Senát Národního shromáždění r. Čs. r. 1928.

II. volební období.

7. zasedání.

Tisk 768.

Vládní návrh,

jímž předkládá se Národnímu shromáždění

Smlouva mezi republikou Československou a Německou říší

o hraniční Odře,

podepsaná v Praze dne 22. března 1928

se závěrečným protokolem.

Návrh usnesení.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se smlouvou mezi republikou Československou a Německou říší o hraniční Odře, sjednanou v Praze dne 22. března 1928 se závěrečným protokolem.

Důvodová zpráva.

Protékajíc jedním z nejprůmyslovějších území našeho státu a umožňujíc přímý styk s mořem, vyžaduje řeka Odra, aby jí byla s hlediska vodohospodářského věnována náležitá pozornost. V té její trati, kale sousedíme s Německou říší, je podmínkou každého podnikání, jak v zájmu účelného a hospodárného postupu, tak i v zájmu zachování dobrých poměrů obou států, aby se ve věcech vodoprávních a vodohospodářských, jež by se na tomto říčním úseku vyskytly, postupovalo v obapolné dohodě podle určitého společného vodítka. Snaha vytvořiti pro to potřebné předpoklady vedla republiku Československou a říši Německou ke sjednání této smlouvy.

K jednotlivým jejím článkům se připomíná:

K článku 1.

V tomto článku jest definována ta trať Odry, o které kryla smlouva sjedná na a která se v dalším uvádí krátce jako hraniční Odra.

K článku 2.

Má-li udržování vodního toku, obstarávané různými činiteli, býti účelné, jest třeba, aby se postupovalo podle jednotných zásad. Tak se má postupovati i na Hraniční Odře. Určení řečených zásad ponechává se dohodě příslušných úřadů obou států.

K článku 3.

Ustanovení tohoto článku jsou rázu vodoprávního. K zamezení možné pochybnosti konstatuje se v 1. odstavci, že každý stát vykonává vodní policii toliko v té části řečiště, která jest na jeho území.

V odstavci 2. stanoví se postup při vodoprávním projednávání nahodilých případů a při udělování konsensů, dále se stanoví směrnice, které budou oboje úřady při tom zachovávati, jakož i příslušnost úřadů v těchto věcech. Na rozdíl od československého zákonodárství, podle kterého vodoprávní úřad rozhoduje i ve věcech vodní policie, jest tato kompetence v říši Německé oddělena. Z té příčiny byl text tohoto odstavce daným okolnostem přizpůsoben tím, že se v něm mluví o povolení a o schválení s hlediska vodní policie a vodních zákonů.

V odstavci 3. se zvlášť podotýká, že ustanovení odstavce 2. platí obdobně i pro případy, ve kterých jde o to, zachovati volným území, kterým protéká velká voda. Těmito případy jsou podle znění odstavce 2. míněny pouze takové, které vyžadují s hlediska vodní policie, nebo ve smyslu vodních zákonů obou států zvláštního povolení nebo schválení.

K článku 4.

Dobývání písku a štěrku na nevhodných místech koryta usnadňuje rušivou činnost velkých vod. Aby se těmto nepříznivým vlivům mohlo čeliti, bude dobývání těchto hmot z hraniční Odry vázáno na souhlas příslušných úřadů obou států.

K článku 5.

Účelnost a hospodárnost podnikání předpokládá přesný postup podle určitých směrnic. Při technických pracích většího rozsahu ustanovují se směrnice v povšechném projektu. Na vypracování projektu jest pamatováno v tomto článku, ve kterém se zároveň stanoví způsob rozdělení projekčních nákladů na oba státy.

K článku 6.

Regulaci podle povšechného projektu nebude lze souvisle uskutečniti v určitém kratším období, nýbrž bude nutno postupovati podle místních potřeb. Takové částečné úpravy, na něž se mají podrobné projekty vypracovati ve vzájemné dohodě, budou prováděny na podkladě zvláštních dohod případ od případu sjednaných, které budou provádění a udržování těchto prací řešiti jak s hlediska technického, tak i s finančního.

