Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

7. zasedání.

Tisk 786.

Vláda podala poslanecké sněmovně návrh zmocňovacího zákona, jímž jednak ministr financí se zmocňuje, aby prodal, po případě směnil nemovitý majetek státní, jednak zmocňuje se vláda, aby upotřebila peněz z fondu finančních přebytků mimo jeho účel a konečně, aby uhradila kupní cenu za koupené nemovitosti.

Poslanecká sněmovna vyřadila z vládního návrhu prodej posádkového kostela v Olomouci a vsunula do svého usnesení zmocnění ku prodeji domu čp. 644-II v Praze, kterého používá Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Nemovitosti, o něž běží, jsou buď ve správě vojenské správy § 1, bod 1 a, b, c, d, § 2 a, b, c, d, e, f (objekty vojenské), nebo ve správě finanční správy § 1, bod 2 a 3 (objekty finanční), nebo konečně běží o nemovitosti soukromé (Richterovy pozemky).

Jako důvod uvádí vláda, že regulace náměstí Republiky v Praze bude vyžadovati odstranění nynějších kasáren Jiřího z Poděbrad i budov zemského finančního ředitelství, pokud nezůstanou zachovány jaká stavitelská památka.

Vůbec umístěni kasáren a státních úřadů na takovém živém místě uvnitř města je velice drahé, a může takových ploch s daleko větším prospěchem býti využito pro obchodní podniky a proto mohou býti výhodně zpeněženy.

Budova zemského finančního ředitelství nepostačuje, neboť úřadovny tohoto ředitelství jsou roztroušeny na deseti místech Velké Prahy, jsou většinou najaty a jejich roztroušení přímo ochromuje úřadování nutným přenášením spisů nehledě k tomu, že hledání správné úřadovny způsobuje stranám nejen nepříjemnosti, ale i velkou ztrátu času.

Z výtěžku z prodeje získaného bude možno nejen vystavěti náhradní objekty a kasárny, i zemské finanční ředitelství bude možno vhodněji, soustředěně a laciněji umístiti, a z výtěžku z prodeje finančních budov zbude i částka pro stavby finančních úřadů mimo Prahu.

Vojenské objekty stavebně i hygienicky nevyhovují a jsou některé také postradatelny.

Pokud se týče Richterových pozemků (§ 4), je tu příležitost získati je pro stavbu monumentálních budov státních (parlamentu, budov ústředních a úřadů). Dle dohody s Richterovými dědici kupní cena za tyto nemovitosti musí býti zaplacena, nejdéle do konce roku 1928, neboť pak by byla cena kupní jistě daleko vyšší, ježto je nesporno, že hodnota a tím i cena všech pozemků ve Velké Praze stále stoupá.

To, co uvedeno, jsou zajisté vesměs důvody tak závažné, že těžko by bylo beze škody pro stát odepříti souhlas k návrhu podanému.

Ke všem těmto jednáním jest zapotřebí souhlasu Národního shromáždění.

Podle čl. XV finančního zákona číslo 176/1927 pro rok 1928 jest ministr zmocněn ke zcizení nemovitého majetku státního bez předchozího schválení Národního shromáždění toliko až do úhrnné částky 5.000.000 Kč a to ještě s obmezením je-li odhadní cena zcizované jedné nemovitosti nižší než 1,000.000 Kč. V projednávaném případě jsou částky vyšší.

Také ústavní listina v § a4 bod 8 c) vyjímá z oprávnění 24členného výboru, který jinak je příslušný ve všech věcech náležejících do zákonodárné a správní působnosti Národního shromáždění, - zcizovati státní majetek, z čehož plyne, že oprávnění to přísluší Národnímu shromáždění samotnému.

Dle § 2 usnesení poslanecké sněmovny přikazuje se výtěžek stržený z prodeje vojenských objektů fondu pro věcné potřeby národní obrany, zřízenému zákonem ze dne 17. prosince 1926, č. 240 Sb. z. a n., dle něhož a to dle odst. 3 téhož paragrafu může fond býti zvětšován dary, odkazy, sbírkami a pod.

Bude-li zapotřebí pro výstavbu náhradních.vojenských objektů poskytnouti zálohu, projedná se věc ta mezi ministerstvy financí a národní obrany.

Z peněz stržených z prodeje finančních objektů utvoří se zvláštní fond pro koupi stavenišť nebo domů a pro výstavbu finančních budov a pro potřebu Nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Bude-li zapotřebí poskytnouti na opatření stavenišť a výstavbu náhradních. finančních objektů zálohu, tedy pokud nebude zaplacena tržní cena za prodané finanční objekty, stane se tak z vyšších státních příjmů nežli preliminovaných roku běžného resp. z přebytků let minulých, které vesměs plynou dle čl. XIX fin. zákona pro r. 1928 do zvláštního fondu zřízeného dle čl. XVII finančního zákona pro rok 1927. Záloha může dosáhnouti nejvýše částky 50,000.000 Kč a musí zmíněnému fondu, který jest předem určen pro konsolidaci přechodného státního dluhu, býti vrácena.

Pokud se týče tržní ceny za Richtrovy pozemky, nedá se tato cena uhraditi ani v rámci letošního rozpočtu ani v rámci rozpočtu na příští rok, protože ani přesunem není to možno, musí býti uhrazena z vyšších příjmů uvedených v čl. XIX finančního zákona na r. 1928. Kdežto však příspěvkové platy na tržní cenu za objekty finanční stanou se pouze zálohou ze zmíněného fondu, zaplacení tržní ceny za Richtrovy pozemky z přebytků je placení bezpodmínečně nevratitelné.

Rozpočtový výbor projednav ve své schůzi dne 14. a 15. listopadu 1928 usnesení poslanecké sněmovny, souhlasí s omezením i rozšířením vládního návrhu, jak nahoře uvedeno, a navrhuje senátu, aby schválil usnesení poslanecké sněmovny ve znění senátního tisku č. 736, jakož i aby přijal resoluce dole uvedené, týkající se stavebního místa pro Státní operu v Praze a budovy pro senát.

V Praze, dne 15. listopadu 1928.

Dr Karas v. r.,
předseda.

Dr Havelka Otakar v. r.,
zpravodaj.

I. Vládě se ukládá, aby při prodeji těchto objektů zabezpečila vhodně stavební místo pro budoucí Státní operu, a to na náměstí Republiky v Praze.

II. Vláda se vybízí, aby pro senát Národního shromáždění co nejdříve opatřila vhodnou budovu (budovu bývalé Strakovy akademie).