním pracím je možno podle potřeby a za souhlasu vydržovatelů školy ustanoviti při pomocné škole učitele vedlejší.

§ 11.

(1) O právních a služebních poměrech učitelstva veřejných škol (tříd) pomocných (o ustanovování, služebních příjmech, pensionování, o disciplinárním řízení a jinakých právech a povinnostech) platí veškery předpisy, platné o učitelstvu veřejných škol obecných, pokud tímto zákonem není ustanoveno jinak.

(2) Pravidla, daná v čl. IV. zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 306 Sb. z. a n., kterým se přechodně upravují právní svazky učitelstva na veřejných školách obecných a občanských, a v § 10, odst. 2 až 7, zákona ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují zákony o školách obecných a občanských, nevztahují se na obsazování učitelských míst na veřejných školách (třídách) pomocných.

(3) Učitelé, prokazující odbornou zkoušku způsobilosti pro pomocné školy (§ 10, odst. 1), ustanovení na veřejnou pomocnou školu (třídu) definitivně nebo zatímně, jsou co do příjmu a postupu postaveni na roveň učitelům na veřejných školách obecných případně občanských se stejnou zkouškou způsobilosti a přísluší jim služební přídavek 1500 Kč a po desetileté službě na těchto školách (třídách) 2100 Kč ročně; tento přídavek se započítává učitelům ustanoveným definitivně na těchto školách (třídách) pro výměru výslužného.

(4) Normální míra vyučovací povinnosti pro učitele, ustanovené při veřejných pomocných školách (třídách), jest 25 hodin týdně. Ostatně platí o míře jejich učitelské povinnosti tytéž předpisy jako pro učitele obecných škol, vyjímajíc toliko čl. VII. zákona č.251/1922 Sb. z. a n.

(5) O ředitelském přídavku správců veřejných škol pomocných, o nároku jejich na byt nebo na náhradu za něj a o normální míře jejich učebné povinnosti platí tytéž předpisy jako o správcích obecných škol. Pomocné třídy, spojené s obecnými školami (§ 3, odst. 1.), čítají se správcům škol pro výměru ředitelského přídavku stejně jako třídy obecné školy.

O zřizování veřejných pomocných škol (tříd).

§ 12.

(1) Veřejná škola (třída) pomocná může býti zřízena na žádost školní obce a s přivolením zemské školní rady v každé školní obci, v které se na základě šetření, provedeného podle § 13, zjistí toho místní potřeba, uvolí-li se všichni činitelé, jimž podle § 16 přísluší školu (třídu) vydržovati, že uhradí potřebný náklad zřizovací a vydržovací a je-li úhrada nákladů těch u samosprávných svazků z jejich řádných příjmů zajištěna.

(2) V školních obcích, v nichž se zjistí podle tříletého průměru více než 40 dětí, povinných choditi do pomocné školy, o jejichž vzdělání a výchovu v takové škole není dosud postaráno, může ministerstvo školství a národní osvěty naříditi zřízení, pomocné školy (tříd), zjistí-li se, že lze z prostředků místních obcí tvořících školní obec uhraditi zřizovací a vydržovací náklad, který podle tohoto zákona připadá školní obci.

(3) Zemská školní rada může k odůvodněné žádosti vydržovatelů pomocné školy (tříd) povolovati, aby se v školní obci zřídil menší počet pomocných tříd, než by bylo potřebí podle zjištěného počtu žactva, povinného docházkou do pomocné školy, a aby proto jednotlivé pomocné školy (třídy) byly dočasně zproštěny povinnosti, přijímati všechno žactvo bydlící v jejich obvodech. Největší počet žáků v jedné třídě (§ 5, odst. 1) nesmí však býti a ni proto nikde překročen.

§ 13.

Všecky okolnosti, důležité pro zřizování a úpravu veřejných škol (tříd) pomocných, zjistiti jest komisí obdobně jako při zřizování a úpravě veřejných škol obecných. Předběžné zjištění počtu žactva, povinného docházkou do pomocné školy, vykoná před rozhodnutím o zřízení školy odborná komise, zřízená obdobně podle § 6, odst. 2.

§ 14.

(1) V školních obcích jazykově smíšených, kde obecné školy, sloužící národnosti tvořící v obci menšinu obyvatelstva a zřízené před účinností zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n., o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích, nebyly převzaty podle § 2 zákona ze dne 9. Dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., jímž se upravuje správa školství, do správy ministerstva školství a národní osvěty, buďte také veřejné školy (třídy) pomocné pro tuto menšinu obyvatelstva zřizovány a vydržovány způsobem a za podmínek, předepsaných v §§ 12, 13 a 16.

