Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

7. zasedání.

Tisk 811-811/3

Státní správě železniční není jasno, v jakou příčinnou souvislost uvádí interpelace přirozenou a mimo to i zákonem zvlášť nařízenou hospodárnost u státních podniků, zvanou v interpelaci úsporným systémem, s opožďováním vlaků, poněvadž zmíněná hospodárnost s tímto zjevem nijak ani přímo ani nepřímo nesouvisí. Příčiny dopravní nepravidelnosti jsou však hlubší a tkví zejména v mimořádně značném stoupnutí dopravní intensity a v nedostatečném technickém vybudování železniční sítě. Absolutní přizpůsobení jízdního řádu všem mimořádným a časově ojedinělým dopravním přílivům jakož i všem pracím technickým, z nichž některé jsou často stejně nepředvídatelny jako bezodkladny a ostatní jsou pak jak co do své povahy tak i co do délky jejich trvání odvisly od nejrůznějších, předem těžko vymezitelných okolností, není dobře možné a neposloužilo by příliš veřejnosti. V tom ohledu musí státní správa železniční postupovati velmi obezřetně a snažiti se, aby našla nápravu jiným způsobem.

Nenachází-li státní správa železniční pro svou obtížnou situaci dostatečného pochopení, lze vysvětliti jenom tím, že nejsou její potíže dostatečně známy a doceněny. Tak jest tomu zajisté i v některých konkretních případech zpožďování v interpelaci vytýkaného, k jehož vysvětlení chci uvésti aspoň toto:

Po ukončení vojenských manevrů dne 8. září t. r. bylo v obvodu ředitelství státních drah v Brně přepravováno množství vojenských vlaků. Tím vznikly na brněnských nádražích i na sousedních tratích velmi svízelné poměry, hromadění zátěže a zpoždění některých vlaků, zejména ve dnech 9. a 10. září. Tyto tísnivé poměry byly pak dne 9. září mimořádně zhoršeny neobyčejně silnou přepravou účastníků zemědělského sjezdu v Brně. Do Brna po př. z Brna muselo býti dopravenu přes 70 zvláštních vlaků a přes 140 prázdných souprav a mimo to 14 jiných, zvláštních výstavních nedělních zábavních vlaků.

U mezinárodních rychlíků byla zpoždění z části převzata již od sousedních okrsků.

Při tak velké intensitě dopravní, kterou se snažil železniční personál s největším úsilím zdolati, lze snad vyskytnuvší se dopravní nepravidelnost omluviti.

Státní správa železniční věnuje poměrům dopravním co největší péči a její zdárné výsledky ospravedlňují naději, že bude a to v brzku docíleno kýženého cíle.

V Praze, dne 27. listopadu 1928.

J. Najman v. r.,
ministr železnic.

Tisk 811/1.

Dne 30. listopadu 1920 uzavřel Josef Mischura se župní úřední rozdělovnou v Lipt. sv. Mikuláši písemnou smlouvu o dodání jednoho vagonu solené slaniny za cenu 44 Kč za 1 kg, k dodání do tří týdnů franco nakládací stanice Košice. Mezi stranami došlo ku sporu pokud šlo o zaplacení zbytku kupní ceny.

Mischura podal dne 21. dubna 1921 u sedrie v Košících žalobu na župní úřední rozdělovnu pro župu liptavskou v Liptavském sv. Mikuláši. Tato žaloba byla pro nedostatek procesní způsobilosti žalované strany zamítnuta s odůvodněním, že župní úřední rozdělovna jest oddělením županského úřadu a nemůže býti samostatně žalována.

Mischura podal pak žalobu na >obecenstvo liptavské župy<, avšak i tato byla zamítnuta z toho důvodu, že z jednání, které uzavřel župní obilní úřad není ani zavázána ani oprávněna župa a nemůže proto také býti obyvatelstvo této župy žalováno.

Dne 31. prosince 1924 podal konečně Mischura žalobu na československý stát o zaplacení 78.700 Kč. I tato žaloba byla soudy zamítnuta, protože zažalovaná pohledávka jest promlčena, jelikož nebyla uplatněna ve lhůtě ustanovené zákonem z 8. června 1923, č. 121 Sb. z. a n., t. j. do konce listopadu 1923.

Jak v interpelaci samé se uvádí, jsou veškerá tato soudní rozhodnutí pravoplatná.

