Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 954.

Vědy lékařské učinily veliký pokrok, používalo a používá se jich ve prospěch širokých vrstev lidových a protože stát musí dle své povinnosti pečovati o ochranu života a zdraví svých občanů před nemocemi, potřebuje nutně seznati názory většího počtu lékařů o různých věcech sem spadajících a také o mnohém s nimi pojednati.

Na druhé straně má lékařstvo jako každý jiný stav právo, aby mělo takový útvar, který by je zastupoval, byl jeho mluvčím a obhájcem znalým jeho potřeb.

Takovýmto útvarem v obou směrech vyhovujícím jsou lékařské komory, pro něž doposud platí zákon o lékařských komorách ze dne 22. prosince 1891 č. 6 ř. z. z r. 1892.

Tento zákon se celkem osvědčil, ale je zapotřebí jej novelisovati a doplniti dle nových potřeb státu, veřejnosti a platného právního stavu; mimo to je nutno provésti unifikaci, ježto na Slovensku a Podkarpatské Rusi nemáme podobné instituce.

Hlavní a podstatnou novotou proti nynějšímu stavu je ustanovení, že do lékařských komor budou zahrnuti všichni lékaři, kteří vykonávají léčebnou praksi s výjimkou lékařů vojenských a státních civilních v činné službě, pokud nekonají mimoslužební praksi.

Účelem lékařských komor je hájiti a podporovati zájmy a chrániti čest stavu lékařského.

Budou zřízeny pro jednotlivé země, toliko pro Padkarpatskou Rus se komora vzhledem k poměrně malému počtu tamních lékařů prozatím nezřizuje a země tato připojuje se v tomto směru ke Slovensku. Pak se zřídí vládním nařízením.

Pokud se formy a orgánů komorních týče, bude >komora< nyní znamenati souhrn všech lékařů podléhajících komorní povinnosti, posud to byl souhrn lékařských delegátů, a z nynější komory stane se zastupitelstvo. Orgány lékařských komor budou: zastupitelstvo, komorní rada, členská schůze a čestná rada.

Zákon zavede volební povinnost i povinnost volbu přijmouti.

Narovnání uzavřená před komorní radou ve sporech vzniklých mezi členy komory při výkonu jejich povolání, jsou exekučně vykonatelna.

Lékařské komory budou zastoupeny ve státní zdravotní radě i v zemských zdravotních radách.

Dosavadní stavovská práva a povinnosti lékařů zůstávají celkem nezměněny.

Nejobsáhlejší díl návrhu jest díl třetí, obsahující předpisy disciplinární a to podrobné. Hlavní změnou proti dosavadnímu stavu je ta, že zřizuje se funkce zvláštního komorního zástupce a zavádí se disciplinární stíhání před čestnou radou z moci úřední, kdežto nyní disciplinární řízení zavádí se pouze na žádost účastněné strany. O obhajobu je dostatečně postaráno.

S hlediska sociálního jest vítati, že zákonem do stavu lékařského zavedou se ještě více spořádané poměry vybudováním a zmodernisováním lékařských komor tak již osvědčených, že se povznese zdravotnictví, přispěje se i ke spořádaným poměrům v léčbě samé a přispěje se hlavně k zajištění zdraví lidu, což jest konečně cílem konečným a uskutečnění jeho nejžádoucnějším.

Sociálně-politický výbor projednav ve své schůzi konané dne 26. června 1929 usnesení poslanecké sněmovny o lékařských komorách navrhuje senátu přijetí osnovy zákona ve znění senátního tisku č. 939.

V Praze, dne 26. června 1929.

R. Jaroš v. r.,
předseda.

Dr Havelka v. r.,
zpravodaj.