Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 747.

Navrhujeme, aby senát Národního shromáždění usnesl se na tomto zákoně:

ze dne....................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 38 cit. zákona odst. 2. mění se takto:

Adjutum se stanoví pro čekatele v prvním roce přípravné služby soudcovské penízem 17.000 Kč, v druhém roce přípravné služby penízem 18.000 Kč a v třetím roce penízem 19.000 Kč.

§ 38 cit. zákona odst. 4. mění se takto:

Vykoná-li čekatel do 3 měsíců po dovršení tříleté přípravné služby soudcovské s úspěchem soudcovskou zkoušku, obdrží od prvního dne měsíce následujícího po dovršení tříleté započítatelné přípravné služby, jako adjutum počátečný služební plat soudce.

§ 40 cit. zákona mění se takto:

(1) Služné prvního předsedy nejvyššího soudu a prvního předsedy nejvyššího správního soudu činí 150.000.- Kč ročně.

(2) Služné ostatních soudců tvoří základní služné a případně funkční služné.

(3) Základní služné se stanoví v ročních částkách takto:

(4) Soudcům na služebních místech systemisovaných v první skupině (§ 36) přísluší kromě základního služného, ještě funkční služné; které se stanoví v ročních částkách takto:

Odst 5, §u.40 se zrušuje.

Odst. 6, §u 40 cit. zák. mění a doplňuje se takto:

(5) Přednostům soudů u okresních soudů s více než 8mi soudcovskými odděleními a radům u sborových soudů I. stolice, kteří byli pověřeni správou okresního soudu v sídle sborového soudu I. stolice, má-li tento soud více než 8 soudcovských oddělení, přísluší po dobu výkonu této funkce služební přídavek ve výši 10.000 Kč.

Příslušel-li tento přídavek nepřetržitě celkem aspoň po 3 roky, stává se součástí pensijní základny, jinak jest k jeho započtení do pensijní základny zapotřebí souhlasu ministerstva financí.

(6) Radům sborových soudů I. stolice, kteří byli pověření správou okresních soudů v sídle sborového soudu I. stolice, má-li tento okresní soud aspoň 4, ale méně než 9 soudních oddělení, přísluší po dobu výkonu této funkce služební přídavek ve výši 8.000 Kč; pro jeho započítání do pensijní základny platí totéž, co v odst. 5 uvedeno.

(7) Ministr spravedlnosti může nejbližší vyšší stupnici funkčního služného přiznati soudcům i mimo případ v tomto návrhu u stupnice V. uvedený, a to oněm, kteří mají velmi dobrou kvalifikaci a kteří do vyšší stupnice funkčního služného nepostoupili z toho důvodu, že zvláštní svojí způsobilostí jsou v určitém působišti nepostrádatelní, že postup vzhledem na počet systemisovaných míst nebo z jiných závažných příčin není možný. Pokud by počet takto mimořádně do vyšší stupnice funkčního služného povýšených soudců nepřesahoval 1 třetinu všech míst, systemisovaných v příslušné nižší stupnici funkčního služného, může se tak státi bez svolení ministra financí.

Odst. 7. §u 40 cit. zák. mění se takto:

(8) Vedoucím silám sekretariátu nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu, jakož i sborových soudů II. stolice, přísluší funkční služné V. stupnice, ostatním pak silám, tamže systemisovaným, funkční služné VI. stupnice.

§ 51 cit. zák. doplňuje se takto;

(3) Byl-li soudce, ustanovený na systemisovaném místě nižší stupnice funkčního služného přidělen dočasně na místo s vyšší stupnicí funkčního služného, přísluší mu tato vyšší stupnice funkčního služného po uplynutí 3 měsíců ode dne nastoupení místa v této vyšší stupnici počítaje.

(4) Byl-li soudce přidělen ministerstvu spravedlnosti, podrží své funkční služné, jaké až dosud pobíral.

(5) Byl-li soudce přidělen na systemisované místo nižší stupnice funkčního služného, pobírá dosavadní své funkční služné.

Za § 52 zákona budiž vsunuto

§ 52 a).

Soudcům zařazeným toho času do VI. stupnice funkčního služného, kteří byli před platností zákona tohoto povýšeni do V. hodnostní třídy, přísluší funkční služné IV. stupnice a soudcům zařazeným t. č. do V. stupnice funkčního služného, kteří byli před platností tohoto zákona povýšeni do IV. hodnostní třídy, přísluší funkční služné III. stupnice.

V dílu II. se mění § 53, odst. 2. takto:

(2) Služební místa těchto úředníků se systemisují takto:

místo generálního prokurátora v I. stupnici funkčního služného,

místo prvního generálního advokáta a místa vrchních ostatních zástupců v II. stupnici funkčního služného,

místa ostatních generálních, advokátů, místa přednostů státních zastupitelstev v sídlech vrchních státních zastupitelství a. přednostů státních zastupitelstev v sídle sborových soudů, uvedených ve III. stupnici funkčního služného a konečně místa náměstků vrchních státních zástupců ve III. stupnici funkčního služného,

místa přednostů ostatních státních zastupitelstev ve IV. stupnici funkčního služného,

jedna třetina státních zástupců v V. stupnici funkčního služného,

zbývající dvě třetiny státních zástupců v VI. stupnici funkčního služného.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. července 1928. Provedení jeho ukládá se ministrům spravedlnosti a financí.

