Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 758.

Výroba živočišná jedno z nejdůležitějších odvětví zemědělské produkce nachází se ve veliké odbytové a v důsledku toho i výrobní krisi. Zemědělec ani za velmi nízkou cenu, která ani zdaleka nekryje výrobních nákladů, nemůže jak vepřový tak i hovězí dobytek prodati, jak možno pozorovati na každém trhu, kde velká většina zvířat zůstává neprodána, ač ceny jsou někdy až směšně nízké.

Jednou z hlavních příčin těchto svízelných poměrů zaviňujících přímo úpadek živočišné výroby u nás je naprosto nedostatečná její celní ochrana. Máme nejnižší cla na živočišné výrobky v celé střední Evropě, a není proto divu, že všechny zemědělské státy, jmenovitě Polsko vyvážejí k nám své přebytky a utloukají tak naši domácí výrobu. Stačí srovnati naše cla na př. s německými, abychom viděli jak u nás je málo chráněna produkce zvířecí. Tak máme u nás clo smluvní na jatečný dobytek za kus 210-360 Kč, kdežto Německo má za 100 kg našich 128,- Kč, tedy u kusu těžkého 700 kg obnáší clo našich 896,- Kč. Stejně je tak u dobytka chovného a užitkového. U vepřů máme u nás clo smluvní za kus a sice do 10 kg 10,50 Kč, od 100-120 kg 72,- Kč, přes 120 kg 110,- Kč. Německo má za 100 kg našich 128,- Kč.

Následek těchto poměrů je, že výroba živočišná u nás upadá a vzrůstá stále a stále dovoz, jak je viděti z následujících čísel, na př. u dovozu vepřů:

V roce 1924 dovezeno 214.191 kusů v hodnotě asi 292,600.004 Kč.

V roce 1925 dovezeno 403.425 kusů v hodnotě asi 340,000.000 Kč.

V roce 1926 dovezeno 432.597 kusů v hodnotě asi 376,800.000 Kč.

V roce 1927 dovezeno 677.364 kusů v hodnotě asi 617,900.000 Kč.

Z uvedených čísel je patrno, že nejedná se již pouze o potřeby a zájmy našeho zemědělství, ale celého národního hospodářství a státu. Jistě je našemu národnímu hospodářství škodlivo a přímo nepochopitelno, když platíme stamiliony ročně do ciziny za dovoz živočišných výrobků, které při řádné celní ochraně a podpoře může naše zemědělství vyrobiti doma. V letech 1920-1926 dovezli jsme živočišných produktů asi za 8 miliard Kč. Tvrdíme, že ve výrobě živočišné můžeme nejdéle ve dvou až třech letech dosáhnouti úplné soběstačnosti a zcela uspokojiti domácí konsum a dokonce ještě některé výrobky vyvážeti jako na př. máslo.

Při této příležitosti musíme upozorniti, že na výrobě živočišné zvláštní a přímo životní zájem mají drobní a střední zemědělci, jmenovitě v horských krajích. Počet jejich se rozmnožil provedením pozemkové reformy a je nyní přímo: povinností státní správy, aby tyto drobné a střední zemědělce zabezpečila a zapodpořila v jejich hospodářské činnosti vhodnými opatřeními celně-politickými.

Reforma cel na dobytek je nutna také i z toho důvodu, aby změněna byla cla kusová na cla podle váhy. Dosavadní cla kusová neposkytují náležitou ochranu skupině dobytka kvalitního a těžkého a jsou naopak přímo premiemi na jeho dovoz. Je nutno je změniti na cla podle váhy a zvýšiti na takovou úroveň, aby se vyrovnala alespoň clům, které mají okolní státy stejné asi hospodářské struktury jako náš, tedy na př. Německo. Je samozřejmé, že při tom musí se úměrně upraviti i clo na maso, šunky a ostatní živočišné produkty.

