Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

7. zasedání.

Tisk 529.

Původní znění.

Antrag

des Senators Dr. Heller und Genossen

auf Änderung bzw. Ergänzung einiger Bestimmungen des zweiten Teiles des

Gesetzes vom 24. Juni 1926, Nr. 103 Slg. d. G. u. V. betreffend die Regelung

der Besoldungs- und einiger Dienstverhältnisse der Staatsbediensteten.

Die Unterzeichneten beantragen, der Senat der Nationalversammlung möge nachstehendes Gesetz beschließen:

Gesetz

vom . . . . . . . . . ,

durch welches einige Bestimmungen des zweiten Teiles des Gesetzes vom 24. Juni 1926, Nr. 103 Slg. d. G. u. V. betreffend die Regelung der Besoldungs- und einiger Dienstverhältnisse der Staatsbediensteten abgeändert bzw. ergänzt werden.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschloseen:

§ 1.

(1) § 37, Abs. 2 des Ges. v. 24. Juni 1926, Nr. 103 Slg. d. G. u. V. lautet:

Der Anwärter kann nicht vor Ablauf des zweijährigen richterlichen Vorbereitungsdienstes zum Richter ernannt werden.

(2) Abs. 3 des S 37 wird gestrichen.

§ 2.

(1) § 38, Abs. 2 des zit. Gesetzes wird wie folgt geändert:

Das Adjutum wird nach den Ortsklaseen A, B, C, D, gemäß § 12 festgesetzt und beträgt in,der Ortsklasse A im ersten Jahre des richterlichen Vorbereitungsdienstes, 16.500 Kč, im zweiten Jahre 17.500 Kč; in der Ortsklase B beträgt das Adjutum um 4%, in der Ortsklasse C um 8% und in der Ortsklasse D um 12% weniger.

(2) § 38, Albs. 4 lautet dementsprechend:

Legt der Anwärter binnen 4 Monaten nach Vollstreckung des zweijährigen richterlichen Vorbereitungsdienstes dis Richteramtsprüfung mit Erfolg ab, so erhäft er vom ersten Tage des oder Vollstreckung des zweijährigen, anrechenbaren Vorbereitungsdienstes folgenden Monats als Adjutum die Anfangsdienstbesoldung eines Richters.

§ 3.

(1) § 40, Abs. 1 und 2 bleiben unverändert.

(2) § 40, Abs. 3 wird lauten:

Der Grundgehalt wird in Jahresbeträgen festgesetzt, wie folgt:

1. Stufe Kč	19.000
2. Stufe Kč	21.500
3. Stufe Kč	24.000
4. Stufe Kč	26.500
5. Stufe Kč	29.500
6. Stufe Kč	32.000
7. Stufe Kč	35.000
8. Stufe Kč	37.500
9. Stufe Kč	40.000
10. Stufe Kč	42.500.

(3) § 40, Abs. 4 wird lauten:

Den Richtern auf in der ersten Gruppe systemisierten Dienstposten (§ 36) gebührt außer dem Grundgehalte noch ein Funktionsgehalt, welcher in Jahresbeträgen festgesetzt wird, wie folgt:

Funktionsgehaltsklasse I:

Der zweite Vorsitzende des Obersten Gerichtes, der zweite Vorsitzende des Obersten Verwaltungsgerichtes, die Vorsitzenden der Gerichtshöfe zweiter Instanz:

Stufe a........ Kč 45.000.

Funktionsgehaltsklasse II:

Die Senatsvorsitzenden des Obersten Gerichtes, die Senatsversitzenden des Obersten Verwaltungsgerichtes:

Stufe a......... Kč 39.000

Stufe b........ Kč 42.000.

Funktonsgehatltsklasse III:

Die Räte des Obersten Gerichtes, die Räte des Obersten Verwaltungsgerichtes, die Stellvertreter der Vorsitzenden der Gerichtshöfe zweiter Instanz, die Vorsitzenden der Gerichtshöfe erster Instanz am Sitze der Gerichtshöfe zweiter Instanz, ausgenommen das Handelsgericht in Prag, ferner die Vorsitzenden der Gerichtshöfe erster Instanz in Baňská Bystrica, Brüx, Eger, Königgrätz, Leitmeritz, Mährisch Ostrau, Nitra, Olmütz, Pilsen, Reichenberg, Troppau, Užhorod:

Stufe a......... Kč 24.000
Stufe b...... Kč 27.000
Stufe c......... Kč 30.000.

