Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 754.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje IV. Dodatkový protokol k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925, sjednaný dne 26. června 1928 ve Varšavě a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. července 1928, č. 123 Sb. z. a n.

I.

Československá republika vyjednávala po více let s republikou Polskou o úpravu obchodně-politického poměru. Prozatímní úpravou obchodních styků ze dne 7. dubna 1925 přiznaly si oba státy navzájem zacházení podle zásady o nejvyšších výhodách a krátce na to sjednána základní úmluva ze dne 23. dubna 1925, která upravila všechny otázky, jež jsou předmětem obchodních smluv a obě smluvní strany si přiznaly cenné celně-tarifní slevy. Úmluva týká se též opatření proti nekalé soutěži, svobody transitu, parity dopravy osob a zboží, jest doplněna též veterinární dohodou a závěrečným protokolem.

Vzhledem ku nastavšímu zhoršení obchodní bilance a aby zamezil pokles polského zlotého, rozhodl se polský stát, sotva úmluvu sjednal, znovu upraviti dovoz a vývoz a zvýšil všeobecně cla. Z toho vznikla potřeba doplniti obchodní úmluvu ze dne 23. dubna 1925, což se stalo po vzájemném jednání Dodatkovým protokolem ze dne 3. července 1925 a dále Dodatkovým protokolem ze dne 21. dubna 1926, jimiž zjednána jistá rovnováha vzájemných koncesí. S naší strany se pak očekávalo, že tím dán pevnější základ našim vývozcům pro kalkulační basi a k zlepšeni obchodních styků mezi oběma státy.

Avšak ani těmito úpravami a zvýšením celního tarifu zahraniční obchodní bilance Polska se nezlepšila. Roku 1926 byla ještě aktivní částkou 410 mil. pol. zlotých, avšak koncem roku 1927 dosáhlo již pasivum 221 pol. zlotých a během prvních tří měsíců 1928 obnosu 291 pol. zlotých. K tomu ještě poklesl pol. zlotý, který na jaře 1925, když byla uzavřena naše hlavní obchodní úmluva s Polskou, byl na výši švýcarského franku, během roku asi o polovici, totiž na 3,75 Kč poklesl.

Následkem toho nastalo v Polsce, kde již jednou měna úplně byla znehodnocena, zneklidnění a polská vláda rozhodla se čeliti pasivní obchodní bilanci valorisací cel s účinností od 15. března 1928 a zvýšila celní sazby o 30 % a 72 %. K tomu pokládala se za oprávněnu podle polského celního zákona, v němž cla jsou stanovena ve zlatě, když polský zlotý skutečně v ceně tak poklesl. Své rozhodnutí však již předem československé vládě oznámila s poznámkou, že cla na hlavní dovozní artikly československé zvýšila jen o 30 %.

Tímto rozhodnutím zasažena byla našemu vývozu nemalá rána, zvláště též vzhledem k naší obchodní bilanci s Polskem, jež z aktivity stává se stále více pasivní. R. 1921 byla aktivní obnosem 1040 mil. Kč, r. 1923 již začíná býti pasivní a pasivum dosahuje r. 1926 obnosu 733 mil. Kč, r. 1927 - 362 mil. Kč a letos za 8 měsíců 288 mil. Kč.

Proto zahájila vláda československá, opírajíc se o ujištění a příslušná smluvní ustanovení se strany Polska, že po dobu trvání smlouvy, to jest nejméně do června 1927, nebudou Polskem cla zvýšena, ihned jednání s vládou polskou, aby nemalému ohrožení našeho vývozu do Polska zabránila.

Jednání trvalo přes čtyři měsíce a bylo velmi obtížné. S naší strany se plně uznávala těžká hospodářská situace Polska a musili jsme míti sami zájem na tom, aby případná nová inflace nejbližšího souseda nás rovněž nepoškodila, avšak naproti tomu nemohli jsme zase připustiti větší poškození našich vývozců do Polska a zvýšiti obchodní pasivní bilanci s Polskem.

Na dosažení dohody uplatnilo svůj vliv vzájemné přátelství a obapolné pochopení obou států.

V případech, kde zvýšený celní tarif polský bude stěžovati vývoz z Československé republiky do Polska, bude zapotřebí nového jednání a lze proto spatřovati v této nové dohodě toliko opatření přechodní.

Důležito jest, že při největší části bývalých smluvních položek byl sjednán status quo, zůstalo tedy při dřívějších smluvních celních sazbách.