(2) V školních obcích, v nichž jsou obecné školy zřízené a vydržované podle §§ 2 a 35, odst. 4. zákona č. 292/1920 Sb. z. a n., mohou se veřejné školy (třídy) pomocné téhož vyučovacího jazyka jako školy právě zmíněné podle potřeby zřizovati a vydržovati nákladem státním. O těchto školách (třídách) pomocných platí obdobně ustanovení §§ 4 až 7 zákona č. 189/1919 Sb. z. a n., se změnami, vyplývajícími ze zákonů pozdějších, zejména ze zákona č. 292/1920 Sb. z. a n., a ze zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z. a n., o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích.

O zrušovaní veřejných pomocných škol (tříd).

§ 15.

Veřejná škola (třída) pomocná, vyjímajíc školy (třídy) uvedené v § 12, odst. 2, a v § 14, odst. 2., může býti zrušena zemskou školní radou. Musí však býti zrušena, nemá-li ve třech školních letech po sobě následujících ani 12 žáků. Školy (třídy), zřízené podle § 12, odst. 2., a § 14, odst. 2., může rušiti ministerstvo školství a národní osvěty. Učitelé, ustanovení při zrušené pomocné škole (třídě), jsou povinni převzíti místo při jiné veřejné pomocné škole (třídě) nebo při veřejné škole, které jim hledíc k jejich způsobilosti přikáže ministerstvo školství a národní osvěty. Nelze-li jim takového místa přikázati, mohou býti dáni na dočasný odpočinek.

O úhradě nákladu na veřejné pomocné školy (třídy).

§ 16.

(1) Náklad na vydržování veřejných škol (tříd) pomocných v Čechách, na Moravě a ve Slezsku uhrazuje se stejným způsobem jako náklad na veřejné školy obecné a občanské.

(2) Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi přísluší uhrazovati náklad na zřizování a vydržování veřejných škol (tříd) pomocných obcím, obdobně podle hlavy V zák. čl. XXXVIII/ 1868, o vyučování v národních školách.

O soukromých pomocných školách (třídách).

§ 17.

(1) Soukromé školy (třídy) pomocné dovoleno jest zřizovati se svolením zemské školní rady za těchto podmínek:

a) Veškero zařízení a organisace těchto škol (tříd) musí vyhovovati požadavkům, které se

kladou na veřejnou školu pomocnou.

b) Učitelé jejich musejí prokázati způsobilost k vyučování na pomocných školách podle

§ 10, odst. 1, a mravní bezúhonnost. Výjimku z požadované způsobilosti podle § 10, odst. 1, může povoliti ministerstvo školství a národní osvěty, bude-li způsobilost k vyučování na pomocné škole dokonale prokázána jiným způsobem.

(2) Soukromým školám (třídám) pomocným, které po všech stránkách vyhovují účelu pomocných škol, může ministerstvo školství a národní osvěty udíleti právo vydávati vysvědčení, která mají touž platnost jako vysvědčení veřejných škol (právo veřejnosti).

(3) Prokáže-li se, že soukromá škola (třída) pomocná úplně vyhovuje potřebě výchovy a vzdělání všech dětí ve školní obci, které jsou povinny choditi do pomocné školy (třídy), zemská školní rada může povoliti za souhlasu vydržovatelů soukromé pomocné školy (třídy), aby se v takové obci nezřizovala veřejná škola (třída) pomocná.

(4) Soukromé školy (třídy) pomocné, při nichž se zjistí, že nevyhovují platným předpisům o pomocných školách, budou podle okolností buď zbaveny práva veřejnosti (odst. 2) nebo budou zemskou školní radou zrušeny.

O správě pomocných škol (tříd) a dozoru k nim.

§ 18.

Veřejné i soukromé školy (třídy) pomocné podřízeny jsou dozoru a správě úřadů školních a jejich orgánů obdobně jako školy obecné.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

§ 19.

Pomocné školy a třídy, vydržované dosud jednotlivými obcemi, mohou se proměniti k jejich žádosti postupně ve veřejné školy (třídy) pomocné podle tohoto zákona, pokud mají dostatečný počet žactva. Rozhodovati o těchto žádostech přísluší zemské školní radě v dohodě s činiteli, jimž přísluší úhrada osobního nákladu školního. Dojde-li k takové přeměně, buďte řádně kvalifikovaní učitelé, při nich dosud ustanovení, zpravidla bez konkursu ustanoveni definitivními učiteli veřejných škol pomocných na místě, na němž dosud působí.

