Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.
II. volební období.
6. zasedání.
Tisk 760.
Zpráva.
I. kulturního výboru,
II. sociálně-politického výboru,
III. rozpočtového výboru
k vládnímu návrhu (tisk 700) zákona o pomocných školách (třídách).
I.
Od r. 1920 konaly se porady o tom, jak zákonem zabezpečiti obor pomocného školství v republice. Také senát ve své 33. schůzi dne 23. června 1926 vyslovil resoluční přání, aby vláda co nejdříve předložila zákon o pomocných školách.
Kulturní výbor senátu vítá proto předložený vládní návrh. Zákon má býti opatřením na čas. I po jeho uskutečnění zůstaneme vzdáleni ideálním plánům řádného vybudování pomocného školství. Bude úkolem příští doby, aby provedla na tomto poli dobré dílo, odpovídající plně hlediskům kulturním i požadavkům sociální péče.
Účelem vládního návrhu je:
1. Zavésti povinnou návštěvu pomocných škol dětmi, jimž pro jejich méně vyspělý intelekt výchova ve školách normálních neprospívá.
2. Organisovati dosavadní dobrovolnou péči o děti slaboduché na podkladě zákona.
3. Ulehčiti financím některých samosprávných svazků a jiných veřejnoprávních korporací převzetím osobního nákladu na nynější i všecky budoucí pomocné školy a třídy.
Vládní důvodová zpráva uvádí, že mezi veškerou mládeží školou povinnou počítá se asi 1% dětí nenormálních, které by náležely do pomocné školy. Zkušenosti kruhů odborných zvyšují poněkud tento odhad. Podle zprávy Státního úřadu statistického bylo k 31. říjnu 1927 školních dětí v republice 1,729.187. Z těch bylo by, mírně počítáno, asi 17.000, které by patřily do škol pomocných. Při počtu 20 na jednu třídu bylo by třeba asi 850 tříd. My máme podle loňských výkazů těchto tříd jen 159 v 87 městech. Dětí, jimž se dnes dostává zvláštní péče v pomocných školách, je něco kolem 3.000. Veliká většina ostatních zůstává bez výchovy specielní, je zanedbávána a je na obtíž výchově i vzdělání dětí normálních.
Zřizování škol či tříd pomocných bylo až dosud ponecháno dobrovolné péči, jež řídila se v tomto směru rakouskými vládními předpisy z května 1907. Obce, hlavně města s větším počtem obyvatel (7.000-8.000), vydržovaly školy nákladem věcným i osobním. Finanční důvody bránily rozvoji pomocných škol podle potřeby. Nyní se má náklad rozděliti na obce, okresy, země i stát. To umožní zřizování nových tříd či škol.
Při jednání o vládním návrhu zákona uznal kulturní výbor nutným zdůrazniti samostatnost pomocných škol jako ústavů s vlastní správou a pokud možno i s náležitě vybavenou vlastní budovou. Samozřejmým byl kulturnímu výboru požadavek odborných kruhů o pokud možno nejmenším počtu žáků na jednu třídu. Vládní návrh na 25 dětí pro třídu nemůže obstáti i při uvážení důvodů finančních. Každý peníz je zbytečně vynaložen, nepřináší-li požadovaných minimálních výsledků. Přeplněné pomocné třídy budou pro děti bez užitku, ježto nezbytná individuelní práce učitelova se žákem stává se ilusorní. Proto usnesl se kulturní výbor na 20 dětech pro třídu. Je to rozhodnutí zásadní důležitosti. Ukázalo se nutným vložiti do osnovy ustanovení o zřizování pomocných škol okresních, nebo zemských. Debilní mládež venkovských obcí zůstávala téměř úplně bez náležité školní péče. Tomu má býti zákonem odpomoženo.
