Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 935.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí. s obchodní a plavební smlouvou sjednanou mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců v Praze dne 14. listopadu 1928.

Výbor zahraniční projednal ve schůzi dne 18. června 1939 obsah výše zmíněné smlouvy obchodní a plavební a uvážil zejména důležitost její pro oba smluvní státy a především ovšem pro republiku Československou se stanoviska vzájemných obchodních styků, ale zároveň i se zřetelem k železniční a říční dopravě jak co do dovozu a vývozu, tak i pokud se týče průvozu zboží i osob.

Mimo to bylo zdůrazněno, že českoslovenští příslušníci se zúčastní značnými kapitály v obchodním a průmyslovém podnikání v král. S. H. S. a že velký jich počet je tamtéž zaměstnán, který mnohanásobně přesahuje počet zaměstnaných u nás příslušníků jugoslavských.

Naše obchodní bilance s královstvím S. H. S. jest za poslední 3 léta ve stálém vzestupu a aktivní. Tyto skutečnosti byly a jsou dostatečnými důvody, aby hospodářské styky mezi oběma státy, dosud upravené pouze prozatímní smlouvou ze dne 18. října 1930, byly postaveny na nový trvalý základ právní, jakým je tuto předkládaná rámcová obchodní a plavební smlouva projednaná na podzim roku 1928. Některé technické obtíže zdržely předložení její ku schválení až do dne 31. května 1929.

Nyní však je v zájmu obou států, aby smlouva byla co nejdříve schválena a stala se účinnou.

Tomu není nic na překážku, neboť je založena na zásadě nejvyšších výhod a na zásadě parity, dávajíc zároveň na místě dřívější smlouvy prozatímní širokou a pevnou právní základnu pro vzájemné obchodní a hospodářské vztahy.

Zvláště jest konstatovati vzhledem k velikému počtu našich příslušníků zaměstnaných v království S. H. S., že se navzájem zaručuje naprostá rovnost s tuzemci a jistota v jejich činnosti, pokud byli na území druhého státu zaměstnáni v den vstupu této smlouvy v platnost a vůči zaměstnancům, kteří by později tam našli zaměstnání, bude se jednati s největší blahovůlí.

Dále má býti sjednána zvláštní dohoda o svobodě práce a o sociálním pojištění. Tu ovšem bude na zástupcích našeho státu, aby se přičinili o nejlepší podmínky v těchto směrech pro naše příslušníky. Se stanoviska celně-technického jest zásadně stanovena volnost obchodu.

Odvolávajíce se v podrobnostech na tištěný obsah smlouvy a důvodovou zprávu vládního návrhu, upozorňujeme ještě na okolnost, že smlouva se uzavírá na 3 léta s tendencí prodloužení mlčky, když nebude žádnou ze stran na 6 měsíců předem vypovězena.

Je tu zřejmá snaha po úpravě co možná trvalé, ale zároveň dána možnost po nabytých zkušenostech tří dalších let přivoliti nové jednání mezi stranami ať za účelem změn neb za účelem doplnění.

Ze všech těchto úvah a důvodů usnesl se zahraniční výbor, aby s obchodní a plavební smlouvou sjednanou mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců v Praze dne 14. listopadu 1928 byl senátem Národního shromáždění projeven souhlas.

V Praze, dne 18. června 1929.

V. Donát v. r.,
předseda.

Dr. Jar. Brabec v. r.,
zpravodaj.

Hospodářské styky mezi republikou Československou a královstvím S. H. S. upraveny byly prozatímní smlouvou ze dne 18. října 1920.

Význam trvalé úpravy obchodních styků dán jest stoupající jejich tendencí. V posledních třech letech vyvezli jsme do král. S. H. S. zboží za Kč: r. 1925 za 820 milionů, r. 1926 za 963 milionů. r. 1927 za 926 milionů. Dovezli jsme odtamtud: r. 1925 za Kč 501 milionů, r. 1926 za 583 milionů, r. 1927 za 585 milionů. Mimo to má velký význam železniční a říční doprava jak při výměně zboží, tak i v průvozu téhož, taktéž i osobní doprava vyžaduje pevného podkladu smluvního.

Rámcová obchodní smlouva tato byla sjednána v Praze na podzim r. 1928. Spočívá na zásadě nejvyšších výhod a tam kde potřeby těchto vztahů toho vyžadují a pokud jest to v souladu s československým právním řádem, na zásadě parity. - Zvláštní dohoda bude sjednána o svobodě práce a o sociálním pojištění.

Působnost smlouvy určuje se na tři roky, po jejichž uplynutí se mlčky prodlužuje a má platiti dále potud, pokud nebude jednou stranou 6 měsíců předem vypovězena.

Z toho jest viděti snahu obou smluvních stran trvale upraviti své vzájemné hospodářské styky.

Národohospodářský výbor projednal smlouvu tuto ve schůzi dne 18. června 1929 a doporučuje slavnému senátu její přijetí.

V Praze, dne 18. června 1929.

K. Sáblík v. r.,
předseda.

Jan Miller v. r.,
zpravodaj.