Nebude-li úprava celní ochrany živočišné výroby náležitě a brzy provedena, hrozí ještě další zhoršení, protože k dosavadní konkurenci polské a maďarské přistoupí ještě dovoz z Německa jmenovitě vepřů a vepřového masa. Ne snad proto že by v Německu levněji vyráběli, nebo že by tam byly nižší ceny, ale z toho důvodu, že Německo velmi štědře a s velkým nákladem podporuje vývoz vepřů a vepřového masa zavedením dovozních listů ve výši německého cla. To znamená, že exportér za vývoz každých 100 kg živé váhy vepřů dostane 16 Mk. čili našich 128 Kč za vývoz 100 kg vepřového masa 21 Mk. čili 186 Kč za vývoz 100 kg šunek 27 Mk. čili 216 Kč. Němci netají se tím, že tento systém dovozních listů má jim umožniti vývoz vepřového zboží do ciziny, ulehčiti tak domácímu trhu a přispěti ku zlepšení prodejních cen. Při exportu počítá se především sice na vývoz do Anglie, kde dosud ovládá trh Dánsko, avšak nutno se připraviti na to, že export tento projeví se i do Československa. A tu jest nutno si uvědomiti jak veliké nebezpečí hrozí z tohoto dovozu německého pro náš trh. Německý dovozní list poskytuje vývozní premii na 1 kg 1,28 Kč čili při kusu těžkém 80 kg obnos 98,40 Kč. Naše clo obnáší nyní 72 Kč za kus a zbude tudíž německému exportéru po zaplacení cla ještě částka 26,40 Kč, o kterou může u nás stlačovati ceny. Stejně tak je tomu při dovozu vepřového masa a šunek, kde německá vývozní premie je na př. u šunek o 36 Kč vyšší nežli naše clo. Při poloze našeho státu vůči Německu je oprávněná obava, že dovoz vepřů z Německa mohl by zaplaviti právě konsumní oblasti českého severu a západu, zatím co z východu je přívoz dobytka polského. Naše živočišná výroba stojí zde dnes asi v podobné situaci, jako v r. 1925 po zavedení dovozních listů na obilí a mouku v Německu byla naše produkce obilní a naše mlynářství. Tehdy bránili jsme domácí tuto výrobu, že provedli jsme stejné opatření jako Německo a zavedli dovozní listy na obilí a mlýnské výrobky. I v tomto případě nezbude než stejně pomoci výrobě živočišné.

Zákon o dani obratové stanoví, že při dovozu zboží z ciziny má se vybírati daň obratová v takové výši, aby domácí výrobky nebyly touto daní více zatíženy než dovážené zboží. Toto ustanovení bylo však provedeno jen u malého počtu položek dováženého zboží a tím i je značně poškozována státní pokladna. Jiné státy vybírají při dovozu daleko vyšší náhradu za daň obratovou tak na př. Rakousko 5-7 % z ceny. Jestliže cizí zboží není zatíženo daní obratovou stejně jako výrobky domácí, jest pochopitelně o tuto diferenci levnější a může na našem trhu stlačovati o ni ceny a tím zatěžovati naši výrobu. Tento nepříznivý důsledek dotýká se zejména našeho zemědělství, které má nedostatečnou celní ochranu a není již naléhavý tak u průmyslu vzhledem k vysokým clům na průmyslové výrobky. Je proto jistě jen spravedlivé když zemědělci opírajíce se o ustanovení zákona o dani obratové, žádají, aby paušál daně obratové z dovozu byl podstatně zvýšen jmenovitě u živočišných produktů a tak vyrovnáno zatížení touto daní mezi zbožím domácím a cizím.

Zemědělci právem si stěžují na tu okolnost, že není dodržován dovozní kontingent vepřů sjednaný v obchodní smlouvě s Polskem, ale naopak. že se vlastně připouští z Polska úplně volný dovoz vepřů, jako dokazují následující čísla:

Z Polska dovezeno v roce 1924 kusů 91.767 v hodnotě asi 68 mil. Kč.

