(1) Výši pojistného pro nemocenské pojištění stanoví Ústřední sociální pojišťovna. Toto pojistné nemá zpravidla přesahovati za den 4,3 % středního denního výdělku (§ 12).

(2) Ukáže-li se, že ani pojistné 4,8 % středního denního výdělku nestačí k úhradě povinných dávek (§ 95), může Ústřední sociální pojišťovna se svolením ministerstva sociální péče jednotlivým nemocenským pojišťovnám povoliti výjimečně a na přechodnou dobu zvýšení nad 4,8 % středního denního výdělku.

(3) Sazby pojistného v jednotlivých třídách se zaokrouhlují nahoru na dvouhaléře.

§ 96.

§ 160 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

(1) Pojistné jest platiti za dobu, po kterou pojištěnec vykonává práce nebo služby povinně pojištěné, a to za 7 dní za jedno týdenní pracovní období.

(2) Pojistné jest platiti také za dobu, po kterou pojištěnec

a) nebyl odhlášen (§ 17), ačkoliv byl přerušen poměr, zakládající pojistnou povinnost;

b) má nárok na mzdu, i když nevykonává prací nebo služeb povinně pojištěných nebo ze zaměstnání vystoupil.

(3) V případech odst. 2., písm... a) a b) není pojistné platiti, nastal-li v osobě pojištěncově pojistný případ, nebo byl li pojištěnec přihlášen k pojištění jiným zaměstnavatelem.

(4) Ustanovení odst. 2., písm. b) nevztahuje se na případy, v nichž přísluší mzda podle § 1154 b) obč. zákona, případně podle § 6 zákona ze dne 13. července 1922, č. 244 Sb. z. a n., podle § 8 zákona ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z., o obchodních pomocnících, nebo podle § 12 zákona ze dne 13. ledna 1914, č. 9 ř, z. o právních poměrech zaměstnanců na velkých statcích.

§ 97.

Za § 160 zákona č. 221/1924 vsune se jako § 160a) nové ustanovení tohoto znění:

Má-li některá nemocenská pojišťovna za to, že pojištěnec přihlášený u jiné nemocenské pojišťovny má býti přihlášen správně u ní, může žádati politický úřad I. stolice, aby rozhodl o pojistné příslušnosti tohoto pojištěnce (§ 239). Bylo-li rozhodnuto v její prospěch, má pak vůči zaměstnavateli nárok na pojistné teprve od počátku toho příspěvkového období, ve kterém bylo vydáno pravoplatné rozhodnutí. Nepříslušná pojišťovna je však povinna nahraditi příslušné pojišťovně pojistné nemocenského pojištění, zaplacené za osoby u ní nesprávně přihlášené po srážce peněžitých dávek těm osobám poskytnutých.

§ 98.

§ 161, odst. 3. zákona č. 221/1924 Sb. z, a n. se doplňuje na konci touto větou:

Nedobytné pojistné se odepíše ve stejném poměru, v jakém pro oba druhy pojištění bylo vyměřeno.

§ 99.

§ 162, odst. 2. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

(2) Zaměstnavatel hradí ze svého celé pojistné za zaměstnance, kteří nemají mzdy na penězích.

§ 100.

§ 163 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Zaměstnavatel je povinen platiti nemocenské pojišťovně celé pojistné.

(2) Pojistné je splatné prvým dnem po uplynutí příspěvkového období, určeného stanovami. Příspěvkové období nesmí býti kratší 4 týdnů.

§ 101.

§ 175 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n, se doplňuje novým odst. 2. tohoto znění:

(2) Povoliti a vykonati exekuci jest povolán příslušný exekuční soud.

§ 102.

§ 180 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

1. Odst. 1., písm. d) zní:

d) v tuzemských peněžních ústavech, ručí-li stát, země, okresy neb obce za veškeré jejich závazky, neb alespoň za vklady sociálně-pojišťovacích ústavů;

2. Odst. 3. se doplňuje větou:

Vláda může tuto mez snížiti nebo poměr mezi papíry státními a jinými jinak stanoviti.

3. Odst. 4. se doplňuje takto:

Pokud by cedulový ústav československý z důvodů měnových přikročil ke správě veřejných peněz se zúročením jich, jest dáti tomuto způsobu uložení za stejných podmínek výnosových přednost.

