Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 942.

1. ministra sociální péče na interpelaci sen. Časného, Dundra, A. Nováka a soudr. v záležitosti porušování osmihodinové pracovní doby a zacházení s dělníky v živnostech pekařských (tisk 540/5).

2. vlády na interpelaci sen. Hubky, Pichla, dra Kloudy a spol. ve věci okamžité finanční pomoci malým zemědělcům, kteří trpí katastrofálními mrazy (tisk 822/4).

3. ministra vnitra na interpelaci sen. Hüttera a soudr. stran úředního nátlaku politického úřadu ve Varnsdorfu k upisování státní půjčky (tisk 826/9).

4. ministra železnic na interpelaci sen. Havránka a druhů ohledně přiznání odměn za vícepráce a svízelné výkony při letošních krutých mrazech výpravčím vlaků, dílenskému personálu a průvodčím vlaků (tisk 871/2) .

5. předsedy vlády a ministra národní obrany na interpelaci sen. Klofáče a druhů o vyzvědačství kapitána Jaroslava Falouta (tisk 915/5).

6. ministrů financí a vnitra na interpelace sen. dra Grosschmida a druhů o užívání jazyka maďarského u finančních úřadů v obvodě okresních soudů v Košicích, Rimavské Sobotě, Nitře a Sečovcích (tisky 826/5 a 826/6).

Jest stálou snahou ministerstva sociální péče, aby všechna ustanovení zákona o osmihodinové době pracovní byla dodržována, a aby zjištěné přestupky byly po zákonu trestány. Platí to zejména také o předpisech na ochranu osob mladistvých, tedy i učňů. Za tím účelem provádí se v mezích zákony připuštěných kontrola v živnostech pekařských orgány živnostenské inspekce.

Pokud by jednotlivé činy majitelů pekařských živností tvořily skutkovou podstatu trestného činu podle zákona ze dne 12. srpna 1921 číslo 309 Sb. z. a n. proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních aneb podle jiných trestních ustanovení, spadajících v pravomoc soudů, přísluší rozhodovati jedině soudům.

V Praze, dne 1l. června 1929.

Ministr sociální péče:

Šrámek v. r.

K poskytování podpor zemědělcům postiženým živelními pohromami - v daném případě katastrofálními mrazy - zřízeny jsou zvláštní fondy při zemědělských radách, do kterých přispívá stát podle §u 2 zákona ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n. o poskytování podpor při, živelních pohromách částkou 8 milionů Kč ročně a držitelé půdy zvláštní přirážkou vybíranou zároveň s pozemkovou daní ve výši 12ti% státní daně. Tato přirážka činí okrouhle ročně 8 milionů Kč, takže fondy tyto disponují ročně obnosem okrouhle 16ti milionů Kč.

O podporách z těchto fondů rozhoduje po vyšetření škod politickými úřady I. stolice za spolupůsobení místních a okresních komisí na základě zaslaných o tom elaborátů, jejích správa (ústřední sbory zemědělských rad v Praze a Brně, předsednictva zemědělských rad v Opavě a Bratislavě a zemský úřad v Užhorodě) podle volného uvážení s konečnou platností.

Podpory poskytovány jsou také v naturáliích (originální a šlechtěné osivo atd.) buď zdarma nebo za cenu sníženou (§ 4, odst. 1., § 6 a § 10 vládního nařízení ze dne 24. května 1928, čís. 75 Sb. z. a n. o poskytování podpor při živelních pohromách).

Jiných prostředků rozpočtově zajištěných, které by tu mohly přijíti v úvahu, k disposici není.

Vláda jest toho názoru, že řešení otázky, zda jest potřebí opatřiti mimořádné prostředky, jest závislým od předchozího zjištění rozsahu škod a potřeby náhrady.

V Praze dne 8. května 1923.

Předseda vlády:
Udržal v. r.

Ministr zemědělství:
Dr Srdínko v. r.

 Práce, na něž byla vypsána veřejná soutěž okresním úřadem ve Varnsdorfu, uveřejněná v >Rumburger Zeitung< č. 43 z r. 1929 zadává okresní výbor ve Varnsdorfu. Dodatek, aby uchazeči, kteří upsali čsl. státní půjčku, přiložili k nabídce průkaz o výši úpisu, pojal okresní úřad do vyhlášky jen se zřetelem k ustanovení §§ 15 a 32 vládního nařízení ze dne 17. prosince 1920, č. 667 Sb. z. a. n. dle nichž vadia a kauce při státních dodávkách mohou býti složena mimo jiné ve státních dlužních úpisech republiky Československé. Dodatkem tímto nemělo býti a také nebylo nikterak prejudikováno okresnímu výboru při výběru nejvhodnějšího uchazeče.

Aby se však předešlo možnému dalšímu nedorozumění, učinil jsem opatření, aby okresní úřad na příště upustil od podobného dodatku pří vypisování okresních dodávek.

V Praze dne 5. června 1929.

Ministr vnitra:

Černý v. r.

Die Arbeiten, bezüglich welcher der in der >Rumburger Zeitung< Nr. 43 vom Jahre 1929 veröffentlichte öffentliche Konkurs vom Bezirksamte in Warnsdorf ausgeschrieben wurde, vergibt der Bezirksausschuß in Warnsdorf. Die Klausel, es haben Bewerber, welche čechoslovakische Staatsanleihe gezeichnet haben, zum Offert den Nachweis über die Höhe-der Zeichnung beizuschließen, hat das Bezirksamt in die Kundmachung nur mit Rücksicht auf .die Bestimmungen der §§ 15 und 32 der Regierungsverordnung vom 17. Dezember 1920, Nr. 667 S. d. G. u. V. aufgenommen, nach welchen Vadien und Kautionen bei staatlichen Lieferungen unter anderen in Staatsschuldverschreibungen der Čechoslovakischen Republik erlegt werden können. Durch diese Klausel sollte nicht und wurde auch in keiner Weise dem Bezirksausschusse bei der Auswahl des geeignetsten Bewerbers präjudiziert.