Funktionsgehaltsklasse IV:

Die Vorsitzenden der übrigen Gerichtshöfe erster Instanz und die Stellvertreter der in der Funktionsgehalts- klasse III angeführten Vorsitzenden von Gerichtshöfen erster Instanz:

Stufe a........ Kč 18.000
Stufe b........ Kč 20.000
Stufe c........ Kč 21.500
Stufe d........ Kč 23.000.

Funktionsgehaltsiklasse V:

Die Oberlandesgerichtsräte (Tafelrichter) bei den Gerichtsrhöfen zweiter Instanz (§ 41 des Organisaationsges. R. G. Bl. Nr. 217/1896), die Stellvertreter der in der Funktionsgehaltsklasse IV angeführten Vorsitzenden von Gerichtshöfen erster Instanz und ein Drittel der Räte bei den Gerichöfen erster Instanz:

Stufe a........ Kč 12.000
Stufe b........ Kč 13.500
Stufe c........ Kč 15.000
Stufe d........ Kč 16.300.

Funktionsgehaltsklaisse VI:

Die übrigen Räte bei den Gerichtshöfen erster Instanz und die Vorsteher aller Bezirksgerichte:

Stüfe a......... Kč 6.500
Stufe b......... Kč 8.000
Stufe c......... Kč 9.000
Stufe d....... Kč 10.000.

Funktionsgehaltsklasse VII:

Die Bezirlksrichter und die Einzelrichter hei Bezirksgerichten außerhalb des Sitzes von Gerichtshöfen erster Instanz:

Stufe a........ Kč 2.500
Stufe b........ Kč 4.000
Stufe c........ Kč 5.000.

(4) Abs. 9-7 des §, 4.0 bleiben ungeändert.

§ 4.

Abs. 2, §§ 33 des Gesetzes wird wie folgt geändert:

(2) Die Dienstposten dieser Beamten werden systemisiert wie folgt:

a) Der Posten dies, Generalprokurators in der I. Fuuktriousgehaltsklasse,

b) die Posten der Oberstaatsanwälte in der II. Funktionsgehaltsklasse,

c) die Posten der Generaladvokaten in der III. Fiuniktionsgehaltsklasse,

d) die Posten der Vorsteher der Staatsanwaltschaften am Sitze der Oberstaatsanwälte und am Sitze der in deir III. Funktionegehallsklasse angeführten Gerichtshöfe erster Instanz, sowie die ersten Stellvertreter der Oberstaatsanwälte in der IV. Funktionsgehaltsklasse,

e) die Posten der Übrigen Vorsteher der Staatsantwealtschaften in der V. Funktionsgehaltsklasse,

f) die Posten eines Drittels der übrigen Staatsanwälte in der V. Funktionsgrehaltsklasse und,

g) die Posten aller übrigen staatsanwaltlicihen Beamten in der VI. Funktionsgehaltsklasse.

Als neuer Absatz (3) wird angefügt:

(3) Den sub d) angerührten Beamten gebührt eine jährliche Dienstzulage von Kč 3.500, den sub e) angeführten von Kč 4.000 und den sub f) und g) angeführten von Kč 1.500, welche in die Pension einzurechnen sind.

§ 5.

Dieses Gesetz tritt mit Wirkung vom 1. Jänner 1929 in Kraft. Seine Durchführung obliegt dem Justizminister.

Begründung.

Die Schwierigkeiten, vor welche unsere Justizpflege gestellt ist, wachsen fast von Tag zu Tag. Sie haben ihre Ursache in der Überlastung der Gerichte und der Richter, welche die anschwellende Agenda nicht zu bewättigen vermögen, da ihre Zahl in keinem Verhältnis zu dem Umfang ihrer Arbeit steht. Seit Jahren schon ist zu beobachten, daß der juristische Nachwuchs den Richterberuf meidet und sich anderen Berufen zuwendet, da er im Gerichtsdienst bei weitem nicht jene Möglichkeiten sieht, wie sie ihm andere Berufe bielten. Dieser Richterflucht entgegenzuarbeiten, ist eine der wichtigsten Aufgaben der justizverwaltunig, da nur eingenügender richterlicher Nachwuchs Gewähr für die Weiterentwicklung einer geordneten Rechtspflege gibt.

Außer der Überlastung des Richterstandes ist auch eine ungenügende Entlohnung der Richter zu beklagen, welche ihn, unter Berücksichtigung der verantwortungsvollen, und großen Arbeit, welche ihn zu.dauernder Überarbeit zwingt, gegenüber den anderen Staatsbeamten finit der gleichen Vorbildung benachteiligt. Diese Benachteiligung betrifft besonders schwer die richterlichen Beamten der unteren Funktionsgehaltsklassen, welche ohnedies wenig Aussicht haben, in höhere Funktionsgehaltsklassen vorzarücken.

