Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 929.

1. vlády na interpelaci sen. Dundra, A. Nováka, Filipínského, Pociska a soudr. o zhoršení zákona o sociálním pojištění (tisk 597).

2. ministra financí na interpelaci sen. Hüttera a soudr. stran přehmatů zemského finančního ředitelství v Praze, pokud jde o jazykové právo (tisk 598/8).

3. ministrů spravedlnosti a vnitra na interpelaci sen. dra Törkölyho a druhů o zabavení listu > Gömör< (tisk 795/11).

4. ministra sociální péče a ministra obchodu na interpelaci sen. Šťastnéha, dr Veselého a druhů o stavu mzdového hnutí textilního dělnictva v Československé republice (tisk 810/4).

V odpověď na interpelaci poukazuje vláda na zákon ze dne 8. listopadu 1928, č. 184 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

V Praze, dne 28. května 1929.

Udržal v. r.,
předseda vlády.

Šrámek v. r.,
ministr sociální péče.

Dne 6. pros. 1927 vyzvala berní správa II v Praze Německý sociální všeodborový svaz v Liberci, aby podal výkaz příjemců požitků< pro přechodné období a výplatní listiny za srpen až prosinec 1927 podle odst. 1 prov. nařízení č. 97 Sb. z. a n. z r. 1927 k §u 45 odst. 2 zákona o přímých daních č. 76 Sb. z. a n. z r. 1927 a odst. 8 téhož prov. nařízení k §u 32 odst. 1 zákona. Byl-li uvedenému svazu zaslán tiskopis obsahující příslušnou výzvu s textem pouze českým nebo českoněmeckým, nedá se nyní již zjistiti; formulář stvrzenky byl však pravděpodobně jednojazyčný.

Vycházelo se při tom z právního náhledu, že poněvadž kompetence berní správy v Praze II. v dozorčí agendě srážkové daně zakládá se na výše již citovaném předpisu prováděcího nařízení č. 97 Sb. z. a n. z r. 1927 k §u 45 odst. 2 zákona, pokud se týká na předpisu vlád. nařízení č. 175 Sb. z. a n. z roku 1927 odst. 6 k §u 32 odst. 1 zákona o přímých daních, byla v interpelovaném případě berní správa II v Praze příslušna na základě toho, že v jejím obvodu má sídlo pojišťovna, u které jsou plátcovi zaměstnanci pro případ nemoci pojištěni, a že tudíž není dán důvod její místní příslušnosti ve smyslu §u 2 odst. 2 jaz. zákona v menšinovém okrese libereckém, kde má sídlo Německý všeodborový svaz. Řešení této ryze právnické otázky musím ponechati řádnému instančnímu postupu podle §u 7 jaz. zákona.

V Praze, dne 29. dubna 1929.

Dr. Vlasák v. r.,

ministr financí.

betreffend sprachenrechtliche Übergriffe der Finanzlandesdirektion in Prag (Druck 598/8).

Am 6. Dezember 1927 forderte die Steueradministration II in Prag den deutschsozialen Gewerkschaftsverband in Reichenherg auf, den >Ausweis der Einpfänger von :Bezügen< für die Übergangsperiode und die Auszahlungslisten für August bis Dezember 1927 gemäß Abs. 1 der Durchführungsverordnung Nr. 97 S. d. G. u. V. vom J. 1927 zu § 45 Abs. 2 des Gesetzes betreffend die direkten :Steuern Nr. 76 S. d. G. u. V. vom j. 1927 und Abs. 8 derselben Durchführungsverordnung zu § 32 Abs. 1 des Gesetzes vorzulegen. Ob dem genannten Versbande die die bezügliche Aufforderung enthaltende Drucksorte mit nur böhmischem oder böhmisch-deutschem Texte übermittelt wurde, läßt sich dermalen nicht mehr sicherstellen; das Formular der Bestätigung war jedoch allem Anscheine nach einsprachig.

Man ging hiebei von der Rechtsanschauung aus, daß, nachdem die Kompetenz der Steueradministration in Prag II in der Aufsichtsagenda der Abzugssteuer auf der bereits oben zitierten Vorschrift der Durchführungsverordnung Nr. 97 g. d. G. u. v. Vorn J. 1927 zu § 45 Abs. 2 des Gesetzes bzw. auf der Vorschrift der Regierungsverordnung Nr. 175 S. d. G. u. V. vom J. 1927 Abs. 6 zu § 32 Abs. 1 des Gesetzes betreffend die direkten, Steuern begründet erscheint, die Steueradministration 11 in Prag im interpellierten Falle auf Grund des Umstandes zuständig war, daß in ihrem Sprengel diejenige Versicherungsanstalt ihren Sitz hat, !bei welcher. die Bediensteten des Zahlers für den Fall der Krankheit versichert sind, und daß daher kein Grund für ihre örtliche Zuständigkeit im Sinne des § 2 Abs. 2 des Sprachengesetzes im Reichenberger Minderheitsbezirke gegeben ist, in welchem der Deutsche Gewerkschaftsverband seinen Sitz hat. Die Lösung dieser rein juristischen Frage muß ich dein ordentlichen Instanzzuge nach § 7 des Sprachengesetzes überlassen.

