Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 921.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 202. schůzi dne 7. června 1929 tuto osnovu zákona:

ze dne..................................................

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Následující druhy lovné zvěře užitkové nesmějí býti stíhány, ani chytány, ani usmrcovány:

jelen: od 1. prosince do 15. srpna, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské od 16. října do 15. srpna;

daněk: od 1. prosince do 15. srpna;

laň, danělka, kolouši jelení a dančí: od 1. ledna do 31.října;

srnec: od 1. listopadu do 15. května;

srna a srnče: od 1. prosince do 31. října;

zajíc: od 1. ledna do 31. srpna;

kamzík a muflon: od 1. ledna do 30. září;

kamzice a muflonka: po celý rok;

svišť: po celý rok;

tetřev, tetřevec, tetřívek a divoký krocan: od 1. června do 15. března;

jeřábek: od 1. prosince do 15. září;

slepice tetřeví,tetřívčí, jeřábčí a divoká krůta: po celý rok;

bažant: od 1. ledna do 15. září;

koroptev a křepelka: od 1. prosince do 31. srpna;

sluky: od 1. ledna do konce února a od 16. května do 31. srpna;

divoké kachny a divoké husy: od 1. ledna do 30. června;

drop: od 1. června do 15. dubna.

(2) Při zvěři jelení, dančí a srnčí považují se mláďata za kolouchy a srnčata až do posledního dne měsíce října následujícího po vylíhnutí.

§ 2.

(1) Zemský úřad může pro jednotlivé nebo všechny honitby jednoho nebo několika politických okresů nebo i pro celý svůj obvod měniti dobu hájení určitých druhů zvěře, pro které jest podle tohoto zákona nebo podle dosavadních honebních předpisů stanovena doba hájení, je-li změna ta místními, klimatickými nebo jinými poměry odůvodněna, přihlížeje zejména k tomu, aby jednak nepoměrným rozmnožením některých druhů zvěře nebylo ohroženo provozování polního, lesního a rybničního hospodářství, jednak, aby všechny druhy zvěře zůstaly zachovány. V případech zvlášť mimořádných, na př. při živelních pohromách, kterými byl stav některého druhu zvěře povážlivě ztenčen, lze takto stanoviti i celoroční dobu hájení, zejména pokud se týče koroptví a křepelek.

(2) Opatření v předcházejícím odstavci zmíněná lze stanoviti zpravidla jen na rok a jen z důležitých důvodů na více let nebo do odvolání.

(3) Hrozí-li některému druhu zvěře, který není podle tohoto zákona nebo podle dosavadních honebních předpisů hájen, vyhubení, může zemský úřad stanoviti částečnou nebo celoroční dobu hájení takového druhu zvěře.

§ 3.

Výjimky ze zákazů obsažených v předpisech o hájení zvěře může okresní úřad v jednotlivých případech povoliti, je-li toho třeba, aby byl zachován zdravý stav zvěře, nebo aby bylo zabráněno jejímu degenerování.

§ 4.

Jelení a dančí zvěř, která v honitbě převážně polní jen přebíhá, může býti, není-li pro ni ochrana podle § 2 zvýšena, zastřelena, v době hájení s povolením okresního úřadu tím, kdo jest oprávněn k výkonu honebního práva, a to jen mimo les a jen tehdy, není-li půda pokryta vrstvou sněhovou.

§ 5.

Objeví-li se v některé honitbě potřeba, aby počet některého druhu zvěře v zájmu odvrácení škody na hospodářstvích polních a lesních byl zmenšen, může okresní úřad k žádosti ohrožovaných zájemníků naříditi, nebo k žádosti toho, kdo jest oprávněn k výkonu honebního práva, povoliti, aby určitý počet tohoto druhu zvěře byl v oné honitbě třeba i v době hájení odstřelen.

§ 6

Ustanovení §§ 1, 2 a 5 neplatí o zvěři chované v oborách, nemůže-li přebíhati přes ohrazení obory:

§ 7.

(1) Chytati koroptve do sítí jest přípustné jen tehdy, dosáhne-li ten, kdo jest oprávněn k výkonu honebního práva, zvláštního povolení okresního úřadu.

(2) Sbírati vejce užitkové zvěře pernaté jest dovoleno jen tehdy, činí-li tak osoba k výkonu honebního práva oprávněná pro účely vlastního chovu; jde-li o sbírání vajec těch pro jiné účely, jest k němu třeba zvláštního povolení okresního úřadu.

§ 8.

V záležitostech odborných má příslušný úřad, nejde-li o působnost trestní, vyžádati si vyjádření příslušné zemědělské rady a v zemi Podkarpatoruské, dokud tam nebude zřízena zemědělská rada, vyjádření té zemědělské organisace, kterou určí ministerstvo zemědělství.

§ 9.

Ustanovení § 7 zák. čl. XX/1883 (honební zákon) o náhradě škod způsobených zvěří jelení a dančí platí v zemích Slovenské a Podkarpatoruské i co do náhrady škod způsobených černou zvěří.

§ 10.

(1) Přestupky tohoto zákona i dosavadních zákonů honebních, jakož i přestupky předpisy podle nich vydaných, trestá, pokud nejde o čin trestný soudem, okresní úřad pokutou až do 1000 Kč, kterážto pokuta, byl-li přestupek opětován nebo vzešla-li z něho značná škoda, může býti zvýšena až do 5000 Kč.

(2) Nedobytné pokuty buďtež přeměněny podle míry zavinění v náhradní trest vězení; nejdéle však dvacetidenní.

(3) Jde-li o těžší přestupky, které byly po delší čas páchány nebo opětovány, nebo o případy mimořádně těžké, může na místě pokuty býti uložen trest vězení v mezích stanovených v předchozím odstavci.

(4) Pokud podle dosavadních zákonů honebních bylo přípustné stíhati některé přestupky jen na žádost poškozeného, jest je nyní stíhati z povinnosti úřední.

§ 11.

Pokud není v tomto zákoně jinak stanoveno, zůstávají dosavadní honební předpisy nedotčeny.

§ 12.

Zákon tento nabude účinnosti osmým dnem po vyhlášení a provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

J. Malypetr v. r.,
předseda.

Otakar Nebuška v. r.,
zástupce sněm. tajemníka.

František Ježek v. r.,
zapisovatel.