Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 745.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte Národního shromáždění republiky Československé, račiž se usnésti na tomto zákoně:

ze dne.............

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

(1) Tento zákon nastupuje na místo § 38 až 40 a § 53 zák. ze dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. zák. a nař.

(2) Ostatní předpisy cit, zákona platí prozatím pro soudce i nadále až do vydání zákona, kterým se ve smyslu § 97 úst. listiny upraví veškeré služební poměry soudců.

§ 2.

(1) Čekateli náleží jako služební plat adjutum a výchovné (§ 42 zák. čís. 103/26).

(2) Adjutum činí v prvém roce přípravné služby 16.000 Kč, v druhém roce 17.000 Kč a v třetím 18.000 Kč.

(3) Vykoná-li čekatel do 4 měsíců po dovršená přípravné služby soudcovské s úspěchem soudcovskou zkoušku, obdrží od 1. dne měsíce následujícího po dovršení 3leté započitatelné přípravné služby jako adjutum služební plat soudcův (§ 3).

§ 3.

Služební plat soudcovský skládá se ze služného, činovného a výchovného.

§ 4.

(1) Služné prvního předsedy nejvyššího soudu a prvního předsedy nejvyššího správního soudu činí pětinásobek počátečního základního služného soudcova (§ 3).

(2) Služné ostatních soudců tvoří základní služné a případně funkční služné.

(3) Základní počáteční služné činí ročně 24.000 Kč a zvyšuje se devětkráte vždy po 3 letech o 10 % počátečního obnosu.

(4) Soudcům na služebních místech systemisovaných v prvé skupině (§ 36 zák. č. 103/26) přísluší kromě základního služného, ještě funkční služné, které se stanoví takto:

(5) Funkční služné zvyšuje se ve stupnici II. jednou, ve stupnicích III. a IV. dvakráte, vždy po 3 letech o dalších 20 % a ve stupnicích V.-VII. dvakráte, vždy po 3 letech o dalších 10 % počátečního služného odst. 3.), pokud soudce nedokoná 65. rok věku svého.

(6) Přednostům soudů u okresních soudů s více než 8 soudcovskými odděleními a členům sborových soudů I. stolice, kteří byli pověřeni správou okresních soudů v sídle sborového soudu I. stolice, má-li tento okresní soud více než 8 oddělení, přísluší po dobu výkonu této funkce služební přídavek ve výši 10.000 Kč. Příslušel-li tento přídavek nepřetržitě celkem aspoň po 3 roky, stává se součástí pensijní základny, jinak jest jeho započtení do pensijní základny zapotřebí souhlasu ministerstva financí.

(7) Členům sborových soudů I. stolice, kteří byli pověřeni správou okresních soudů v sídle sborového soudu I. stolice, má-li tento aspoň 5, ale méně než 9 soudních odděleni, přísluší po dobu výkonu této funkce služební přídavek ve výši 8.000 Kč a platí po jeho započtení do služební základny totéž, co uvedeno v odstavci 6.

(8) Soudcům s velmi dobrou kvalifikací, jichž služební postup do vyšších stupnic funkčního služného nenastal, buď proto, že zvláštní svojí způsobilostí jsou v určitém působišti nepostradatelni, nebo proto, že postup vzhledem na počet zřízených míst, neb z jiných závažných důvodů není možný, může býti ministrem spravedlnosti přiznáno vyšší funkční služné, i na posavadním místě. Pokud by počet takto mimořádně povýšených soudců nepřesahoval 1/3 všech míst systemisovaných v příslušné nižší stupnici funkčního služného, může se tak státi bez svolení ministra financí.

(9) Vedoucím sílám sekretariátu nejvyššího soudu, nejvyššího správního soudu a sborových soudů II. stolice přísluší funkční služné V. stupnice, ostatním silám tamže služné VI. stupnice.

(10) Je-li soudce ustanovený na místě nižším funkční stupnice pouze dočasně přidělen na místo ve vyšší funkční stupnici, přísluší mu toto vyšší funkční služné, to však jen pro onu dobu, která převyšuje dobu 3 měsíců od nastoupení služby tamže. Při přidělení ku službě v ministerstvu spravedlnosti podržuje soudce funkční služné, příslušející mu podle místa, na něž jako soudce je ustanoven.

(11) Přidělení soudce na místo v nižší stupnici funkčního služného nemá na výši služného žádného vlivu.

