Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

7. zasedání.

Tisk 814.

Zdárné působení instituce pensijního pojištění zřízenců ve službách soukromých, která na základě rakouského zákona z roku 1906 vešla v život r. 1909 a ve formě pozměněné novelou z r. 1914 přizpůsobena byla v r. 1918 novým státoprávním poměrům zřízením Všeobecného pensijního ústavu v Praze jako nového ústředí, bylo vážně porušeno poklesem valuty zejména proto, že vznikl jím veliký nepoměr mezi zaručenými nízkými důchody a služebními požitky nominelně zvýšenými. Po částečné, nedostatečné, odpomoci zvýšením započitatelných požitků, drahotními přídavky k důchodům a drahotní přirážkou k premiím pojistným, uloženou jednostranně zaměstnavatelům, teprve stabilisace měny umožnila nápravu podstatnou a konečnou. Po důkladné přípravné práci odborné komise ministerské, r. 1923 zřízené, předložila vláda za tím účelem v červenci 1928 návrh nového zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, který s některými změnami schválen byl poslaneckou sněmovnou.

Osnova zákona ponechává v zásadě posavadní organisaci až na to, že ruší zemskou úřadovnu v Opavě, jejíž pojištěnci přikázáni budou úřadovnám, v Brně; přidělení obvodů úřadovnám stane se vládním nařízením. Do výboru Všeobecného pensijního ústavu voliti budou zaměstnanci a zaměstnavatelé po 14 členech a vláda jmenovati bude paritně 6 odborníků. Předsedu výboru i jeho 3 náměstky jmenovati bude president republiky k návrhu vlády. Valná hromada delegátů odpadá. Dozorčí a schvalovací pravomoc ministerstva sociální péče rozmnožena. Obě tyto zásadní novoty zavádějí se podle obdoby pojištění sociálního, před tím uzákoněného.

Kruh osob pojištěním povinných byl mezen celkem ve věci souhlasně s platným zákonem a judikaturou nejvyššího správního soudu. Supletorní všeobecná klausule posud negativní nahrazena formulací positivní ("kdo koná práce převážně duševní").

Pojistné dávky zlepšeny a rozmnoženy na prospěch pojištěnců a jejich pozůstalých, zejména zvýšením započitatelného služného, zvýšením důchodu invalidního a starobního, zkrácením doby čekací, zmírněním podmínek pro nabytí důchodu starobního, zvýšením minima důchodů, zrušením předpisu vylučujícího přestárlé, poskytnutím výbavného při zachování nároku na důchod, zavedení m důchodu, pro vdovce a pro rodiče, přiměřeným důchodu sirotčího k celkovému důchodu živitelovu, zvýšením pro bezmocné i při důchodu starobním a vdovském, počítáním maxima podle průměru z posledních 60 měsíců, podmínečným zabezpečením manželky rozloučené, započítáváním vojenské služby presenční, zvýšením důchodu za dobu válečné služby, zvýšením důchodu starým pojištěncům.za.léta platnosti zákona z r. 1906 a novely z r. 1920 přibližně na úroveň posavadních drahotních přídavků, poskytnutím nemocenského opatření důchodcům a j.

Zaměstnavatelé mají výhodu v tom, že ponesou napříště veskrze jen polovinu pojistných premií a nebudou již za rok 1928 platiti drahotní přirážky, stanovené posledně 19¹/₄ %.

Obě skupiny získávají tím, že část úhrady zjednána přepočtením kapitálové úhrady na základě vyššího kapitalisačního procenta 4¹/₂, přesunem části břemene na mladší generace podle obdoby pojištění sociálního, zajištěným vyšším výnosem jmění v příštích deseti letech, zrušením vracení premií, (jež však pro pojištěnce vyváženo příznivými podmínkami pro zachování nároku), zrušením nároku, na bezpodmínečný důchod starobní, přesunem přechodné invalidity na pojištění nemocenské a příspěvkem státním na započtení vojenské služby a na zvýšení za léta válečná. Sazba pojistných premií bude proto činiti jen asi 10% služebních požitků oproti 12% posavadním. Z celkového přepokládaného předpisu ca 868 mil. Kč (oproti 256 mil, v r. 1927) případně asi 6¹/₂% na správní výlohy, 1¹/₂% na léčebnou péči a ¹/₂% na podporu nezaměstnaným.

Ve zvláštním pojištění novinářů vyšší dávky a kratší doba: nápadu starobního důchodu jsou vyrovnány vyšší premií, prozatím 15%ní, a příspěvkem státním 20 milionů Kč, jehož bude použito jednak ku stejnoměrnému zvýšení důchodů za léta nepojištěná asi ze dvou třetin, jednak k nadlepšení dnešním důchodcům.