V roce 1925 kusů 297.776 v hodnotě asi 203 mil. Kč.

V roce 1926 kusů 253.996 v hodnotě asi 172 mil. Kč.

V roce 1927 kusů 400.000 v hodnotě asi 282 mil. Kč.

Letos dovezeno bude asi na jeden milion kusů. Zemědělství právem žádá, aby dovoz vepřů z Polska připuštěn byl jen v takové míře jak stanoveno je v obchodní smlouvě s Polskem, schválené oběma našimi zákonodárnými sbory.

Také snížení železničních tarifů pro dopravu dobytka domácího původu a dále zrychlení dopravy, která je dnes neobyčejně zdlouhavá, a nepravidelná a působí tak při dodávkách značné potíže, přispělo by ku zvýšení odbytu živočišných výrobků domácího původu.

Zemědělci právem žádají aby při dodávkách státních a jiných samosprávných a veřejných svazků byla vyslovena zásada praktikovaná již při dodávkách průmyslových výrobků, že je možno do dávati maso a jiné živočišné výrobky pouze domácího původu.

Následkem nízkých cel a ohromného dovozu cizího dobytka a masa je u nás pěstování dobytka nerentabilní a veškeré vzorné chovy jsou rozvráceny, a máme-li dosáhnouti zlepšení našeho chovu, je nutno kromě výše uvedených prostředků podporovati veškeré chovatelské snahy a to vyžaduje větší dotace pro tyto účele jak ve státním rozpočtu, tak i v rozpočtech jednotlivých samosprávných svazků.

Ministerstvo financí získalo by zvýšením cel a obratové daně při dovozu živočišných výrobků značný obnos a mohlo by proto bez jakéhokoliv poškození státních financí přistoupiti k podstatnému snížení případně i k úplnému zrušení daně z masa a daně porážkové. V tom případě neprojevila by se zvýšená cla vůbec v konsumní ceně masa; zemědělská výroba byla by náležitě chráněna a konsum nemusil by přinésti té nejmenší oběti.

Odbytová a výrobní krise živočišné výroby dosahuje vrcholu k ohromné škodě našeho zemědělství a celého národního hospodářství a je třeba rázně a odhodlaně přikročiti ke sjednání nápravy.

Z těchto důvodů navrhují podepsaní:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby přispěla k odstranění odbytové a výrobní krise v živočišné výrobě a za tím účelem:

1. s největším urychlením vypracovala a zákonodárným sborům ke schválení předložila novelu zákona o úpravě cel na dobytek a živočišné výrobky, ve které cla kusová změněna byla na cla podle váhy a upravena tak, aby svou výší odpovídala obdobným clům v druhých státech střední Evropy, jmenovitě Německa;

2. učinila vhodná opatření oproti nebezpečí, které hrozí naší výrobě zavedením dovozních listů na vepře a vepřové maso v Německu;

3. zvýšila paušál daně obratové při dovozu živočišných výrobků na takové niveau, aby dovážené zboží bylo touto daní stejně zatíženo jako domácí výrobky;

4. učinila přísná opatření, aby kontingent dovozu vepřů povolený Polsku v poslední obchodní smlouvě byl přesně dodržován a v žádném případě nebyl překročován;

5. snížila železniční tarify pro dopravu dobytka domácího původu a zrychlila dopravu;

6. učinila opatření, aby při státních dodávkách a dodávkách jiným samosprávným a veřejným svazkům byla vyslovena a praktikována zásada, že možno dodávati maso a jiné živočišné výrobky pouze domácího původu;

7. starala se všemožně o podpoření chovatelských snah;

8. po zvýšení cel a paušálu daně obratové při dovozu živočišných výrobků použila takto získaných peněžních prostředků ke snížení, event. i ke zrušení daně z masa a daně porážkové.

V Praze, dne 12. července 1928.