Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 903.

Území Československé republiky na mnoha místech bylo postiženo katastrofální živelní pohromou. V Čechách nejvíce byly postiženy krajiny jihovýchodní, část Slovenska a Podkarpatské Rusi. Nejvíce ovšem jarními bouřemi, kroupami a lijavci byla postižena země Moravsko-Slezská. V této zemi od severu až k jihu byly způsobeny škody, které se odhadují jenom přibližně na 5 milionů Kč. I lidé přišli o životy a četné rodiny byly úplně ožebračeny. V pondělí dne 13. května spustila se nad Bruntálem silná bouře, provázená průtrží mračen a krupobitím. Podobné zprávy došly z obcí Sosnové, Malých Herlic, Životic, Košetic i ze svobodných Heřmanic, Zátor a Brumovic. V Košeticích strhly vody dva mosty a blesky zapálily v Bohdanovicích stodolu, která shořela úplně. Cesty a silnice na mnoha místech byly vodou přervány, ploty strženy a dvory a pole zaplaveny bahnem. Na Ostravsku a Těšínsku vody značně vystoupily a způsobily ohromné škody. Ve východní části Těšínska byli zabiti blesky čtyři zemědělští dělníci. Velmi poškozeno bylo Prostějovsko, Přerovsko, Litovelsko, Olomoucko, Šternbersko, Valašské Meziříčí a Nový Jičín. Není mono v tomto návrhu vypočítati a vylíčiti všechny hrůzy, které se sjely na celou Moravsko-Slezskou zemi. To je úkolem úředního šetření. Situace všech postižených je krajně svízelná a v četných případech je ohrožena jejich existence. Je proto urychlená státní pomoc velmi nutnou. Podepsaní navrhují: Slavný senáte, račiž se usnésti: Vládě se ukládá, aby na zmírnění veškerých škod, způsobených živelními pohromami poskytla rychlou a účinnou peněžní pomoc a provedla veškerá opatření, která by zahladila stopy těchto katastrof a nahradila tak svou pomocí postiženým nesmírné ztráty na majetku.

V Praze, dne 4. června 1929.