O požadavku učitelů na pomocných školách, aby jejich práce byla uznávána za rovnocennou s prací učitelů na ústavech pro hluchoněmé, vyslovila se již resoluce senátu z 23. června 1926. Leč pro značný finanční náklad, dnes těžko uhraditelný, bylo výborem upuštěno zvýšiti vládou navrhované služební přídavky. V dodatečné schůzi kulturního výboru projednávána další změna osnovy navržená a odhlasovaná výborem rozpočtovým, jež týká se doplnění § 11, odst. 3. v tom smyslu, aby práce učitelstva mimořádně na pomocných školách vyučujícího (§ 10, odst. 2.), jakož i učitelstva zvláštního (§ 10, odst. 4.) odměňována byla úměrně i pokud se služebních přídavků týče. Výbor kulturní byl si vědom své zodpovědnosti nad případným nezdarem v uskutečnění, nebo dalšího oddálení důležitého zákona o pomocných školách a proto omezil své opravné návrhy jen na míru nejnutnější, vyjádřiv své smýšlení o významu a poslání pomocného školství několika resolucemi, jež doporučuje ku přijetí. Kulturní výbor souhlasí též s resolucí rozpočtového výboru o výkazu subvencí soukromým školám z prostředků veřejných.
Podle vládního návrhu měl zákon o pomocných školách, nabýti účinnosti 1. července t. r. Do této doby nebylo možno osnovu projednati. Kulturní výbor navrhuje nyní dnem účinnosti 1. leden 1929 a vřele žádá, aby do této doby všecky legislativní práce Národního shromáždění o tomto zákoně byly skončeny.
Kulturní výbor navrhuje senátu, aby přijal osnova zákona ve znění níže otištěném. Doporučuje také schválení všech připojených resolucí.
V Praze, dne 9. října1928.
G. Habrman v. r.,
místopředseda.
Jos. Hubka v. r.,
zpravodaj.
II.
Pomocné školy (třídy) jsou takové školy (třídy), jež zřízeny jsou k tomu, aby dětem ve věku školou povinném, o nichž bylo úředně zjištěno, že se pro nedostatek duševních schopností nemohou s náležitým prospěchem vzdělávati v obecné škole, jež však jsou vzdělání schopny, poskytovaly výchovy a nejpotřebnějšího vzdělání, kterého jinak dětem pravidelně vyvinutým poskytovati má obecná škola.
Jsou to hlavně děti slaboduché, které nestačují ostatním dětem a zůstávají vůbec zanedbané. Děti takové jsou přítěží škole i životu veřejnému, jsou z nich často analfabeti, připadají obcím na obtíž a tvoří dorost pro věznice.
Naproti tomu má ve škole obecné veškerá mládež naučiti se těm základním věcem, jichž užívání vztahuje se na celé živobytí a tato základní výchova je všem nutná a nesmí býti almužnou, nýbrž každé dítko má na ni právo přirozené a je svatou povinností předem státu, země, okresu nebo obce ji udíleti, a skutečně jest možno, jak poslední 10 letá zkušenost učí, i z takových dětí slaboduchých vychovati užitečné členy lidské právě pomocnými třídami resp. školami.
Z uvedeného jde zřejmě najevo eminentní sociální význam pomocných škol (tříd) pro stát i pro společnost lidskou vůbec a je to právě výbor sociálně-politický, jenž s tohoto sociálního hlediska má v prvé řadě vládní novely, tedy i návrh projednávaný prozkoumati.
Výbor sociálně-politický pojednal ve své schůzi dne 2. října 1928 o vládním návrhu i o změnách a doplňku novým § 17, jež na návrhu provedl výbor kulturní, dále ve své schůzi dne 10. října 1928 o doplňku odstavce 3. paragrafu 11, přijatém výborem rozpočtovým a pak kulturním a usnesl se připojiti se k navrženým změnám a doplňkům jakož i doporučiti senátu jejich schválení a přijetí resolucí kulturního výboru i výbor u rozpočtového.
V Praze, dne 10. října 1928.
R. Jaroš v. r.,
předseda.
Dr. Havelka Otakar v. r.,
zpravodaj.
III.
Důvodová zpráva vládní odhaduje počet dítek, které budou spadati pod dobrodiní tohoto zákona, asi na 17.000, pro jejichž vyučování bude třeba opatřiti věcné a osobní náklady. Náklady ty dle dnešního stavu právního hradí výlučně svazky autonomní, obce, okresy a země a pouze v minimálních případech - t. zv. státní menšinové školy a školy na Slovensku a Podk. Rusi - stát. Zákonem tímto uložíme tudíž přetíženým financím autonomních svazků místních nové náklady, neboť byla dosud málo obcí, které dobrovolně již dříve třídy a školy podobné založily.
