Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, de Witte.

186 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bechyně, Bradáč, dr Šrámek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 60. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem: dodatečně na schůze dne 5. a 6. t. m. pp. posl. Eckertovi, Prausemu a dr Holotovi; dodatečně na schůzi dne 6. t. m. pp. posl. Baršovi, Dvořákovi, Höhnelovi, Hrubému, Klimentovi, Krosnarovi, Majorovi, Sedorjakovi, Jos. Svobodovi a Zápotockému; na dnešní schůzi pp. posl. Venclovi, Staškovi, dr Dolanskému, Bečkovi - vesměs pro neodkladné záležitosti, posl. Vaculíkovi pro úmrtí v rodině; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Hlinkovi pro neodkladné záležitosti; na tento týden posl. Mojtovi z rodinných důvodů, posl. Petrovickému pro cestu do ciziny; do 17. t. m. posl. Petrovi z téhož důvodu.

Nemocí omluvil se dodatečně posl. Šeba a předložil lékařské vysvědčení. Dále omluvil se nemocí posl. Knotek.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Katz.

Došlo oznámení o změně ve výboru. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru zásobovacího vyslal klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Halkeho za posl. Viereckla.

Předseda: Od vlády došlo sdělení. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 6. června 1930, č. j. 8738/30 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.

Předseda: Došla naléhavá interpelace. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Súrná interpelácia posl. Polívku, Hrušovského, Špatného a druhov pánu ministru železníc o pomeroch na železnici trenčianskoteplickej.

Předseda: Odvolána byla naléhavost interpelací:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

340. Naléhavá interpelace posl. Seidla, Bendy, Tayerle a soudr. ministru financí o vydání nového služebního řádu a o nové úpravě služebních a strážních předpisů pro pohraniční finanční stráž.

341. Naléhavá interpelace posl. Seidla, inž. Nečase a soudr. vládě o požitkovém zrovnoprávnění okresních cestářů s cestáři státními.

Předseda: Došel dotaz. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Dotaz posl. Polívku ministru financií vo veci dodatočného okolkovania rak. uh. vál. požičiek (č. D 266-III).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Odpovědi:

min. vnitra na dotaz posl. dr Keibla, že okr. úřad ve Varnsdorfu prodlévá s pronájmem společenstevní honitby v Dolní Chřibské (č. D 191-III),

min. nár. obrany na dotaz posl. Šamalíka, dr Daňka, Bezděka a druhů v otázce provádění ostrostřeleckých cvičení na zemědělských pozemcích v jižní Moravě (č. D 146-III).

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán vládní návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

493. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Mezinárodní Úmluva o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, podepsaná v Ženevě dne 8. listopadu 1927 a její Protokol z téhož dne, dále Dodatková Dohoda k Mezinárodní Úmluvě o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, podepsaná v Ženevě dne 11. července 1928 a její Protokol, a konečně dopisy šéfa československé delegace na mezinárodní konferenci, na níž výše uvedená Dohoda byla smluvena, kteréž dopisy se týkají československého vývozního režimu křemence a chmelových sazenic, jsou adresovány jednak delegaci rumunské, německé a delegaci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, jednak Generálnímu tajemníku Společnosti Národů a jsou datovány dnem 9., 10. a 11. července 1928.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

502. Návrh posl. Windirsche a druhů, aby byly vydány zákonné předpisy, jimiž se ve prospěch horských zemědělců snižují ceny umělého hnojiva.

503. Návrh posl. dr Labaje a druhov na vydání zákona o zoštátnení robotníctva, zamestnaného na štátnych banských a hutníckych podnikoch v Československej republike.

504. Návrh posl. Hlinku a druhov na změnu a doplnenie zákona zo dňa 15. júna 1927, č. 77 Sb. z. a n., o novej úprave finančného hospodárenia sväzkov územnej samosprávy.

505. Návrh posl. Seidla, Neumeistra a soudr. o zřízení samostatného politického okresu vlašimského se sídlem okr. úřadu ve Vlašimi.

