Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.
II. volební období.
8. zasedání.
Tisk 950.
Zpráva
I. ústavně-právního výboru
II. zahraničního výboru
III. rozpočtového výboru
o vládním návrhu (tisk 833),
kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských, podepsaná v Budapešti dne 26. května 1928 a závěrečný zápis k této úmluvě.
Návrh usnesení:
Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských, podepsanou v Budapešti dne 26. května 1928, a závěrečným zápisem k této úmluvě.
I.
Předložený návrh jest dalším krokem ke konsolidaci našeho státu na poli finančním.
Vedle čl. 231 1it. d) odst. 4. mírové smlouvy Trianonské s Maďarskem uzavřené mají býti měna a kurs vzájemných dluhů upraveny komisí reparační, nedojde-li k dohodě obou států.
Na základě tohoto ustanovení odpovídajícího ostatně téměř doslovně článku 248 lit. d) odst. 4. mírové smlouvy St. Germainské došlo k vyjednávání mezi oběma státy, kteréž bylo velmi svízelné, týkalo se různých materií a trvalo od měsíce března 1921 až do r. 1924, kdy různé úmluvy byly ve Sbírce zákonů a nařízení uveřejněny načež následovala další jednání přípravná, jež tvořila park základ pro nynější úmluvu, jež celkem a zásadně jest shodnou s podobnou úmluvou s Rakouskem ze dne 13. června 1924. č. 60/1926 Sb. z. a n., jež doznala následkem mezi tím nabytých zkušeností s prováděním smlouvy s Rakouskem některých změn z nichž hlavní se týká způsobu vnitřního clearingu, kterýmž mají býti vzájemné pohledávky uspokojeny. Zásadou tohoto clearingu pak jest, že platy jak československých tak i rakouských věřitelů a dlužníků mají se díti odděleně v každém státě prostřednictvím zvláštního odúčtovacího ústavu z nichž každý stát od dlužníků na svém území vybere příslušné částky a uspokojí tím věřitele na svém území kdežto při smlouvě s Rakouskem platy tyto konaly se výhradně prostřednictvím Československého zúčtovacího ústavu.
Platy ty konati se budou u nás v poměru 1 K = 1 Kč, v Maďarsku v poměru nejvýše 1 K = 0.10 Kč; veškeré pohledávky pak považují se za splatné.
Ježto pak podle soupisů již předsevzatých pohledávky čsl. věřitelů jsou vyšší než pohledávky maďarských věřitelů. zaplatí maďarský odúčtovací ústav československému rozdíl skutečně zaplacených dluhů a pohledávek v poměru 1 K = 0.07 Kč. Podíly na věřitele z odúčtování připadající stanoveny pak budou v každém státě zvláštními vnitrostátními předpisy.
Předmětem smluvní úpravy jsou podle čl. 1. oddílu I. soukromoprávní dluhy a pohledávky ve starých korunách rakouských a uherských, pokud trvaly ještě dne 1. 1istopadu 1924 a zakládají se na soukromoprávním titulu z doby před 26. únorem 1919 jakožto dnem rozluky měnové a náleží fysickým osobám nebo jakýmkoliv zájmovým sdružením, z nichž jedna strana měla své bydliště resp. sídlo na území našem, druhá na území maďarském.
Všechny ostatní pohledávky a dluhy, o kterých jedná § 234 mírové smlouvy Trianonské, podléhají soukromoprávnímu zákonodárství onoho státu, jehož použíti dlužno podle všeobecných zásad mezinárodního práva soukromého mimo dluhy a pohledávky v oddílu II. uvedené; jsou to dluhy a pohledávky smluvních států a státních podniků; takové, jež již upraveny jsou zvláštními obapolnými úmluvami nebo vyhrazeny budoucí zvláštní úmluvě jakož i hypoteční pohledávky, které dme 26. února 1919 náležely maďarským pojišťovnám a přijaty byly naší vládou jakožto úhrada pro čsl. stav pojištění s určitou výjimkou článku 24 úmluvy a konečně okny, jež byly za souhlasu obou stran již před 1. listopadem vyrovnány a pokládají se za úplně splněné.