K článku 7.

Ustanovení tohoto článku předpokládá, že při vypracování povšechného projektu a projektů podrobných nebo při provádění prací, nebudou míti oba státy takové výlohy jak ujednáno, nýbrž že bude třeba tyto výlohy navzájem vyúčtovati a rozdíl vyrovnati. Aby bylo možno příslušnými peněžními prostředky správně hospodařiti, stanoví se doba dvou měsíců, do které po uznání vyúčtování platy nutno provésti.

K článku 8.

Aby bylo usnadněno stanovení programu udržovacích a stavebních prací tak, aby odpovídal skutečné potřebě a hodnotě prospěchu, kterého se má dosáhnouti, stanoví se v odstavci 1. a 2., že budou každoročně, jakož i po vodních pohromách konány zástupci příslušných úřadů přehlídky, a že se o nich vždy sepíše protokol. V odstavci 3. řeší se otázka úhrady výloh vzniklých u příležitosti těchto přehlídek.

K článku 9.

Z. technických důvodů nebo z důvodů zlevnění vyměřovacích prací bude mnohdy výhodno připojiti se situativně nebo výškově na pevné body osazené podél Odry na území obou států. Na tuto okolnost pamatuje ustanovení tohoto článku.

K článku 10.

hlediska úspornosti a všestranného využití výsledků vykonaných prací usnadňují si oba státy ustanovením tohoto článku vzájemné oznamování takových hydrologických dat a výsledků vodních a zemních technických měření, které jsou pro ně cenné buď z důvodů bezpečnostních nebo vodohospodářských.

K článku 11.

Včasné oznamování začátku prací na hraniční Odře příslušným technickým a celním úřadům, určené tímto článkem, má těmto úřadům usnadniti případně vhodnou kontrolu.

K článku 12.

K usnadnění vyměřovací, provádění udržovacích a regulačních prací, jakož i v článku 8. zmíněných přehlídek stanoví se v tomto článku pokud, do jaké míry a kým budou úředním osobám, soukromým podnikatelům a dělnictvu při pracích na hraniční Odře zaměstnaných, poskytovány úlevy při překračování hranice.

K článku 13.

Článek obsahuje ustanovení, kterými má býti s celního hlediska v přípustné míře usnadněno provádění udržovacích a regulačních prací na hraniční Odře.

K článku 14.

Pokud se ve smlouvě uvádějí úřady prostým poukazem na jejich příslušnost, jest třeba, aby si je oba státy vzájemně sdělily. V tomto článku dále upravené přímé dopisování těchto úřadů bude na prospěch rychlé řešení otázek souvisících s prováděním této smlouvy.

K článku 15.

Tímto článkem se stanoví ratifikace smlouvy a závěrečného protokolu, výměna ratifikačních listin v Berlíně, doba od které nabývá smlouva účinnost a pokud zůstává v platnosti, jakož i původnost obou textů československého a německého.

Podstatnou součástí této smlouvy je závěrečný protokol, který byl sjednán u příležitosti jejího podpisu.

Se zřetelem na mezinárodní povahu hraniční Odry a možnost jejího splavnění se nejprve stanoví, že tato smlouva nemá býti na překážku případné pozdější úpravě jinými mezinárodními ujednáními. Dále se stanoví, že nehledíc k čl. 13., upravujícímu jisté celní úlevy, zůstávají celní předpisy obou článků nedotčeny. Toto poslední ustanovení má význam toliko pro Německou říši, z československé strany ustanovením čl. 13. celní předpisy dotčeny nejsou.

Protokol, který byl u příležitosti podpisu smlouvy sepsán a obsahuje vysvětlivky k čl. 12., které mají vyloučiti pochybnost o výkladu jeho ustanovení, byl vládou vzat na vědomí a přikládá se k smlouvě k informaci.

Účelem smlouvy jest udržování vodního toku Odry. Prováděním smlouvy vzniknou pro stát břemena majetková. Proto se předkládá tato smlouva podle § 64, odst. 1., bod 1. ústavní listiny Národnímu shromáždění.

