Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 749.

Mezi hlavní podmínky péče o hospodaření drobného a středního zemědělce náleží péče o vhodné podmínky živočišné produkce. Demokratická politika zemědělská nesmí pustiti se zřetele, že význam živočišné produkce stoupá s poklesem rozsahu zemědělského podniku a že pro jisté množství drobných a středních zemědělců je výroba živočišná jediným zdrojem jejich existence. To ostatně vysvitne z této tabulky, znázorňující stav zvířat užitkových a tažných v jednotlivých skupinách zemědělských závodů:

Proto péče o dobrý chov živočišné výroby je demokratickou a sociální politikou v zemědělství. Třeba litovati, že se to dosud přezíralo a že oficielní zemědělská politika na tomto poli právě činila nejméně, jsouc vedena spíše zřetely politickými nežli věcnými, a některé události na tomto poli znovu to dokazují.

Jednostranná politika celní v zemědělství, snažící se o prospěch zemědělců velkých a největších, zvýšila neúměrně obilní cla a zdražila tak drobným a středním zemědělcům a zemědělcům v krajinách pícninářských krmiva pro jejich dobytek. Učinila tak v době pro československé zemědělství s hlediska živočišné produkce nejkritičtější, kdy totiž statisíce drobných zemědělských závodů, jichž výměra půdní byla rozšířena přídělem z pozemkové reformy, potřebovali rozmnožiti také počet užitkového i tažného dobytka. Vůbec provedením pozemkové reformy nastal v našich zemích, které dobytek vždy dovážely, zvlášť citelný nedostatek dobytka, zostřovaný ještě mnohými okolnostmi, jako nedostatkem organisace trhu, nevhodnými dopravními tarify a pod., což vše má za následek veliké stoupnutí dovozu cizího dobytka k nám. Chceme tu poukázati na svědectví presidenta Státního pozemkového úřadu dra Voženílka, který ve své knize >Pozemková reforma v Československé republice< na str. 208 a 211 o tom doslova praví: >Stav zvířat dne 1. ledna 1923 odpovídá odhospodařované ploše v r. 1922. Proto jest u drobných nabyvatelů půdy, jichž hospodářství byla v roce 1922 menší, než 1. ledna 1923, poměrně nízký, u velkozávodu, jehož výměra byla v roce 1922 mnohem větší než 1. ledna 1923, poměrně velmi vysoký, ale přece ještě nižší než u malých závodů, vzhledem k původní ploše, což vynikne tím více, porovnávají-li se jenom užitková zvířata. Během roku 1923 zmenšuje se stav zvířat velkostatku (o 74 kg na jednom ha, přizpůsobuje se menší výměře), zvětšuje se u družstva (o 40 kg na 1 ha) a zvětšuje se zejména u drobných nabyvatelů půdy (o 93 kg na 1 ha). Tento proces nelze však považovati za dokončený. U velkozávodů musil by celkový stav zvířat poklesnouti ještě o 13 kg na 1ha, aby vzhledem k zmenšené výměře dosáhl původního stavu z 1. ledna 1915. (Nelze však tvrditi, že tento celkem nepatrný pokles se ve skutečnosti ještě dostaví, jelikož se závod reformou přesunul do menší kategorie závodové s poměrně větším stavem zvířat; též pozměněné ekonomické poměry mohou zde spolupůsobiti). U malých závodů musil by naopak stoupnouti stav zvířat ještě o 138 kg na 1 ha, aby se dosáhlo původního poměrného stavu z roku 1922 (ani zde nelze očekávati, že se dostaví plné zvětšení o 138 kg, jelikož se malozávody přídělem přesunuly do vyšší velikostní skupiny, která již nevykazuje tak vysokého stavu zvířat).<

