Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

7. zasedání.

Tisk 854.

Ústavně-právní výbor projednal usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňují trestní zákony a trestní řády, ve schůzi dne 13. března 1929 a neshledal příčiny na usnesení poslanecké sněmovny něco změniti.

Naproti tomu považoval ústavněprávní výbor za vhodné k některým ustanovením osnovy zákona, jak na něm usnesla se poslanecká sněmovna, přičiniti bližší výklad, aby byly vyloučeny veškeré pochybnosti, které by snad mohly v praxi vzniknouti.

Jak již odůvodnění vládního návrhu uvedlo, týká se § 6 pořádkových trestů i pokut, které mohou býti ukládány podle zákonů o řízení před soudy vůbec, tedy i v řízení civilním, pokud je upraveno zákony vydanými před 28. říjnem 1918. Z nadpisu zákona mohlo by snad býti usuzováno, že § 6 týká se pouze pořádkových trestů a pokut, které mohou býti ukládány v řízení trestním. Takový výklad nebyl by však správný. Již z nadpisu prvního oddílu zákona (slova >trestních a kárných zákonů<) je patrné, že § 6 týká se řízení soudního vůbec, poněvadž i ukládání pořádkových trestů a pokut je výronem kárné pravomoci soudů v nejširším slova smyslu.

Bližšího vysvětlení vyžaduje podle názoru ústavně-právního výboru také ustanovení §u 8 odst. 1. potud, že podle něho za každých 10 Kč až 100 Kč uloženého trestu na penězích má býti uložen jeden den trestu na svobodě. Bylo-li tudíž na př. uloženo 100 Kč peněžitého trestu, vyměří sice soud náhradní trest podle zavinění, avšak přece jen v určitých mezích, totiž jednoho až deseti dnů. Tím je přijata jakási střední cesta mezi naprostou volností soudu při ukládání náhradních trestů na svobodě (jenom >podle zavinění<) a mezi strnulou přepočítávací částkou 24 hodin za 10 Kč uloženého trestu na svobodě. Tímto ustanovením přibližuje se osnova též dosavadnímu uherskému trestnímu právu.

Ustanovením §u 10, odst. 1. není samozřejmě měněno ničeho na tom, jakým způsobem dosavadní předpisy upravují podávání trestních oznámení. Dálo-li se tudíž trestní oznámení na základě postřehu na př. obecního strážníka dosud obecním úřadem, bude tomu i napříště tak.

V důsledku §u 11, odst. 3 bude ovšem nutno zrušiti vládním nařízením ustanovení §u 2, odst. 2. vládního nařízení čís. 598/1919 Sb. z. a n., které vylučovalo povolení podmíněného odkladu trestu trestním příkazem a nařizovalo v takovém případě vždy projednání věci v řádném řízení.

Ústavně-právní výbor navrhuje proto senátu, aby přijal za své usnesení osnovu zákona tak, jak na něm usnesla se poslanecká sněmovna, ve znění obsaženém v tisku čís. 845.

Zároveň ovšem nemohl ústavně-právní výbor neprojeviti svou nespokojenost nad tím, že osnova zákona dodána byla senátu teprve v době krátce před tím, než má nabýti účinnosti, a že tudíž výboru senátu bylo nutno projednati tuto důležitou a mnoha různých zákonů se dotýkající osnovu způsobem co nejrychlejším a pod tlakem terminovanosti zákona.

Proto doporučuje ústavně-právní výbor, aby senát schválil též tuto,

Vládě se ukládá, aby osnovy zákonů předkládala senátu vždy v době takové, aby umožněno bylo tyto ve výborech náležitě a v čas projednati jakož i aby při přídělu osnov komorám brala na senát rovnocenný zřetel.

V Praze, dne 13. března 1929.

Dr Luděk Krupka v. r.,
předseda.

Dr Adolf Procházka v. r.,
zpravodaj.