Jestliže kulturní výbor snížil maximální počet dětí jedné třídy oproti vládnímu návrhu ze 25 na 20 dětí, zvyšuje tím počet tříd a tedy i náklad, jejž provedení zákona toho autonomním svazkům ukládá. Důsledku toho musíme si býti vědomi.
Při maximálním počtu 25 dítek na třídu bylo by třeba minimálně 680 tříd - a sil učitelských při snížení počtu dítek na 20 bude třeba nejméně 850 tříd a sil učitelských. Poněvadž počtu 20 dítek bude dosaženo jen výminkou ve větších městech, bude třeba tříd a sil učitelských skutečně více. Osnova počítá s minimálním počtem 12 dítek na třídu. Osobní náklad na 1 třídu odhaduje se asi na Kč 22.000; věcný náklad nelze ani blíže udati.
Pro stát bude výdaj na státní menšinové školy jen nepatrný, neboť zřízení podobné třídy bude zajisté jen řídkým případem; ani na Slovensku a Podkarp. Rusi nebude státních podobných tříd asi mnoho. Při tom § 11 doplněn v tom směru, že odměna za vyučování přiznává se i silám nezkoušeným.
Úhrada většího nákladu, jenž ostatně jen pozvolna během mnoha let se bude realisovati, nalezena bude vždy v rámci rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty.
Rozpočtový výbor připojuje se tudíž k návrhům výboru kulturního. Resoluce dotyčné se doporučují rovněž ku schválení.
V Praze, dne 3. října 1928.
Frant. Jan Kroiher v. r.,
místopředseda.
Dr. J. Karas v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne....
o pomocných školách (třídách).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
O účelu a zařízení pomocných škol (tříd).
§ 1.
Pomocné školy (třídy) zřízeny jsou k tomu, aby dětem ve věku školou povinném, o nichž bylo úředně zjištěno, že se pro nedostatek duševních schopností nemohou s náležitým prospěchem vzdělávati v obecné škole, jež však jsou vzdělání schopny, poskytovaly výchovy a nejpotřebnějšího vzdělání, kterého jinak dětem pravidelně vyvinutým poskytovati má obecná škola.
§ 2.
(1) Pomocná škola (třída), zřízená nebo vydržovaná podle tohoto zákona zcela nebo z části nákladem státu, země, okresu nebo některé obce, je veřejná a je přístupná dětem, nehledíc na jejich vyznání náboženské.
(2) Pomocné školy (třídy), jiným způsobem zřízené a vydržované, jsou soukromé.
§ 3.
(1) Pomocné školy jsou zpravidla samostatné školy s vlastní správou a, pokud lze, i s vlastní budovou; dílna, zahrada a hřiště jsou podstatnou jejich součástí. Kde místní závažné okolnosti nedopouštějí zřízení samostatné školy pomocné, lze pomocné třídy spojiti s obecnou školou jako zvláštní její oddělení.
(2) O zařízení školních budov a místností pro pomocné školy (třídy) platí předpisy, vydané pro školy obecné.
§ 4.
(1) Učebné osnovy, řád školní a vyučovací a vše, co náleží k vnitřnímu uspořádání pomocných škol (tříd), ustanoví ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a s ministerstvem sociální péče, vyslechnuvši znalce školství a péče o mládež.
(2) Předpisy o vyučování náboženském, o jazyce vyučovacím, o učebnicích a učebných pomůckách, platné pro obecné školy, platí zásadně i pro školy (třídy) pomocné.
§ 5.
(1) Největší počet dětí v jedné třídě pomocné školy ustanovuje se na 20. Je-li v pomocné škole (třídě) dětí nad 20, zřídí se druhá třída a druhé místo učitelské; bude-li dětí nad 40, zřídí se třetí třída a třetí místo učitelské a tak podobně na každých dalších 20 dětí zřídí se další třída a další místo učitelské.
(2) Pomocná škola, která po 3 školní léta po sobě následující měla více než 8 tříd, budiž ihned rozdělena ve dvě školy samostatné.
O školní docházce.
§ 6.
(1) Choditi do pomocné školy (třídy) povinny jsou děti ve věku školou povinném a ve školní obci bydlící, při nichž bylo úředně zjištěno, že se pro nedostatek duševních schopností nemohou s náležitým prospěchem vzdělávati v obecné škole, ale jsou vzdělání schopný.