V parlamentě i ve veřejnosti častokráte přetřásána byla otázka významu soudcovského stavu pro stát a veřejnost a dokumentárcům stěžováno si jednak do nedostatečného honorování soudcovské práce, jednak do nedostatečné systemisace soudcovských míst a důsledkem toho do pomalého vyřizování soudní agendy, stále a stále vzrůstající.

Kromě odborných institucí a odborníků (universitní profesor dr Hora) byla to zejména ústředna obchodních a živnostenských komor, která k ministerstvu spravedlnosti vynesla důrazný protest proti stávajícímu neblahému stavu v našem soudnictví a domáhala se radikální nápravy v zájmu osob, spravedlnosti se domáhajících.

Na kompetentních místech nebylo těchto stížností dbáno. Všeobecně uznáno, že platový zákon č. 103/26 soudce nedostatečně honoruje a dokonce, že jim ubírá, co jim zákonem ze dne 22. prosince 1924, č. 290 Sb. z. a n. nadlepšováno bylo.

Nedostatečné honorování soudcovské práce jest hlavní příčinou nynějších nedostatků v čsl. soudnictví, které zavinilo také stávající jeho vleklou krisi.

Zákonem, který tuto navrhujeme, chceme zmíněnou krisi zažehnati, zabrániti útěku soudců ze soudcovské služby a docíliti, aby zvláště kvalifikovaní právníci do soudcovských služeb se hlásili.

Navrhovaný zákon ponechává konstrukci dosavadního zákona platového nedotčenu, zlepšuje však dosavadní zákon jednak zvýšením počátečného služného, které devětkrát zvyšuje se o 10 % jeho, jednak zvýšením funkčního služného ve stávajících stupnicích a zařazením jisté části soudců do vyšší stupnice funkčního služného, již by tito soudcové za platnosti dosavadního zákona i při nejlepší kvalifikaci vzhledem k nepatrnému počtu systemisovaných míst ve vyšších stupnicích funkčního služného i při sebe delší služební době vůbec nedosáhli.

To platí zejména o radech sborových soudů první instance, zejména v bývalé VI. hodnostní třídě, kteří z 91 % uzavírají svou karieru v VI. platové stupnici funkčního služného.

Přítomný návrh oceňuje dále působnost a větší zodpovědnost předsedů senátu, členů senátu, samosoudců a sborových soudců první stolice a přednostů okresních soudů.

Pokud jde o poslední kategorii, stanoví pro přednostu okresních soudů odstupňovaný přídavek dle počtu soudcovských oddělení, pokud pak jde o rady sborových soudů I. stolice, kteří jsou členy senátu neb přednosty t. zv. delegovaných soudů, navrhuje, aby jedna třetina jich povýšena byla do V. platové stupnice; systém tento není nový, jíž za Rakouska na př. 2 třetiny přednostů okresních soudů v VIII. hodnostní třídě zařazeny byly do VII. hodnostní třídy a má za účel, aby tito soudcové, kteří by jinak neměli vůbec naděje dosíci systemisovaného místa v V. a IV. stupnici funkčního služného, nebyli ve svém právu na postup zkracováni.

Obdobně jako soudcům zlepšují se služební požitky též úředníkům sekretariátu nejvyššího soudu, nejvyššího správního soudu a sborových soudů II. stolice, jakož i konceptním pragmatikálním úředníkům státních zastupitelstev.

Přechodné ustanovení, týkající se radů sborových soudů I. a II. stolice, kteří před působností zákona č. 103/26 povýšení byli do V., pokud se týče IV. bývalé hodnostní třídy, odpovídá plně resoluci, přijaté v té příčině v senátě Národního shromáždění při projednávání zákona č. 103/26.

Pokud se týče peněžních částek v návrhu uvedených, odpovídají nynějším drahotním poměrům, které jsou stabilisovány, jakož i významu soudcovské služby; při stanovení jednotlivých částek bylo přihlíženo ku známé okolnosti, že soudcům je zakázáno vykonávati jakékoliv vedlejší povolání a že tito vedlejších příjmů nemají.

Pokud jde o úhradu, navrhujeme, aby pro rok 1928 opatřena byla jednak z interkalárií, při nichž jde o obnosy do milionů jdoucí jednak z úspor rozpočtových, pokud jde o úhradu pro příští léta, navrhujeme jednak mírné zvýšení kolků a zavedení zvláštního kolku solidního v mírném obnosit. Úhrada mimo to opatřena bude tím, že odpadnou vyrovnávací přídavky milionových obnosů dosahující.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh přikázán byl výboru ústavněprávnímu a rozpočtovému.

V Praze, dne 25. září 1928.