Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.
II. volební období.
7. zasedání.
Tisk 807.
Zpráva
imunitního výboru
o žádosti krajského soudu v Moravské Ostravě ze dne 31. VII. 1928. j. Nt XIV. 9/28, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání senátora Růženy Sehnalové pro zločin podle §u 15 č. 3 zák. č. 50/23 Sb. z. a n. (č. 6737/28 předs.).
Děj.
Podle oznámení policejního ředitelství v Moravské Ostravě konány byly veřejné schůze čsl. strany komunistické a to dne 4. III. 1928 ve Sl. Ostravě, dne 6. III. 1928 v Hrabůvce a dne 10. III. 1928 v Prostřední Suché. Na těchto schůzích mluvila senátor Růžena Sehnalová a mimo jiné vyjádřila se takto:
1. Dne 4. III. 1928 ve Sl. Ostravě: >Až přijde ta revoluce, budou dva tábory, na jedné straně proletariát a na druhé straně buržoasie. Zvítězí-li buržoasie, pak dělnictvu se povede zle. Bude je střílet a věšet. Bylo by nutno starati se o to, abychom šli ve šlépějích ruských, aby v oné době zvítězil proletariát.<
2. Dne 6. III. 1928 v Hrabůvce: >Komunisté chtějí žíti po vzoru Ruska, aby kdo nepracuje, nejedl a nebudou pracovati k rozbití republiky, nýbrž k rozbití maďarsko-slovensko-česko-německé vlády a utvoření vlády po vzoru ruském.<
3. Dne 10. III. 1928 v Prostřední Suché: >Vzplane však bednou zloba dělnictva, nevyvoláme to ani my komunisté, aby splatila buržoasii dluh za bezpráví na nás páchané, nedáme se více balamutiti reformisty a uděláme si pořádek, jak se měl udělati v roce 1918. Pánové sami šikanováním dělnictva tuto revoluci uspíší. My se musíme připraviti, abychom v tomto boji zvítězili a nastolili vládu dělníků a rolníků.<
Státní zastupitelství v Moravské Ostravě shledává v těchto výrocích skutkovou povahu zločinu dle §u 15 č. 3 zák. na ochranu republiky (výzva k trestním činům) a krajský soud v Moravské Ostravě žádá, aby senát dal Souhlas k trestnímu stíhání senátora Růženy Sehnalové proti tento zločin.
Návrh imunitního výboru.
Imunitní výbor navrhuje, aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání senátora Růženy Sehnalové,
neboť
v tomto případě mohlo by se jednati toliko o podněcování k zločinu dle §u l. zák. na ochranu republiky, ke skutkové povaze toho zločinu nezbytně však se vyhledává, aby pachatel pokusil se násilím změniti ústavu republiky, zejména pokud jde o samostatnost, jednotnost nebo demokraticko-republikánskou formu státu, z kontextu řeči senátora Růženy Sehnalové ve všech třech případech však vysvítá, že táž k nějakému násilí vůbec a tím méně k násilí, směřujícímu proti ústavě republiky vůbec nevybízela a nepodněcovala, není tudíž v tomto případě skutkové povahy zločinu dle §u 15 č. 3 na ochranu republiky a navrhuje se tudíž, aby senát k trestnímu stíhání senátora Růženy Sehnalové pro tento zločin a v tomto případě svého souhlasu nedal.
V Praze, dne 30. ledna 1929.
Inž. Klimko v. r.,
předseda.
Rudolf Wagner v. r.,
zpravodaj.