(2) Podnět k tomu, aby dítě bylo vřaděno do pomocné školy (třídy), dáti mohou bud' rodiče dítěte nebo jejich, zástupci, bud' učitelská konference obecné školy, do níž dítě posledně chodilo. Úřední šetření a rozhodnutí o tom, jsou-li dány podmínky, aby dítě bylo vřaděno do pomocné školy (třídy), přísluší odborné komisi, v níž zasedá mimo předsedu obvodní (školní) lékař, některý učitel pomocné školy (třídy), některý učitel veřejné školy obecné v místě a, pokud lze, zástupce okresní péče o mládež. Komisi tuto i jejího předsedu jmenuje na 3 školní roky okresní (městský) školní výbor slyšev návrh místní školní rady, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi školní inspektor slyšev návrh školských stolic a kuratorií státních škol v místě. Členství v komisi je úřadem čestným bez nároku na zvláštní odměnu, cestné, diety a pod. Zákonným zástupcům dítěte, o něž jde, budiž vždy poskytnuta příležitost, aby byli před komisí slyšeni a mohli hájiti zájmů dítěte. rozhodnutí komise mohou se rodiče nebo jich zástupci do 15 dnů odvolati k zemské školní radě.
(3) Ministerstvo školství a národní osvěty vydá v dohodě s ministerstvem veřejného, zdravotnictví a tělesné výchovy a s ministerstvem sociální péče návod pro úřadování komisí, uvedených v odst. 2.
§ 7.
Obvodem veřejné školy (třídy) pomocné jest území školní obce, v níž se škola nachází. Území velikých obcí školních může se však podle potřeby rozděliti na několik školních obvodů. Takové rozdělení musí býti provedeno vždy, nastane-li nutnost rozděliti pomocnou školu (§ 5, odst. 2.). Děti, bydlící mimo území školní obce, buďte do pomocné školy (třídy) přijaty, pokud se jejich přijetím nepřekročí počet 20 dětí v jedné třídě. Jinak mohou býti přijaty jen se svolením činitelů, pomocnou školu (třídu) vydržujících.
§ 8.
(1) Povinnost choditi do pomocné školy (třídy) počíná se a končí se pro děti, uvedené v § 6, stejně jako povinnost choditi do obecné školy.
(2) Povinnosti této zproštěny jsou:
a) děti, stižené tělesnou nebo duševní chorobou, která činí jakékoli jejich školské vychovávání a vyučování zcela nemožným;
b) děti, u nichž se učitelským sborem pomocné školy (třídy) za souhlasu lékaře bezpečně zjistí, že jejich tělesný a duševní stav připouští, aby se dále vzdělávaly v obecné škole; děti takové buďte ihned převedeny do obecné školy.
(3) O školní docházce a o trestání přestupků proti povinnosti školní platí tytéž předpisy jako pro obecné školy.
§ 9.
Rodiče dětí, chodících do pomocných škol (tříd), nebo jejich zástupci jsou povinni opatřovati dětem školní knihy a jiné potřebné pomůcky učebné. Při prokázané chudobě rodičů nebo jejich zástupců opatřují se učebné potřeby pro žactvo stejně jako pro žactvo veřejných škol obecných.
O učitelstvu pomocných škol (tříd).
§ 10.
(1) Učitelem pomocné školy (třídy) a správcem pomocné školy může býti ustanoven jen učitel nebo učitelka se zkouškou způsobilosti pro obecné nebo pro občanské školy, který se podrobil s úspěchem odborné zkoušce učitelské způsobilosti pro pomocné školy. Předpisy o tom, kterak a kde se tato zkouška bude konati, vydá ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a s ministerstvem sociální péče.
(2) Jen v okolnostech mimořádných, nelze-li místo na pomocné škole (třídě) obsaditi učitelem náležitě způsobilým podle předešlého odstavce, může zemská školní rada přikázati na veřejnou školu pomocnou dočasně některého vhodného učitele veřejné obecné školy.
(3) Pro vzdělávání učitelstva pomocných škol (tříd) pořádati se budou občasné kursy nákladem státním.