Úprava ústavů náhradních trvajíc na posavadní linii kompromisu mezi principem centralizace a skupinovým individualismem poskytuje jim některá uvolnění a výhody (poplatkové).

Doplněny mezery v předpisech o přestupu pojištěnců. a vypořádání ohledně premiové reservy mezi různými nositeli pojištění pensijního mezi sebou i v poměru k jiným institucím zabezpečení starobního a invalidního.

Možnost připojištění a pojištění dobrovolného běžnými příspěvky nebo vkladem jednou pro vždy: ve formě individuelní i kolektivní se zachovává a Všeobecnému pensijnímu ústavu uloženo zavésti podmínky a sazby pro pojištění vyšších dávek.

Řízení pojišťovací sjednoceno pro celé území republiky a upraveno v souladu se všeobecným řízením správním.

Přechod ze starého do nového stavu zákonného vyžádal si složitých přechodných ustanovení v osnově nového zákona po stránce formální i materielní.

Z podrobného projednávání osnovy ve výboru senátním pro otázky sociálního a starobního pojištění budiž uvedeno zejména jednomyslně projevené očekávání, že při uznávání invalidity bude i napříště přes, novou přísnější zákonnou definici invalidity (§ 17) postupováno příslušnými instancemi benevolentně naproti pojištěncům.

Při §§ 17, 44 a 48 konstatováno, že předpokládají nový zákon o zvláštním nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, k jehož projednání však posud nedošlo oproti původnímu očekávání. Výbor vyslovuje v navržené resoluci I. názor, že výhodu poskytnutou důchodcům, příslibem nemocenského zaopatření nelze odsunovati na neurčitou dobu vydání zmíněného zákona, nýbrž že má býti stejně jako přesun zaopatření při invaliditě přechodné v důsledku nemoci prováděna hned, a to prozatím s nositeli nemocenského pojištění posud příslušnými pro tyto pojištěnce.

Návrhem resoluce II. upozorňuje výbor na potřebu, aby ze zásady uplatněné po prvé v tomto zákoně (§ 27) ve prospěch manželek rozloučených vyvozeny byly důsledky pro obdobnou úpravu jejich nároků v ostatních oborech starobního a invalidního pojištění i při zaopatřovacích požitcích pozůstalých po zaměstnancích ve službě veřejné.

Při § 177 vyslovena obava, aby pojištěnci neutrpěli škody tím, že průtahem v uzákonění osnovy bude při vydání zákona již z větší části konsumována tříměsíční lhůta k uplatnění jejich nároku, běžící od 1. ledna 1929 a projeveno očekávání, že pensijní ústavy budou přijímati žádosti opožděné.

Konečně bylo projeveno k § 185 očekávání, že nárok na výbavné podle odst. 1. bude přiznáván liberálně i pojištěnkám z pojištění nevystouplým, které vešly ve sňatek nejvýše 2 léta před účinností zákona.

Výbor pro otázky sociálního a starobního pojištěni navrhuje senátu, aby dal souhlas k osnově zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, jak byla schválena usnesením poslanecké sněmovny o příslušném vládním návrhu a, jak jest uvedena v senátním tisku 803. Tím vyřídí se zároveň návrh senátorů Ant. Nováka a soudr. tisk 310, týkající se téže záležitosti. Dále doporučuje výbor senátu přijetí resolucí dole otištěných.

V Praze, dne 11. února 1929.

Dr Rozkošný v. r.,
předseda.

Dr Fáček v. r.,
zpravodaj.

Rozpočtový výbor projednal o osnově zákona, jak na něm usnesla se poslanecká sněmovna, ve schůzi své dne 13. února 1929 a podává o ní zprávu s hlediska úhrady.

Prostředky k úhradě pojistných dávek, k úhradě správních nákladů a ku tvoření fondů, potřebných ku provádění zákona, opatřují se zásadně pojistným, jež zpravidla hradí zaměstnavatel i zaměstnanec po jedné polovině (§§ 62, 63). Zatížení státní pokladny nastane však v následujících případech:

1. Pojistným za příspěvkovou dobu zákonné presenční služby vojenské, jež zaplatí stát (§ 13, odst. 4.). Počet osob, které získají tuto příspěvkovou dobu, odhaduje se okrouhle na 4000 ročně. Státní příspěvek roční bude činiti asi 776.000 Kč.

2. Pojištěním novinářů podle § 124. Počítá se asi s 800 osobami. K účelu započtení doby novinářské služby, dokončené přede dnem vstupu tohoto zákona v účinnost, jako doby příspěvkové a ku nadlepšení již nápadných důchodů slouží (podle § 124, odst. 13.) částka 20,000.000 Kč, jež poskytne stát jednou pro vždy.