Die dritte Vorbedingung zur Beseitigung der heutigen Krise ist die Beseitigung der derzeitigen Systemisierung und ihre Ersetzung durch eine neue, den Bediirfnissen der Richter angepaßte.

Die Deckung der durch die Gehaltsregelung hervorgerufenen höheren Ausgabeu würde in diesem Jahre durch den.Ausfall der Ausgleichszulagen und die Interkalarien, zum Teil durch Ressortersparungen zu erfolgen haben, während im nächsten Jahre ein entsprechender Betrag in das Budget einzusetzen wäre.

In formaler Hinsicht beantragen wir die Zuweisung unseres Antrages an den verfassungsrechtlichen und den Budgetausschuß.

Prag, den 30. Jänner 1929.

Dr. Heller,

Reyzl, Hampl, Polach, Jarolim, Löw, Beutel, Niessner, Fijala, Petor, Průša.

 

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

7. zasedání.

Tisk 829.

Překlad.

Návrh

senátora dr Hellera a soudr.

na změnu resp. doplnění několika ustanovení části druhé zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců.

Podepsaní navrhují, senáte Národního shromáždění račiž se usnésti na tomto zákoně:

Zákon

ze dne.........,

kterým se mění, pokud se týče doplňují některá ustanovení části druhé zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) § 37, odst. 2, zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., zní:

Čekatel nemůže býti jmenován soudcem před uplynutím dvouleté přípravné služeb soudcovské.

(2) Odstavec 3, § 37 se škrtá.

§ 2.

(1) § 38, odst. 2 citované zákona mění se takto:

Adjutum se stanoví podle skupin míst A, B, C, D podle s 12 a činí ve skupině míst A v prvém roce přípravné služby soudcovské 16.500 Kč, ve druhém roce 17.500 Kč; ve skupině míst B činí adjutum částku o 4%, ve skupině míst C částku o 8% a ve skupině míst D částku o 12% menší.

(2) § 38. odst. 4 následkem toho zní: Vykoná-li čekatel do 4 měsíců po dovršení dvouleté přípravné služby soudcovské s úspěchem soudcovskou zkoušku, obdrží od prvního dne měsíce následujícího po dovršení dvouleté započitatelné přípravné služby jako adjutum počáteční služební plat soudce.

§ 3.

(1) § 40, odst. 1 a 2 zůstávají nezměněny.

(2) § 40, odst. 3 bude zníti:

Základní služné se stanoví v ročních částkách takto:

l. stupeň	Kč	19.000
2. stupeň	Kč	21.500
3. stupeň	Kč	24.000
4. stupeň	Kč	26.500
5. stupeň	Kč	29.500
6. stupeň	Kč	32.000
7. stupeň	Kč	35.000
8. stupeň	Kč	37.500
9. stupeň	Kč	40.000
10. stupeň	Kč	42.300

(3) § 40, odst. 4 bude zníti:

Soudcům na služebních místech systemisovaných v prvé skupině (§: 36) přísluší kromě základního služného ještě funkční služné, které se stanoví v ročních částkách takto:

Stupnice funkčního služného I:

Druhý předseda nejvyššího soudu, druhý předseda nejvyššího správního soudu, předsedové sborových soudů druhé stolice:

stupeň a........ Kč 45.000.

Stupnice funkčního služného II:

Předsedové senátu nejvyššího soudu, předsedové senátu nejvyššího správního soudu:

stupeň a ... Kč 39.000

stupeň b ... Kč 42.000.

Stupnice funkčního služného III:

Radové nejvyššího soudu, radové nejvyššího správního soudu, náměstkové předsedů sborových soudů druhé stolice, předsedové sborových soudů prvé stolice v sídle sborových soudů druh. stolice, vyjímajíc obchodní soud v Praze, dále předsedové sborových soudů prvé stolice v Báňské Bystřici, Hradci Králové, Chebu, Liberci, Litoměřicích, Moravské Ostravě, Mostě, Nitře, Olomouci, Opavě, Plzni a Užhorodě:

stupeň a Kč .. 2.000

stupeň b Kč .27.000

stupeň c Kč .30.000.