(12) Soudcům ustanoveným t. č. u soudů v VI. stupnici funkčního služného, kteří byli svého času povýšení do V. hodn. třídy, přísluší funkční služné V. stupnice a takovým soudcům u soudů v V. stupnici funkčního služného, kteří byli svého času povýšení do IV. hodn. třídy, funkční služné IV. stupnice. Soudcům ustanoveným t. č. v VI. stupnici funkčního služného, kteří byli svého času jmenováni do býv. VII. a VI. hodn. třídy, přísluší funkční služné VI. stupnice funkčního služného, i když nejsou samosoudci, neb členy senátu.

§ 5.

(1) Ustanovení tohoto zákona a § 41 až 52 plat. zák. platí obdobně i pro konceptní, pragmatikální úředníky státních zastupitelstev, vrchních státních zastupitelstev a generální prokuratury.

(2) Služební místa těchto úředníků se systemisují takto:

a) Místo generálního prokurátora v I. stupnici funkčního služného.

b) Místo I. generálního advokáta a místa vrchních státních zástupců v II. stupnicí funkčního služného.

c) Místa ostatních generálních advokátů, místa přednostů státních zastupitelství v sídle vrchních státních zastupitelství a přednostů státních zastupitelstev v sídle sborových soudů, jmenovaných dle III. stupn., pak místa vrchních náměstků vrchních státních zástupců ve III. stupnici funkčního služného.

d) Místa přednostů ostatních státních zastupitelstev ve IV. stupnici funkčního služného.

e) 1/3 státních zástupců v V. stupnici funkčního služného.

f) Zbývající 2/3 státních zástupců v VI. stupnici funkčního služného.

§ 6.

(1) Po účinnosti tohoto zákona obdrží každý soudce případně úředník v § 5 tohoto zákona uvedených, onen plat podle nových předpisů tohoto zákona, jenž odpovídá tomu stupni základního a funkčního služného, který v tu dobu právě zaujímá, při čemž se 10 % event. 20 % zvýšení funkčního služného v přijetých období podle § 4, odst. 5. pokládá za rovné bývalému stupni b), příp. c) funkčního služného.

(2) Má-li někdo funkční. služné býv. stupně d) ve IV. a V. stupnici funkčního služného, obdrží funkční služné s dvojím zvýšením podle § 4, odst. 5.

(3) Přijde-li někdo podle nových předpisů tohoto zákona do vyšší stupnice funkčního služného, než v jaké se dosud nalézá, obdrží počáteční funkční služné této vyšší stupnice.

§ 7.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti prvním dnem měsíce července 1928.

(2) Provedení jeho ukládá se ministrům spravedlnosti a financí.

Hned při projednávání platového zákona usnesl se senát N. S. na resolucích, v nichž poukázal na zhoršení soudcovských platů novým platebním zákonem a žádal, aby vláda při převodě do nových platů a při systemisací nastavší nesrovnalosti napravila, než budou platové i jiné poměry soudcův upraveny podle § 97, ústavní listiny definitivně.

To se dosud nestalo.

Neuspokojivě upravené platy a nevyhovující systemisace soudcovských míst, dále trvalé přetěžování prací a nemožnost jakéhokoliv vedlejšího zaměstnání i příjmů, odvrátila mladé právníky od soudní služby tak dalece, že justiční správa viděla se nucenou, snížiti čekatelskou lhůtu až i na 2 leta. Avšak tato přípravná doba jest ku řádné přípravě pro povolání soudcovské příliš krátkou, než aby si v ní mohl soudcovský čekatel osvojiti dostatečnou praksi ze všech oborů práva, zvláště když při přetížení soudů nemá ani valně času ke studiu a prohloubení svých vědomostí a také starší soudcové pro přetížení se výchově dorostu soudcovského valně věnovati nemohou.

Soudní agenda stoupla u některých soudů a úřadů i trojnásobně.

Přes to, že soudcové pracují intensivně a stále přes čas, má veliký nedostatek soudců za následek, že rozhodnutí jak civilních tak trestních sporů stává se často po více letech, zvláště na Slovensku, mnohdy ku značné škodě stran.

V býv. Rakousku počítalo se za maximum výkonnosti jednoho soudce 1800, později 2000 bodů. V Československé republice počítalo se dosud za normál 2500 bodů, což znamená pro velmi pilného soudce 7 - 8 hodinovou pracovní dobu.

Téměř u všech soudů je tato míra překročována a pravidlem se stává 3000 bodů, což znamená pracovní dobu 7-8 hodinovou, mimo nutné studium odborných knih.

Tyto nepříznivé poměry služební a platové - zvláště když platovým zákonem č. 103/26 vzaty jim byly veškeré výhody, dřívějším zákonem povolené - i systemisační, jež neodpovídají namáhavé a zodpovědné službě soudcovské, zavinily, že nastává čím dále tím větší vyčerpání soudců a státních zástupců a tím také čím dále tím větší obava před zmenšenou výkonností a ztížením domoci se rychle práva.

