Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

7. zasedání.

Tisk 848.

Navrhujeme, aby senát Národního shromáždění usnesl se na tomto zákoně:

ze dne..........................................................................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Paragraf 20 (služební pořadí) zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců: (platový zákon) část prvá, díl I., Úředníci, doplňuje se těmito odstavci:

3. Služební pořadí ztrácí úředník pouze tehdy, nebyl-li povýšen pro méně uspokojivou kvalifikaci, nebo na základě výroku disciplinární komise nebo z nedostatku jiného zákonem nebo předpisem stanoveného předpokladu.

4. Nebylo-li úředníku propůjčeno systemisované místo vyšší platové stupnice z jiných než právě uvedených důvodů, zůstává jeho služební pořadí po celou jeho služební dobu nedotčeno a rozhodným pro kompetenci o služební místa ve vyšších platových stupnicích neb služební místa výše kvalifikovaná.

Článek II.

Paragraf 48 citovaného zákona, část druhá, díl I., soudci, doplňuje se obdobně.

Článek III.

Vládě se ukládá, aby řídíc se svrchu uvedenými ustanoveními uvedla služební pořadí všech úředníků do stavu, jaký byl před vydáním platového zákona, t. j. před 1. lednem 1926.

Článek IV.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej všichni ministři.

Dnes je již patrno, jaké přímo neslýchané spousty způsobila provisorní systemisace v pořadí státních zaměstnanců všech kategorií. Poněvadž podle platového zákona úředník může býti ustanoven pouze na systemisovaném místě a poněvadž všechna služební místa byla oproti předchozímu stavu jinak a různě ohodnocena a oceněna, nadešel povýšením úřednictva provedeným v důsledku provisorní systemisace z r. 1927 v pořadí úředníků i zřízenců chaos, jemuž není v minulosti rovného a jenž přivodil v pravém smyslu slova revoluci v dosavadním úřednickém právu.

Poněvadž služební místa byla, jak jsme již pravili, v r. 1927 z převážné většiny jinak kvalifikována v důsledku platového zákona a z něho vyplývající provisorní systemisace, než jak tomu bylo dosud a poněvadž obsazováni těchto jinak ohodnocených míst nedělo se veřejnými soutěžemi, aby tak všem zaměstnancům bylo umožněno kompetovati o takto nově vzniklá vyšší místa, nýbrž obsazení stalo se z největší části na základě stavu, jaký tu právě náhodou byl, došlo v nesčetných případech, jež možno odhadnouti na tisíce k anomaliím, že úředníci služebně mnohem mladší byli povýšeni do vyšších platových stupnic, poněvadž náhodou v systamisační době nalézali se na těchto dnes jinak ohodnocených a kvalifikovaných místech, kdežto oproti tomu tisíce a tisíce úředníka služebné starších, služebně bezvadných a výborně kvalifikovaných bez vlastní viny bylo přeskočeno a tak zbaveno svého poctivě nabytého pořadí.

Byli degradováni hmotně i mravně, poněvadž opětné pouhou náhodou nebyli v systemisační době na služebních místech výše ohodnocených nebo také proto, poněvadž se prostě vzhledem k malému počtu nově systemisovaných míst na ně nedostalo.

U jediné pošty došlo ke stům a stům případům, že starší úředníci na odpovědných místech (oceněných před systemisací jako místa odpovědná) byli na sklonku svoji zdárné, poctivé a bezvadné služby přeskočeni mladšími úředníky, kteří nebyli ještě ani na světě, když tito začali již poštovní správě sloužit!

Podobné poměry byť i v menším měřítku nalézáme i v jiných resortech, na př. ve službě berní.

Nejen to však, že tito úředníci byli podobným neslýchaným způsobem poškozeni přímo, nýbrž i nepřímo tím, že předřaděním sta a sta mladších úředníků byla jim odejmuta možnost kompetence o místa ve vyšších platových stupnicích, neboť při obsazování míst hledí se v prvé řadě k služebnímu pořadí.