Odstavec 5. zní:

Ústřední sociální pojišťovna vypracuje směrnice pro ukládání jmění, jež vyžadují schválení ministra sociální péče v dohodě s ministrem financí po slyšení cedulového ústavu československého. Do směrnic jest pojmouti zásadu, že každoročně bude sděláván hospodářský plán. Do schůzí výboru a představenstva Ústřední sociální pojišťovny, kde se jedná o směrnicích, hospodářském plánu a všeobecných podmínkách ukládacích nebo o změnách tohoto plánu a těchto podmínek, jest přizvati dva zástupce cedulového ústavu, kteří mají v nich hlas poradní.

§ 103.

Za § 180 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n, se vsune nové ustanovení jako § 180 a) tohoto znění:

Pojišťovací ústavy mohou se uspokojiti z cenných papírů, jim do zástavy daných, je-li dlužník v prodlení bez soudního řízení a smějí je po předchozí pohrůžce dáti veřejně prodati. Mají-li cenné papíry cenu bursovní nebo tržní, může se prodej provésti také neveřejně za běžnou cenu prostřednictvím bursovního dohodce, nebo není-li ho, prostřednictvím úředníka oprávněného k dražbám.

§ 104.

§ 181 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se doplňuje novým odstavcem tohoto znění:

(2) Nemovitosti nemocenských pojišťoven mohou býti zatíženy přes polovinu obecné ceny jen výjimečně a se souhlasem Ústřední sociální pojišťovny po schválení ministerstva sociální péče v dohodě s ministerstvem.financí.

§ 105.

§ 182 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mění se takto:

1. V odst. 1. nahrazuje se slovo "tržní" slovem "obecná".

2. Na konci odst. 2. nahrazují se slova "na pojištění" slovy "na pojistném".

§ 106.

§ 185 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Jmění Ústřední sociální pojišťovny musí býti ukládáno tak, aby střední výnos odpovídal úrokové míře, jíž bylo použito za početní podklad tohoto zákona a aby se podpořila produktivita a národohospodářská rentabilita.

(2) Z toho důvodu možno použíti části jmění Ústřední sociální pojišťovny k účelům naznačeným v §§ 182, odst. 1. (pokud jedná o nabytí nemovitostí), 183 a 184 teprve tehdy, je-li zajištěno výnosem ostatního jmění Ústřední sociální pojišťovny, že střední výnos celého jmění docílí úrokové míry, jíž bylo použito za početní podklad tohoto zákona. K tomu cíli vyžadují příslušná usnesení Ústřední sociální pojišťovny schválení ministra sociální péče a ministra financí.

(3) Ústřední sociální pojišťovna jest povinna předkládati za každý rok nejpozději do konce června příštího roku vládě výkazy o dostačitelnosti výnosu uložených peněz.

§ 107.

§ 187 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se doplňuje novým odst. 3. tohoto znění:

(3 ) Byla-li žádost za přiznání invalidního nebo vdovského důchodu zamítnuta, protože invalidita nebyla prokázána, anebo byl-li důchod odňat, protože důchodce přestal býti invalidním, lze zahájiti řízení o nové žádosti za přiznání takového důchodu pouze tenkráte, uplynula-li ode dne pravoplatnosti dřívějšího rozhodnutí lhůta jednoho roku, anebo byla-li nová žádost doložena lékařským vysvědčením, prokazujícím, že nastala podstatná změna ve zdravotním stavu žadatelově naposledy zjištěném. Proti rozhodnutí, odmítajícímu zahájiti nové řízení, protože tu není těchto předpokladů, není opravného prostředku.

§ 108.

§ 189 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a, doplňuje takto:

1. Za odst. 1. vkládá se nový odst. 2. tohoto znění:

Výměr, jímž nemocenská pojišťovna rozhoduje o pojistné povinnosti a zařadění do tříd, vydává se pouze tehdy, když si jeho vydání strana výslovně vyžádala, dále když zaměstnanec nebyl k pojištění přihlášen zaměstnavatelem, nebo když pojišťovna popírá pojistnou povinnost, nebo když zařazuje pojištěnce do jiné třídy, nežli by měl býti zařaděn podle přihlášené mzdy.