Ministerstvu spravedlnosti není možno zasahovati do věcí, které byly u soudu projednávány a jimi pravoplatně vyřízeny. Ministerstvo pro zásobování lidu pak nemohlo vyhověti žádosti Josefa Mischury za úhradu jeho pohledávky cestou milosti, neboť pokud šlo o otázku existence a oprávněnosti sporné pohledávky, jest vázáno soudním rozhodnutím a pokud se týče úhrady, nemá ve svém rozpočtu úhrady pro pohledávky, které jako po právu neexistující byly soudem zamítnuty.

V Praze, dne 29. listopadu 1928,

Černý, v. r.,
ministr pověřený vedením ministerstva pro zásobování lidu.

Dr Mayr-Harting v. r.,
ministr spravedlnosti.

Mischura József a Lipt. sv. Mikulás-i megyei elosztóhivatallal 1920. november 30.-án egy vagon sózott szalonna szállítására kilónként per 44 Kč franko rakodóálorcás Košice három heti leszállitásra irásbelileg szerződött. A felek között a vételár maradékának kiegyenlitése irónt perre került sor.

Mischuta a Liptómegye számára Lipt. sv. Mikuláson szervezett megyei elosztó hivatalt a kassai törvényszéknél beperelte. A panasz a perelt fél perképességének hiánya miatt azon indokolással utasíttatott el, hogy a megyei elosztóhivatal esupán osztálya a zsupanátusi hivatalnak s így önállóan nem perelhető.

Mischura erre Liptómegye kőzőnségét perelte be, azonban eme panasz is elutasittatott azzal, hagy a megyei gabonalivatal által kötött ügyletbőt kifolyólag a megyére sem jog sem kötelem nem háramlik s ez okból nevezett megye lakóssága sem perelhető.

Mischura végül 1924. december 31.-én 78.700 Kč lefizetése iránt a csehszlovák államot perelte be. A biróságok eme panaszt is elutasították az okból, mert a perelt követelés elévült, minthogy az 1923. június 8.-i 121. gy.-sz. törvény által előirt határidőig, azaz 1923. november végéig nem érvényesittetett.

A szóbanforgó valamennyi birói határozat, amint az magában az interpellációban is jelezve van, jogérvényes.

A biróságok által letárgyalt és jogérvényesen elintézett ügyekbe avatkozni az igazságügyi minisztériumnak lehetőségében nem áll. A közélelmezési minisztérium Mischura József kővetelésének kegyelmi úton való kiegyenlítése iránti kérelmének sem tehetett eleget, mivel a vitás követelés létezésé és jogosultsága tekintetében bitói határozat által van kötve s a kiegyenlítés szempontjából az olyan követelésekre, amelyek a biróság által mint jogilag nem létezők elutasittattak, költségvetésében fedezete nincsen.

Praha, 1928. november 29.-én.

Černý s. k.,
a közellátásügyi minisztérium vezetésével megbízott miniszter.

Dr. Mayr-Harting s. k.,
az igazsagügyi miniszter.

Tisk 811/2.

Slabá frekvence některých textilních škol dala podnět k tomu, že bylo v r. 2923 provedeno šetření, zda a pokud je oprávněna další trvání těchto škol. Výsledek šetření byl ten, že byly dvě tkalcovské školy zrušeny a na některých školách bylo pak zavedeno otvírání I. ročníku ob rok. Mezi těmito školami byla také státní odborná škola tkalcovská v Bruntále. Ředitelství této školy žádalo v r. 1926 a 1928 o opětné otevření obou ročníků. O těchto žádostech rozhodlo ministerstvo školství a národní osvěty výnosy ze dne 5. III. 1926 a 13. VII. 1928. Poněvadž v těchto končinách jsou 4 tkalcovské školy (Šternberk, Rýmařov, Bruntál, Krnov) a nebyla nesporně prokázána odůvodněnost každoročního otvírání I. ročníku, nebylo možno žádostem vyhověti.

Jmenování správce školy ředitelem jest na překážku okolnost, že pro školu není systemisovaného místa ředitele.

Pokud se týče bytu správce školy, podotýká se, že příslušné podání došlo do ministerstva školství a národní osvěty 25. června 1928 a vyřízeno bylo výnosem ze dne 7. července 1928 v tom smyslu, že není námitek, aby obec jako majitelka školní budovy poskytovala správci školy, na dobu jeho působení v této funkci, volné místnosti, určené pro ředitelský byt.

