Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

7. zasedání.

Tisk 775.

Zákaz čepování nebo podávání nápojů, obsahujících alkohol vložen byl do 29 zákona ze dne 31. ledna 1919 o řádu volení v obcích republiky Československé, číslo 75 Sb. z. a n.

Dle tohoto zákona se nařizuje: V den před volbou a v den volby jest zakázáno v obci prodávati, čepovati neb podávati nápoje obsahující alkohol.

Doslovně stejné jest ustanovení zákona, kterým vydává se řád volební do poslanecké sněmovny ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n., a zákona ze dne 14. dubna 1920 o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů (řád volební).

Ustanovení o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů bylo změněno zákonem ze dne 14. července 1927, č. 126 Sb. z. a n. o volbách zemských a okresních zastupitelstev, jehož § 31 stanoví: V den před volbou od druhé hodiny odpoledne a v den volby až do uplynutí dvou hodin po skončeném sečítání hlasů (§ 43, odst. 4) jest zakázáno podávati, čepovati nebo prodávati nápoje, obsahující alkohol.

Dle těchto zákonů jest zakázáno při volbách do poslanecké sněmovny, senátu a do obcí čepovati alkoholické nápoje po dobu 48 hodin, při volbách do zemských a okresních zastupitelstev po dobu 24-34 hod.

Při zdělávání zákonů ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. a n., a stejně tak i při zdělávání zákona ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n., a stejně při zákonu ze dne 14. dubna 1920, č. 330 Sb. z. a n., měl zajisté, zákaz čepování alkoholických nápojů svůj význam.

Hospodářské i politické poměry tehdejší doby částečně odůvodňovaly toto obmezení. Čím více přecházíme do normálních dob, tím více ztrácí ceny různá opatření nutná v poválečné době.

Zkušenosti získané v obecních volbách a stejně tak i ve volbách do zákonodárných sborů plně odůvodňují volání organisací hostinských a výčepnických po zkrácení doby obmezení čepování.

Vůle zákonodárce hleděla zákonem zajistit dostavení se voliče k volbám v střízlivém stavu tak, aby odevzdaný hlasovací lístek byl skutečným projevem rozhodnutí voliče bez jakéhokoli nátlaku.

Kdo sledoval zprávy z voleb provedených v naší Československé republice, nenalezl v nich také stížnosti do porušení pořádku v den voleb.

Toto krásné pochopení širokých mas voličských pro nerušený výkon občanského práva nelze však přičítat pouze k dobru zákazu čepování, neb občan má možnost opatřit si před dobou zákazu dostatečné množství všech možných nápojů alkohol obsahujících, a také pozorujeme-li několik dní před volbou prodej nápojů alkohol obsahujících, setkáváme se namnoze i se zjevy nadměrného zásobení, nutno proto udržení nerušeného chodu voleb přičísti i vrozenému smyslu pro pořádek příslušníků naší Československé republiky.

Z hospodářské stránky poukazují správně odborové organisace hostinské na několikamilionové ztráty, vznikající živnosti hostinské při každých hromadných volbách.

Výbor živnostensko-obchodní pojednal ve své schůzi dne 13. listopadu 1928 o usnesení poslanecké sněmovny sen. tisk 772 a usnesl se doporučiti slavnému senátu schválení osnovy zákona ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou.

V Praze, dne 13. listopadu 1928.

Jan Jílek v. r.,
místopředseda.

J. Pastyřík v. r.,
zpravodaj.

Předložené usnesení poslanecké sněmovny č. t. 1681 (tisk senátní č. 772) mění v části dosavadní ustanovení o zákazu čepovati, podávati a prodávati nápoje obsahující alkohol v den před volbou a v den volby do Národního shromáždění, do obcí, do okresních a zemských zastupitelstev a to zákony ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n., a stejně i zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 330 Sb. z. a n.

Ustanovení odst. 2. § 1 zahrnuje i případy, kdy se volba v obci nekoná podle § 27 řádu volení do obcí a, pokud jde o volby osadních zastupitelstev, dlužno vykládati ustanovení řečené podle § 75 řádu volení do obcí tak, že zákaz platí toliko pro osadu, jejíž osadní zastupitelstvo má býti voleno. Výklad ten plyne ostatně i z ustanovení odst. 1. a § 2 osnovy.

Před devíti, snad ještě před osmi léty bylo jistě velmi účelno přitáhnouti vhodnými ustanoveními zákona uzdu poválečným duševním podhodnotám a mravním extrémům, zejména jejich vydražďování.

Dnes po desetiletém,snažení hospodářském a ušlechtilém zápolení mravním jsme tak daleko zkonsolidováni, že to, co bylo někdy nutností, jeví se dnes již jako přežitek skoro obtížný. Kdo sledoval zprávy z voleb provedených v naší Čsl. republice, zejména v poslední době, nenalezl v nich té nejmenší stížnosti do porušení pořádku volebního aktu.

Tento vzorný pořádek při důležitém volebním úkonu je nesporně výsledkem zvýšené úrovně mravní a zvýšeného pocitu odpovědnosti, a nikdy ne důtek přísného zákona.

Z hospodářské stránky pak poukazují objektivně odborové organisace hostinské na několikamilionové ztráty, vznikající živnosti hostinské při každých takových volbách, jichž může do roka následovati několik.

Z těchto důvodů ústavně-právní výbor navrhuje slavnému senátu přijetí osnovy zákona č. t. 772 tak, jak jej přijala poslanecká sněmovna.

V Praze, dne 13. listopadu 1928.

Dr Luděk Krupka v. r.,
předseda.

Em. B. Trčka v. r.,
zpravodaj.