3. Státní příspěvek ku zvýšení důchodů pojištěnců, kteří ztratili část služební doby následkem výkonu vojenské služby za světové války, kterýžto příspěvek nese stát (§ 176). Přibližný počet pojištěnců, kteří ukazují vojenskou službu za světové války, jest celkem asi 35.000 mužů. Zatížení státu přípěvkem odhaduje se v prvém roce na 700.000 Kč. Toto zatížení bude zvolna stoupati až do maxima okrouhle, 9,500.000 Kč v 25. až 30. roce od počátku účinnosti tohoto zákona a bude pak rychle klesati. Dnešní kapitálová hodnota tohoto nákladu činí asi 120,000.000 Kč.

4. K dalšímu zatížení státu dojde též v důsledku nové úpravy pojišťovacího soudnictví (§ 134 a násl., § 151 a násl.), hlavně potřebným rozmnožením soudců a kancelářských úředníků. Též přichází v úvahu zatížení ze změněných předpisů o dozoru státním (§ 168 a násl.) a o řízení (§ 125 a násl.), kde nutno vzíti zřetel na náklady spojené se zvláštními orgány dozorčími, pokud nositelé pojištění nejsou povinni nésti je sami (odst. 6, § 168), a se schvalovacími úkony ministerstva sociální péče Částky, o které tu jde, budou však celkem poměrně nepatrny.

Dále lze uvésti, že zákon dotýká s též státu jako zaměstnavatele. Tu projevuje se zatížení státu dvojím směrem, a to jednak vydáním úhradových podílů při přestupech státních zaměstnanců (vyňatých z pojistné povinnosti podle § 2, č. 4) do jiné služby (§ 114), jednak placením pojistného vůbec resp. zvýšeného pojistného za státní zaměstnance, kterých se ustanovení § 2, č. 4 netýká a kteří budou resp. jsou proto pojištěni u Všeobecného pensijního ústavu. Toto druhé zatížení jest pro jednotlivé zaměstnance dáno výší pojistného podle § 63 a připadne resp. připadá do provozovacích výdajů státních podniků zaměstnávajících dotyčné pojištěnce.

Pokud jde o převody dle § 114, lze míti za to, že převodní částky státem vydané i převodní částky, jež nutno převésti na stát při přestupech z jiné služby do státní, se vzájemně vyrovnají, jak tomu bylo při vzájemném převádění premiových reserv podle dosavadního zákona.

Avšak i tyto případné náklady patří do provozovacích výdajů státních podniků zaměstnávajících dotyčné pojištěnce. Úlevy finanční dle § 169 dotýkají se jen příjmů státního rozpočtu, obsahují osvobození od kolků, poplatků, ekvivalentu poplatkového, daní výdělkové, rentové, z obratu a přepychové, a jsou odůvodněny sociální povahou pojištění, jakož i příslušnými ustanoveními dřívějších zákonů uvedených v § 169.

Pokuty uložené na přestupky stanovené zákonem (§ 172) připadají dle všeobecných ustanovení státu.

Rozpočtem státním pro r. 1929 povolen v kapitole 17 (ministerstvo sociální péče) tit. 1 pod pol. 9 jako "Příspěvek na pensijní pojištění nejstarších žurnalistů" výdaj 1,500,000 Kč.

Ostatní dosud nepreliminované výdaje pro r. 1929, pokud vzhledem k účinnosti zákona, od 1. ledna, 1929 budou letos splatny, bude nutno hraditi z úspor na jiných položkách výdajových.

Rozpočtový výbor doporučuje senátu, aby přijal osnovu zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou a obsaženém v sen. tisku č. 803, jakož i obě resoluce, na nichž usnesl se výbor pro otázky sociálního a starobního pojištění.

V Praze, dne 13. února 1929.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

Dr Adolf Procházka v. r.,
zpravodaj.

Vláda se vyzývá, aby předložila co nejdříve návrh zákona o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, jehož se dovolávají §§ 17, 44 a 48 návrhu zákona o jejich pojištění pensijním. Pokud onen zvláštní zákon nemocenský nevejde v účinnost, buďtež úkoly uvedené v cit. paragrafech prováděny prozatím součinností s posud příslušnými nositeli nemocenského pojištění.

Považujeme za žádoucí, aby podle obdoby práva rozloučené manželky na vdovský důchod po rozumu tohoto zákona byl upraven také nárok rozloučených manželek pojištěnců v pojištění sociálním na vdovský důchod i nárok rozloučených manželek veřejných zaměstnanců na zaopatřovací požitky.