Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 905.

Letošní rok začal pro zemědělskou výrobu velmi nepříznivě. Krutá a dlouhotrvající zima a nebývalé mrazy způsobily veliké škody našemu zemědělství jak na domácím zvířectvu tak i na polním hospodářství.

Počátkem května zdálo se, že příznivé povětrnostní poměry alespoň částečně napraví tyto škody, bohužel však mnoho míst ba celé kraje postiženy byly živelními pohromami. Denně docházejí nás zprávy o krupobitích a průtržích mračen, která v celých obcích zničila veškerou úrodu.

Při intensivním způsobu hospodaření u nás vkládá zemědělec každoročně značné obnosy ať již ve formě práce, osiva, hnojiv animálních i umělých do půdy v tom očekávání, že sklizeň nahradí mu všechny tyto náklady a zajistí ještě existenci jeho rodiny. Živelní pohroma zničí však v několika okamžicích veškerou úrodu, zmaří výsledky celoroční práce a postižení zemědělci v mnohých případech jsou v nebezpečí, že neudrží v chodu hospodaření na svých usedlostech a že budou existenčně zničeni. I v těch případech, kdy nenastane toto krajní nebezpečí, znamená léta práce a odříkání, než opět jsou napraveny škody a nahrazeny ztráty vzniklé živelní pohromou.

V celé řadě postižených obcí provedena v minulých letech pozemková reforma a drobní přídělci nejenom veškeré své pohotové prostředky, ale často i půjčkou opatřené peníze použili na rozšíření svých hospodářství ať již koupí živého a mrtvého inventáře, opatřením osiva, hnojiv atd. a ve většině případech nemohli přídělovou cenu zaplatiti najednou, ale uhrazují ji ve splátkách. Letos nejen že nemohou ničeho splatiti, ale musí si ještě vypůjčiti do svého hospodářství a k obživě rodiny.

Nemá-li dojíti ke zničení celé řady samostatných zemědělců, jest státní pomoc a přispění všech veřejnoprávních svazků a korporací nutna. Je to v zájmu nejen postižených zemědělců, ale i státní správy a celého národního hospodářství, neboť poškození zemědělci byli až do dne katastrofy jedněmi z nejlepších poplatníků státu a odběrateli produktů, výrobků našeho průmyslu a živností. Jistě že pokles daňové schopnosti a kupní síly zemědělců měl by nepříznivé následky jak pro státní správu tak i ostatní výrobní vrstvy.

Každoročně se opakující živelní pohromy znovu a znovu připomínají nutnost zveřejnění živelního pojištění, neboť hmotné škody způsobené žívelními pohromami našemu zemědělství možno odhadnouti okrouhle asi na 200 milionů Kč ročně, které jen z nepatrné části možno nahraditi státní výpomocí a ďaňovými odpisy. Drahota pojištění u soukromých pojišťoven zaviňuje, že u nás není pojištěna ani desetina pojistné hodnoty. To vše dokazuje nutnost brzkého projednání předložené již osnovy o zveřejnění živelního pojištění a to tím spíše, že již obě sněmovny schválením celé řady resolucí a návrhu zákona o zřízení fondu pro účele veřejného pojištění daly jasně na jevo, že si přejí a chtějí co nejrychlejšího zveřejnění živelního pojištění.

Podepsaní proto navrhují:

Slavný senáte račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby na zmírnění škod způsobených živelními pohromami v různých krajích našeho státu v letošním roce a na za jištění zemědělců před následky podobných škod v budoucnosti provedla následující opatření:

1. dala škody úředně vyšetřiti a zjistiti.

2. prominula postiženým předepsané daně na rok 1929 včetně daně z obratu,

3. bezúročně posečkala a těm jejichž existence je vážně ohrožena, prominula starší, dosud nezaplacené daně,

4. dala popud k zahájení akce na opatření osiva, steliva a umělých hnojiv pro postižené kraje a povolila co nejvyšší slevy na železnicích při dovozu těchto potřeb,

5. dala pokyn zemědělským radám, aby v rámci své kompetence poskytly postiženým, jejichž existence je vážně ohrožena, účinnou a rychlou peněžní pomoc a v případě, že zemědělským radám nestačí jejich peněžní prostředky určené k tomuto účelu, opatřila jim scházející obnosy,

6. dala pokyn státnímu pozemkovému úřadu, aby nevymáhal, ale naopak bezúročně posečkal nezaplacené splátky na přídělovou cenu drobným nabyvatelům půdy poškozeným živelními pohromami,

7. poskytla potřebné prostředky a spolu se zeměmi a okresy podporovala opravu poškozených cest obecních, silnic okresních a komunikací vůbec,

8. provedla alespoň v nejhůře postižených oblastech nouzové práce, jmenovitě stavby cest a silnic a podniky meliorační a tak opatřila postiženým zaměstnání a výživu,

9. postarala se o rychlé schválení a uzákonění osnovy zákona o zveřejnění živelního pojištění a tím i provedla zákon ze dne 4. července 1923 o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění čís. 149 Sb. z. a n.

V Praze, dne 4. června 1929.