Po stránce formální, předkládajíc tuto smlouvu současně oběma sněmovnám Národního shromáždění, vláda projevuje přání, aby tato předloha byla projednána současně poslaneckou sněmovnou a v ní výborem zahraničním a senátem a v něm výborem zahraničním s vyzváním, aby o ní podaly zprávu v době nejkratší.

V Praze, dne 19. října 1928.

Náměstek předsedy vlády:
Šrámek v. r.

SMLOUVA

MEZI

REPUBLIKOU ČESKOSLOVENSKOU

A

NĚMECKOU ŘÍŠÍ

O HRANIČNÍ ODŘE.

Smlouva mezi republikou Československou a Německou

Říší o hraniční Odře.

Republika Československá

se strany jedné

a

Německá Říše

se strany druhé,

zamýšlejíce upraviti poměry na hraniční Odře, rozhodly se sjednati o tom smlouvu.

Proto jmenovaly svými zmocněnci:

President republiky Československé:

komisaře pro věci hraniční Ing. Václava Roubíka,

Německý Říšský President:

vyslance dra Pavla Eckardta.

Tito zmocněnci, předloživše si navzájem své plné moci a shledavše je správnými obsahem i formou, shodli se na těchto ustanoveních:

Článek 1.

Hraniční Odrou jest podle této smlouvy trať Odry od říčního km 19,93 nad železničním mostem v Annabergu až k říčnímu km 27,47 pod ústím Olše, kteroužto trať československoněmecká státní hranice z části sleduje a již na různých místech protíná.

Článek 2.

Hraniční Odra budiž udržována podle jednotných, příslušnými úřady obou států ve vzájemné dohodě ustanovených zásad.

Článek 3.

1. Vodní policii na hraniční Odře vykonává každý stát na svém území.

2. Povolení a schválení s hlediska vodní policie ve smyslu vodních zákonů obou stáda budou na hraniční Odře udělována úřady příslušného státu v dohodě s úřady státu druhého. Příslušným jest onen stát, na jehož území mají býti zřízena díla, jež jsou předmětem povolení nebo schválení. Úřady obou států jsou při tom povinny sděliti si učiněné návrhy a formální námitky.

3. Ustanovení odstavce 2. platí obdobně i pro případy, kdy jde o to, aby bylo zachováno volným územím, jímž protéká velká voda.

Článek 4.

Povolení k vybírání písku a štěrku z koryta hraniční Odry budou udělována v dohodě příslušných úřadů obou států.

Článek 5.

Na požádání jednoho z obou států bude vypracován v dohodě příslušných úřadů obou států povšechný projekt úpravy hraniční Odry; tento projekt vyžaduje schválení obou států. Náklady, vyjímajíc požitky zúčastnivších se úředníků, budou hrazeny každým z obou států z polovice.

Článek 6.

Práce, jež mají býti vykonány v rámci povšechného projektu vypracovaného podle čl. 5., budou prováděny na podkladě podrobných projektů, rovněž vypracovaných ve vzájemné dohodě. Oba státy se dohodnou případ od případu o provádění těchto prací, o udržování tím vzniklého stavu, o rozvržení nákladů včetně výloh za vypracování podrobných projektů, jakož i o případné technické a finanční kontrole stavebních prací.

Článek 7.

Platy, jež má konati jeden z obou států podle čl. 5. a 6. státu druhému na podkladě vyúčtování uznaných oběma státy, buďtež provedeny do 2 měsíců po uznání těchto vyúčtování a to v měně druhého státu.

Článek 8.

1. Aby byl zjištěn stav hraniční Odry, provedou nejméně jednou v každém roce po dohodě příslušných úřadů obou států zmocněnci těchto úřadů společné přehlídky. Takové přehlídky vykonají se i v případech mimořádných událostí, požádá-li o to jeden z obou států. Podle výsledku přehlídek buďtež učiněny návrhy na udržovací práce, jež bude snad třeba provésti, jakož i na ostatní práce (čl. 6.).