2. Odstavec 2. a 3. se mění v odstavce 3. a 4.

§ 109.

§ 191 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se zrušuje.

§ 110.

§ 195 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

Navrácení v předešlý stav podle obdoby předpisů civilního řádu soudního je přípustno.

§ 111.

V § 202 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. nahrazují se slova "ušlé mzdy" slovy "platy presenční".

§ 112.

§ 204 zákona č. 221/1924 Sb. z, a n. se mění a doplňuje takto:

(1) Předseda rozhodčího soudu řídí práce u rozhodčího soudu, sdělává rozvrh prací a přísluší mu všeobecný dozor na výkon služby.

(2) Předseda rozhodčího soudu, jeho náměstkové a přísedící jsou ve výkonu svého úřadu samostatní a neodvislí. O disciplinární odpovědnosti předsedy a jeho náměstků platí ustanovení vydaná o disciplinární odpovědnosti soudců z povolání.

§ 113.

V § 206, odst. 5., věta druhá zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

Do rozhodnutí, kterým se nevyhovuje odmítnutí přísedícího, není samostatného opravného prostředku.

§ 114.

§ 208, odst. 1., věta prvá zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:

Řízení u rozhodčího soudu je veřejné a ústní, o vyloučení veřejnosti platí obdobně ustanovení civilního řádu soudního. Rozhodčí soud je zejména povinen umožniti oběma stranám, aby před soudem vypovídaly, a objasniti skutkovou podstatu sporného případu.

§ 115.

§ 209, odst. 2. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

(2) Pokud není v tomto zákoně jinak ustanoveno, neplatí o řízení před rozhodčími soudy ustanovení civilního řádu soudního.

§ 116.

§ 213, odst. 3. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se doplňuje takto:

podati jest ji jen v jednom vyhotovení a odpůrce není třeba o ní zpravovati.

§ 117.

§ 220 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:

1. V odst. 1., č. 1. nahražuje se slovo "pokutován" slovem "odsouzen".

Odst. 1., č. 4, písm. d) zní takto:

d) mezi těmito pojišťovnami a nositeli úrazového pojištění (zaopatření) dělnického, pensijního pojištění soukromých zaměstnanců, pojištění u báňských bratrských pokladen, nemocenského pojištění veřejných zaměstnanců a pojištění osob samostatně výdělečně činných.

§ 118.

Na konci § 224 zákona č. 221/1924 Sb, z. a n, se vypouštějí slova "jako soudcové".

§ 119.

§ 226, odst. 2., věta druhá zákona č. 221 ai 1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

Usnesení pojišťovacího soudu a jeho předsedy a výroku rozsudku o útratách, nebéře-li se v odpor zároveň rozhodnutí ve věci hlavní, lze odporovati stížností.

§ 120.

§ 229, odst. 2. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(2) Přísedící ze zaměstnavatelův a pojištěnců jsou voleni. Ustanovení §§ 217, odst. 3., 218 a 219 platí obdobně.

§ 121.

§ 239 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a doplňuje takto:

1. Za odst. 2. se vsune jako odst. 3. nové ustanovení tohoto znění:

(3) Pokud nemocenská pojišťovna jest podle tohoto zákona výslovně povolána prováděti. určité úkony invalidního a starobního pojištění, vykonává je v zastoupení Ústřední sociální pojišťovny a vystupuje jejím jménem jako strana. Ústřední sociální pojišťovna jest oprávněna v kterémkoliv stadiu administrativního řízení i v řízení před nejvyšším správním soudem podávati sama proti rozhodnutí politických úřadů řádné i mimořádné opravné prostředky.

2. Dosavadní odst. 3. se mění na odst. 4. a za něj se vsunou nové odstavce 5. a 6. tohoto znění

(5) Lhůta pro opravné prostředky proti výměrům nositelů pojištění činí patnáct dnů ode dne doručení výměru nebo rozhodnutí, ten den v to nečítajíc. Opravný prostředek jest podati u nositele pojištění, proti jehož výměru směřuje. Vztahuje-li se obvod působnosti nemocenské pojišťovny na několik politických okresů, rozhodne, o opravném prostředku proti výměru nemocenské pojišťovny politický úřad I. stolice, v jehož obvodu jest sídlo nemocenské pojišťovny.