506. Návrh posl. Seidla, Koudelky a soudr. na zařadění města Kutné Hory do skupiny míst B činovného.

507. Návrh posl. Seidla, dr Mareše, Pika a soudr. na změnu a doplnění zákona ze dne 23. července 1919, č. 443 Sb. z. a n., jímž se upravují služební poměry zaměstnanců při obcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

508. Návrh posl. Seidla, dr Mareše, Pika a soudr. na změnu a doplnění zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 16 Sb. z. a n. z r. 1920, o úpravě poměrů trvale ustanovených zřízenců při obcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Ružomberku ze dne 26. května 1930, č. Nt V 43/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 2. června 1930, č. 5140/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Grebáče-Orlova pro přečin podle §u 170, odst. II zák. čl. XV/1899 (č. J 222-III),

kraj. soudu v Bratislavě ze dne 22. května 1930, č. Nt XVII 28/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 2. června 1930, č. 5034/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Kubače pro přečin podle §u 14, č. 1, § 15, č. 2 (§u 17, č. 1) zákona na ochranu republiky, §u 24, č. 3 zák. čl. XIV/1914 a zločin podle §u 15. č. 3 (§u 1, odst. 1) zákona na ochranu republiky (č. J 223-III),

kraj. soudu v Baňské Bystřici ze dne 29. května 1930, č. Nt V 53/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 4. června 1930, č. 5268/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Rjevaje pro přečiny podle §u 11, č. 2, §u 15, č. 2 a zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 224-III),

kraj. soudu v Nitře ze dne 20. května 1930, č. Nt VII 22/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 4. června 1930, č. 5224/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Siváka pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 2, §u 9, č. 6 zák. čl. XLI/1914 (č. J 225-III),

kraj. soudu v Baňské Bystřici ze dne 27. května 1930, č. Tk V 190/29, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 30. května 1930, č. 5102/30, za souhlas k odpykání zbytku pravoplatně uloženého trestu posl. Rjevaje (č. J 226-III).

Předseda: Přikazuji výboru zdravotnickému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

524. Usnesení senátu NSRČ k vládnímu návrhu zákona o přiznávání a odnímání práva veřejnosti nemocnicím.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění celní sazebník pro československé celní území (tisk 495).

Zpravodajem výboru zemědělského je p. posl. dr Zadina, zpravodajem výboru zásobovacího je p. posl. Křemen.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Zadina: Není oprav.

Zpravodaj posl. Křemen: Není oprav.

Předseda (zvoní): Není jich.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém (Výkřiky komunistických poslanců), nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Prosím o klid.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: (Stálé výkřiky komunistických poslanců.)

Prosím o klid.

2. Druhé čtení osnovy zákona o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích (tisk 429).

Zpravodajem výboru ústavně-právního jest p. posl. dr Winter. (Stálé výkřiky komunistických poslanců. Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Winter: Není oprav.

Předseda: Není jich.

Kdo v druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se. Výkřiky komunistických poslanců.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 410), jímž se mění §§ 1, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného (tisk 436).

Zpravodajem jest p. posl. dr Patejdl. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Patejdl: Slavná sněmovno! Zákonem o dávce z majetku a z přírůstku na majetku z 8. dubna 1920, č. 309, stanoveny byly mimo jiné zásady o předmětu dávky a o její výši a sice tak, že pro výši dávkou povinného jmění jest rozhodný stav 1. března 1919 (§ 6) a že zásadně pro ocenění součástek jmění jest rozhodnou obecná prodejní cena (§ 10).

Zákonem náhradovým č. 329 z r. 1920 bylo stanoveno v §u 41, že náhradou (přejímací cenou) za převzatý pozemkový majetek jest cena jeho, vyplývající z průměru cen v letech 1913 až 1915 při prodeji statků z volné ruky v rozloze přes 100 ha.

Pro soubory přes 1000 ha stanovil zákon v §u 42 srážky z takto vyšetřené ceny jdoucí od 5% do 40%.

Tak se stalo, že pro dávku z majetku a z přírůstku mohl býti soubor pozemků odhadnut výše, nežli podle zákona náhradového. Nesrovnalost tato mohla záležeti v tom, že by majiteli souborů pozemkových byla vyměřena dávka z většího obnosu, nežli který měl obdržeti náhradou od státu podle zákona náhradového v ceně přejímací.