2. O přehlídkách buďtež sepsány zápisy v jazycích obou států.

3. Výlohy, vzešlé přehlídkami, hradí každý stát za osoby jím přibrané.

Článek 9.

Při provádění zaměřovacích prací může býti použito ku připojení na cizím státním území při hraniční Odře se vyskytujících výškových a polygonálních bodů říční stavební správy.

Článek 10.

Příslušné úřady obou států budou si za náhradu telegrafních a telefonních výloh sdělovati takové údaje o vodních stavech a o poměrech ledu, jakož i o velikosti srážek a o odtokových množstvích, jež jsou cennými pro odvrácení nebezpečí velkých vod a ledů, pro přípravu úpravních projektů a pro prováděni udržovacích prací na hraniční Odře. Pro stejné účely sdělí si tyto úřady navzájem, případně za náhradu výloh, jež vzniknou přenecháním materiálu, též cenné výsledky územních a vodních technických měření, jakož i změny výškových a polygonálních bodů.

Článek 11.

Příslušné úřady pro vodní stavby obou států vyrozumí o každé práci, jež má býti provedena na podkladě této smlouvy, navzájem sebe i příslušný úřad celní správy druhého státu, a to pokud možno šest dní předem.

Článek 12.

1. Na úředníky, kteří provádějíce ustanovení této smlouvy musí přestupovati státní hranici na hraniční Odře, jest způsobem věci odpovídajícím použíti ustanovení článku 32., odst. 1. smlouvy mezi Československou republikou a Německou říší ,podepsané dne 3. února 1927 v Berlíně o úpravě hraničních poměrů na státní hranici popsané ve článku 83. Versailleské smlouvy ze dne 28. července 1919. Totéž platí pro pomocný personál včetně dělníků tyto úředníky doprovázející, avšak s tím dalším ustanovením, že tyto osoby musí prokázati na požádání pasových nebo celních orgánů svoji totožnost listinným dokladem (pasem, pohraniční propustkou atd.).

2. Soukromým osobám, pověřeným vyměřováním, prováděním aneb udržováním vodních staveb na hraniční Odře, jakož i dělníkům zaměstnaným při takových pracích budou po bližším dorozumění příslušných úřadů obou států poskytnuty veškeré přípustné úlevy při přestupování hranice za účelem provádění jejich prací.

Článek 13.

1. Oba státy si vzájemně zajišťují osvobození od cla a dávek pro stavební hmoty, dovážené jedním státem do území druhého státu pro práce, jež tam jsou v rámci této smlouvy nutnými, ať jsou prováděny na společný náklad, či na náklad dovážejícího státu. Totéž platí pro nástroje a nářadí potřebné ku provádění prací za, podmínky, že budou dopraveny zpět po upotřebení. Uvedené předměty musí býti dováženy v úseku hranice, vymezeném hraniční Odrou. Osvobození od dávek se nevztahuje na statistické poplatky.

2. Při dovozu stavebních hmot, nástrojů a nářadí, rovněž při případném uskladnění stavebních hmot před jich použitím, poskytnou si oba státy veškeré přípustné úlevy s výhradou potřebných dozorčích opatření.

3. O bližších podmínkách pro dovoz beze cla a dávek předmětů jmenovaných v odstavci 1., jakož i o úlevách podle odst. 2., dohodnou se příslušné úřady celních správ obou států.

4. Pro předměty, jmenované v odst. 1., nebude použito předpisů o omezení dovozu a vývozu.

Článek 14.

1. Oba státy sdělí si navzájem úřady příslušné ku provádění této smlouvy.

2. Ve věcech souvisejících s prováděním této smlouvy mohou si příslušné úřady obou států přímo dopisovati.

Článek 15.

Tato smlouva bude se závěrečným protokolem ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny v Berlíně. Smlouva nabude účinnosti třicátého dne po výměně ratifikačních listin. Může býti každým z obou států před uplynutím kalendářního roku vypovězena ke konci roku následujícího.