(6) Spory nositelů pojištění mezi sebou a spory mezi nositelem pojištění a některým zaměstnavatelem uvedeným v § 5, písm. a), jež se týkají §§ 240-243, rozhoduje ministerstvo sociální péče.

§ 122.

§ 244 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

(1) Pokud pojištěnec požívá opětovných peněžitých dávek pojistných podle tohoto zákona anebo má na ně nárok, má nárok na zaopatření chudinské jen, pokud hodnota tohoto zaopatření převyšuje hodnotu dávek pojistných.

(2) Ústřední sociální pojišťovna je povinna k dotazu obce, korporace nebo nadace, která je zavázána zákonem nebo stanovami k chudinskému zaopatření, podati zprávu, zda určité osobě byl Ústřední sociální pojišťovnou přiznán, změněn neb odňat důchod.

§ 123.

§ 248 zákona č. 221/1924 Sb, z. a n. se mění a zní takto:

(1) Pro pojištění:

a) domáckých dělníků (§ 3),

b) osob zaměstnaných při podnicích plavebních,

c) posluhovaček, domácích švadlen a jiných osob zaměstnaných střídavě u různých zaměstnavatelů a

d) osob nepravidelně zaměstnaných, t. j. takových, jejichž zaměstnání je podle své povahy pouze přechodné, neb u nichž doba zaměstnání u jednoho zaměstnavatele je pracovní smlouvou napřed omezena na dobu kratší jednoho týdne,

jest možno vládním nařízením stanoviti výjimky z tohoto zákona, zejména pokud jde o přihlašování a odhlašování jich (§§ 17 a násl.), o zařazování do tříd, vyměřování pojistného a jeho předpisování a odvádění, o vedení mzdových záznamů, o způsobu súčtování pojistného připadajícího na zaměstnavatele a zaměstnance a o příslušnosti k nemocenské pojišťovně. Vládním nařízením může býti také stanoveno, že se osoby jmenované v písm, a), c) a d) vyjímají z pojistné povinnosti, jestliže jejich výdělek v určitém časovém období nedosahuje určité nejmenší částky tímto vládním nařízením současně stanovené.

(2) Vládním nařízením může býti dále stanoveno, že dělníci domáčtí vyjímají se z pojistné povinnosti pro případ invalidity a stáří, jestliže jejich výdělek z domácké práce nedosahuje průměrně určité nejmenší částky týdně. Tato výdělečná mez může býti vládním nařízením stanovena různě pro jednotlivé územní obvody neb určité obory a později také měněna.

(3) Osoby zaměstnané pracemi sezonními, t. j. pracemi, které podle své povahy jsou konány jen v určitém ročním období, netrvají-li tyto práce, i když se za několik období sečtou, zpravidla déle než 90 dní v roce, nejsou-li osoby tyto mimo dobu, po kterou jsou zaměstnány těmito pracemi sezonními, jinak námezdně činny podle § 2 zákona, mohou býti vládním nařízením rovněž vyňaty z pojistné povinnosti pro případ invalidity a stáří. Pojistné povinnosti není na újmu, když celková doba sezonních prací u zaměstnance nedosáhla 90 dní v roce z příčin, jež jsou nezávislé na vůli zaměstnancově.

(4) Pro osoby uvedené v písm. b) možno nařízením zříditi závodní nemocenské pojišťovny.

(5) Pro osoby uvedené v odst. 1. může býti stanovena zvláštní čekací doba v pojištění nemocenském.

(6) Bude-li pro pojištění osob uvedených v odst. 1. nařízeno, že mohou býti zaměstnány toliko tenkráte, vykáží-li se zvláštním výkazem k tomu cíli vydaným, bude zaměstnavatel trestný podle § 260, bude-li je zaměstnávati, aniž mají nařízený průkaz.

(7) Před vydáním vládního nařízení podle odst. 2. a 3: jest vyslechnouti příslušné odborové organisace zaměstnavatelské a zaměstnanecké.