§ 20.

(1) Kdekoli se v tomto zákoně mluví o školní obci, rozumí se tím na Slovensku a v Pod

karpatské Rusi politické obce, a to po dobu, pokud i tam nebudou zřízeny školní obce.

(2) Dokud se na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nezřídí zemské školní rady, bude působnost přikázanou jim tímto zákonem vykonávati ministerstvo školství a národní osvěty nebo orgány jím zmocněné.

§ 21.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. července 1928. Platí též na území Podkarpatské Rusi, dokud zákon jejího sněmu v mezích jeho působnosti neustanoví jinak. Ustanovení § 27 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních ve veřejné správě, platí též pro učitele veřejných škol (tříd) pomocných.

§ 22.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministry vnitra, financí, sociální péče a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Odůvodnění.

Do našich obecných škol chodí dosud vedle dětí pravidelně vyvinutých také děti úchylné různých typů. Zvláštní skupinou mezi nimi jsou děti slaboduché, méně nadané, debilní, které nestačují svými duševními schopnostmi ostatním dětem, opožďují se při vyučování a zůstávají zanedbané i po stránce výchovné, ježto ve třídách, naplněných žactvem po případě až do nejvyššího zákonného počtu, učitel nemůže jim věnovati tolik zvláštní pozornosti, kolik potřebují.

Slaboduché děti jsou přítěží ve škole obecné a zůstávají přítěží i v životě veřejném, když školu vychodily s vysvědčením na odchodnou. Z nich vyrůstají často analfabeti, lidé odstrkovaní, mravně neukáznění, protisociální, na obtíž obcím a dorost pro věznice.

Avšak je možno i z takových dětí vychovati užitečné členy lidské společnosti, užije-li se vhodných opatření výchovných. V pokročilých zemích západních i severských vytvořila se k tomu účelu již před lety zvláštní soustava škol pomocných. U nás po vydání řádu školního a vyučovacího z roku 1905 ujaly se věci některé pokročilé obce a zřídily na svůj náklad třídy pomocné (na př. Praha, Brno, Liberec, Plzeň, Žižkov, Pardubice, Král. Vinohrady, Smíchov, Karlín, Beroun, Klatovy, Budějovice, Chrudim, Ml. Boleslav, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Cheb, Chomutov, Ústí n. L., Poděbrady, Přerov, Olomouc, Mor. Ostrava, Opava, Klimkovice, Krnov a j.).

Zkušenosti, nabyté za posledních 10 let v pomocných třídách, jsou velmi příznivé, výsledky vyučovací i výchovné velmi utěšené, někdy až překvapující.

Leč dosavadní počet pomocných tříd naprosto nedostačuje potřebě. Mezi veškerou mládeží školou povinnou počítá se asi 1 procento dětí nenormálních, které by náležely do pomocné školy, a není pochyby, že počet jejich v nejbližších letech vinou těžkých životních poměrů z doby válečné a poválečné (podvýživa atp.) spíše o něco vzroste.

Až dosud nemohlo se pomocné školství u nás rozvíjeti tak, jak by bylo žádoucno, a to zejména proto, že vydržováno bylo, i pokud jde o náklad osobní, toliko dobrovolně obcemi, které beztak jsou finančně velmi zatíženy, a zajisté i proto, že nebylo vůbec zákonné organisace pomocného školství.

Předkládá-li nyní vláda tento návrh zákona o pomocných školách, je přesvědčena, že tím plní naléhavou povinnost jak s hlediska kulturního, tak i s hlediska sociální péče. Vyhovuje tím také přáním a podnětům, vzešlým z obou sněmoven Národního shromáždění, a odkazuje v této věci zejména na návrh posl. dra Schollicha a druhů (čís. tisku 2082 posl. sněmovny), na usnesení kulturního a rozpočtového výboru senátu, oznámené presidiu ministerské rady přípisem senátní kanceláře ze dne 13. října 1921, čís. 1605 předs. a na resoluci přijatou poslaneckou sněmovnou v 34. schůzi dne 17. června 1926 a senátem v 33. schůzi dne 24. června 1926.

Návrh zákona o školách pomocných zpracován je na zásadě, že pomocné školy mají býti organisovány sice pokud možná jakožto ústavy zvláštní, ale jinak zcela obdobně jako naše školy obecné s odchylkami, které odůvodněny jsou jejich zvláštním úkolem. Docházka do nich má býti povinná.

Poznámky k jednotlivým paragrafům.