Následkem toho nastaly v soudnictví poměry, které již nyní ohrožují řádný výkon spravedlnosti a jež vzbuzují pro budoucnost oprávněné a vážné obavy pro výkon justice vůbec na škodu všeho občanstva.

Systemisováno jest soudcovských míst a státních zástupců r. 1928:

V obvodě vrchn. zem. soudu

Chybí tedy té doby 288 soudců a stát. zástupců, to jest 12% systemisovaného stavu.

Není ani dosti dorostu prakticky vycvičeného, který by zaručoval, že naše soudnictví udrží se na žádoucí výši, Soudnictví prodělává vážnou krisi, jež těžce by se mohla dotknouti státu a jeho občanstva, Jest třeba nápravy bezodkladně. Ta se může státi jednak odnětím agendy, jež soudu nenáleží a dalším rozšířením pravomoci samosoudců, jednak úpravou poměrů soudcovských, zejména soudcovských platů.

Návrh zákona obmezuje se jen na úpravu platovou, aby vyhověno bylo požadavku co největší stručnosti a aby se jím neprejudikovalo pozdější úplné soudcovské pragmatice.

Základní myšlenkou navrhované platové úpravy je takové stanovení soudcovských požitků, aby byly v poměru cenového indexu ku předválečnému platu soudcovskému, tedy 9 až 10 násobek průměrně dosažitelného platu, automatickým postupem dokonce VII. hodn. třídy v r. 1914 za současného zachování platového systému dnešního s použitím formy a směrnic smluvených svého času s ministerstvem spravedlnosti v návrhu soudcovské pragmatiky.

Soudcovský plat v r. 1914 počínal v IX. hodn. třídě částkou 2800 K a končil v VII./ 4 hodn. třídě částkou 6400 K, což podle cenového indexu představuje hranici od 26.100 do 57.600 Kč, případně od 28.000 do 64.000 Kč pro soudce do VI. stupnice incl. funkčního služného dnešního systému.

Navrhuje-li se tudíž počáteční základní služné částkou pouze 24.000 Kč, je to ještě pod shora cit. hranici ani ne předválečný osminásobek. Nedostávající se rozdíl vyrovná se služným funkčním, kterého se dostane soudci prvé skupiny, t. j. pravoplatnému soudci ve smyslu ústavní listiny teprve ustanovením na určité místo.

Toto funkční služné bylo dohodnuto svého času při vypracování osnovy soudcovské pragmatiky se změnami, jež vyžadovaly zachování dnešního platového systému s poněkud odchylným. hodnocením jednotlivých soudcovských kategorií.

Konečný plat soudce v VI. stupnici funkčního služného nedosahuje ani hořejší hranice cenového indexu, tím méně ji překročuje.

V dalších vyšších stupnicích funkčního služného 10 násobek předválečných platů, jenž vedl by k cifrám dnešním poměrům nevyhovujícím, není ovšem rovněž dosažen a zvýšení navrhované jest úměrným postupu a rozpětí ve stupnicích nižších.

Plat prvního presidenta nejvyššího soudu a v I. stupnici funkčního služného odůvodňuje se poukazem na mimořádnou důležitost a význam těchto míst a na to, že již podle zákona lex Dolanský byly platy těmto funkcionářům rovněž přiměřeně upraveny.

Návrhem má býti také docíleno toho, aby nastal nutný příliv nových sil k soudcovskému povolání, aby tak justiční správa měla možnost výběrem zvýšiti. úroveň soudcovského dorostu a aby mladé schopné síly nastoupivše službu u soudu vbrzku zase službu tuto neopouštěly.

Soudcovský dorost musí býti také proto slušně placen, že nemá možnost vedlejších příjmů, že musí konati od prvního vstupu do prakse kvalitně i kvantitně práce obtížné, trvale pracovati přes čas a musí si stále pořizovati i nákladné pomůcky a zákoníky.

Nynější platový zákon neoceňuje dosti nutnost materielního zabezpečení a tím neodvislosti soudcovské, nedoceňuje zvláštní zodpovědnost vzhledem k syndikátnímu ručení soudců, nepřihlíží k ústavnímu zákazu vedlejšího zaměstnání a vedlejších příjmů, nebere v úvahu mimořádně zvýšené nároky na soudcovskou výpomoc, jak po kvalitní tak po kvantitní stránce a nechává stranou také i to, že s výkonem svého povolání má soudce značné výlohy opatřováním drahých děl, odborných časopisů, zákoníků a judikatury.