Prag, am 29. April 1929.

Dr. Vlasák m. p.

Finanzminister.

na interpelaci senátora dra Törkölyho a druhů o zabavení listu Gömör< (tisk 795/11).

Státní zastupitelství v Rimavské Sobotě nařídilo 10. listopadu 1928 zabavení čís. 46. periodického, v Rim. Sobotě tištěného a vydávaného tiskopisu >Gömör< z 11. listopadu 1928 pro místo v interpelaci částečně uvedené, v jehož obsahu spatřovalo skutkovou podstatu přečinů podle §§ 14, č. 5, 18, č. 1 a 3 zákona na ochranu republiky.

V nepřítomnosti přednosty státního zastupitelství, který byl na služební cestě, nařídil zabavení jeho zástupce vrchní soudní rada František Veles, podle jehož poukazu vypracoval přidělený auskultant Dr. Tóbik, příslušný návrh, který pak přednosta úřadu po svém návratu ještě aproboval. Jmenovaný auskultant vykonával tedy pří zabavení jen pomocné práce.

Státní zastupitelství vyrozumělo o zabavení za účelem jeho provedení policejní komisařství v Rim. Sobotě. Jest pravda, že opomenulo v dožádání označiti místo, které bylo shledáno závadným a ani nebyly předepsanou formou vyrozuměny osoby v § 49, 3. odst. tisk. zák. uvedené zejména vlastník tiskárny a odpovědný redaktor. Tomuto bylo teprve na jeho dotaz oznámeno, které místo bylo shledáno závadným.

Zabavení bylo krajským soudem v Rim. Sobotě i vrchním soudem v Košicích v plném rozsahu potvrzeno a tím uznáno, že státní zastupitelství řídilo se při zabavení správně zákonem.

V příčině vylíčených opomenutí bylo proti provinivším se úředním osobám s hlediska služebního dohledu čeho třeba opatřeno.

Bylo tedy, jak uvedeno, zabavení zákonem odůvodněno a také s hlediska veřejného zájmu nelze vytýkati, že rozšiřování závadné stati, zakládající porušení zákona ve dvojím směru bylo zabráněno. Za tohoto stavu věci nemá justiční správa zákonného podkladu k nějakému dalšímu opatření.

Pokud jde o postup policejních orgánů při výkonu zabavení, dlužno uvésti toto:

Zabavení v interpelaci uvedeného čísla časopisu >Gömör< provedly orgány policejního komisařství v Rimavské Sobotě na příkaz státního zastupitelství bez jakéhokoliv obmeškání, vykázavše se při tom příslušným písemným rozkazem státního zastupitelství a uvědomivše samy o zabavení vydavatele listu a vlastníka tiskárny. Redaktor listu nemohl býti při provádění zabavení nalezen a nebylo proto policejním orgánům možno o zabavení listu jej uvědomiti, a stejně též autora zabavené stati, ježto tato nebyla označena jménem autorovým, nýbrž pouze jeho značkou. Provádějíce zabavení vyžádali si orgánové policejního komisařství od majitele tiskárny omylem též rukopisy týkající se zabaveného čísla,které byly však ihned po seznání tohoto nedopatření redakci časopisu vráceny. V jiném směru nelze však postupu policejních orgánů nic vytýkati.

V Praze, dne 3. května 1929.

Černý v. r.,
ministr vnitra.

Dr Mayr-Harting v. r.,
ministr spravedlnosti

A rimaszombati államügyészség 1928. november 10: én a Rimaszombatban nyomtatott és kiadott >Gömör< c. idöszaki sajtótermék 1928. november 11.-i keletű 46. számának. elkobzását az interpellációban részlegesen idézett helye miatt rendelte el, mert tartalmában a köztársaság védelmére hozott törvény 14. § 5 p. és 18. § 1. és 3. .pontjába ütköző vétség tényálladékát látta.