§ 1 ustanovuje účel pomocných škol.

§ 2 třídí pomocné školy na veřejné a soukromé obdobně, jako roztříděny jsou obecné školy podle § 2 zákona ze dne 14. května 1869, č. 62 ř. z.

§ 3 upravuje zařízení pomocných škol po stránce vnější. Poněvadž z důvodů finančních nelze zatím vždy a všude zřizovati zvláštních škol, připouští též zřizování tříd, přičleněných k obecným školám.

§ 4 týká se vnitřní organisace školy a řeší ji obdobně, jako činí zákon ze dne 13.července 1922, č. 226 Sb. z. a n. při školách obecných (§ 4).

§ 5 vymezuje největší počet dětí ve třídě a v souvislosti s tím upravuje zřizování nových tříd a dělení škol. Maximální počet dětí ve třídě ustanovuje se na 25, což se odůvodňuje zvláštní povahou pomocných škola mládeže v nich vychovávané, která nutně potřebuje, aby se učitel s každým žákem, pokud jen možná, zvláště obíral a šetřil jeho individuálných tělesných a duševních vlastností a nedostatků. Není pochyby, že se zřetelem k těmto okolnostem je počet 25 dětí ve třídě ještě značně veliký, ale zatím nelze z finančních důvodů přistoupiti na číslo nižší, aby se nerozmnožil počet tříd a nevzrostl tím náklad na pomocné školy nad síly obcí a ostatních činitelů, kteří je mají vydržovati.

§§ 6 až 9 upravují povinnost choditi do pomocné školy obdobně, jako je upravena pro obecné školy. Úpravou školních obvodů (§ 7) zaručuje se zatím možnost choditi do pomocné školy toliko dětem, bydlícím v školním obvodě. Naskytá se ovšem otázka, kterak umožniti docházku do těchto škol také dětem, rozptýleným v obcích, kde zatím pro malý jich počet nebude možno zříditi pomocnou školu. Zdárné řešení této otázky možné je teprve v budoucnosti, až bude možno vytvořiti ve střediscích určitých širších oblastí internáty, v nichž by se úchylná mládež soustředila. Zatím je ovšem řešení toto z důvodů finančních nemožné a musí býti rovněž odloženo na doby hospodářsky příznivější.

§§ 10 a 11 týkají se učitelstva pomocných škol. Právní a služební poměry jejich mají se říditi zásadně týmiž normami jako učitelů obecných škol. Avšak obsazování míst na pomocných školách nemá býti vázáno pravidly čl. IV. zák. č. 306/1920 Sb. z. a n. (zásada staršinství), ani § 10, odst. 2 až 7, zák. č. 226/1922.Sb. z. a n. (početná parita pohlaví v učitelských sborech, ježto zvláštní povaha služby při výchově úchylné mládeže žádá, aby o dosazování učitelů na pomocné školy rozhodovala jen zvláštní způsobilost pro tuto nesnadnou službu.

Zvláštní zmínky zasluhuje zde otázka jejich služebních požitků. Na učitelích těchto požaduje se totéž předběžné vzdělání jako na učitelích národních škol a náleží jim tudíž obdobně tytéž služební platy. Ježto však pro zvláštní úkoly pomocných škol je nutno požadovati od nich ještě zvláštní odbornou zkoušku a ježto i způsob služby na pomocných školách intensitou práce činí na ně nároky větší než na školách s mládeží normální, je spravedlivo, přiznati jim proti učitelům škol obecných přiměřené zlepšení služebních požitků. Návrh řeší otázku tuto obdobně jako § 13 zákona ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb. z. a n. při učitelích škol pro hluchoněmé a p. a staví učitele pomocných škol jen o něco níže než učitele těchto škol. Jistou diferenci platu pokládá zde vláda za odůvodněnou rozdílem v kvalitě i intensitě práce na obojích školách.

§§ 12 až 15 upravují zřizování pomocných škol. Za dnešního stavu obecních financí nelze na všecky obce uvalovati nových břemen školních. Proto upouští se zatím od povinného zřizování pomocných škol vůbec a zavádí se jen zřizování fakultativní. Avšak přes to umožňuje se státní správě školské, aby vyslovila povinnost zříditi pomocnou školu v obcích, kde se jeví zřízení této školy zvláště potřebné a kde to dovoluje hospodářská situace obce.