(4) Předpisy platné o tom, kterak jest opatřovati vyučování náboženství a ženským ručním pracím na veřejných školách obecných, platí též pro pomocné školy (třídy). Zvláštní učitelé náboženství a učitelky ručních prací (domácích nauk), ustanovení na veřejných školách obecných a občanských, jsou zavázáni převzíti podle pokynu nadřízeného úřadu vyučování na pomocných školách (třídách) za těchže podmínek jako na veřejných školách obecných (čl. V. zákona ze dne 13. července 1922, č. 251 Sb. z. a n., jímž se mění některé zákony o služebních poměrech učitelstva veřejných škol obecných a občanských).
(5) Pro vyučování ručním pracím je možno podle potřeby a za souhlasu vydržovatelů školy ustanoviti při pomocné škole učitele vedlejší.
§ 11.
(1) O právních a služebních poměrech učitelstva veřejných škol (tříd) pomocných (o ustanovování, služebních příjmech, pensionování, o disciplinárním řízení a jinakých právech a povinnostech) platí veškery předpisy, platné o učitelstvu veřejných škol obecných, pokud tímto zákonem není ustanoveno jinak.
(2) Pravidla, daná v čl. IV. zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 306 Sb. z. a n., kterým se přechodně upravují právní svazky učitelstva na veřejných školách obecných a občanských, a v § 10, odst. 2. až 7., zákona ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují zákony o školách obecných a občanských, nevztahují se na obsazování učitelských míst na veřejných školách (třídách) pomocných.
(3) Učitelé, prokazující odbornou zkoušku způsobilosti pro pomocné školy (§ 10, odst.1.), ustanovení na veřejnou pomocnou školu (třídu) definitivně nebo zatímně, jsou co do příjmu a postupu postaveni na roveň učitelům na veřejných školách obecných případně občanských se stejnou zkouškou způsobilosti a přísluší jim služební přídavek 1500 Kč a po desetileté službě na těchto školách (třídách) 2100 Kč ročně; tento přídavek se započítává učitelům ustanoveným definitivně na těchto školách (třídách) pro výměru výslužného. Práce učitelstva, které vyučuje na pomocných školách podle § 10, odst. 2. a 4., budiž odměňována poměrně k těmto služebním přídavkům.
(4) Normální míra vyučovací povinnosti pro učitele, ustanovené při veřejných pomocných školách (třídách), jest 25 hodin týdně. Ostatně platí o míře jejich učitelské povinnosti tytéž předpisy jako pro učitele obecných škol, vyjímajíc toliko čl. VII. zákona č.251/ 1922 Sb. z. a n.
(5) O ředitelském přídavku správců veřejných škol pomocných, o nároku jejich na byt nebo na náhradu za něj a o normální míře jejich učebné povinnosti platí tytéž předpisy jako o správcích obecných škol. Pomocné třídy, spojené s obecnými školami (§ 3, odst. 1.), čítají se správcům škol pro výměru ředitelského přídavku stejně jako třídy obecné školy.
O zřizování veřejných pomocných škol (tříd).
§ 12.
(1) Veřejná škola (třída) pomocná může býti zřízena na žádost školní obce a s přivolením zemské školní rady v každé školní obci, v které se na základě šetření, provedeného podle § 13, zjistí toho místní potřeba, uvolí-li se všichni činitelé, jimž podle § 16 přísluší školu (třídu) vydržovati, že uhradí potřebný náklad zřizovací a vydržovací a je-li úhrada nákladů těch u samosprávných svazků z jejich řádných příjmů zajištěna.
(2) V školních obcích, v nichž se zjistí podle tříletého průměru více než 30 dětí povinných choditi do pomocné školy, o jejichž vzdělání a výchovu v takové škole není dosud postaráno, může ministerstvo školství a národní osvěty naříditi zřízení pomocné školy (tříd), zjistí-li se, že lze z prostředků místních obcí tvořících školní obec uhraditi zřizovací a vydržovací náklad, který podle tohoto zákona připadá školní obci.
(3) Zemská školní rada může k odůvodněné žádosti vydržovatelů pomocné školy (tříd) povolovati, aby se v školní obci zřídil menší počet pomocných tříd, než by bylo potřebí podle zjištěného počtu žactva, povinného docházkou do pomocné školy, a aby proto jednotlivé pomocné školy (třídy) byly dočasně zproštěny povinnosti, přijímati všechno žactvo bydlící v jejich obvodech. Největší počet žáků v jedné třídě (§ 5, odst. 1.) nesmí však býti ani proto nikde překročen.
§ 13.