Az államügyészség szolgálati úton levő főnökének távollétében az elkobzást helyettese Veles Ferenc birósági főtanácsos rendelte el, akinek utasításához, képest dr. Tóbik beosztott birósági auskultáns megfelelő indítványt dolgozott ki, amelyet a hivatal főnöke visszatérése után helyben is hagyott. Nevezett auskultáns tehát az elkobzásnál csupán kisegitő munkát végzett.

Az álamügyészég az elkobzássól ennek , végrehatása céljából a rimaszombati rendőrbiztosságot értésítette. Való az, hogy megkereséséhen a kifogásolt hely megjelölését elmulasztotta s hogy a sajtótörvény 49. § 3. bek-ben megjelölt személyek, nevezetesen a nyomdatulajdonos és szerkesztő sem értesíttettek. Ez utóbbinak a kifogásosnak talált hely csak az ő saját kérdése. folytán adatott tudtára.

Az elkobzás úgy a rimaszombati vidéki biróság, valamimt a kassai felsőbiróság által egész terjedelmében helybenhagyatott s ezzel elismertetett, hogy az államügyészség az elkobzás körűl a tőrvény szerint járt el.

A vázolt mulasztások miatt a vétkes hivatali személyekkel szemben a szolgaláti felügyelet szempontjából megfelelő intézkedések tétettek meg.

Az elkobzás téhát az említettekhez képest tőrvényszerüleg indokolva volt s a közérdek szempontjából sem kifogásolható az, hogy a kétrendbeli törvénysértést megallapító kifogásos cikk terjesztése megakadályoztatott. Az ügy ilyetén állása mellett az igazságügyi hatóságmak bármiféle további intézkedés fognatosítására törvényes alapja ninesen.

A rendőrségí közegeknek az elkobzásnál folytatott eljárására vonatkozólag a követélcező említendő meg:

A >Gömör< c. lap jelzett szamárvak elkobzását a rimaszombati rendőrbiztosság közegei, magukat az államügyészség illetékes irásbeli paranesával ígazolván s a lapkiadónak és nyomdatulajdonosnak az elkobzást tudtul adván, azonnal foganatosították. Az elkobzás fognatosításánal a lapszerkesztő nem volt megtalálható s ez okból őt a lapelkobzásról értesíteni a rendőrségi közegeknek lehetőségében nem állott, úgyszintén az elkobzott eilck szerzője sem volt értésíthetö, mert a cikk a szerző nevével nem volt aláirva, csupán jegyével volt ellátva. Az elkobzás végrehajtásánál a rendőrségi közegek a nyomdatulajdonostól tévedésből az elkobzott számra vonatkozó kéziratokat is bekínvánták, ezek azonban eme hiba felismerése után a lapszerkesztőségnek azonnal visszaadattak. Egyéb irányban azonban a rendőrségi kőzegek eljárásával szemben semiféle kifogás nem emelhető.

Praha, 1929 május 3.-án.

Černý s. .k.,
belügyi miniszter.

Dr. Mayr-Harting s. k.,
igazságügyi miniszter:

Ministerstvo sociální péče sledovalo poslední mzdové hnutí textilního dělnictva v Československé republice velmi pozorně hned od doby jeho vzniku a bylo vždy svými orgány pohotově, aby spor byl vzájemnou dohodou stran odklizen.

Po poměrně zdlouhavých a obtížných,jednáních dospělo se v jednotlivých smluvních obvodech postupně k dohodě na podkladě zvýšení dosavadního drahotního přídavku, odstupňovaného podle druhů závodů a kategorií dělnictva a splatného ve třech až čtyřech termínech a to nejprve na Brněnsku, pak na Rumbursku, Varnsdorfsku a Šluknovsku a po té ve východočeském smluvním obvodu. K otevřenému boji došlo toliko na Liberecku, Frýdlandsku a Jablonecku, kde nabídka průmyslníků na poskytnutí drahotního přídavku ve výši mzdy za 64 hodiny, již před vánocemi 1928 učiněná, byla textilní sekcí Mezinárodního všeodborového svazu, jež trvala na původním požadavku lineárního zvýšení mezd, zásadně odmítnuta; proto vypukla v celé řadě podniků kolem 10. února t. r. stávka, většinou částečná. Když však i v tomto obvodu koalované svazy dělnické s textilními průmyslníky uzavřely na podkladě hořejší nabídky smlouvu, byla stávka již po několika dnech přerušena a dělnictvo se vracelo do práce.

Tím byly mzdové spory v nejvýznačnějších oblastech textilních skončeny a smlouva mezi koalovanými svazy a textilními průmyslníky byla prodloužena do konce roku 1929.

V Praze, dne 15. května 1929.

Inž. L. Novák v. r.,
ministr obchodu.

Šrámek v. r.,
ministr sociální péče.