Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

7. zasedání.

Tisk 862 - 862/2.

Již při projednávání zákona ze dne 24. června 1926 č. 103 Sb. z. a n. usilovala representace města Lázně Poděbrady, aby toto lázeňské místo pojato bylo do skupiny B činovného tak, jako v § 12 odst. 5. cit. zákona dostalo se tohoto dobrodiní Karlovým Varům a Mariánským Lázním. Toto úsilí Poděbradských nesetkalo se tehdy se zdarem.

Všechny kategorie státních a veřejných zaměstnanců na něž vztahuje se zákon o úpravě plátů ze dne 24. června 1926 č. 103 a 104 Sb. z. a n. očekávaly, že vláda republiky Československé toto příkoří při nejbližší příležitosti odčiní a použije zmocnění, daného jí § 12 odst. 7. zákona č. 103 z r. 1926, aby českému, velmi slibně se rozvíjejícímu městu bylo učiněno po právu a spravedlnosti.

Leč nestalo se tak. Vláda ve svém nařízení ze dne 14. září z r. 1928, č. 163 Sb. z. a n. oprávněnému požadavku všech veřejných zaměstnanců v Lázních Poděbradech opětně nevyhověla přes to, že vyhláškou ministerstva financí ze dne 5. ledna 1928 č. 10. Sb. z. a n. bylo město Poděbrady zařazeno do seznamu lázeňských měst, ovšem dle § 143 odst. 4. zákona o přímých daních (daň činžovní).

Drahota životních potřeb, zejména velká drahota bytů v lázeňském městě Poděbrady je takového rázu, že je nejvýše na čase, aby nespravedlivé opomenutí města Poděbrad ve vládním nařízení ze dne 14. září 1928 č. 103 bylo napraveno.

Podepsaní táži se proto vlády:

1.) Je ochotna přeřaditi město Poděbrady podle zmocnění § 12 odst. 7. platového zákona ze dne 24. června 1926 č. 103 Sb. z. a n. do skupiny B činovného?

2.) Je ochotna sděliti podepsaným co v této věci podnikla nebo hodlá podniknouti?

V Praze dne 5. března 1929.

Ant. Šolc, dr Ant. Klouda,
Havránek, Hubka, Wagner, F. Šťastný, F. F. Plamínková, Jiří Pichl, dr Veselý, Pánek, dr Krouský.

Tisk 862/1.

Zaměstnanci všech státních a jiných veřejných úřadů a podniků v Krnově dožadovali se již dne 12. srpna 1926 a 5. října 1928 s ohledem na ustanovení § 12 zákona čís. 103 o zařadění města Krnova do skupiny B činovného, poněvadž drahotní poměry jsou tak citelné, jako v městech skupiny >B< ba i dokonce skupiny >A<.

Město Krnov bylo již před válkou svou drahotou proslulé a bylo z důvodu toho již tehdy zařazeno do II. stupnice činovného, přes to, že při sčítání obyvatelstva v roce 1907 vykazovalo jen 16.684 duší a vzdor tomu, že na tehdy k dosažení II. stupnice činovného žádaný nejmenší počet obyvatelstva 40.000 scházelo 23.000 obyvatelů - tedy větší polovina.

Zákonem 103 a 104/1926 pro skupinu >B< činovného stanovený počet obyvatelstva 25.000 jest podle spolehlivého sčítání, které provedlo roku 1925 tamní policejní komisařství, při založení nového katastru obyvatelů, prokazatelně nejen dosažen, nýbrž překročen.

Utvořiti veliké hospodářské středisko, - kterážto okolnost byla při loňském přeřazování 36 obcí do vyšší stupnice činovného směrodatnou, jest v Krnově nejen možno, nýbrž pro veliký význam města Krnova, které jest největším průmyslovým městem západního Slezska mající 46 továren v provozu, nutno a samozřejmo.