Um jedoch möglichen weiteren Mißverständnissen vorzubeugen, habe ich die Verfügung getroffen, daß das Bezirksamt in Hinkunft bei Lieferungsausschreibungen für den Bezirk von einer derartigen Klausel abzusehen habe,

Prag, am 5. Juni 1929.

Der Minister des Innern:

Černý m. p.

Měla-li býti odměna přiznaná státní správou železniční za obtížný výkon služby v dobách mimořádného mrazu spravedlivě rozdělena, mohlo se přihlédnouti přirozeně jenom k zaměstnancům, kteří zvláště účinkům nepříznivého počasí byli vystaveni. Nebylo tedy možno, a to též s ohledem na finanční prostředky, jež byly po ruce, přiznati odměny všem zaměstnancům exekutivy bez rozdílu jejich služby, byť i snad všichni do značné míry, zejména krutými mrazy byli postiženi.

Proto nemohli býti v rozsah těchto odměn pojati také výpravčí vlaků, personál dílenský průvodčí rychlíků a vlaků osobních, poněvadž povaha jejich služby aspoň částečnou ochranu, vůči počasí umožňovala a připouštěla a také jejich služba mohla býti vzhledem k tomu, zejména u personálu dílenského vhodně upravena. Průvodčí vlaků nákladních a vlaků smíšených, jakož i vlaků osobních, při nichž průvodčí obstarávají sami vykládku zboží, opomenuti nebyli.

Ministr železnic:

J. V. Najman v. r.

O výsledku administrativního šetření ve věci vyzvědačství kapitána Jaroslava Falouta podal jsem obšírnou zprávu a vysvětlení ve schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé, konané dne 11. června 1929.

Poněvadž od této doby nenastaly v administrativním šetřeni žádné podstatné změny a zahájenému trestnímu řízení nemohu předbíhati, dovoluji si poukázati na tuto svoji zprávu.

V Praze dne 17. června 1929.

Předseda vlády a ministr národní obrany:

Udržal v. r.

Interpelace vycházejí z mylného předpokladu, ze národnostní poměr podle posledního soupisu lidu v soudních okresích, jichž obvody byly změněny vládním nařízením ze dme 23. dubna 1926, čís.55 Sb. z. a n., nebyl Státním úřadem statistickým publikován. Zatím se tak stalo v čísle 85-86 zpráv Státního úřadu statistického, ročníku VIII, z r. 1927 na stránkách 673 a 674. Z publikovaných dat jest zřejmo, že v soudním okrese Košice obývá 19,03 %, v soudním okrese Rimavská Sobota 19,01 %, v soud. okrese Nitra 19,21% a v soudním okrese Sečovce 12,93 % státních občanů maďarského jazyka.

Nejsou tudíž v žádném z uvedených okresů splněny předpoklady §u 2, odst. 2. jaz. zákona a nelze proto postupu finančních úřadů s hlediska jazykového ničeho vytknouti. K tomu ještě dodáváme, že podle ustanovení 2. odst. čl. 5. vlád. nařízení ze dne 3. února 1925, č. 17 Sb. z. a n. nepokládají se podání a přiznání poplatníků týkající se veřejných daní a dávek za podání, jejichž přijetí žádá nevyhnutelně důležitý zájem státní a která by proto směla býti přijata, i když nebyla učiněna ve státním jazyku.

V Praze dne 7. května 1929.

Ministr vnitra:
Černý v. r.

Ministr financí:
Dr. Vlasák v. r.

interpellációira a magyar nyelvnek a košicei, rimavskasobotai, nitraj és sečovcei járásbirósági kerületekben levő pénzügyi hivataloknál való hasznaláta tárgyában,

Az interpellációk ama téves előfeltételből indulnak ki, hogy az utolsó népszámláláson alapuló nemzetiségi .arány ama birósági járásokban, ame- . lyeknek kerületei az 1926. április 23.-i 55. gy.-sz. kormányrendelet által megváltóztattak, az állami statisztikai hivatal által közzé nem téletett. Mindazonáltal eme közzététel az állami statisztikai hivatal közlönyének 1927.-i VIII. évf. 85.-86. sz, 673. és 674. oldalán már megtörtént. A közölt adatokból kiviláglik, hogy a košicei birósági járás 19.03%, a rimavska-sobotai 19.01%, a nitrai 19.21%, és a sečovcei birósági járás 12.93% magyar ajkú állampolgársággal bir.

A felsorolt járások közül tehát a nyelvtörvény 2. § 2. bekezdése előfeltételeinek egyik sem felel meg s ez okból a pénzügyi hivataloknak eljárásával szemben nyelvi szempontból kifogás nem emelhető. Ehhez még hozzáfűzzűk, hogy az 1926, február 3.-i 17. gy.-sz. kormány-rendelet 5 cikkelye 2. bekezdésének rendelkezéséihez képest az adófizétök közadóit és közázolgáltatásait, érintő beadványok nem tekintendők oly beadványoknak, amelyeknek elfogadását fontos államérdek feltétlenül megköveteli s amelyek elfogadhatók vollnának az esetben is, ha államnyelven nem is terjesztetnéaek elő.

A belügyi miniszter:
Dr. Vlasák s. k.

A pénzügyi miniszter:
Černý s. k.