Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 746.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte Národního shromáždění republiky Československé, račiž se usnésti na tomto zákoně:

ze dne.............,

jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 24.června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

§ 38 odst. 2 zákona ze dne 24. června 1926, čís, 103 Sb. z. a n., mění se takto:

(2) Adjutum se stanoví jednotně pro všechny skupiny míst A, B, C, D (§ 12) a činí až včetně do 18 měsíců započítatelné přípravné služby soudcovské 16.200 Kč, po této době 18.000 Kč ročně.

Čl. II.

§ 39 zákona ze dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a n., mění a doplňuje se takto:

Služební plat soudcovský se skládá ze služného, činovného, výchovného a soudcovského přídavku.

Čl. III.

§ 40 odst. 3 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., doplňuje se dalším stupněm roční částky základního služného a sice:

11. stupeň 39.600 Kč.

Čl. IV.

§ 41 odst. 3 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., mění se takto:

(3) Soudcům na služebních místech mimo skupiny náleží činovné ve výměře roční jako soudcům s funkčním služným VII. stupnice podle skupin mís A, B, C, D.

Čl. V.

Za § 42 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z, a n., vřaďuje se nový

§ 42 a).

Soudcům z povolání ustanoveným u řádných soudů občanských přísluší bez ohledu na místo jejich působená mimo služební požitky uvedené v §§ 40, 41 a 42 též soudcovský přídavek do pense započítatelný a v měsíčních lhůtách předem splatný a sice:

1. Soudcům na služebních místech mimo skupiny ve výměře ročních 3600 Kč,

2. soudcům v VII. a VI. stupnici funkčního služného ve výměře ročních 4800 Kč,

3. soudcům v V. až I. stupnici funkčního služného ve výměře ročních 6000 Kč.

Čl. VI.

§ 53 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. doplňuje se dalším (třetím) odstavcem:

(3) Obdobně jako soudcovský přídavek (§ 42 a) přísluší úředníkům těmto služební přídavek do pense započitatelný a v měsíčních lhůtách napřed splatný a to:

1. úředníkům v VI. stupnici funkčního služného ve výměře ročních 4800 Kč,

2. úředníkům v V. až II. stupnicí funkčního služného ve výměře ročních 6000 Kč.

Čl. VII.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. července 1928 a provedou jej ministři spravedlnosti a financí.

Dle § 97 zákona ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n. (ústavní listiny), upraví služební poměry soudců zvláštní zákon, který však dosud nebyl usnesen Národním shromážděním.

§100 téhož ústavního zákona stanoví, že soudcové z povolání nesmějí zastávati jiných funkcí placených stálých neb dočasných, pokud zákon nestanoví výjimky.

Dle §96 téže ústavní listiny jest soudnictví ve všech stolicích odděleno od správy.

Tato zákonná ustanovení určují takto zvláštní postavení soudců z povolání, privilegované tím, že soudnictví jest odděleno od správy a že služební poměry soudců má upraviti zvláštní zákon a odiosní tím, že soudcům zakázáno jest zastávati jiných funkcí placených stálých neb občasných.

Služba soudců, záležející ve výkonu soudní moci v právních věcech civilních i trestních dle přesných pravidel zákonných, přináší to s sebou, že soudcové až na malé výjimky nemají žádných vedlejších příjmů, jak je namnoze požívají státní zaměstnanci jiných resortů.

K tomu služba soudců vyžaduje neobyčejného napětí duševní činnosti, zejména v kontradiktorních sporech a trestních procesech, k čemuž přistupuje nadměrné zatížení množstvím agendy soudcovské, rozmnožené po převratu velkou řadou nových zákonných ustanovení. Totéž platí o konceptních úřednících státně zastupitelských.

Aby při těžké službě soudcovské soudcové byli hmotně zabezpečeni a tím stali se ve svém povolání zcela neodvislými, jak toho vyžaduje zájem státu a obyvatelstva, jakož aby zaručen byl řádný, přesný a nestranný výkon soudnictví, vynasnažila se proto již záhy vláda republiky Československé zlepšiti materielní postavení soudců.

Již usnesením ministerské rady z 24. března 1921 byly stanoveny zvláštní odměny soudců a státně-zastupitelských konceptních. úředníků, kteréžto odměny byly pak pravidelně preliminovány v rozpočtu ministerstva spravedlnosti (kap. XIX. tit. 3, pol. 7 ústřední úvěr.

Nutnost stálé úpravy hmotného postavení soudců žádala pak, aby odměny soudcům poskytované za vykonané nadměrné práce byly uvedeny v systém trvalých řádných požitků.