Stupnice funkčního služného IV:

Předsedové ostatních sborových soudů prvé stolice a náměstkové předsedů sborových soudů prvé stolice, uvedených ve stupnici funkčního služného III:

stupeň a Kč .18.000

stupeň b Kč .20.000

stupeň c Kč .21.500

stupeň d Kč .23.000.

Stupnice funkčního služného V:

Radové vrchního zemského soudu (tabulární soudci) u sborových soudů druhé stolice (§ 41 org. zákona č. 217/1896 ř. z.), náměstkové předsedů sborových soudů prvé stolice uvedených ve IV. stupnici funkčního služného a jedna třetina radů sborových soudů prvé stolice:

stupeň a Kč .12.000

stupeň b Kč .13.500

stupeň c Kč .15.000

stupeň d Kč .16.500.

Stupnice funkčního služného VI:

Ostatní radové sborových soudů prvé stolice a přednostové všech okresních soudů:

stupeň a Kč .6.500

stupeň b Kč .8.000

stupeň c Kč .9.000

stupeň d Kč ..10.000.

Stupnice funkčního služného VII:

Okresní soudcové a samosoudcové u okresních soudů mimo sídlo sborových soudů prvé stolice:

stupeň a Kč .2.500

stupeň b Kč .4.000

stupeň c Kč .5.000.

(4) Odstavce 5 až 7. § 40 zůstávají nezměněny.

§ 4.

Odst. 2,. § 53 zákona mění se takto: (2) Služební místa těchto úředníků se systemisují takto:

a) místo generálního prokurátora v I. stupnici funkčního služného,

b) místa vrchních státních zástupců ve II. stupnici funkčního služného.

c) místa generálních advokátů ve III. stupnici funkčního služného,

d) místa přednostů státních zastupitelstev v sídle vrchních státních zástupců a v sídle sborových soudů prvé stolice, uvedených ve III. stupnici funkčního služného, jakož i prvních náměstků vrchních státních zástupců ve IV. stupnici funkčního služného,

e) místa ostatních přednostů státních zastupitelstev v V. stupnici funkčního služného,

f) místa jedné třetiny ostatních státních zástupců v V. stupnici funkčního služného a

g) místa všech ostatních úředníků státně zastupitelských v VI. stupnici funkčního služného.

Jako nový odstavec (3) se připojí:

(3) Úředníkům uvedeným sub d) náleží roční služební přídavek Kč 3.500, úředníkům uvedeným sub e) Kč 4.000 a úředníkům uvedeným sub f) a g) Kč 1.500, který dlužno započítati do pense.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti 1. ledna 1929. Jeho provedení přísluší ministru spravedlnosti.

Odůvodnění:

Obtíže, před které jest postaveno naše soudnictví, vzrůstají téměř den ze dne. Mají svou příčinu v přetížení soudů a soudců, jimž není možno zmoci vzrůstající agendu, ježto jejich počet není v žádném poměru k rozsahu jejich práce. Již od mnoha let lze pozorovati, že se právnický dorost vyhýbá soudcovskému povolání a že se obrací k jiným povoláním, poněvadž ve službě soudní daleko nespatřuje oněch možností, jaké mu poskytují jiná povolání. Pracovati proti tomuto útěku soudců jest jednou z nejdůležitějších úloh justiční správy, ježto jen dostatečný soudcovský dorost poskytuje záruku pro další vývoj spořádaného soudnictví.

Mimo přetížení soudcovského stavu dlužno si také stěžovati do nedostatečného platu soudcova, který pro něho, přihlížíme-li k odpovědné a veliké práci, jež ho nutí k trvalé práci přes čas, značí újmu vůči ostatním státním úředníkům se stejným předběžným vzděláním. Tato újma postihuje obzvláště těžce soudcovské úředníky nižších stupnic funkčního služného, kteří beztak mají málo naděje postoupiti do vyšších stupnic funkčního služného.

Třetí nezbytnou podmínkou odstranění dnešní krise jest odstraniti nynější systemisaci a nahraditi ji novou systemisací, přizpůsobenou potřebám soudců.

Úhrada vyšších výdajů, způsobených platovou úpravou, stala by se v tomto roce tím, že by odpady vyrovnávací přídavky a interkaláře, z části resortními úsporami, kdežto pro příští léta bylo by příslušnou částku zařaditi do rozpočtu.

V ohledu formálním navrhujeme, aby náš návrh byl přikázán výboru ústavně-právnímu a rozpočtovému.

V Praze, dne 30. ledna 1929.

Dr Heller,

Reyzl, Hampl, Polach, Jarolim, Löw, Beutel, Niessner, Fijala, Petor, Průša.