(8) Pokud vládní nařízení podle předcházejících odstavců nebude vydáno, jest pojištění osob, uvedených v odst. 1., prováděti podle směrnic, jež vydá Ústřední sociální pojišťovna se schválením ministerstva sociální péče.

§ 124.

Za § 250 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se vsune jako § 250 a) toto ustanovení:

(1) Osoby uvedené v § 6, písm. f) mají právo vstoupiti dobrovolně v pojištění pro případ invalidity a stáří u té pojišťovny, u níž jsou pojištěny pro případ nemoci. Zařazeny mohou býti také nejméně do té třídy pojištění invalidního a starobního, do níž by patřily podle svého zařazení v pojištění pro případ nemoci. Obdobné právo mají osoby, které budou podle § 248, odst. 2. a 3. z pojistné povinnosti pro případ invalidity a stáří vyňaty.

(2) Na osoby uvedené v § 6, písm. f) může býti rozšířena pojistná povinnost pro případ invalidity a stáří vládním nařízením, jež spolu určí obdobou podle § 248 případné výjimky ze zákona.

(3) Podrobná ustanovení o dávkách dobrovolného pojištění pro případ invalidity a stáří a o nápadu dávek tohoto pojištění budou vydána vládním nařízením.

(4) Z osob, jež by jinak podle ustanovení § 6, písm. f) zákona byly vyňaty z pojistné povinnosti pro případ invalidity a stáří, zůstanou i nadále pojištěním invalidním a starobním povinni ti, kdož za předpokladu splnění všeobecných podmínek § 2 zákona byli jako mladiství [§ 6, písm. f) zákona] v libovolné době mezi 1. červencem 1926 a 1. lednem 1929 povinně pojištěni pro případ invalidity a stáří; pojistné povinnosti té není na újmu, vstoupí-li osoby ty do služeb jiného zaměstnavatele.

(5) Obdobně nemohou vládním nařízením podle § 248, odst. 2. a 3. býti vyňaty z pojistné povinnosti pro případ invalidity a stáří osoby, které za předpokladu všeobecných podmínek § 2 zákona byly jako dělníci domáčtí nebo jako osoby zaměstnané pracemi sezonními v libovolné době mezi 1. červencem 1926 a 1. lednem 1929 povinně pojištěny pro případ invalidity a stáří; pojistné povinnosti té není na újmu, vstoupí-li osoby ty do služeb jiného zaměstnavatele.

§ 125.

§ 253, odst. 1. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. bude zníti takto:

(1) Za dobu zákonité presenční služby (12nedělní vojenský výcvik) osob uvedených v § 108a), zaplatí stát ročně úhrnkový peníz, jenž se určí na podkladě pojistného třídy Aa se zřetelem na poměr počtu branců k počtu všech mužů nesamostatně výdělečně činných ve věkové skupině 20-24 let zjištěného podle úředně vyhlášených výsledků sčítání lidu. Z tohoto peníze uhradí se pojistné pro uvedené osoby, a to ve třídě Aa na základě průkazu, který předloží pojištěnec, uplatňující nárok na započtení zákonité doby presenční služby (12nedělního vojenského výcviku). Podrobné předpisy budou vydány vládním nařízením.

§ 126.

Za § 254 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se vsune nové ustanovení jako § 254 a) tohoto znění:

Pojišťovny, zřízené podle tohoto zákona, mohou v obvodu své působnosti při vybírání pojistného svými zaměstnanci doručovati příslušné platební výměry.

§ 127.

Za § 259 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. vsune se nový paragraf tohoto znění:

§ 259 a).

Kde v tomto zákoně jest vyhrazeno rozhodnutí ministru sociální péče, rozhodne tento ministr, jde-li o věci značného finančního dosahu, i není-li to v zákoně výslovně stanoveno, po dohodě s ministrem financí. Nedohodne-li se ministr sociální péče s ministrem financí, rozhoduje vláda.

§ 128.

§ 277 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se ruší.

§ 129.

§ 278, odst. 4. a 5. zákona č. 221/ 1924 Sb. z. a n. mění se takto:

(4) Vzorné stanovy (odst. 1.) a úprava stanov podle odst. 3. vyžadují schválení ministerstva sociální péče.