Na tyto zvláštností povolání soudcovského vzal aspoň poněkud zřetel zákon t. zv. lex Dolanský, který však byl novým platovým zákonem zrušen a náhrada zaň nedána žádná..

Paritní klausule dle zákona lex Dolanský zrušena, přídavky vzaty a zamezen velké většině soudce postup do vyšších skupin funkčního služného.

Podle hodnostních tříd, na něž převedeny podle § 152 plat. zákona dnešní stupnice funkčního služného, bylo systemisováno:

Největší zhoršení nastalo novým platovým zákonem u starších soudců u okresů a sborových soudů I. instance v bývalé VI. a V. hodnostní třídě.

V platovém zákoně jsou sice platové poměry soudců upraveny zvláště a na první pohled by se zdálo, že i uspokojivě. Než to jest jenom zdánlivé, jak výše vysvětleno prokázaným zhoršením v určitých hodnostních třídách.

Velká většina soudců nemá valného funkčního přídavku a z celého počtu soudců a státních zástupců je takovýchto soudců plných 63% a slouží většinou u okresních soudů. U sborových soudů I. stolice s funkčním služným VI. platové stupnice slouží 28%, takže úhrnem 91% všech soudců dostává jen funkční služné nejnižších dvou tříd a pouze 9% všech soudců vůbec může dosíci platů vyšších. Déle sloužící soudcové byli nad to poškozeni převodem do nových platů. Třebas měli již V. hodn. třídu, rovnající se V. a IV. stupnici funkčního služného, posunuti byli zpět do nové VI. platové stupnice. Vyrovnávací příplatky do pense nejsou započitatelny a při t. zv. po výšení musí se konsumovati, čili nenastane povýšení žádné. Přednostové okresních soudů do třech oddělení přišli o přídavek přednostenský, který u jiných kategorií státních úředníků zůstal.

Státní zástupcové zařazení nepřiměřeně obtížné a nepříjemné službě a byli platovým zákonem připraveni o přídavky státního zastupitelství, kterých používají od roku 1873.

Tento návrh hledí nastavší zhoršení a nesrovnalosti pokud možno napraviti.

Proto zařazuje zejména l/3 soudců sborového soudu I. instance do V. platové stupnice, a oceňuje také lépe práci přednostů okresních soudů, aby byla aspoň poněkud úměrnou ostatním rovnocenným úředníkům jiných kategorií v dotyčných místech působícím.

Výše zmíněné zařazení 1/3 soudců sborového soudu I. instance do V platové stupnice odpovídá také stavu v r. 1914, kdy tito soudcové jednou třetinou dosahovali platu soudců u sborového soudu II. instance. Tím také zmizí naprosto neoprávněné vyrovnávací přídavky a bude soudce VI. stupnice funkčního služného učiněn rovnocenným s vysokoškoláky stejného vzdělání, kteří dosahují III. platové stupnice pro ně stanoveného služného.

V ostatním provedeny korektury v míře nepatrné potud, pokud se ukázalo, že zařazení dotyčných soudců nevyhovuje.

S ohledem na nepříznivou systemisaci bude u značné většiny soudcovstva pravidlem, že sborové soudy I. stolice budou pro převážnou většinu soudců konečným stupněm jich činností. Platový zákon nedobře činí veliký rozdíl mezi sborovými soudy I. stolice a II. stolice. Toto veliké rozpětí platu není ničím odůvodněno, zejména nikoliv rozdílným významem obou těchto soudů, tím méně množstvím vykonané práce.

Podaný návrh hledí toto v platovém zákoně sankcionované neudržitelné odstupňování odstraniti a případný přechod z jedné platové stupnice funkčního služného do druhé umožniti. Jinak vyplývá zařazení do jednotlivých stupňů funkčního služného z důležitosti a obtížnosti služby dotyčných. soudců.

Hodnocení služby všech státních zástupců ani generálního prokurátora nevyjímaje jest nepříznivé a neodpovídá ani významu a důležitosti jejich služby, ani zásadám vytčeným v nynějším platovém zákoně samém.

Jest jistě spravedlivo, aby generální prokurátor jako správce a ochránce spravedlnosti v oboru trestním pro celé území republiky Československé byl zařazen do prvé stupnice funkčního služného. Bylo by zneuznáním jeho činnosti a jeho postavení, kdyby měl býti zařazen do nižší stupnice než president vrchního zemského soudu, jehož činnost po výtce administrativní vztahuje se pouze asi na 1/4 republiky Československé.