Okolnost, že Krnov hraničí bezprostředně s Německem a že vysoká tamní valuta láká cizí konsumenty do města a měnu zdejší potlačuje, má za následek vzestup cen všech životních potřeb, čímž zdejší nepoměrně méně placení zaměstnanci trvale trpí.

V okolí usedlí zemědělci dodávají své výrobky a plodiny namnoze blízkým lázeňským místům a sanatoriím jako Cukmantl, Frývaldov, Gräfenberg, Karlová Studánka, Karlovice a do míst letního pobytu, kde je jejich zboží lépe placeno, proto je zdejší trh zanedbáván, takže jako v jiných městech obvyklé týdenní trhy v Krnově vlastně vůbec neexistují.

Následek toho jest velká poptávka a stoupání cen. Krnov jest také východiskem silného turistického a lyžařského ruchu do Sudet a Jeseníku, jehož se súčastňují také v hojném počtu turisté a sportovci sousední říše, což také veškeré životní poměry zdražuje.

Z uvedených důvodů táží se podepsaní vlády:

1. Jest ochotna přeřaditi město Krnov podle zmocnění, § 12, odst. 7. platového zákona ze dne 24. června 1926, čís. 1013 Sb. z. a n., do skupiny >B< činovného?

2. Jest ochotna sděliti podepsaným, co v této věci podnikla neb hodlá zaříditi?

V Praze dne 12. března 1929.

Rudolf Havránek, Rudolf Wagner,
dr Klouda, Hubka, Šolc Ant. Fr. Šťastný, Pánek, dr veselý, F, F. Plamínková, Klečák, dr Krouský.

Tisk 862/2.

Přímo bídný stav poštovní a telegrafní služby ve městě Teplicích-Šanově je všeobecně znám. Nejen budova je naprosto nedostatečná pro velikou poštovní dopravu, která zajisté jest asi jednou z největších v republice, nýbrž také doručování pošty vykazuje největší nedostatky.

Teplice-Šanov jsou léčebným a lázeňským městem, mimo to velikým městem průmyslovým, takže poměry poštovní služby v Teplicích-Šanově jak u domácího obyvatelstva tak také u lázeňských hostů, kteří z valné části přicházejí z ciziny, vzbuzují nejhorší dojem.

Jak noviny, tak také interesované kruhy obrátily se již opětovně se žádostmi na poštovní úřad v Teplicích-Šanově a na ředitelství pošt a telegrafů v Praze, ve kterých poukazovaly na tyto neudržitelné poměry.

Tážeme se tudíž pana ministra:

1.) Je mu známo, že se doručování spěšných dopisů pro špatné spojení mezi nádražním a městským poštovním úřadem, jenž obstarává doručování spěšných dopisů, děje často nikoli již téhož dne, kdy spěšný dopis dojde do Teplic-Šanova?

2.) Je pan ministr zpraven o tom, že, ačkoli poštovní správa dává si za doručení spěšných balíků platiti zvláštní poplatek, tyto balíky se nedoručují jako v jiných městech zvláštními posly, nýbrž jako obyčejné balíky?

3.) Je panu ministrovi známo, že se celní zásilky listovní pošty vozí od jednoho poštovního úřadu ke druhému, než stihnou adresáta?

4.) Je panu ministrovi známo, že příjezd k nádražnímu poštovnímu úřadu jest od tohoto uzavřen dřevěným rámem, takže podavatelé většího množství balíků musí teprve učiniti okliku, aby se dostali k poštovnímu úřadu?

5.) Je panu ministrovi známo, že se poštovní schránky, jejichž vybírání obstarává hlavní poštovní úřad v Teplicich-Šanově, vybírají asi o 2 hodiny dříve než schránky nádražního poštovního úřadu, a nebylo by možno postarati se o to, aby se dopisy vybíraly včas tím, že by vybírání všech poštovních schránek obstarával nádražní poštovní úřad?

6.) Je panu ministrovi známo, že doručovatelé balíků na nádražním poštovním úřadě musí konati službu daleko přes 8 hodin, aniž aby za hodiny přes čas byli placeni?