Bylo cosi podobného v úmyslu zákonodárce, bylo úmyslem přivoditi podobný převrat a tím i nespravedlnost, jaké není vůbec rovno? Jistě nebylo, a právě proto přicházíme s návrhem, aby služební pořadí zaměstnance, kdysi nedotknutelné a přímo posvátné bylo zaměstnanci odejmuto pouze z nejvážnějších důvodů, jakými je méně uspokojivá kvalifikace, výrok disciplinární komise, nebo, jestliže nevyhověl podmínkám nutným pro dosažení vyššího místa na př. zkouška, způsobilost a pod.

Jinak ať je mu služební pořadí zachováno po celou jeho karieru a ať je vždy rozhodujícím, při ucházení o místo ve vyšší platové stupnici.

Na př.: Dva úředníci stejně kvalifikovaní ucházejí se o místo v VI. plat. stupnici. Z důvodů jakýchkoliv místo obdrží úředník pořadově mladší. Přeskočený úředník, pořadově starší, je povýšen teprve později do VI. stupnice. V tom okamžiku nabývá opětně svého pořadí před mladším dříve již jmenovaným kolegou, aby tak neztratil možnost kompetence o místo v V. plat. stupnici. Podle dnešní praxe není tomu tak a úředník i bez své viny přeskočený neodvratně ztrácí pořadí a tím i možnost v budoucnosti ucházeti se o vyšší místo.

Návrh má také na mysli, aby v důsledku platového zákona a provisorní systemisace nespravedlivě a neodůvodněně odejmuté pořadí bylo zaměstnancům vráceno a aby v této věci obnoven byl stav, jaký tu byl před vydáním platového zákona.

Tím se ničeho na provedeních již povýšeních nezmění, pouze neprávem a nezaviněně odejmuté pořadí bylo by zaměstnanci vráceno a tím by bylo odčiněno alespoň mravní pokoření, když již hmotné pokoření odčiniti nelze.

Na příklad: Úředník byl převodem do platového zákona t. j. k 1. lednu 1926 zařazen do VI. platové stupnice a dejme tomu, že tam, měl podle bývalé osmé hodnostmi třídy pořadové číslo 100. Při provisorní systemisaci v r. 1927 nebyl povýšen do V. platové stupnice, poněvadž náhodou nebyl na místě ohodnoceném pro tuto stupnici, nebo se prosté na něho nedostalo. Za to však, bylo povýšeno do této stupnice na př. 10 jeho kolegů, kteří měli pořadí 150 a ještě vyšší. Při svém povýšení do V. platové stupnice nabyl by opětně svého předešlého pořadí, které by odpovídalo jeho bývalému číslu 100.

Nebo na př. u pošty, mladší subalterní úředníci byli předřazeni služebně starším poštmistrům. Těmto poštmistrům bylo by zachováno pořadí při kompetenci o místa ve vyšších platových stupnicích. Dále směřuje návrh také k tomu, aby úředníkům, kteří konali presenční služební dobu ve vojště, bylo pořadí zachováno a bylo-li jim podle dnešní nesprávné a nespravedlné praxe odejmuto, aby jim bylo vráceno.

I těchto případů je mnoho. Úředník nabyl před odvodem služební pořadí, když pak byl odveden, aby vykonal svoji nejvyšší občanskou povinnost, ztratil toto svoje služební pořadí a když se vrátil, byl služebně mladší, než jeho kolegové nebo kolegyně, kteří neměli to štěstí sloužiti vlasti a národu.

Uvádím příklad. Úředník šekového úřadu Holas Front., služební třídy II., maturant, byl před nastoupením presenční služební doby v VII. platové stupnici asi 61., když se vrátil, byl však již asi 99. a poněvadž nyní do VI. platové stupnice má býti povýšeno pouze asi 70 úředníků, nepřijde vůbec na řadu, kdežto kdyby nebyl na vojně sloužil, byl by nyní jmenován.

I tato anomalie musí jednou přestati. Návrh není vůbec spojen se žádným nákladem, má pauze na mysli právo a spravedlnost.

V Praze, dne 12. března 1929.