Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 866.

Zpráva

Poslanecká sněmovna schválila dne 13. března 1922 zákon, který upravil poměr Čsl. státní správy k čsl. plavebním společnostem Labské a Dunajské. Předložený vládní návrh novelisuje zmíněný zákon tím, že pozměňuje dosavadní § 3. Tento paragraf umožnil snížení akciového kapitálu toliko snížením jak přednostního tak také kmenového kapitálu a má v novém znění nyní připustiti ze zvláštních důvodů snížení toliko na vrub kapitálu kmenového. Takovou změnu vyžadují poměry u obou uvedených společností.

Československé plavební společnosti Labská a Dunajská byly založeny v roce 1921 podle zakladatelské smlouvy, která jest připojena k zákonu o zřízení těchto společností č. 188/1922 S b. z. a.n.

Tehdy byl pro každou společnost stanoven akciový kapitál částkou 70 milionů Kč. Tehdejší poměry a také nezkušenost nepřipustily nižší základny přes to, že bylo poukazováno na to, že budou obě společnosti překapitalisovány a že se z podniků nedocílí zúrokování akciového kapitálu, jak to stanovy dovolují. Zvítězilo mínění, že stav věcí vyžaduje vyčkati jak se tyto společnosti v praksi osvědčí.

Dnes máme již přesná data o výkonu těchto společností, která dokazují pozoruhodnou prosperitu.

Československá plavební akciová společnost přeložila v roce 1924 zboží 644.808 tun a v roce 1927 741.010 tun. Jeví se tedy plus 96.202 tuny.

Finanční hospodářství utvořilo se takto: V roce 1922 příjmy Kč 7,500.000, vydání Kč 16,500.000. V roce 1924 a 1925 činily příjmy Kč 45 mil. a výdaje rovněž 45 milionů. V roce 1926 bylo přijato Kč 50,150.343 a vydáno 49,714.569 Kč. V roce 1927 příjem činil 52,225.000 a vydání 47.150.000 Kč.

Snížení základny má se provésti daném případě pouze na vrub akcií kmenových, jichž za stávajícího rozdělení bylo celkem asi 64%. Kmenové akcie tvoří fiktivní majetek, na jehož umoření za stávající akciové základny nemohlo by nikdy dojíti.

Nutno také uvésti, že soukromí účastníci zaplatili při zakládání společnosti za svoji kapitálovou účast po každou společnost po částce 19,600.000 Kč a po celou dobu neměli z toho obnosu zisku a přes to se zdrželi jakýchkoliv rekriminací.

Státní správě zabezpečen bude dostatečný vliv v obou podnicích, bude-li v budoucnosti držeti pro zachování většiny na valné hromadě 51% všech akcií oproti 49% akcií soukromých interesentů.

Sníží-li se akciový kapitál za uvedených předpokladů, bude míti Československá plavební společnost labská akciový kapitál 40 milionů a akcií 100.000. Kapitálová účast státní (51%) 20,400.000 Kč, pozůstávající z 51.000 akcií, z nichž 14.000 prioritních a 37.000 kmenových. Kapitálová účast soukromá (49%) Kč 19.600.000, po zůstávající ze 49.000 akcií prioritních.

Plavební společnost dunajská bude míti akciový kapitál 30 milionů a akcií celkem 75.000. Kapitálová účast státní (51%) 15,300.000 Kč, pozůstávající z 38.250 akcií, z nichž bude 10.600 prioritních a 27.650 kmenových. Kapitálová účast soukromá (49%) 14.070.000, pozůstávající z 36.750 akcií prioritních.

O provedení celé transakce podá vláda správu Národnímu shromáždění.

V článku 2. udílí se vládě zmocnění aby zmíněným plavebním podnikům poskytla příspěvky a podpory k provozování plavby, hlavně vyžaduje-li toho obecný zájem státní.

V důvodové zprávě, jest toto zmocnění věcně odůvodněno tím, že naše zákonodárství nemá, pokud jde o plavbu říční, žádného ustanovení o subvencování plavby jak jest tomu v značné míře ve státech jiných.

Československá akciová plavební společnost dunajská přeložila v roce 1924 zboží 140.950 tun a v roce 1927 326.491 tunu.

