Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 948.

Po zrušení vyživovacích příspěvků zavedeny v našem státě důchody válečných poškozenců v pevných ročních dávkách podle výše invalidity u válečných invalidů, podle stáří a nezpůsobilosti k výdělku u vdov a předkův.

První zákon z 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., určil hranici příjmů, omezující nárok na důchod válečných poškozenců, obnosem 4.000 Kč, zákon z 25. ledna 1922, čís. 39 Sb. z. a n., na 6.000 Kč a zákon z 10. dubna 1924, čís. 79 Sb. z. a n., jakož i následující zákony, jež každým rokem, byly vydávány, na 5.000 Kč při činnosti samostatně výdělečně činné a při činnosti nesamostatně výdělečně činné dvojnásobnou částkou, tedy 8.000 Kč, 12.000 Kč a 10.000 Kč. Účinnost posledního zákona z 11. července 1928, čís. a 119 Sb. z. a n., končí 30. červnem t. r.

Jelikož vládě nebylo možno předložiti osnovu zákona, upravující definitivně veškerou péči o válečné i poválečné poškozence, předkládá tuto osnovu zákona jehož účinnost není termínována jako to bylo dosavad, nýbrž prodlužuje se podle čl. I předlohy působnost dosavad platného zákona již do nové, konečné úpravy.

Všech válečných poškozenců přihlásilo se o důchod 960.473, důchod byl při znán 723.511 poškozencům. Počet válečných poškozenců, kteří pobírají důchod, klesl následkem úmrtí, provdání se vdov a dosažení hranice věkové u sirotků do 31. prosince 1928 na 436.999.

Od počátku účinnosti zákonů o důchodech válečných poškozenců vyplaceno bylo z titulu péče o válečné poškozence do 31. prosince 1928 4.678,353.751 Kč; z toho připadá na státní administraci 150,387.801 Kč (3,25 % celkového nákladu), na sociálně-lékařské prohlídky 19,919.668 Kč a na vlastní péči o válečné poškozence 4.508,044.071 Kč.

Činnost ministerstva sociální péče nese se však nejen k vyměřování důchodů a jejich vyplácení válečným poškozencům, nýbrž projevuje se také péčí o školení válečných poškozenců, o jich léčení, o umístění choromyslných a neschopných v ústavech, o opatřování orthopedických pomůcek amputovaným, o opatřování trafik a biografů, o jejich osamostatnění kapitalisací důchodů a pod.

Sociálně-politický výbor usnesl se ve své schůzi dne 26. června t. r. konané odporučiti senátu, aby vládní návrh zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou (tisk sem. 943) schválil. Rovněž odporoučí přijetí připojených resolucí svých i rozpočtového výboru a vyslovuje přání, aby v novele zákona, jímž definitivně upraveny budou důchody
válečných poškozenců, bylo dbáno směrnic vyslovených v resolucích.

V Praze dne 26. června 1929.

R. Jaroš v. r.,
předseda.

Otm. Hrejsa, v. r.,
zpravodaj.

Zákonem tímto prodlužuje se beze změny dosavadní zákon ze dne 20. února 1920, č: 142 Sb. z. a n., v úpravě zákona ze dne 25. ledna 1922 č. 39 Sb. z. a n., a ze dne 10. dubna 1924. č. 79 Sb. z. a n.. i po 30. červnu 1929 bez omezení časového.

Úhrada na náklad s provedením zákona spojeného pokud se týče r. 1929, zařazena již do rozpočtu na r. 1929 a pro budoucnost další bude zařazena do budoucích rozpočtů.

Poněvadž neukládá se nový náklad a o úhradu je postaráno, navrhuje výbor schválení dotyčného zákona podle usnesení poslanecké sněmovny.

V Praze, dne 26. června 1939.

Dr Fáček v. r.,
místopředseda.

Dr J. Karas v. r.,
zpravodaj.

1. Vláda se opětně vybízí, aby při připravované novelisaci zákona dbala zásady aby hranice příjmů osob hospodářsky samostatných byla postavena na roveň hranici příjmů osob hospodářsky nesamostatných.

2. Vláda se důrazně vybízí, aby vrácení vyplacených podpor válečným poškozencům nebylo od nich vymáháno, když jich jmění do konce roku 1928 pravoplatně zdaněné, nepřesahuje 13.000 Kč, v případech, ve kterých nebyl prokázán zlý úmysl válečného poškozence.

3. Vládě se opětně ukládá. aby s urychlením předložila návrh novely zákona čís. 146/1923 jímž by se lhůta k přihláškám o důchod válečných poškozenců, která uplynula 31. prosincem 1923, ještě jednou a naposledy prodloužila.

Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila novelu zákona, jímž se nově upravují hmotné podpory válečných poškozenců.