Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 875.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou dohodu k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Španělskem ze dne 29. července 1925, podepsanou v Madridě dne 13. prosince 1928 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. prosince 1928, čís. 212/1928 Sb. z. a n.

Hospodářské poměry mezi republikou Československou a královstvím Španělským byly upraveny obchodní úmluvou ze dne 29. července 1925, jež byla podepsána v Madridě dne 13. prosince 1928.

Úmluvou touto poskytli jsme Španělsku pro veškeré jeho zboží nejvyšší výhody a pro některé jeho zboží celní slevy a pro jiné vázání určitých celních sazeb.

Dovezli jsme odtud loni železných rud za 37 mil. Kč, vína za 32 mil. Kč, jižního ovoce za 9.9 mil. Kč, koření za 3¹/₂ mil. Kč a jiné.

Naproti tomu poskytlo nám Španělsko pro hlavní zboží, jež tam vyvážíme, a to chmel, slad, kovové, skleněné a některé druhy textilního zboží, porculán, knoflíky, celuloidové výrobky, hudební nástroje a bílenou papírovinu jednak celní slevy a jednak sazby minimálního celního sazebníku. Nedosáhli jsme však nejvyšších výhod a slevy pod minimální sazebník, jež byla přiznána některým smluvním státům.

Tato nerovnost ztěžovala nám konkurenci na španělském trhu s jinými státy a mohla nás též mezinárodně snižovati.

Vzhledem na větší vzdálenost obou států tvoří náš vývoz a dovoz do a ze Španělska té doby toliko něco přes 2% našeho celkového obchodu s cizími státy, avšak přece rok od roku roste a naše pasivum se zmenšuje, jak ukazují následující čísla:

Vývoz do Španělska:

Dovoz ze Španělska:

V minulém roce rozhodlo se Španělsko po vzoru francouzském revidovati a zvýšiti svůj celní sazebník, a to s působností již od 1. ledna 1929. Za tím účelem muselo provésti revisi všech obchodních smluv s vázanými cly.

Též naše obchodní úmluva se Španělskem z 29. července 1925 patřila k obchodním smlouvám, jež bylo třeba revidovati.

Proto bylo nutno upraviti nově náš obchodně – politický poměr se Španělskem, aby nenastal bezesmluvní stav.

To stalo se dodatkovou dohodou podepsanou v Madridě dne 13. prosince 1928, podle níž upraven byl náš obchodně-politický poměr se Španělskem na zásadě všeobecných nejvyšších výhod, čímž odstraněna byla nerovnost celní našeho zboží na španělském trhu a usnadněna konkurence s jinými státy. Zároveň seznam slev poskytnutých dříve Španělsku zmenšil se z 30 na 8 položek.

Avšak působnost nového španělského celního tarifu odložena byla na 1. říjen 1929 a zůstává tedy zatím v platnosti dřívější autonomní celní sazebník, až na to, že některé jeho sazby byly nově upraveny s platností již od 1. ledna 1929.

Účelem dodatkové dohody jest zlepšení obchodních, avšak zároveň též zahraničních styků mezi oběma státy.

Vzhledem k tomu navrhuje zahraniční výbor slavnému senátu Národního shromáždění, aby dodatkovou dohodu ze dne 13. prosince 1928, jak uvedena jest v tisku senátu 802. schválil.

V Praze, dne 16. dubna 1929.

Dr. Klouda v. r.,
místopředseda.

Jos. Lukeš v. r.,
zpravodaj.

Obchodní politika španělská spočívala doposud na zásadě omezených nejvyšších výhod a na smluvním vázání svých celních sazeb. V takto praktikované politice obchodní však spatřovala španělská vláda malý rozvoj svých obchodních styků a proto podrobila svoji dosavadní politiku obchodní revisi a stanovila nové směrnice pro upravení svého obchodně-politického poměru s cizími státy.

Španělsko připravovalo nový zvýšený celní sazebník, jenž podle úmyslu vlády měl nabýti působnosti již 1. ledna 1929, kterýmžto termínem měly býti také zrušeny konsolidace (vázání sazeb) španělského tarifu.