Z uvedeného jest patrno, že v ministerstvu školství a národní osvěty není nevyřízených podání ve věci interpelované.

V Praze, dne 4. prosince 1928.

Dr M. Hodža v. r.,
ministr školství a národní osvěty.

Die schwache Frequenz einiger Textilschulen gab die Veranlassung, dass im J. 1923 Erhebungen in der Richtung durchgeführt wurden, ob und inwiefern das weitere Bestehen dieser Schulen gerechtfertigt ist. Das Ergebnis der Erhebungen war, dass zwei Textilschulen aufgelassen wurden und dass an einigen Schulen sodann die Eröffnung des I. Jahrganges jedes zweite Jahr eingeführt wurde. Unter diesen Schulen befand sich auch die staatliche Webereifachschule in Freudenthal. Die Direktion dieser Schule ersuchte in den Jahren 1926 und 1928 um neuerliche Eröffnung beider Jahrgänge. Ueber diese Gesuche hat das Ministerium für Schulwesen und Volkskultur mit Erlässen vom 5. März 1926 und vom 13; Juli 1928 entschieden. Nachdem sich in dieser Gegend 4 Webereischulen (Sternberg, Römerstadt, Freudenthal, Jägerndorf) befinden und die alljährliche Eröffnung des I. Jahrganges nicht zweifellos begründet erschien, konnte den Gesuchen nicht entsprochen werden.

Der Ernennung des Schulleiters zum Direktor ist der Umstand hinderlich, dass für die Schule keine Direktorstelle systemisiert ist.

Was die Wohnung des Schulleiters betrifft, so wird bemerkt, dass die betreffende Eingabe beim Ministerium für Schulwesen und Volkskultur am 25. Juni 1928 eingelang ist und mi Erlass vom 7. Juli 1928 in dem Sinne erledigt wurde, dass keine Einwendungen dagegen blestehen, dass die Gemeinde als Eigentümerin des Schulgebäudes dem Schulleiter für die Dauer seiner Wirksamkeit in dieser Funktion die für die Direktorswohnung bestimmen freien Räumlichkeiten zur Verfügung stelle.

Aus dem Angeführten ist ersichtlich, dass im Ministerium für Schulwesen und Volkskultur keine unerledigten Eingaben in der interpellierten Angelegenheit erliegen.

Prag, am 4. Dezember 1928.

Dr. M. Hodža m. p.,
Minister für Schulwesen und Volkskultur.

Tisk 811/3.

Interpelace byla již v zásadě zodpověděna ministrem veřejných prací jeho projevem dne 10. října 1928 v senátě, kde byla podána povšechná zpráva týkající se katastrofy.

Opatření, která zamýšlí vláda učiniti, aby napříště k podobným katastrofám nedošlo, jsou naznačena v dalším projevu ministra veřejných prací učiněném dne 18. října t. r. v poslanecké sněmovně a týkají se jednak urychleného projednání připravované osnovy nového stavebního řádu pro RČS a jednak uplatnění předpisů o provádění betonářských prací, vydaných ministerstvem veřejných prací v r. 1922 pro stavby státní, také pro obdobné důležitější resp. složitější stavby soukromé.

Pokud se týče požadavku na zřízeni vyšetřující komise ze členů obou sněmoven, jest vláda toho názoru, že by nebylo radno ustanoviti tuto komisi, jelikož není možno, aby se předbíhalo výsledkům znaleckého šetření a soudního řízení, které ve věci této bylo již zahájeno a které jedině může býti směrodatné pro posouzení příčin katastrofy.

V živnostenské inspekci působí toho času čtyři inspicienti převzatí z kruhů zaměstnaneckých (bývalí stavební políři), kteří jsou přiděleni k stavebnímu inspektorátu v Praze a v Brně a k živnostenskému inspektorátu v Bratislavě. Kromě toho jsou 2 přiděleni ostatní živnostenské inspekci. Účinná spolupráce dělnictva jest i jinak umožněna na základě zákona o závodních výborech resp. prostřednictvím důvěrníků.

V Praze, dne 21. prosince 1928.

Šrámek v. r.,
náměstek předsedy vlády.

Dr Spina v. r.,
ministr veřejných prací.