Všecky okolností, důležité pro zřizování a úpravu veřejných škol (tříd) pomocných, zjistiti jest komisí obdobně jako při zřizování a úpravě veřejných škol obecných. Předběžné zjištění počtu žactva, povinného docházkou do pomocné školy, vykoná před rozhodnutím o zřízení školy odborná komise, zřízená obdobně podle § 6, odst. 2.
§ 14.
(1) V školních obcích jazykově smíšených, kde obecné školy, sloužící národnosti tvořící v obci menšinu obyvatelstva a zřízené před účinností zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n., o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích, nebyly převzaty podle § 2 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., jímž se upravuje správa školství, do správy ministerstva školství a národní osvěty, buďte také veřejné školy (třídy) pomocné pro tuto menšinu obyvatelstva zřizovány a vydržovány způsobem a za podmínek, předepsaných v §§ 12, 13 a 16.
(2) V školních obcích, v nichž jsou obecné školy zřízené a vydržované podle §§ 2 a 35, odst. 4. zákona č. 292/1920 Sb. z. a n., mohou se veřejné školy (třídy) pomocné téhož vyučovacího jazyka jako školy právě zmíněné podle potřeby zřizovati a vydržovati nákladem státním. O těchto školách (třídách) pomocných platí obdobně ustanovení §§ 4 až 7 zákon č. 189/1919 Sb, z. a n., se změnami, vyplývajícími ze zákonů pozdějších, zejména ze zákona č. 292/1920 Sb. z. a n., a ze zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb, z. a n., o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích.
O zrušování veřejných pomocných škol (tříd).
§ 15.
Veřejná škola (třída) pomocná, vyjímajíc školy (třídy) uvedené v § 12, odst. 2., a v § 14, odst. 2., může býti zrušena zemskou školní radou. Musí však býti zrušena, nemá-li ve třech školních letech po sobě následujících ani 12 žáků školy (třídy), zřízené podle § 12, odst. 2., a § 14, odst. 2., může rušiti ministerstvo školství a národní osvěty. Učitelé, ustanovení při zrušené pomocné škole (třídě), jsou povinni převzíti místo při jiné veřejné pomocné škole (třídě) nebo při veřejné škole, které jim hledíc k jejich způsobilosti přikáže ministerstvo školství a národní osvěty. Nelze-li jim takového místa přikázati, mohou býti dáni na dočasný odpočinek.
O úhradě nákladu na veřejné pomocné školy (třídy).
§ 16.
(1) Náklad na vydržování veřejných škol (tříd) pomocných v Čechách, na Moravě a ve Slezsku uhrazuje se stejným způsobem jako náklad na veřejné školy obecné a občanské.
(2) Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi přísluší uhrazovati náklad na zřizování a vydržování veřejných škol (tříd) pomocných obcím, obdobně podle hlavy V zák. čl. XXXVIII/ 1868, o vyučování v národních školách.
Zvláštní ustanovení o pomocných školách
(třídách) okresních a zemských.
§ 17.
(1) Veřejná pomocná škola může býti zřízena též na žádost okresu, neb okresů, anebo země s přivolením zemské školní rady, uvolí-li se okres, případně okresy, nebo země uhrazovati potřebný náklad zřizovací a vydržovací a je-li úhrada nákladů těch u těchto samosprávných svazků z jejich řádných příjmů zajištěna. Taková škola nazývá se potom okresní nebo zemská pomocná škola.
(2) Ustanovení § 12, odst. 2., lze užívati obdobně i pro zřizování okresních pomocných škol.
(3) Obvod okresní nebo zemské pomocné školy stanoví zemská školní rada v dohodě s jejími vydržovateli.
(4) Náklad na vydržování okresní nebo zemské pomocné školy, který by podle § 16 připadal školním obcím nebo obcím, uhrazují činitelé, na jejichž žádost byla okresní nebo zemská pomocná škola podle odst. 1. zřízena.
O soukromých pomocných školách (třídách).
§ 18.
(1) Soukromé školy (třídy) pomocné dovoleno jest zřizovati se svolením zemské školní rady za těchto podmínek:
a) Veškero zařízení a organisace těchto škol (tříd) musí vyhovovati požadavkům, které se kladou na veřejnou školu pomocnou.
b) Učitelé jejich musí prokázati. způsobilost k vyučování na pomocných školách podle § 10, odst. 1., a mravní bezúhonnost. Výjimku z požadované způsobilosti podle § 10, odst. 1., může povoliti ministerstvo školství a národní osvěty bude-li způsobilost k vyučování na pomocné škole dokonale prokázána jiným způsobem.