Tato smlouva byla vyhotovena ve dvou souhlasných prvopisech v jazyku československém a německém; obě znění mají stejnou platnost.

Čemuž na svědomí podepsali zmocněnci tuto smlouvu a opatřili ji svými pečetěmi.

Dáno v Praze, dne 22. března 1928.

L. S. Ing. V. ROUBÍK v. r.

L. S. PAUL ECKARDT v. r.

 

Závěrečný protokol

k československo-německé smlouvě o hraniční

Odře.

Při podpisu československo-německé smlouvy o hraniční Odře dohodli se zmocněnci, že:

I. ustanovení této smlouvy nemají býti na překážku případné pozdější úpravě jinými mezinárodními ujednáními, a

II. že celní předpisy obou států zůstávají, nehledíc k článku 13. této smlouvy, nedotčeny.

V Praze, dne 22. března 1928.

L. S. Ing. V.Roubík v. r.

L. S. Paul Eckardt v. r.

VERTRAG

ZWISCHEN DER

ČECHOSLOVAKISCHEN REPUBLIK

UND DEM

DEUTSCHEN REICH

ÜBER DIE GRENZODER.

Vertrag

zwischen der Tschechoslowakischen Republik

und dem Deutschen Reich über die Grenzoder.

Die Tschechoslowakische Republik

einerseits

und

das Deutsche Reich

andererseits

haben in der Absicht, die Verhältnisse an der Grenzoder zu regeln, beschlossen, ein dahin gehendes Abkommen zu treffen.

Demzufolge haben zu ihren Bevollmächtigten ernannt:

Der Präsident der Tschechoslowakischen Republik:

den Kommissar für Grenzangelegenheiten

Ing. Václav Roubík,

der Deutsche Reichspräsident:

den Gesandten

Dr. Paul Eckardt.

Die Bevollmächtigten sind nach Mitteilung ihrer in güter und gehöriger Form befundenen Vollmachten über folgende Bestimmungen übereingekommen:

Artikel 1.

Die Grenzoder im Sinne dieses Vertrages ist die Strecke der Oder von Stromkilometer 1993 oberhalb der Eisenbahnbrücke bei Annaberg bis Stromkilometer 27,47 unterhalb der Olsamündung, der die tschechoslowakisch-deutsche Staatsgrenze zum Teil folgt und die sie an verschiedenen Stellen durchschneidet.

Artikel 2.

Die Grenzoder soll nach einheitlichen, von den zuständigen Behörden beider Staaten im gegenseitigen Einvernehmen aufzustellenden Grundsätzen unterhalten werden.

Artikel 3.

1. Die Wasserpolizei auf der Grenzoder übt jeder Staat innerhalb seines Gebietes aus.

2. Verleihungen und wasserpolizeiliche Genehmigungen im Sinne der Wassergesetze beider Staaten werden an der Grenzoder durch die Behörden des zuständigen Staates im Einverständnis mit den Behörden des anderen Staates erteilt. Zuständig ist der Staat, in dessen Gebiete die für die Verleihung oder Genehmigung in Betracht kommenden An- lagen geschaffen werden sollen. Die beiderseitigen Behörden haben sich dabei die gestellten Anträge und förmlichen Einsprüche mitzuteilen.

3. Die Bestimmungen des Abs. 2 gelten entsprechend auch für die Freihaltung des vom Hochwasser durchflossenen Gebiets.

Artikel 4.

Genehmigungen zur Entnahme von Sand und Kies aus dem Flußbett der Grenzoder werden im Einvernehmen der zuständigen Behörden beider Staaten erteilt.

Artikels 5.

Auf Verlangen eines der beiden Staaten wird ein allgemeiner Entwurf für den Ausbau der Grenzoder im Einvernehmen der zuständigen Behörden beider Staaten aufgestellt werden; dieser bedarf der Genehmigung beider Staaten. Die Kosten, mit Ausnahme der Bezüge der beteiligten Beamten, werden von jedem der beiden Staaten zur Hälfte getragen.

Artikel 6.