Stalo se tak zákonem ze dne 22. prosince 1924, č. 290 Sb. z. a n., kterým upravily se platové poměry soudců z povolání a jiných konceptních úředníků z oboru ministerstva spravedlnosti (t. zv. lex Dolanský).

Zákonem tím zlepšena hmotná situace soudců a pozvednut stav soudcovský.

Avšak tato úprava platů soudcovských zase brzo zvrácena.

Stalo se, že platovým zákonem ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. odňaty soudcům výhody poskytnuté zákonem č. 290/1924 Sb. z. a n.

Soudcové těžce nesou, že úprava jich platových poměrů přiznaná jim zákonem jedním (č. 290/1924) byla opět zvrácena zákonem druhým (č. 103/1926) zejména když služební přetížení soudců vzrostlo nejen přirozeným stoupnutím agendy, způsobeným přírůstkem obyvatelstva a pravidelným rozmnožením hospodářských styků obyvatelstva, nýbrž i uložením nových úkolů mnohými novými zákony, jako zákonem o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, zákonem o právu autorském, zákonem o přímých daních, zákonem směnečným atd., zejména letošního roku aktivováním zvláštní doby promlčecí dle § 1486 obč. zák. obec. pro obchodní a jiné pohledávky denního života.

Důsledky přetížení soudců objevují se jednak tím, že vyřizování agendy se zpomaluje, jednak tím, že následkem nemocí z přepracování odchází soudcové ze služby soudcovské, kdežto na dorostu schází, takže nastává nedostatek soudců. Soudnictví octlo se takto v těžké krisi.

Ku odstranění této krise soudcovské uvádí se více prostředků.

Přetížení soudců bylo by lze zameziti pověřením soudců jenom úkony čistě soudcovskými.

Toto však nelze dnes provésti, zejména důsledkem dosud stávajícího rozdvojení soudnictví dle norem platných jednak v zemích historických, jednak na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Unifikace veškerých zákonů soudnictví se dotýkajících nebude lze provésti v době dohledné následkem rozsáhlostí a obtížností materií i z důvodů zákonodárně technických.

Nezbývá proto k odstranění krise soudnictva než jednak použití menší zákonodárné úpravy, ulehčující vyřizování soudní agendy, jednak rozmnožení počtu soudců spravedlivou a dobrou systemisací, jednak zlepšení hmotných poměrů soudcovských, umožňující setrvání starších soudců ve službě státní a doplnění stavu soudcovského dorostem.

Předložený iniciativní návrh na změnu a doplnění platového zákona č. 103/1926 Sb. z. a n. směřuje hlavně ku prozatímní úpravě hmotných poměrů soudců a konceptních úředníků státně zastupitelských.

Ústavou zaručená soudcovská pragmatika jest povolána k tomu, aby platové a jiné poměry služební soudcovstva upravila definitivně.

Návrh přimyká se ku platovému zákonu č. 103/1926 a upravuje platy čekatelů soudcovských, soudců z povolání ustanovených u řádných soudů občanských obou dvou skupin (§ 36, odst. 1. zák. čís. 103/ 1926 Sb. z. a n.) - kromě služného prvního předsedy nejvyššího soudu a prvního předsedy nejvyššího správního soudu - jakož i konceptních pragmatikálních úředníků státních zastupitelstev, vrchních státních zastupitelstev a generální prokuratury (§ 53 zák. čís. 103/1926 Sb. z.. a n.).

Adjutum čekatelů soudcovských zvyšuje se o 600 Kč ročně a stanoví se jednotně pro všechny skupiny míst A, B, C, D (§ 12 zák. čís. 103/1926 Sb. z. a n.), an povaha adjuta a přesaditelnost čekatelů příčí se vlastně odstupňování (resp. snižování adjuta dle skupin míst o 4-12 %) a toto odstupňování jest též jednou z příčin, proč dorost právnický vyhýbá se službě soudcovské.

Služební plat soudcovský doplňuje se soudcovským přídavkem a plat konceptních úředníků státně-zastupitelských přídavkem služebním.

Tyto přídavky jsou, do pense započitatelny a v měsíčních lhůtách předem splatny.

Výměra těchto přídavků stanoví se:

1. u soudců na služebních místech mimo skupiny (totiž u soudců pouze přidělených okresním soudům) ve výměře ročních 3600 Kč,

2. soudcům v VII. a VI. stupnici funkčního služného, jakož i konceptním úředníkům státně zastupitelským v VI. stupnici funkčního služného ve výměře ročních 4800 Kč,

3. soudcům v V. až. I. stupnici funkčního služného, pak konceptním úředníkům státně zastupitelským v V. až II. stupnici funkčního služného ve výměře ročních 6000 Kč.

Tyto přídavky odstupňovány a nestanoven jednotný přídavek z důvodu toho, že všeobecně zachovává se při stanovení platů služebnách státních zaměstnanců zásada většího honorování dle vyšší služební hodnosti.