Finanční hospodářství vyvíjelo se takto v roce 1924 příjem 15 milionů, výdaj 17 milionů. V roce 1925 příjem 19 milionů, výdaj 20 mil. V roce 1926 24,122.206 výdaj 21.891.355. V roce 1927 příjem 30,190.315, výdaj 24,588.068. Z těchto dat jde na jevo, že se tyto společnosti dobře uplatňují, a že dokonce v posledních dvou létech přestupují příjmy výdaje. Ovšem tento zisk jest poměrně tak malý, že daleko nestačí na zúročení kapitálu 70 milionů a nekryje dostatečně ani výdajů pro povinné odpisy, pojištění, investice a opravy.

Vhodná úprava má býti dosažena tím, že by akciová základna společnosti labské činila 40 milionů Kč a společnosti dunajské 30 milionů Kč. Tyto základny byly stanoveny srovnáním poměrů našich podniků co do tonáže a akciového kapitálu s podniky cizozemskými a srovnáním poměru lodního parku společnosti labské s parkem společnosti dunajské.

Na Labi jest park plavební společnosti o 25% slabší než lodní tonáž německé společnosti Vereinigte Elbeschiffahrts-gersellschaften a o 25%, mocnější než park Neue Deutsch-Bohmische Gesellschaft.

Akciový kapitál V. E. G. činí 59 mil. a N. D. B. G. 42 mil. Kč bez reservních fondů. Vyplývá tedy pro labskou společnost základna 40 milionů.

Vídeňská Donarudampfschiffarhrtasgesellschaft má tažnou sílu 6krát větší a lodní tonáž 3¹/₂krát větší. Akciový kapitál 90 milionů Kč. Bavorský Loyd má o 87 % větší tažnou sílu a akciový kapitál 79 milionů.

Poněvadž má labská společnost větší tažnou sílu a dvakrát větší tonáž než lodní park společnosti dunajské, byla základna poměrně stanovena na 30 milionů.

Za udílení subvence vyhradí si vláda podstatný vliv na určování plavebních sazeb, linií, hustoty dopravy a jiné úkony, jak jest uvedeno ve článku 2.

Článek 3. stanoví způsob provádění tohoto zákona.

Technicko-dopravní výbor usnesl se ve schůzi dne 21. března 1929 navrhnouti slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna ve znění sen. tisku č. 857.

Dále doporučuje výbor, aby slavný senát přijal resoluci dole otištěnou.

V Praze, dne 21. března 1929.

Inž. Bečka v. r.,
předseda.

Art. Pavelka v. r.,
zpravodaj.

Nešťastné vnitrozemské položení našeho státu nutilo rozhodující činitele brzo po převratu k tomu, aby sjednáno bylo co možno levné a přímé spojení s ostatním světem a poněvadž jako dopravní prostředek je nejlevnější spojení vodní, obrácena byla pozornost rozhodujících našich faktorů k tomuto způsobu dopravy v tom okamžiku, jakmile jsme těchto vodních cest v zájmu našeho vývozu a dovozu potřebovali. To stalo se ihned, jakmile náš průmysl uveden byl znovu do chodu.

Již v roce 1922 a to zákonem ze dne 13. června čís. 188 Sb. z. a n. zřízeny byly akciové paroplavební společnosti, Labská a Dunajská, jejichž účelem bylo obstarávati dovoz i vývoz našeho státu na těchto řekách. Společnosti tato založeny byly s akciovým kapitálem 140 mil. Kč a to každá se 70 mil. Kč. Již při založení těchto společností bylo pociťováno, že jsou tyto překapitalisovány. Tato překapitalisování vynikne ještě více, když srovnáme skutečnou vnitřní hodnotu československé koruny tehdy a dnes! Tušilo se již tehdy a během doby také potvrdilo - že následkem překapitalisování nebudou moci společnosti tyto investovaný kapitál přiměřeně zúročiti nehledě k to mu, že nebylo by možno lodní park nejen rozmnožovati, ale ani ne v řádném stavu udržovati.

Z těchto důvodů před klá dá vláda tuto osnovu zákona kterou se umožňuje snížení tohoto kapitálu a to má býti snížen akciový kapitál u Labské společnosti na 40 mil. Kč, u Dunajské na 30 mil. Kč.

K těmto základnám došlo se tím, že srovnány byly poměry obou našich podniků a to jak co do tonáže, tak i co do akciového kapitálu s poměry konkurujících cizozemských plavebních podniků a na kanec poměr lodního parku čsl. plavební společnosti Labské a Dunajské.