Vrchní státní zástupce do úpravy platové mohl se dostati a také se dostal až do IV. hodn. třídy, jež odpovídá II. stupnici funkčního služného; jest proto žádoucím, aby byl také do této stupnice zařazen, i když se už nehledí k tomu, že jeho působnost vztahuje se na stejně velké území jako presidentu vrchního zemského soudu.

Zástupce generálního prokurátora má stejné obtížné a stejné významné postavení jako senátní president nejvyššího soudu a proto také mají býti oba tito stejně honorováni.

Přednostové státních zastupitelství mohli před úpravou platovou jíž dříve dosíci téže hodnostní třídy jako presidenti dotyčných sborových soudů I. stolice a jest proto v zájmu spravedlnosti, aby přednostové státních zastupitelstev byli na roveň postaveni přednostům sborových soudů I. instance, jak již také sám lex Dolanský učinil.

Administrativní agenda jest sice u presidentů sborových soudů I. instance obsáhlejší než u přednosty státních zastupitelstev, avšak při centralisaci státního zastupitelství jest opět služba přednosty státního zastupitelství osobně zodpovědnější, ježto nese zodpovědnost za veškerá vyřízení od státního zastupitelství pocházející.

Nový platový zákon není také dosti logický, jestliže důležitost a zodpovědnost u přednostů státních zastupitelstev jinak roztřiďuje než jest tomu u předsedů sborových soudů I. instance, u nichž dotyční přednostové službu konají. Tím se také stalo, že přednosta co do agendy silnějšího státního zastupitelství byl zařazen do nižší stupnice funkčního služného než přednosta jiného státního zastupitelství s obsáhlou avšak přece jen menší agendou (viz Mor. Ostrava, Brno, Bratislava a Košice). Okolnost, že státní zastupitelství jest v sídle vrchního státního zastupitelství nemá býti rozhodnou pro zařazení do různých stupnic funkčního služného, nýbrž rozhodující budiž rozsah a obtížnost, vykonávané práce.

Kromě toho sluší uvážiti, že ani přednosta státního zastupitelství ani státní zástupce není neodvislým, následkem čehož jeho služba jest ztíženější a vůči představeným i veřejnosti odpovědnější. Třeba tedy tuto nepříjemnou stránku služby všech státních zástupců vyvážiti aspoň do jisté míry úměrným, spravedlivějším a jejich službě odpovídajícím honorováním.

Státní zástupcové, pokud nebyli přednosty, byli vždy naroveň postaveni radům sborového soudu I. stolice a kromě toho až do úpravy platové zákonem lex Dolanský požívali od samého zavedení trestního řádu, tedy již od roku 1873, jak výše uvedeno mimořádných přídavků, jako ekvivalent za intervence při porotách, že neměli žádných komisí a pod.

Jest proto spravedlivým požadavkem, aby jako u radů sborového soudu I. stolice, 1/3 jich byla zařazena do V. stupnice funkčního služného.

Nebudou-li státní zástupcové všech kategorií postaveni naroveň příslušným kategoriím soudcovským, jest obava, že v budoucnosti nikdo ku státnímu zastupitelství se hlásiti nebude. Jest tedy též zájmem státní správy, aby státní zástupcové byli přiměřeně honorováni, aby ke státním zastupitelstvím mohly býti vybírány pak síly vhodné, odbornými vědomostmi vynikající. Vždyť mnohdy za úkon státního zástupce bývá činěn zodpovědným přímo ministr spravedlnosti (censura).

Toto zlepšení platů soudcovských a státně zastupitelských nebude vyžadovati většího nákladu. Obnos ten uhradí se pro rok 1928 úsporami, jichž se docílí odstraněním vyrovnávacích přídavků, dále odstraněním jakýchkoliv remunerací, odstraněním přídavků přednostům senátu sborových soudů I. instance a zástupců přednostů státních zastupitelstev, dále pak interkalariemi a resortními úsporami; mimo to ušetří se ročně více než 6 milionů Kč následkem neobsazení 288 systemisovaných míst, pro něž není soudců.

Pro rok 1929 získal by se snad nedostávající obnos nepatrným zvýšením 5-10% kolkovného na soudní spisy, takže by státní rozpočet touto úpravou soudcovských platů dotčen nebyl.

Navrhuje se, aby návrh byl přikázán k projednání výboru ústavně-právnímu a rozpočtovému.

V Praze, dne 10. června 1928.

Sáblik, Roháček, Dresler, Hrubý, Olejník, Sechtr, Vollay, Stržil, Vraný, dr Rozkošný, Hrejsa, Prošek, Sehnal, Štolba, Šimonek.