(5) Dokud nebudou vydány vzorné stanovy, může se představenstvo nemocenské pojišťovny usnésti na nových stanovách nebo na změně dosavadních stanov; usnesení to vyžaduje schválení ministerstva sociální péče, jež ve věci vyslechne Ústřední sociální pojišťovnu.

§ 130.

§ 287, odst. 3. zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se ruší.

Článek II.

§ 131.

(1) Pro dobu přechodnou, dokud neujmou se úřadu funkcionáři vyšlí z prvních řádných voleb, jmenují politické úřady II. stolice, přihlížejíce k návrhům Ústřední sociální pojišťovny podaným ve stanovené lhůtě, představenstva a dozorčí výbory nemocenských pojišťoven; při tom jest jak co do členů, tak i co do náhradníků hleděti k ustanovením §§ 59 a. 64 zákona ve znění této novely.

(2) Ustanovení předchozího odstavce se vztahuje na nemocenské pojišťovny bez rozdílu, zda již jsou, či teprve budou zřízeny.

(3) Jmenované představenstvo nemocenské pojišťovny vykonává též působnost sboru delegátův.

(4) Stejně pro dobu přechodnou, než ujmou se úřadu členové správní komise Zemských úřadoven Ústřední sociální pojišťovny, vyšlí z prvních řádných voleb, jmenuje správní komise ministr sociální péče, přihlížeje jak co do členů, tak i co do náhradníků k ustanovením §§ 93 a) a 93 b) této novely.

§ 132.

Pro dobu přechodnou, dokud neujmou se úřadu funkcionáři, vyšlí z prvních řádných voleb, jmenuje ministr sociální péče v dohodě s ministrem spravedlnosti přísedící (a náhradníky přísedících) pojišťovacích soudů a vrchního pojišťovacího soudu a politické úřady II. stolice jmenují přísedící (a náhradníky přísedících) rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven. Při tom se přihlíží k ustanovením §§ 200, 217, 218, 219 a 229 zákona.

§ 133.

(1) Kdyby v době až do prvních řádných voleb osoby původně, případně později jmenované, odpadly nebo byly zbaveny své funkce, budou jmenovány nové orgány způsobem uvedeným v §§ 131 a 132 této novely.

(2) Ustanovení § 88 zákona platí od doby pravoplatného provedení prvních voleb.

§ 134.

Působnost dosavadních funkcionářů nemocenských pojišťoven (pokladen), a rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven (pokladen) končí dnem, kdy jmenování nových funkcionářů bude vyhlášeno v Úředním listě republiky Československé. Dosavadní funkcionáři jsou povinni podati zprávu (§ 87 zákona) novým funkcionářům, aby se umožnilo nerušené převzetí funkcí. Nevyhovění této povinnosti je přestupkem podle § 260, písm. h) zákona.

§ 135.

Peníze, jenž se uvolní ve jmění Ústřední sociální pojišťovny změnou početních podkladů pojištění invalidního a starobního, jest použíti pro účely léčebné péče.

§ 136.

Vrácení pojistného, jež bylo placeno za dobu až do 30. června 1927 na podkladě odchylném od obsahu § 12, odst. 1. až 3. a § 160 zákona ve znění novely, nelze vyžadovati.

§ 137.

Všude tam, kde zákon č. 221/1924 Sb. z. a n. užívá výrazu "župa", sluší tím rozuměti země podle zákona č. 125/1927 Sb. z. a n.

§ 138.

(1) Ustanovení § 3, č. 3. nabývá zpětné účinnosti ke dni 1. července 1926; ustanovení § 125 dnem 1. ledna 1928, §§ 131 až 134 a § 136 dnem vyhlášení tohoto zákona, ostatní jeho ustanovení dnem 1. ledna 1929.

(2) Ministr sociální péče se zmocňuje, aby sestavil znění zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., jaké vyplývá ze změn předsevzatých tímto zákonem, a znění to pak vyhlásil ve Sbírce zákonů a nařízení.

(3) Ministru sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedl, dohodna se se zúčastněnými ministry.

J. Malypetr v. r.,
předseda.

Dr Říha v. r.,
sněm. tajemník.

J. Rýpar v. r.,
zapisovatel.