7.) Je pan ministr ochoten dáti tyto přím o skandální poměry co nejdříve odstraniti a pečovati o to, aby se při nádražním poštovním úřadu v Teplicích-Šanově zachovávala osmihodinová doba pracovní?

V Praze dne 5. března 1929.

Dr. K. Heller, Jarolim,
Beutel, Jokl, Reyzl, Stark, dr Soukup, dr Witt, Janoš, Ecksteinová, Zimák, Filipínský,Časný.

Der geradezu erbärmliche Zustand des Postund Telegrapfhenwesens in der Stadt TeplitzSchönau ist allgemein bekannt. Es ist nicht nur das Gebäude durchaus unzulänglich für den grossen Postverkehr, der wohl einer der größten in der Republik sein dürfte, sondern auch die Zustellung der Post weist die größten Mängel auf.

Teplitz-Schönau ist eine Kur- und Badestadt, überdies ein großer Industrieort, so daß die Postverhältnisse in Teplitz-Schönau sowohl bei der einheimischen Bevölkerung, als auch bei den Badegästen, welche zum großen Teile aus dem Auslande kommen, den schlechtesten Eindruck erweckt.

Sowohl die Zeitungen, als auch die interessierten Kreise haben bereits wiederholt Eingaben an das (Postamt in Teplitz-Schönau und an die Postund Telegraphendirektion in Prag gerichtet, in denen sie auf diese unhaltbaren Verhältnisse hinwiesen.

Wir fragen daher den Herrn Minister:

1.) Ist ihm bekannt, daß die Zustellung von Eilbriefen mit Rücksicht auf die schlechte Verbindung zwischen dem Bahnhofpostamte und dem Stadtpoistamte, das die Zustellung der Eilbriefe besorgt, oft wicht mehr am demselben Tage, an dem der Expressbrief in Teplitz-Schönau ankommt, erfolgt?

2.) Ist der Herr Minister davon unterrichtet, daß, trotzdem sich die Postverwaltung für die Zustellung der Expresspakerte eine besondere Gebühr bezahlen läßt, diese Pakete nicht wie in anderen Städten durch eigene Boten, sondern wie gewöhnliche Pakete zugestellt werden?

3.) Ist dem Herrn Minister bekannt, daß die Briefpostzollsendungen von einem Postamte zum anderen gefahren werden, bevor sie den Adressaten erreichen?

4.) Ist dem (Herrn Minister bekannt, daß die Zufahrt zum Bahnhofpostamt von diesem mit einem Holzbalken versperrt ist, so daß die Aufgeber größerer (Posten von Paketen erst einen Umweg machen müssen, um zum (Postamte zu gelangen?

5.) Ist dem Herrn Minister bekannt, daß die (Briefkästen, bei denen die Entleerung vom Hauptpostamte in Teplitz-Schönau besorgt wird, ungefähr 2 Stunden früher ausgehoben werden, als die Kästen des Bahnholpostamtes und wäre es nicht möglich, dafür zu sorgen, daß die Briefe rechtzeitig ausgehoben werden, indem die Entleerung aller Briefkästen vom Bahnhofpostamte besorgt wird?

6.) Ist dem Herrn Minister bekannt, daß die Paketbesteller am Bahnhofpostamte weitmehr als 8 Stunden Dienst machen müssen, ohne für die Überstunden bezahlt zu werden?

7.) Ist der Herr Minister bereit, diese geradezu skandalösen Zustände baldigst beheben zulassen und dafür zu sorgen, daß beim Bahnhofpostamte in Teiplitz-Schönau die 8 stündige Arbeitszeit eingehalten wird?

Prag, am 5. März 1929.

Dr. Heller, Jarolim,
Beutel, Jokl, Reyzl, Stark, Dr. Soukup, Dr, Witt, Jarog, Erksteinová, Zimák, Filipínský, Časný.