Rovněž bylo dosaženo pro celou řadu artiklů, jež do Polska vyvážíme, u nichž nebylo v dosavadních smlouvách žádného smluvního závazku, celního stavu ve výši, jak byl před valorisací.

Pro jednotlivé obory dosaženo zlepšení proti status quo (hrozny; plzeňské pivo, některé papírové a textilní zboží a j.)

U ostatních artiklů vývozních pozbyly sazby polského celního sazebníku a stejně tak i československého své platnosti a nahrazeny novými seznamy A, B a C, připojenými k nynějšímu protokolu a v polském celním sazebníku bylo clo o 30 %, jak výše již uvedeno, zvýšeno.

Významné novum, jehož dosažena jest, že Polsko přiznalo nám po dobu trvání smlouvy cla pevná, kdežto dříve při percentuelních slevách bylo clo labilní, odstupňované.

Z Polska jsme dovezli a tam vyvezli zboží a produktů:

Hlavně dovážíme dobytek a to vepře, r. 1926 za 259 mil. Kč, r. 1927 za 291 mil. Kč a r. 1928 do 31. srpna za 397 mil. Kč; uhlí r. 1926 za 120 mil. Kč, 1927 za 108 mil. Kč a 1928 (8 měs.) 121 mil. Kč a nafty r. 1926 za 160 mil. Kč, 1927 za 152 mil. Kč a 1928 (8 měs.) za 71 mil. Kč.

Do Polska vyvážíme hlavně průmyslové výrobky a to bavlněné a vlněné zboží, kůže, kožené, papírové a skleněné zboží, dále železo, stroje a přístroje.

Dovoz zboží Polska k nám se omezuje na menší počet různých druhů a naproti tomu dovážíme do Polska mnohem větší počet rozdílného zboží, ale v menším množství. Podle obchodní smlouvy z roku 1925 jsme povinni některé druhy zboží kupovati z Polska v určitém množství, na př. uhlí 60.000 tun měsíčně, jiné zboží kupujeme podle potřeby.

Pozvolna počínáme pociťovati na našich trzích bohatství Horního Slezska, jež patřilo dříve zemím komuny české, bylo nám však Bedřichem II. pruským r. 1742 násilně odňato a na mírové konferenci Polsce přiděleno. Mimo to jsme vůči Polsce v nevýhodě, že se tam té doby laciněji produkuje.

Budeme museti svou hospodářskou posici udržeti hlavně kvalitou a specialisací zboží a dobrými přátelskými styky.

Toho vyžaduje klidný hospodářský vývoj obou států a obě strany si toho též upřimně přejí. Proto bylo zapotřebí upraviti a usnadniti též zvláštní administrativní smlouvou dovoz a vývoz.

Z důvodů výše uvedených v zájmu upevnění přátelského poměru mezi naším státem a Polskou navrhuje zahraniční výbor, projednav dne 4. října 1928 IV. dodatkový protokol k obchodní úmluvě z 23. dubna 1925, aby jej slavný senát N. S., jak jest navrženo v schvalovacím usnesení tisk senátu 729, schválil.

V Praze dne 4. října 1928.

Dr Klouda v. r.,
místopředseda.

Jos. Lukeš v. r.,
zpravodaj.

II.

Polská vláda zavedla od 15. března letošního roku tak zv. valorisaci cel a zvýšila tak celní sazby od tohoto dne o 30 až 72 %. Toto své rozhodnutí oznámila polská vláda předem naší vládě a uvedla, že chce vzíti zřetel a zvláštní ohled na československé zájmy.

Vláda československá zahájila proto ihned s Polskem jednání, které bylo velice těžké a obtížné a výsledek jeho byl, že obchodní smlouva československo ­ polská ze dne 23. dubna 1925 doplněna byla shora navrženým IV. dodatkovým protokolem.

Při tomto ujednání nebylo ustanovení rámcových smluv nijak dotčeno.

S předloženým dodatkovým protokolem byla sjednána a podepsána současně administrativní smlouva o povolovacím řízení, ve které Polsko, pokud ještě neuvolnilo zcela dovoz, přiznalo pro náš vývoz přiměřené kontingenty.

Národohospodářský výbor jednal dne 26. září t. r. o tomto vládním návrhu, jak uveden jest v tisku senátním č. 729, a usnesl se doporučiti senátu schválení IV. dodatkového protokolu a přijetí schvalovacího usnesení ve zněni shora navrženém.

V Praze dne 26. září 1928.

K. Sáblík v. r.,
předseda.

Josef Stržil v. r.,
zpravodaj.