Arbeiten, die im Rahmen des nach Artikel 5, aufgestellten allgemeinen Entwurfs auszuführen sind, werden auf Grund von Sonderentwürfen ausgeführt, die gleichfalls in beiderseitigen Einvernehmen aufzustellen sind. Über die Ausführung dieser Arbeiten, Erhaltung des dadurch geschaffenen Zustandes und die Kostenverteilung, mit Einschluß der Kosten für die Aufstellung der Sonderentwürfe, sowie über eine etwaige technische und finanzielle Kontrolle der Bauarbeiten werden die beiden Staaten von Fall zu Fall Vereinbarungen treffen.

Artikel 7.

Zahlungen, die einer der beiden Staaten gemäß der Artikel 5 und 6 an den anderen Staat auf Grund der beiderseits anerkannten Abrechnungen zu leisten hat, sind innerhalb zweier Monate nach Anerkennung dieser Abrechnungen in der Währung des anderen Staates auszuführen.

Artikel 8.

1. Zur Feststellung des Zustandes der Grenzoder werden mindestens einmal in jedem Jahre im Einvernehmen der zuständigen Behörden der beiden Staaten durch dielBeauftragten dieser Behörden gemeinsame Besichtigungen, stattfinden. Solche Besichtigungen sind auch in Fällen außergewöhnlicher Ereignisse auf Verlangen eines derbeiden Staaten auszuführen. Je nach dem Ergebnis der Besichtigungen sind Vorschläge über etwa auszuführende Unterhaltungsarbeiten und über sonstige Arbeiten (Artikel 6) zu machen.

2. Über die Besichtigungen sind Nieder schriften in den Sprachen beider Staaten aufzunehmen.

3. Die durch die Besichtigungen entstehenden Kosten trägt, jeder Staat für die von ihm zugezogenen Personen.

Artikel 9.

Bei Ausführung von Vermessungsarbeiten dürfen die auf fremden Staatsgebiet an der Grenzoder vorhandenen Höhen- und Polygonpunkte der Flußbauverwaltung für Anschlußzwecke mitbenützt werden.

Artikel 10.

Die zuständigen Behörden der beiden Staaten werden sich gegen Erstattung der Kosten für Draht oder Fernsprechnachrichten diejenigen Angaben über Wasserstände und Eisverhältnisse sowie über Niederschlagshöhen und Abflußmengen machen, die für die Abwendung von Hochwasser- und Eisgefahren, für die Vorbereitung von Ausbauplänen und für die Durchführung von Arbeiten zur Unterhaltung der Grenzoder von Wert sind. Auch werden sieeinander die für die gleichen. Zwecke wertvollen Egebnisse von erd- und wassertechnischen Vermessungen sowie Veränderungen der Höhen- und Polygonpunkte mitteilen, gegebenenfalls gegen Erstattung der Kosten, die durch die Überlassung des Materials entstehen.

Artikel 11.

Von jeder Arbeit, die auf Grund dieses Vertrages vorgenommen werden soll, haben die zuständigen Wasserbaubehörden beider Staaten einander und die zuständige Zollstelle des anderen Staates, und zwar möglichst sechs Tage vorher, zu benachrichtigen.

Artikel 12.

1. Auf Beamte, die in Ausführung der Bestimmungen dieses Vertrags an der Grenzoder die Staatsgrenze zu überschreiten haben, finden die Bestimmungen des Artikels 32 Absatz 1 des am 3. Februar 1927 in Berlin unterzeichneten Vertrages zwischen der Tschechoslowakischen Republik und dem Deutschen Reich zur Regelung der Grenzverhältnisse an der im Artikel 83 des Vertrages von Versailles vom 28. Juni 1919 beschriebenen Staatsgrenze entsprechende Anwendung. Das gleiche gilt für das diese Beamte begleitende Hilfspersonal mit Einschluß von Arbeitern, jedoch mit der Maßgabe, daß diese Personen sich auf Verlangen der Paß oder Zollorgane durch ein Ausweispapier (Paß, Grenzausweis usw.) über ihre Person auszuweisen haben.