§ 16 týká se vydržování pomocných škol, které upravuje stejně jako vydržování obecných škol. Věcný náklad uhrazovati budou tudíž v Čechách, na Moravě a ve Slezsku školní obce, osobní náklad školní okresy a země. Na Slovensku uhrazují veškeren náklad vydržovací obce podle hlavy V. zák. čl. XXXVIII/1868. Kde by některé chudé obce byly nákladem tím přetíženy, mohou dosíci pokud nutno, podpory vyšších svazků územních ve smyslu §§ 30, 33 a 75 zákona č. 125/1927 Sb. z. a n.

§ 17 týká se soukromých škol pomocných. Jeho ustanovení shodují se v podstatě s obdobnými předpisy, platnými pro soukromé školy obecné.

§ 18 upravuje v zásadě otázku státního dozoru k pomocným školám.

§§ 19 až 22 obsahují ustanovení přechodná a závěrečná. Účinnost zákona má se počíti dnem 1. července 1928. Podle § 19 mají býti přeměněny dosavadní školy pomocné ve veřejné školy jednotného typu, který je upraven tímto zákonem. Stane se tak postupně, aby nebyli rázem zatíženi budoucí vydržovatelé osobního nákladu. Účelem poslední věty § 19 je zabrániti, aby hromadným rozepsáním konkursů na všecka místa na pomocných školách, pokud jsou již obsazena, nenastal v učitelstvu těchto škol přílišný pohyb na úkor stability služby. Mimo to by bylo leckde rozepsáním konkursu zasaženo do nabytých práv jednotlivých učitelů, pokud byli podle dosavadního stavu nynějšími vydržovateli školy pravoplatně ustanoveni.

Finanční dosah návrhu.

Poněvadž zřizování škol (tříd) pomocných nemá býti zatím povinné, nelze říci, kolik nových škol (tříd) vnikne a nelze tudíž po této stránce odhadovati budoucí vyšší, náklad.

Zatím pro nejbližší léta půjde vlastně jen o postupné přejímání dosavadních škol a tříd, vydržovaných dosud dobrovolně obcemi (§ 19 návrhu).

Takových tříd je dosud 126 (českých 76, německých 17, slovenské 2 a polská 1). Osobní náklad pro jejich 126 učitelů průměrně po 23.000 Kč činí 2,900.000 Kč, s ředitelskými přídavky po 150 Kč za pomocnou třídu 18.000 Kč, úhrnem okrouhle 3,000.000 Kč.

Ze 126 pomocných tříd je po stránce osobního nákladu již dnes přes 90 tříd vydržováno okresními školními fondy, resp. zeměmi tím, že zemské výbory povolily, aby na pomocné třídy byli přikázáni učitelé veřejných škol obecných, kteří po dobu služby na pomocné třídě mají ze školy obecné dovolenou s plnými požitky, při čemž země uhrazují za ně substituční náklad. Kromě toho je 13 tříd pomocných vydržováno státem (na Slovensku a v Pod- karpatské Rusi a tříd menšinových). Zbývá tedy jen 23 pomocných tříd, jejichž proměna v třídy podle tohoto zákona by znamenala skutečně vzrůst nákladu pro okresní školní pokladny a tím vlastně pro země. Podle výpočtu svrchu uvedeného znamená oněch 23 tříd na osobním nákladu asi 500.000 Kč. Náklad ten by se rozdělil mezi jednotlivé země, a to podle nutnosti snad i na několik let. Je tedy zřejmo, že by neznamenal pro země zatížení nikterak značného.

Než ani při uvedených 500.000 Kč nejde o náklad zcela nový. Pomocné třídy, o něž se jedná, již řadu let existují a vydržují je dosud z dobré vůle obce. Půjde tedy vlastně jen o to, aby se osobní náklad na ně i s těchto obcí sňal - jako se děje už u většiny pomocných tříd - a přenesl na širší svazky územní (škol. okres resp. zemi). Ostatně ani zde se neukládá těmto svazkům povinnost, aby tento náklad převzaly, nýbrž zůstavuje se jejich volnému uvážení, mohou-li tak učiniti. Výslovně se připomíná, že v předběžném jednání o osnově zákona jednotlivé zemské výbory vyslovily s ní zásadní souhlas.

Pokud jde o vztah této osnovy k zákonu č. 286/1924.Sb. z. a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě, uvádí se výslovně, že se jí ustanovení tohoto zákona nikterak nemění, jak je zabezpečeno zvláště v § 21.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách přikázán výborům kulturnímu, sociálně-politickému a rozpočtovému k podání zprávy.

V Praze dne 28. června 1928.

Náměstek předsedy vlády:

Šrámek v. r.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr Hodža v. r.