>Z pozvolného vzrůstu stavu zvířat v malých závodech,<, pokračuje dr Voženílek, >lze souditi, že rozšiřování chovu zvířat neděje se nákupem, nýbrž postupným odchovem, což má za následek zmenšení tržní výkonnosti (menší obeslání trhu dobytkem). V této přechodné době tím lze si též vysvětliti nynější stoupnutí dovozu dobytka z ciziny místo z některých stran očekávaného poklesu. Jde však jistě jen o zjev přechodný, než organisace zemědělských závodů reformou dotčených se ustálí.<

Nemůže býti pochyby o tom, že jednostranné zvýšení obilních cen zasáhlo velmi rušivě do této přestavby sociální a hospodářské struktury našeho zemědělství a těžce poškodilo drobné přídělce zabrané půdy. Jestliže uvážíme, že proces tento dávno ještě není u konce, dále panující neúrodu píce pro dobytek, pochopíme, jak nesmyslným bylo by zvýšení cel na dovoz dobytka, k jeho zdražení. Prospěch z toho měl by jen velký a největší závod zemědělský, který může odprodávati, ba v častých případech musí odprodávati, avšak zdražení to těžce by postihlo zemědělce drobného a středního, hlavně nabyvatele zabrané půdy a konsumenty masa. Drahotou omezený konsum masa postihl by nakonec pak celkový odbyt dobytka a všechny živnosti, masem obchodující a je zpracovávající.

Není potřebí mnoho zkušeností k tomu seznati, že trh dobytka domácího původu je naprosto neorganisován a jako za stara podroben působení lokálních vlivů a spekulaci. Na naších místních trzích dobytka téměř na pořád využívá se tísně prodávajícího, jeho nezkušenosti, a těží se vydatně k jeho škodě ze vzdálenosti trhu od konsumních středisek. Není tu dohledu, není tu kontroly, a tak hlavně drobný zemědělec vydán je na trhu dobytkem sterým nebezpečím vykořistění, ba i vyložených podvodů. To jsou všechno okolnosti, které tlačí na cenu jeho dobytčete, které zpravidla prodává pod cenou.

Okolnosti tyto působí hlavně nyní, v době neúrody píce. Letošní neúroda píce je mnohde rázu katastrofálního a zemědělci drobní a střední s obavami zírají vstříc budoucnosti. Na odchov potřebného dobytka za těchto poměrů není ani pomyšlení; zhusta je pro nedostatek píce třeba odprodati i to, co dosud s odříkáním bylo odchováno. Následkem nedostatku píce klesá stav dobytka v malých a středních zemědělských podnicích hluboko pod normál; je ohroženo polní hospodářství těchto zemědělců, závislé do značné míry na dostatečném stavu dobytka a je vážně tísněna jejich existence.

Avšak odprodej dobytka drobnými a středními zemědělci, vynucený nedostatkem píce, nemá za následek jen celkové zhoršení stavu jejich hospodářství, jeho úpadek a zhoršení jejich existence; nedostatek píce přivádí na místní trhy velké množství dobytka, cena jeho klesá a zemědělec prodávající za každou cenu svůj dobytek ztrácí tak značnou část svého podnikového kapitálu, k němuž si těžce pomohl, chudne. Tento stav chudnutí drobných a středních zemědělců je tím povážlivější, ježto současně zhoršuji se podmínky jejich dalšího hospodaření a možnost ztráty tyto nahraditi.

Z poklesu cen na trzích dobytka nemá konsument ničeho. Ceny masa a masných výrobků, se nezměnily. Obrovské, miliardové ztráty drobných a středních zemědělců na dobytku následkem neúrody píce plynou do kapes meziobchodu a obchodu masem a masnými výrobky; malá kasta lidí bohatne z tohoto stavu a je vážnou překážkou dorozumění mezi vrstvami zemědělských producentů a konsumentů.

Ani poslední deště nemohou již změniti nic na pachtu neúrody píce tohoto roku a odvrátiti katastrofální její následky. Mezi hlavní požadavky ochrany naši živočišné produkce náleží dnes především opatření píce a krmiv pro dobytek drobných a středních zemědělců a vhodnými opatřeními zabrániti dalšímu odkapitalisování jejich zemědělských podniků.

