Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

7. zasedání.

Tisk 804.

Podepsaní, sledujíce postup mocenské politiky stran současné vládní majority a jetí účinky na hospodářské postavení námezdně pracujících vrstev národa, obracejí se k vládě republiky s následujícími skutečnostmi.

Éra ochranářské politiky státní, zahájená obilními cly z roku 1826, udržuje v třídách výrobních trvalé napětí. Naše dělnictvo je si vědomo, na kterém místě se ocitá ve světové stupnici dělnických mezd, konstatované mezinárodní statistikou. Zjištěná diference uplatňuje se bolestně teprve v souvislosti se světovou cenou jednotlivých předmětů lidové výživy, je známo, že naše domácí mouka, i když v absolutní ceně posledně poněkud poklesla, v relaci stojí nad cenou světovou. Rovněž cukr, jímž zásobujeme některé země, platí domácí konsument několikanásobně dráže proti ceně v zemích, námi zásobovaných. Tato anomalie teprve vyvolává pocit bolesti nad umístěním tuzemského dělníka ve světové mezdní relaci. Přes to však velmi živě projevuje se úsilí o nová celní opatření zemědělská, tentokrát ve výrobě masné a tukové. Podepsaní mají skromně za to, že se státní politika ocitá na samé hranici možných nebezpečí hospodářských.

Poslední dny udržují se zprávy o chystaných opatřeních k zákonnému poměru bytovému a činžovnímu. Podepsaní nepřehlížejí rozdílný poměr nájemníků v domech starých a v domech nových. Řešiti však tento nepoměr průlomem dosavadní ochrany nájemníků, znamená přece zatížení rozpočtu za mzdu pracujících položkou, k jejíž úhradě stávající příjmy prostě nestačí.

Tíseň bytovou velmi podstatně doplnilo ministerstvo železnic omezením cenové úlevy dělnických lístků. Není to jen drahota bytů, ale i jich postupné zrušování v širokém okruhu vnitřní Prahy, které vytlačuje obyvatelstvo na periferii a do vzdálenějšího okolí. Mohl by tu hrát svou roli i moment zdraví širokých mas lidových, aby bydlení ve vzdáleném okolí bylo v Praze pracujícím usnadněno dobře organisovanou, účinnou a levnou dopravou. Ministerstvo železnic v našem případě učinilo laskavě opak.

Ovšem se zdravím dělnictva je to i jinak zlé, když úlevy podnikatelům v premiových sazbách tak těžce zasáhly pokladny nemocenských pojišťoven. Současně probíhající chřipková epidemie v souvislosti s právě uvedeným vyvolala velmi ostrou praksi nemocenských pojišťoven, při níž však přece ještě trvá nebezpečí finančního jich shroucení.

Nehodláme v tomto svém dotazu opodstatňovat nároky jedné z obou zájmových front ve sporu o důvodnosti dosavadní politiku celní. Ať je však cokoliv pravdou z odchylných číslic o vývozní nutnosti tuzemského průmyslu, nepopřenou zůstává skutečnost, že průmysl ve svém celku až do poloviny své výrobní kapacity vyvážet musí.Tedy, že doma se uživí jen asi s polovičkou své výroby. Naopak zemědělství zdaleka nestačí krýt domácí spotřebu. Nejsou tedy zemědělská cla ochranou, když přece není proti čemu chránit, jsou jen výsadou pro dosažení vyšších cen domácích. Poněvadž pak retorse okolních států zasahuje průmysl i co do jeho zaměstnanosti, poslední v důsledcích zasažen zůstává dělník.

Posledně několikrát - a také s míst pozoruhodných - ozvalo se cosi o nutnosti zvyšování platů. Dobře, valnou jich část vyřídí parlament. Ale mzdy dělnické? O těch se přece nehlasuje, a vedle vůle podnikatele je tu ještě otázka cenové hladiny tovaru pro světový trh! A na konci této logiky stojí otázka valutní. Bráníme se podezření, že si tu někdo přeje otevřené inflace, ač věříme, že jistým kruhům by šla dobře k duhu. Považujme však za nejvýš naléhavé dotázat se vlády, zda kontroluje tento vývoj věcí.

Tážeme se, zda je si vláda vědoma, že representuje režim, kde každákoliv úprava hladových mezd dělnických je vždy znovu zrazována trhem nezbytných potřeb životních?

Tážeme se, je-li si vláda vědoma, že dalším postupem rázu shora uvedeného nutně musí být zasažena hodnota státních financí?

A je-li si toho vědoma, co hodlá učinit proti takovému zneužívání mocenského postavení v národní politice, aby zabránila nevyhnutelné jinak finanční a hospodářské katastrofě?

V Praze, dne 30. ledna 1929.