Zvláštností jsou ustanovení článku 11., vedle kterýchž při vyrovnání pohledávek přecházejí tyto eo ipso na zúčtovací místo dlužníka, což nemá býti nějakou cessí zákonnou, nýbrž pouze prostředkem splnění, za kteréž odúčtovací místo ručí, takže dluh zaplacením zúčtovacího místa považuje se za splněný; toto místo samo vydá dlužníku kvitanci nebo výmaznou listinu, a věřitel po zaplacení dlužníkem zúčtovacímu místu povinen jest splniti své korespondující závazky, zejména vydati případnou zástavu dlužníku.
Jelikož ustanovení odpovídají celkem zásadám Národním shromážděním již za příčinou smlouvy s Rakouskem schváleným, ježto dále ustanovení nova jeví se býti více praktická a přednost dáti sluší každým způsobem dohodě před rozhodnutím komise reparační, ústavně-právní výbor doporučuje, aby slavný senát úmluvě této udělil svůj souhlas.
V Praze, dne 17. dubna 1929.
Dr Bohumil Baxa v. r.,
místopředseda.
Dr Luděk Krupka v. r.,
zpravodaj.
II.
Úmluva která jest výsledkem dlouholetého mezistátního jednání počínajíc již rokem 1921 jest provedením ustanovení článku 231 lit. d) odst. 4 mírové smlouvy 'T'rianonské, podle něhož měna a kurs vzájemných dluhů mají býti upraveny dohodou Československa s Maďarskem, neboť jinak bude o této otázce rozhodnuto komisí reparační.Pro velké rozpětí mezi hodnotou koruny československé a koruny maďarské nezbývalo jiné východisko, než vzájemné vyrovnání korunových pohledávek a závazků na podkladě t. zv. vnitřního clearingu, kteréhožto způsobu vyrovnání použito bylo již v obdobné úmluvě s republikou Rakouskou č. 60/1926 Sb. z. a n. Podstatou clearingu v úmluvě stanoveného jest myšlenka, že věřitelé každého z obou států uspokojeni budou z platů dlužníků svého vlastního státu. Zúčtovací řízení provedou zúčtovací místa v obou státech. Tento způsob vyrovnání poskytuje možnost použíti plateb československých dlužníků, kteří platí své závazky v korunách československých výhradně pro uspokojení čsl. věřitelů. Aby zúčtovací místa v obou státech mohla od svých dlužníků vymáhati jejich závazky, předcházejí podle úmluvy pohledávky čsl. věřitelů za dlužníky maďarskými na maďarské zúčtovací místo, pohledávky maďarských věřitelů za čsl. dlužníky na Čsl. zúčtovací ústav. Protože pohledávek postoupených maďarskému zúčtovacímu místu jest, jak soupisem podle vlád. nař. č. 224/24 Sb. z. a n., a obdobného nařízení maďarského zjištěno, asi třikrát tolik, než pohledávek postoupených maďarským zúčtovacím místem, zaplatí maďarské zúčtovací místo Čsl. zúčtovacímu ústavu rozdíl mezi sumami skutečně zaplacených maďarských dluhů a pohledávek a to v poměru 1 K rak. uh. = 0.07 Kč, celkem asi 14 milionů Kč. Také tohoto peníze bude použito k uspokojení čsl. věřitelů.
Podle zkušeností získaných při provádění úmluvy s Rakouskem jest zúčtovací řízení s Maďarskem zjednodušeno a v mnohých směrech zlepšeno.
Protože úmluva, jak z uvedeného patrno řeší otázku, o níž bylo se nám s Maďarskem podle mírové smlouvy dohodnouti uspokojivě, doporučuje zahraniční výbor tuto úmluvu ke schválení.
V Praze, dne 26. června 1929.
V. Donát v. r.,
předseda.
J. Lukeš v. r.,
zpravodaj.
III.
Rozpočtový výbor pojednal vládný návrh, tisk sen. 833, v svojej schôdzi, konanej dňa 18. apríla a konstatoval, že štátné finance nie sú týmto návrhom dotknuté. Zo stanoviska národohospodárskeho je žiaducné, aby dlžoby a záväzky, vzniklé v starých korunách rakúskouhorských tak medzi obyvateľmi Československej republiky, ako oproti obyvateľom maďarským, boly likvidované; k čomu tento vládný návrh smeruje.
Rozpočtový výbor sa pripojuje k usneseniu výboru ústavno-právneho a doporučuje taktiež vládný návrh, tisk 833. slávnemu senátu ku schváleniu.
V Prahe, dňa 18. apríla 1939.
Dr J. Karas v. r.,
předseda.
Frant. Zimák v.r.,
zpravodaj.