Má-li však býti účinně zasaženo, musí se tak státi rychle. Všechny úřady a ústavy zemědělské politiky a péče o zemědělství jsou povinny zasáhnouti. Litujeme, že vláda dosud nepřišla sama s vhodnými opatřeními ve věci tak vážné.

Slavný senáte, račiž se proto usnésti, že vládě se ukládá:

1. podniknouti ihned kroky za účelem vybudování zvláštního orgánu, složeného z družstev zemědělských výrobců a družstev konsumentů k organisaci a provádění nákupu dobytka domácího původu na domácích trzích a k zásobování trhu masa;

2. upraviti železniční dopravní tarify za dopravu dobytka tak, aby zmizely charakteristické známky a nedostatky lokálního trhu a všechna producentská místa měla stejně blízko k místům hlavní spotřeby;

3. snížiti pronikavě dopravní tarify železniční pro dopravu chovného dobytka, zvláště je-li určen pro drobné nabyvatele zabrané půdy;

4. sorganisovati a důsledně a přísně prováděti kontrolu na trzích dobytka, aby byla zamezeno využívání tísně prodávajícího, nekalé spekulaci a prodávající drobní a střední zemědělci chráněni proti nekalým živlům, řádícím na našich trzích dobytka;

5. učiniti ihned opatření za účelem snížení obilních cel; dále opatření za účelem úplného odstranění cel na krmiva pro dobytek; provésti revisi celních sazeb na dovoz zemědělských potřeb;

6. opětovně s platností všeobecnou upraviti nejvýše přípustné pachtovné z pozemků, jsoucích v drobném pachtu, aby čeleno bylo lichvě pozemkové;

7. postarati se o přísnou kontrolu cen masa a masných výrobků; přestupky lichevní na tomto poli buďtež přísně trestány;

8. učiniti opatření za účelem dovolení porážek vlastního dobytka a vlastního rozprodeje takto získaného masa; daň z masa a z porážek buď vůbec zrušena;

9. učiniti opatření k provedení soupisu a zajištění píce a steliva v zemědělských závodech nad 30 ha; postarati se o její opatření, případně i řízením požadovacím, za směrné ceny, k zásobení drobných a středních zemědělských závodů, nedostatkem píce nejvíce postižených;

10. zajistiti drobným a středním zemědělským závodům vedlejší krmné produkty v cukrovarech, lihovarech, škrobárnách a pod., s přednostním právem;

11. učiniti opatření, aby výjimečně pro tento rok do polovice roku příštího, zjednána byla drobným a středním zemědělcům možnost opatření steliva v lesích velkostatků;

12. učiniti opatření k vydatnému zužitkování všelikých pastvin dobytkem drobných a středních zemědělců;

13. vydati zákaz zkrmování píce luxusními koňmi a velkým stavem vysoké zvěře a důsledně jej prováděti;

14. drobným a středním zemědělcům, kteří přišli o dobytek nuceným odprodejem pod cenou z důvodů nedostatku píce, povoliti přiměřené daňové úlevy.

Kde je třeba k provedení těchto požadavků zákona, ukládá se vládě příslušný návrh ihned vypracovati a předložiti N. S. k ústavnímu pro jednání.

K provedení těchto opatření, jmenovitě opatření ad 1. a 9., budiž použito části zbylé ve fondu, zřízeném zákonem ze dne 4. července 1923, č. 149, pro účely veřejné ho živelního pojištění a všech částech, určených k podpoře chovu koní, družstev a zemědělské organisace, obsažených v rozpočtu ministerstva zemědělství. Mimořádnost katastrofální neúrody píce a hrozící těžké škody právě drobným a středním zemědělcům, tato opatření finanční plně odůvodňují.

Návrh tento budiž přikázán k projednání výboru národohospodářskému a rozpočtovému.

V Praze, dne 27. srpna 1928.

Jaroš, Felix Časný, J. Havlena, Ant. Novák, Frant. Zimák, dr Soukup, dr Witt, Božena Ecksteinová, F. Modráček, Dundr.