(2) Soukromým školám (třídám) pomocným, které po všech stránkách vyhovují účelu pomocných škol, může ministerstvo školství a národní osvěty udíleti právo vydávati vysvědčení, která mají touž platnost jako vysvědčení veřejných škol (právo veřejnosti).
(3) Prokáže-li se, že soukromá škola (třída) pomocná úplně vyhovuje potřebě výchovy a vzdělání všech dětí ve školní obcí, které jsou povinny choditi do pomocné školy (třídy), zemská školní rada může povoliti na základě žádosti školní obce a za souhlasu vydržovatelů soukromé pomocné školy (třídy), aby se v takové obci nezřizovala veřejná škola (třída) pomocná.
(4) Soukromé školy (třídy) pomocné, při nichž se zjistí, že nevyhovují platným předpisům o pomocných školách, budou podle okolností buď zbaveny práva veřejnosti (odst. 2.) nebo budou zemskou školní radou, zrušeny.
O správě pomocných škol (tříd) a dozoru k nim.
§ 19.
Veřejné i soukromé školy (třídy) pomocné podřízeny jsou dozoru a správě úřadů školních a jejich orgánů obdobně jako školy obecné.
Přechodná a závěrečná ustanovení.
§ 20.
Pomocné školy a třídy, vydržované dosud jednotlivými obcemi, mohou se proměniti k jejich žádosti postupně ve veřejné školy (třídy) pomocné podle tohoto zákona, pokud mají dostatečný počet žactva. Rozhodovati o těchto žádostech přísluší zemské školní radě v dohodě s činiteli, jimž přísluší úhrada osobního nákladu školního. Dojde-li k takové přeměně, buďte řádně kvalifikovaní učitelé, při nich dosud ustanovení, zpravidla bez konkursu ustanoveni definitivními učiteli veřejných škol pomocných na místě, na němž dosud působí.
§ 21.
(1) Kdekoli se v tomto zákoně mluví o školní obci, rozumí se tím na Slovensku a v Podkarpatské Rusi politické obce, a to po dobu, pokud i tam nebudou zřízeny školní obce.
(2) Dokud se na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nezřídí zemské školní rady, bude působnost přikázanou jim tímto zákonem vykonávati ministerstvo školství a národní osvěty nebo orgány jím zmocněné.
§ 22.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1929. Platí též na území Podkarpatské Rusi, dokud zákon jejího sněmu v mezích jeho působnosti neustanoví jinak. Ustanovení § 27 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních ve veřejné správě, platí též pro učitele veřejných škol (tříd) pomocných.
§ 23.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministry vnitra, financí, sociální péče a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.
Resoluce:
1. Vládě se ukládá najíti vhodné prostředky k tomu, aby mládeži, vyšedší ze škol pomocných, dostalo se dalšího přiměřeného vzdělání i výchovy potřebné k založení spořádaného života.
2. Vládě se ukládá, aby za účelem náležitého odborného dozoru ke školám pomocným zřídila bud' v každém zemském školním úřadě místo zvláštního dozorce těchto škol, nebo pověřila některého ze zemských školních dozorců, dozorem na všechny školy tohoto druhu po celé zemi.
3. Postupné přejímání pomocných škol tak, jak o tom mluví § 19 zákona, děj se pokud možno s urychlením a to nejprve u těch škol, které již po řadu let zatěžují obce, nebo některé jiné korporace.
4. Vládě se ukládá, aby provádějíc § 15 zákona o pomocných školách přihlédala k tomu, by při přikazování učitelstva ze zrušených pomocných škod ustanovovala tyto pokud možno v místě, kde až dosud působili.
5. Ministerstvo školství a národní osvěty se vyzývá, aby věnovalo otázce řešení pomocného školství v celém rozsahu největší péči a aby v době nejkratší předložilo osnovu zákona, jež by plně problém pomocných škol vyřešila.
6. Vládě se ukládá, aby senátu předloženy byly výkazy subvencí za posledních 5 let, které byly z veřejných prostředků poskytnuty soukromým školám a třídám pomocným.