Aby tato reforma mohla býti provedena, bylo nutno přikročiti k revisi všech obchodních smluv s vázanými cly. Mezi takové smlouvy patří i naše obchodní smlouva se Španělskem ze dne 29. července 1925, dle níž jsme poskytli Španělsku mimo nejvyšší výhody pro celý obor svého tarifu také pro některé důležité vývozní druhy španělského zboží dílem celní slevy, dílem vázání určitých celních sazeb. Španělsko zase povolilo nám touto uvedenou smlouvou celní slevy pro hlavní naše, vývozní zboží a pro náš ostatní export sazby minimálního celního sazebníku (t. zv. druhého sloupce). Neměli jsme však v této úmluvě všeobecnou doložku nejvyšších výhod a tak některé naše zboží bylo vyloučeno ze slev pod minimální sazebník, jež bylo přiznáno třetím smluvním státům.

Československo – španělská obchodní smlouva ze dne 29. července 1925 měla totiž 1. lednem 1929 pozbýti platnosti tak jako ostatní smlouvy španělské toho druhu a proto bylo zapotřebí upraviti znovu náš obchodně – politický poměr, aby nenastal mezi naší republikou a Španělskem bezesmluvní stav, jímž by byly vznikly značné obtíže a ztráty pro náš vývoz do Španělska.

Obě vlády navázaly proto v tom směru jednání a sjednaly tak dodatkovou dohodu ze dne 13. prosince 1928, dle které se náš obchodně-politický poměr se Španělskem upravuje na zásadě všeobecných nejvyšších výhod a podle níž jest od 1. ledna 1929 veškeré naše zboží, vyvážené do Španělska, postaveno na roveň zboží kteréhokoli třetího státu.

Tím byla odstraněna jakákoli diskriminace československého zboží a přestávají současně pro určité druhy našeho zboží, uvedené v seznamu B k staré smlouvě připojeném, slevy pod minimální tarif.

Španělsko má u nás celkem dosavadní stav, až na to, že seznam A staré smlouvy, t. j. seznam slev a konsolidací Španělsku svého času poskytnutých, byl zkrácen.

Práce spojené s dohotovením definitivního celního sazebníku nemohlo Španělsko včas dokončiti a proto rozhodla se vláda španělská oddáliti počátek působností tohoto nového tarifu a to na 1. říjen 1929. V tomto devítiměsíčním mezidobí od 1. ledna až do 1. října 1929, zůstává v platnosti dřívější autonomní celní sazebník, jehož některé sazby byly krátce před 1. lednem 1929 nově upraveny, při čemž bylo provedeno i snížení celé řady celních sazeb.

Stav celně – tarifní politiky španělské byl velmi nejasný a aby bylo možno náš obchodně-politický poměr se Španělskem uspořádati dle definitivní situace, byla sjednána tato dohoda pouze do 1. října 1929.

Po tomto termínu se dohoda mlčky prodlužuje s možností tříměsíční výpovědi. Ač vývoz náš do Španělska rok od roku stoupá, přece je naše obchodní bilance pasivní. Vyvážíme do Španělska hlavně slad, chmel, stavební dříví, tuhu, textilie, papír, soustružnické zboží, porculán, skleněné zboží, tužky a výrobky kovodělného a strojního průmyslu. K nám dováží Španělsko jižní ovoce, papriku, vinné hrozny, víno, z nerostů pak železný kyz a zinkovou rudu a pryskyřice (hlavně terpentýn).

Nová dodatková tato dohoda jistě že přispěje k dalšímu čilejšímu a většímu oživení obchodních styků a proto navrhuje národohospodářský výbor plenu senátu schválení této dodatkové dohody Československo-Španělské tak, jak uvedena jest ve vládním návrhu tisk sen. 802.

V Praze, dne 5. března 1929.

K. Sáblík v. r.,
předseda.

Josef Stržil v. r.,
zpravodaj.