2. Privatpersonen, die mit Vermessungen, mit der Ausführung oder mit der Unterhaltung von Wasserbauten an der Grenzoder beauftragt sind, sowie den bei solchen Arbeiten beschäftigten Arbeitern werden nach näherer Verständigung der zuständigen Behörden der beiden Staaten beim überschreiten der Grenze zwecks Durchführung ihrer Arbeiten alle zulässigen Erleichterungen gewährt werden.

Artikel 13.

1. Die beiden Staaten sichern sich Zoll- und Abgabenfreiheit für Baumaterialien zu, die von dem einen Staate in das Gebiet des anderen Staates für Arbeiten einzuführen sind, die dort im Rahmen dieses Vertrages notwendig sind, mögen die Arbeiten auf gemeinsame oder auf Kosten des einführenden Staates ausgeführt werden. Das gleiche gilt für die zur Vornahme der Arbeiten erforderlichen Werkzeuge und Geräte unter der Bedingung der Rückbringung nach gemachtem Gebrauch. Die Einfuhr der erwähnten Gegenstände muß über den Grenzabschnitt der Grenzoder erfolgen. Die Abgabenfreiheit erstreckt sich nicht auf die statistischen Gebühren.

2. Bei der Einbringung der Baumaterialien, Werkzeuge und Geräte und ebenso bei einer etwaigen Lagerung der Baumaterialien vor ihrer Verwendung werden sich die beiden Staaten vorbehaltlich der erforderlichen Kontrollmaßnahmen alle zulässigen Erleichterungen gewähren.

3. Über die näheren Bedingungen der zollund abgabefreien Einfuhr der im Absatz 1. genannten Gegenstände sowie über die Erleichterungen gemäß Absatz 2 werden sich die zuständigen Behörden der Zollverwaltun- gen beider Staaten verständigen.

4. Vorschriften zur Beschränkung der Ein- und Ausfuhr finden auf die im Absatz 1 genannten Gegenstände keine Anwendung.

Artikel 14.

1. Die beiden Staaten werden sich gegenseitig die für die Durchführung des Vertrages zuständigen Behörden mitteilen.

2. In den Angelegenheiten, die mit der Ausführunug dieses Vertrages im Zusammenhang stehen, können die beiderseitigen zuständigen Behörden unmittelbar miteinander verkehren.

Artikel 15.

Dieser Vertrag soll mit dem Schlußprotokoll ratifiziert werden. Der Austausch der Ratifikationsurkunden soll in Berlin stattfinden. Der Vertrag soll am dreißigsten Tag? nach dem Austausch der Ratifikationsurkunden in Kraft treten. Er kann von jedem der beiden Staaten vor Ablauf eines Kalenderjahres für das Ende des nachfolgenden Jahres gekündigt werden.

Dieser Vertratest in zweiübereinstimmenden Urschriften in tschechoslowakischer und deutscher Sprache ausgefertigt worden; beide Wortlaute haben gleiche Geltung.

Zu Urkund dessen haben die Bevollmächtigten diesen Vertrag unterzeichnet und mit ihren Siegeln versehen.

Geschehen in Prag, am 22. März 1928.

L. S. Ing. V. ROUBÍK m. p.

L. S. PAUL ECKARDT m. p.

Schlußprotokoll

zu dem čechoslovakisch-deutschen Vertrag

über die Grenzoder.

Bei Unterzeichnung des čechoslovakischdeutschen Vertrages über die Grenzoder haben die Bevollmächtigten ihr Einverständnis darüber erklärt, daß

I. die Bestimmungen des Vertrags einer etwaigen späteren Regelung durch anderweitige zwischenstaatliche Vereinbarungen nicht im Wege stehen sollen und

II. daß die Zollvorschriften beider Staaten, abgesehen von dem Artikel 13. des Vertrags, unberührt bleiben.

Prag, am 22. März 1928.

L. S. Ing. V. Roubík m. p.

L. S. Paul Eckardt m. p.