Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 924.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní, celní a plavební úmluvou mezi republikou Československou a Persií, podepsanou v Teheránu dne 30. dubna 1929 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. května 1929 č. 66 Sb. z. a n.

Persie vypověděla ku dni 10. května 1928 kapitulační smlouvy a zavedla od tohoto dne nový celní sazebník s minimálními sazbami pro státy smluvní a maximálními sazbami pro státy bezesmluvní. Krátce před tím předložila všem státům, které o úpravu obchodních styků s ní projevily zájem, stejný návrh prozatímní dohody, jejíž platnost byla omezena ustanovením, znějícím: >Zůstane v platnosti až do sjednání smluv o přátelství o usazování a smlouvy obchodní, nejdéle však do 10. května 1929.< Toto ustanovení obsahuje i prozatímní dohoda československo-perská, sjednaná dne 17. června 1928. Persie chtěla jím přinutiti ostatní státy, aby v nejkratší době t. j. do jednoho roku nahradily smlouvy kapitulační smlouvami rovnoprávnými.

Naše vláda se snažila sjednati do stanovené lhůty všechny tři smlouvy, aby nenastal stav bezesmluvní a aby československé zájmy v Persii neutrpěly újmy. To se však při nejlepší vůli nepodařilo docela uskutečniti. Zatím bylo dosaženo dohody pouze v ohledu obchodní, celní a plavební úmluvy, která byla podepsána dne 30. dubna 1929. Peršané upustili při tom od svého původního požadavku, aby současně se smlouvou obchodní byly podepsány i smlouvy o přátelství a o usazování a přijali náš požadavek, aby úmluva byla uvedena v prozatímní platnost dnem 10. května 1929. Vymínili si však v závěrečném protokolu, že ji mohou vypověděti po roce s jednoměsíční lhůtou, kdyby do té doby nedošlo k podpisu zmíněných dvou dalších smluv. Dle podaných informací pokročilo jednání o obě tyto smlouvy již tak daleko, že je možno počítati s jejich v časným sjednáním.

Jinak jest platnost smlouvy stanovena lety, což jest tím cennější, že jsou perské celní sazby vázány úmluvami Persie s Velkou Britanií a SSSR na dobu 8 let, kterážto výhod a bude platiti následkem nejvyšších výhod i pro zboží československé.

Předložená úmluva jest úmluvou rámcovou a neliší se nijak od sjednaných již dříve úmluv tohoto druhu. Nejdůležitějším jejím ustanovením jest, že si obě strany vzájemně poskytují nejvyšší výhody při zacházení se zbožím.

Již při projednávání prozatímní dohody československo-perské v minulém roce bylo zde konstatováno, že jest vývoz čsl. zboží do Persie stále na postupu. To možno říci i o minulém roce 1928, kdy stoupl náš vývoz do Persie proti roku předcházejícímu asi o 20 % a to z 9,068.004,-Kč na 10,994.000.- Kč. Tento vzrůst není značný, jest však přece potěšitelný. Bolestné jest, že náš cukr, který tvořil dříve největší položku našeho vývozu do Persie, byl odtamtud skoro vytlačen cukrem sovětským. Za to stoupá vývoz jiného zboží, zejména textilního a obuvi. Z dalších československých vývozních artiklů do Persie stojí za zmínku sirky, tužky, sklo a jablonecké zboží. Persie k nám dovezla v minulém roce zboží za 3,687.000.- Kč, z čehož koberců za 3,075.000.- Kč. Jinak vyvážejí se k nám z Persie střívka, kožešiny (astrachány) a jiné již méně významné zboží.

Zahraniční výbor jednal ve své schůzi dne 12.června 1929 o tomto vládním návrhu, jak uveden je v tisku senátním č. 897, a usnesl se doporučiti sl. senátu schválení obchodní, celní a plavební úmluvy mezi republikou Československou a Persií a přijetí schvalovacího usnesení ve znění shora navrženém.

V Praze dne 12. června 1929.

V. Donát v. r.,
předseda.

Stodola v. r.,
zpravodaj.

Československo-perská prozatímní dohoda loňského roku v Teheránu podepsaná sjednána byla na dobu jednoho roku. než totiž uzavřena bude mezi oběma státy smlouva definitivní, nejdéle však do 10. května 1929.

V době tohoto provisoria jednaly také obě vlády, aby dohodly se o přátelské smlouvě, úmluvě o usazování a úmluvě obchodní. Dosavadní výsledek,tohoto jednání byl ten, že 30. dubna letošního roku shodly se obě vlády v Teheránu na obchodní, celní a plavební úmluvě československo-perské. O smlouvě o přátelství a úmluvě o usazování vyjednává se dále.

Ve dvanácti článcích této sjednané obchodní celní a plavební úmluvy zaručují si obě vlády vzájemně nejvyšší výhody v zacházení se zbožím, obchodními loďmi a jejich náklady, upravují režim dovozních a vývozních zákazů neb omezení, dále vzájemný poštovní styk a zajišťují si svobodu průvozu pro osoby, zboží a zavazadla, jakož i zacházení podle nejvyšších výhod v tomto ohledu.

Úmluva vstoupí v platnost patnáct dní po výměně ratifikací. Zůstane v účinnosti 5 let. Nebude-li vypověděna šest měsíců před uplynutím této lhůty, bude pokládána za prodlouženou mlčky na neurčitou dobu. Po této pětileté lhůtě může býti vypověděna kdykoliv se lhůtou šest i měsíců.

Naše obchodní styky s Persií jsou přes obtížné dopravní spojení na postupu a obchodní bilance naše je po všecka léta aktivní.

Největší položku našeho vývozu do Persie činil až do konce roku 1927 cukr. Dle statistických výkazů vyvezlo se od nás do Persie:

Pokles vývozu našeho cukru do Persie v posledním roce zaviněn byl dovozem laciného cukru z SSSR. Přes obtížnou dopravu vnitroperskou a vysoké dopravní výlohy vytlačuje sovětský cukr z trhu perského úplně cukr ostatní.

Vývoz však ostatního našeho zboží, jež do Persie vyvážíme, je na vzestupu a snad tato nově sjednaná úmluva, nám přispěje k dalšímu prohloubení vzájemných styků obchodních.

Výbor národohospodářský pojednal o této obchodní, celní a plavební úmluvě ve své schůzi dne 11. června 1929 a doporučuje ji slavnému senátu ke schválení tak, jak uvedena je ve vládním návrhu sen. tisk č. 897.

V Praze, dne 11. června 1929.

K. Sáblík v. r.,
předseda.

Josef Stržil v. r.,
zpravodaj.