Výše přídavku všech stanovena jednak vzhledem na větší služební zatížení soudců a konceptních úředníků státně zastupitelských vůbec, jednak vzhledem na průměrnou výši vedlejších příjmů jiných kategorií státně-zaměstnaneckých úředníků vysokoškoláků, kterýchžto vedlejších příjmů soudcům a konceptním úředníkům státně zastupitelským až na malé výjimky vůbec se nedostává.

Vzhledem k tomu, že základní služné (§ 40, odst. 3. zák. čís. 103/1926 Sb. z. a n.) vykazuje jen 10 stupňů, takže po dosažení 30 služebních let již nenastane zvýšení základního služného u soudců a u konceptních úředníků státně-zastupitelských, dále že státní zaměstnanci vysokoškoláci jiných kategorií I. služební třídy v 1. až 6. platové stupnici mohou postupovati ze 6. do 1. platové stupnice stálým odstupňováním služného během 36 let služebních až 12 kráte (od 14.400 Kč do 78.000 Kč), doplněno soudcovské základní služné o další, 11. stupeň ve výměře ročních 39.600 Kč, dosažitelný po 33 služebních letech. Totéž platí pro konceptní úředníky státně-zastupitelské.

Soudcům na služebních místech mimo skupiny (soudcům přiděleným okresním soudům) nenáleží dle § 41, odst. 3. zák. čís. 103/1926 Sb. z. a n. činovné.

Toto ustanovení stěžuje postavení mladších soudců, kteří zpravidla konají tytéž služby jako samosoudcové u okresních soudů nacházející se v VII. stupnici funkčního služného. Tím se také stává, že mnoho těchto mladších soudců odchází ze státní služby soudcovské do soukromých služeb.

Stanoveno proto i pro tyto soudce činovné jako soudcům s funkčním služným VII. stupnice podle skupin míst A, B, C, D (vid. též tabulku o činovném ku § 41 zák. čís. 103/1926 Sb. z. a n.).

Rozpočet o finančním dosahu osnovy uvádí se následovně, při čemž počet personálu vzat dle plné systemisace služebních míst, usnesené vládou dne 15. července 1927 a uveřejněné ve státním rozpočtu pro r. 1928, kapitola 7 (Ministerstvo spravedlností s Nejvyšším soudem, str. 65-77).

Ku čl. I. zvýšení adjut o 600 Kč ročně při počtu 373 soudních čekatelů znamená náklad 223.800 Kč.

Ku čl. III. doplnění základního služného 11tým stupněm 39.600 Kč, tedy zvýšení základního služného o 2700 Kč.

Dle shora uvedené systemisace máme systemisováno míst pro soudce a pro konceptní úředníky státně - zastupitelské:

Základního služného jedenáctého stupně mohou pravděpodobně pobírati ze soudců a konceptních úředníků státně zastupitelských:

Ku čl. IV. U 153 soudců bez funkčního služného

Ku čl. V. a VI.

1. Přídavky soudcům na služebních místech mimo skupiny

2. Přídavky soudcům a konceptním úředníkům státně-zastupitelským VII. resp. VI. stupnice funkčního služného

3. Přídavky soudcům a konceptním úředníkům státně-zastupitelským V. až I, stupnice funkčního služného

Návrh na úhradu potřebného nákladu činí se tento:

Vzhledem na navrženou účinnost zákona dnem 1. července 1928 budiž náklad pro zbytek roku 1928 především kryt jednak interkaláriemi, jednak resortními úsporami, zejména na odpadnuvších vyrovnávacích přídavcích.

Dále navrhuje se, aby účelem krytí vyššího ročního nákladu 14,579.028 Kč vybírána byla ku sazbám soudních poplatků dle zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 38 Sb. z. a n. a dle vyhlášky ministerstva financí ze dne 22. března 1922, č. 123 Sb. z. a n., pokud pevné poplatky obnáší 2 Kč a více, přirážka 10 % pevného poplatku od 1. července 1928.

Příjem z kolků jest preliminován ve státním rozpočtu pro r. 1928 kap. 21, tit. 3, § 5, pol. 1 částkou 195,000.000 Kč, z čehož většina připadá na kolky vybírané ze soudních úkonů (právní poplatky preliminují se na 650,000.000 Kč).

Poplatku 2 Kč a více podléhají soudní záležitostí v hodnotě 100 Kč a výše, takže záležitosti nižší hodnoty nepodrobují se přirážce.

V Praze, dne 10. června 1928.

Šabata, Šachl, Fr. Novák, Kopřiva, Jílek, Koukal, Pavelka, Kavan, Valoušek.