Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.
II. volební období.
7. zasedání.
Tisk 767.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne...........................1928
o zcizení státního nemovitého majetku užívaného státním podnikem Vojenskou továrnou na letadla a o zcizení tohoto podniku samotného.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Ministr financí se zmocňuje, aby prodal nemovitosti zapsané v pozemkové knize katastrální obce Letňany, okres Karlín, a to stavební parcely č. kat. 69 ve výměře 420 m2, č. kat. 94 ve výměře 8472 m2, č. kat. 96 ve výměře 172 m2, č. kat. 97 ve výměře 997 m2 i se všemi budovami na nich se nalézajícími, dále pozemkové parcely č. kat. 47/11 ve výměře 623 m2, č. kat. 47/12 ve výměře 175 m2, č. kat. 47/13 ve výměře 137 m2, č. kat. 47/14 ve výměře 339 m2 a č. kat. 47/15 ve výměře 97.471 m2, a zároveň aby prodal státní podnik Vojenskou továrnu na letadla.
§ 2.
Přejímací cena může býti zcela nebo z části zaplacena podíly podniku, jehož součástí se stane zcizovaný státní podnik.
§ 3.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřují se ministři financí a národní obrany.
Důvodová zpráva.
Vojenská správa věnovala ihned po převratu bedlivou pozornost průmyslovým odvětvím, která se zabývají výrobou výzbroje, aby si zajistila dodávky v míru za přiměřené ceny a připravila možnost hromadné výroby ve válečném konfliktu. Tak pečovala vojenská správa o vybudování Zbrojovky v Brně; továrny na letadla v Letňanech, vojenských telegrafních dílen ve Kbelích, muniční továrny v Poličce, výroby střelného prachu a trhavin v Semtíně a výroby dusíkatých látek z domácích surovin. Jsou to, jak zřejmo, vesměs průmyslová odvětví, jichž výrobků, se v soukromém životě téměř nepoužívá, anebo se používá v takovém zpracování, v jakém jich vojenská, správa pro své vlastní účely nemůže potřebovati.
Podniky vybudované vlastním nákladem vedla vojenská správa z počátku všechny jako režijní dílny, pokud dodávek pro vojenské účely bylo takové množství, že dotyčné dílně poskytovaly celoroční plné zaměstnání. Po opatření prvých nejnaléhavějších dodávek a po omezení vojenských dodávek v důsledku snižování státního rozpočtu a tím i rozpočtu ministerstva národní obrany začaly se jeviti u vojenské továrny na letadla, která se dělila o nepříliš veliký kontingent vojenských letadel s jinými nově vzniklými továrnami na výrobu letadel, nepravidelnosti ve výrobním postupu a zaměstnanosti podniku. Bylo zřejmo, že podniku musí býti dána možnost získávání objednávek také od jiných zákazníků. Za tím účelem byla továrna přeměněna na státní podnik podle zákona č. 404/22 Sb. z. a n. Tím Vojenské továrně na letadla umožněna širší činnost výrobní i obchodní bez obětí se strany vojenské správy. Podniku podařilo se proniknouti na zahraniční trh a tím zajistiti sobě zaměstnanost, kterou jí ministerstvo národní obrany samo dáti nemohlo.
Objevení se továrny v cizích státech naráží však v poslední době na značný odpor mocných průmyslových podniků, které se snaží továrnu z dotyčného trhu vytlačiti. Nemajíc vlastního obchodního zastoupení v cizině a nejsouc s to vybudovati si je svými omezenými prostředky, nalézá se továrna v situaci, že ztrácí na trhu posice, které s velikou námahou si dobyla.
Již nyní je továrna nucena občas své dělnictvo střídavě vysazovati, nechce-li je propouštěti. Dočasná nezaměstnanost továrny znamená však zvýšení režie a tím sníženou schopnost konkurence v tuzemsku i v cizině.
V podobné situaci nalézala se před několika lety Zbrojovka v Brně. Státní správa vyřešila tuto otázku, jak skutečnost ukazuje, vhodným způsobem, totiž zakcionováním (zákon č. 129/24 Sb. z. a n.).
Nezamýšlí se však užíti přesně téhož prostředku, nýbrž státní správa chce Vojenskou továrnu na letadla prodati čsl. Zbrojovce v Brně. Přičleněním letecké továrny ke Zbrojovce bude Vojenská továrna na letadla účastna všech výhod, jichž si Čsl. Zbrojovka postupem času obětmi a zkušenostmi získala. Obzvláště by Vojenská továrna na letadla získala bez dalšího nákladu výhody vybudovaného, rozvětveného zastoupení zahraničního, kterého Čsl. Zbrojovka používá. a které se plně osvědčuje. Jakostí svých výrobků a korektním obchodním jednáním získala Čsl. Zbrojovka důvěru na zahraničním trhu, jak potvrzují poptávky a dodávky téměř do všech dílů světa.
Sloučením zbrojního průmyslu lze našim závodům a tedy i Vojenské továrně na letadla připraviti příznivější podmínky obchodní a výrobní a tím i stejnoměrnější a vydatnější zaměstnání zapracovaného personálu a jeho udržení pro případ vlastní náhlé potřeby.
Konečně nutno poukázati na to, že prodejem továrny Čsl. Zbrojovce v Brně nezaniká ingerence státu na vedení tohoto pro vojenskou správu důležitého podniku, poněvadž zákon č. 129/1924 Sb. z. a n. zaručil majoritní ustoupení státní správy ve správní radě čsl. Zbrojovky v Brně podílem stanoveným na majetkové podstatě Zbrojovky.
K naznačenému prodeji je třeba zákonného zmocnění vzhledem na § 54, odst. 8c) úst. list. a § 3 zákona č. 404/22 Sb. z. a n. o státních podnicích, ježto nejen odhadní cena nemovitostí převyšuje 1 mil. Kč, ale i úhrnnou částku 5 mil. Kč, stanovenou v čl. XV. fin. zákona pro rok 1928.
Vláda doporučuje, aby tento její návrh byl v obou sněmovnách přikázán výboru brannému a rozpočtovému k urychlenému podání zprávy.
V Praze, dne 19. října 1928.
Náměstek předsedy vlády:
Dr Šrámek v. r.
Ministr financí:
Dr Engliš v. r.