Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 885.

Zákonem ze dne 12. července 1928, č. 120 Sb. z. a n., osvobozena věnování na oslavu desetiletého trvání republiky Československé od kolků, poplatků, daně z obohacení, daně důchodové, všeobecné i zvláštní daně výdělkové.

Jinak dosavadní zákonodárství v oboru daně z obohacení podporuje zřízení nadací a věnování k účelům vyučovacím, dobročinným, lidumilným aneb obecně prospěšným tím, že je podrobuje nižší sazbě daně z obohacení než věnování jiného druhu.

Na letošní rok připadá tisíciletí výročí smrti svatého Václava, vzývaného jako patron, české země, uctívaného jako ochránce našeho státu, vždy považovaného za symbol, za jasnou představu státu a stále vzpomínaného jakožto prozíravého, moudrého a mírumilovného vládce který se statečnou myslí uvedl řád ve správu veřejných věcí, učinil konec nesvárům, obnovil spravedlnost, dbal jen o blaho své země, bránil ji před nepřáteli a přičiňoval se o její sjednocení a prospěch.

Svatý Václav v mysli obyvatelstva byl stále vzpomínán jako bohatýr a "dědic" (držitel) české země. Jeho obraz chován v rodinách a kladen na peníze, veřejné pečen a prapory.

Památka svatého Václava přetrvala věky a byla živá zejména v dobách zlých. Jeho bude vždy pamatováno jakožto knížete státního útvaru, tvořícího základ pozdějšího slavného a mocného státu českého, jehož znovu vybudování a rozšíření v nynější stát československý uskutečněno v přední řadě důsledkem stálé tradice svatováclavské, udržující v obyvatelstvu živou víru v obnovu samostatnosti státu, v nezdolnost a tvůrčí sílu národa a pevnou snahu ku znovu nabytí státní suverenity.

Idea Svatováclavská živila po staletí v obyvatelstvu státu našeho touhu po vlastní vládě nad územím státu a mocným vlivem spolupůsobila k jejímu uskutečnění.

Oslava Svatováclavská jest zároveň mileniem významné doby ve vývoji českého státu, nabývajícího tehdy pevného útvaru.

Doba knížete svatého Václava znamená též definitivní přičlenění národa českého k evropské kultuře křesťanské, umožňující národu vývoj civilisační, a dokazuje kulturní rovnost a starobylost základů státu našeho vzhledem k ostatním národům evropským.

Oslava Svatováclavská má proto význam celostátní a všenárodní.

Lze proto očekávati, že jako příležitostně oslavy desetiletého trvání nynější republiky Československé, tak i příležitostně jubilea Svatováclavského osoby lidumilné i různé korporace ve značné míře budou zřizovati nadace a věnování k humanním a osvětovým účelům všeho druhu.

Aby tento ušlechtilý způsob oslavy Svatováclavského tisíciletí byl co nejvíce podporován, předložila vláda k ústavnímu projednání návrh zákona, kterým se má věnováním mezi živými, učiněným v roce 1929 k účelům vyučovacím, dobročinným, lidumilným aneb obecně prospěšným, pokud jimi má býti oslaveno Svatováclavské tisíciletí, poskytnouti úplné osvobození od daně z obohacení resp. kolků a poplatků, podobně jako se stalo zákonem č. 120/1928 Sb. z. a n. k oslavě desetiletého výročí založení Československé. republiky.

Osnova zákona obsahuje ovšem jen osvobození od kolků, poplatků a daně z obohacení, kdežto zákon č. 120/1928 Sb. z. a n. sahá, dále též na osvobození od daně důchodové, všeobecné i zvláštní daně výdělkové.

Návrh zákona rozeznává mezi věnováními k účelům vyučovacím, dobročinným a lidumilným, jimž má příslušeti úplné osvobození již ze zákona (§ 1), a mezi věnováními k jiným účelům obecně prospěšným, jimž může býti osvobození přiznáno jen na řádně doloženou žádost (§ 2).

K uvarování omylů a nedorozumění jest v osnově výslovně řečeno, že osvobozena jsou věnování, učiněná trvale k uvedeným účelům, a že 60ti denní lhůty k jeho uplatnění jsou neprodlužitelny.

Výbor rozpočtový doporučuje senátu, aby osnovu zákona přijal za své usnesení ve znění dole uvedeném.

V Praze, dne 24. dubna 1929.

Dr Josef Karas v. r.,
předseda.

Dr Adolf Procházka v. r.,
zpravodaj.

ze dne.............................................................................................1929,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Věnování (také nadační) mezi živými, učiněná v roce 1929 na oslavu Svatováclavského tisíciletí na trvalo k účelům vyučovacím, dobročinným a lidumilným, osvobozují se od poplatků a daně z obohacení.

(2) Podání, listiny a úřední úkony, pokud je jich potřebí k právnímu uskutečnění věnování zmíněných v odst. 1, jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

(3) Strana má povinnost, splnění podmínek tohoto osvobození prokázati.

(4) Došlo-li k věnování v roce 1929, ale ještě před účinností tohoto zákona, musí býti osvobození uplatňováno, jestliže byly příslušné dávky předepsány před účinností tohoto zákona, v neprodlužitelné 60denní lhůtě od této účinnosti, jinak nejpozději ve lhůtě k podání rekursu proti předepsaným dávkám.

§ 2.

(1) Osvobození podle § 1 může býti přiznáno rovněž věnováním (také nadačním) mezi živými, sloužícím trvale jiným účelům obecně prospěšným, učiněným v roce 1929 na oslavu Svatováclavského tisíciletí.

(2) Osvobození podle předcházejícího odstavce přiznává ministerstvo financí podle volného uvážení na žádost; doloženou potřebnými průkazy a podanou u příslušného vyměřovacího úřadu. Při věnováních učiněných v roce 1929 před účinností tohoto zákona třeba za osvobození žádati v neprodlužitelné 60denní lhůtě ode dne účinnosti tohoto zákon, v ostatních případech v neprodlužitelné 60denní lhůtě ode dne věnování.

§ 3.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provésti jej ukládá se ministerstvu financí.