Snížení akciového kapitálu provádí se pouze na vrub akciového kapitálu kmenového, poněvadž těchto akcií bylo přes ²/₃ a jest tudíž remedura i po této stránce odůvodněna.

V důsledcích navrhované redukce akciového kapitálu změní se ovšem také poměr státní správy k soukromým účastníkům obou společností a to tak, že státu zůstane vyhrazena účast 51% a soukromému kapitálu 49%, takže stát bude míti ve vedení společností rozhodující vliv i nadále.

Poněvadž pro podporu plavby říční ne- má naše zákonodárství tohoto oboru žádného ustanovení, vkládá se do čl. 2. odst. 1. ustanovení, že může vláda těmto plavebním společnostem v případech zřetele hodných, zejména vyžaduje-li toho zájem státu, příspěvky podpory a výhody k provozování plavby poskytnouti, začež si vláda může vyhraditi vliv na určování sazeb, na stanovení plavebních linií a na jejich provoz, jakož i na přijímání zaměstnanců a vymíniti si úkony a služ­ by pro stát a veřejné účele.

Výbor živnostensko-obchodní usnesl se ve své schůzi dne 20. t. m. doporučiti sl. senátu přijetí osnovy shora uvedeného zákona ve znění sen. tisku 857.

V Praze, dne 20. března 1929.

Jan Jílek v. r.,
místopředseda.

Prošek v. r.,
zpravodaj.

Na základě zákona ze dne 13. června 1922, č. 188 Sb. z. a n., založené Československé plavební akciové společnosti Labská a Dunajská měly uvésti původně akciovou základnu 125 milionů Kč, pak podle §u 3 cit. zák. snížená akciová základna pro obč. společnosti po 70 milionech Kč. I tak je tu však překapitalisování, což má v zápětí, že nemůže býti základní kapitál zúročen tak, jak stanovami a smlouvou v založení a provozu čs. plavebních podniků na Labi a Dunaji ve čl. 4. zamýšleno. Je proto nutno snížiti akciovou základnu u společnosti Labské na 40 milionů Kč a u společnosti Dunajské na 30 mil. Kč. To státi se má výhradně na vrub akcií kmenových a proto je nutnou navrhovaná změna § 3 zákona č. 188/22 Sb. z. a n., ježto tento paragraf připouští toliko stejnoměrnou redukci kmenového a přednostního kapitálu.

Za dosavadního stavu věci nemohlo k zúročení kmenových akcií nikdy dojíti, takže jsou vlastně jen fiktivním majetkem.

Stát má 22% veškerých akcií u obou podniků a soukromí účastnici toliko 28%. Redukcí akciového kapitálu na vrub akcií kmenových bude třeba vyrovnati škodu, kterou soukromí účastníci měli tím, že za období 6 roků z investovaného kapitálu nic nezískali. Přikáže se jim tedy větší percentuální účast na akciovém kapitálu, ale i při tom státní správ a bude míti 51% akcií a soukromí účastníci 49%, takže státní správa podrží i nadále rozhodující vliv.

Čl. 2 zmocňuje vládu, aby těmto společnostem poskytovala v případech potřeby podpory. Podobné ustanovení pro podporu plavby námořní je obsaženo v §u 34 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 316 Sb. z. a n., o vlajce a rejstříku lodí námořních. Stejné důvody mluví i pro podporu plavby říční. Maďarsko podporuje svojí říční plavbu zvláštním zákonem zajištěnou, podporou na 25 let v obnose našich 2.500.000 Kč a to bez veškerých poplatků a jakýchkoli srážek. Naproti tomu mánie my v rozpočtu roční podporu 2.500,000 Kč.

Výbor rozpočtový projednal ve své schůzi dne 20. března 1929 osnovu zákona usnesenou poslaneckou sněmovnou a navrhuje senátu schváliti ji tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna a jak je obsažena v senátním tisku č. 857 i s resolucí dole uvedenou.

V Praze, dne 20. března 1929.

Frant. Jan Kroiher v. r.,
místopředseda.

Dr Otakar Havelka v. r.,
zpravodaj.

Vláda se vybízí, aby současně s úpravou poměru Československé státní správy k československým akciovým plavebním společnostem Labské a Dunajské započala a provedla modernisaci, resp. vybudování zastaralých přístavů na Labi.