K odstranění této nesrovnalosti ustanovil zákon č. 323 z r. 1921 v §u 1, že se osobě dávkou povinné odepíše poměrná část dávky, vyplývající z rozdílu mezi hodnotou, určenou podle zákona o dávce z majetku a z přírůstku, a hodnotou záležející v ceně přejímací podle zákona náhradového.

Podmínkou bylo, že zabraný majetek byl státem převzat do 10 let počínajíc 8. května 1920. K částečné úhradě ztrát, které vzniknou takovými odpisy, měl podle § 5 zákona o dávce přispívati Státní pozemkový úřad do 8. května 1930 15% přejímací ceny.

Lhůta 10 let sice uplynula, ale dosud nebyl státem převzat veškeren majetek pozemkový. Kdyby lhůta nebyla zákonem prodloužena, přišel by stát jednak o 15% odváděných Státním pozemkovým úřadem k účelu dávky z majetku, jednak by majitelé souboru pozemků, které budou převzaty, po jejím uplynutí byli postiženi přísněji, nežli ti, jejichž statky byly převzaty.

Z důvodů daňové spravedlnosti a důvodů fiskálních podala vláda návrh zákona, jímž se lhůta ta prodlužuje o 3 roky v předpokladu, že do té doby bude převzetí zabraného majetku skončeno.

Výbor rozpočtový uznal navrhovanou změnu důvodnou a doporučuje poslanecké sněmovně vládní osnovu zákona beze změny ku schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická stanovena byla 20 minutami.

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou tito řečníci: "proti" pp. posl. Krebs, Vallo, Hadek.

Dávám slovo p. posl. Krebsovi.

Posl. Krebs (německy): Slavná sněmovno! Nejprve bych požádal pana zpravodaje dr Patejdla o prominutí, že nemluvím k věci, která jest dnes na denním pořadu, nýbrž k jiné věci, která by podle mého mínění a podle mínění mého klubu měla vzbuditi největší zájem v této sněmovně.

Týká se to přímo ostudných událostí, které se staly při obecních volbách dne 1. prosince 1929 v Jihlavě. Tyto události byly předmětem 4 rozličných interpelací, podaných jak v senátě, tak i v posl. sněmovně. Již to ukazuje, jaké rozčilení to vzbudilo ve všech stranách bez rozdílu, zda jsou ve vládě nebo v oposici. Interpelace podal nejen v senátě sen. Tichý, nýbrž i v posl. sněmovně posl. Zajiček, kol. dr Hassold a moje strana. Kromě toho sociálně demokratická strana sice nepodala žádné interpelace, ale ve svém tisku ostře zkritisovala tehdejší volby a události při těchto volbách. Časopis "Sozialdemokrat" ze dne 3. prosince 1929 napsal pod titulem "Turecké volby" mezi jiným toto: "To, co se stalo dne 1. prosince při obecních volbách, jistě přesahuje hranice praxe provozované dokonce ve větších městech. Mnoha stům voličů, většinou dělníkům a zaměstnancům, nebyly vůbec doručeny volební průkazy a hlasovací lístky. I když o ně žádali ve volebním oddělení radnice prokazujíce se svými listinami, nebyly jim volební listiny vydány, jak to bylo v četných případech bezvadně zjištěno. Většina těchto voličů, kteří potom v neděli v jednotlivých komisích žádali o volební listiny, musela zjistiti, že na jejich jména bylo již v časných ranních hodinách odvoleno." Zcela správně praví se dále v tomto článku: "Tyto způsoby nejsou jistě předstiženy žádnými volebními metodami vůbec. A býti na to pyšným jistě znamená tolik, jako býti pyšným na to, že byly předstiženy volební metody, provozované v balkánských zemích."

Vidíte, že všechny německé strany bez rozdílu politického vyznání označily tyto volby jako ostudu a podvod.

Co se stalo? Dne 27. října 1929 při volbách do Národního shromáždění měly všechny české strany úhrnem 8370 hlasů, dne 1. prosince 1929 měly české strany 10.411 hlasů, tedy o více než 2000 hlasů. Získati těchto 2000 hlasů bylo možné jen proto, poněvadž se toho dne sta a tisíce lidí z bližšího i vzdálenějšího okolí Jihlavy dostavilo k volebním urnám s falešnými průkazy a s průkazy získanými podvodem a tam vykonali volební právo, které jim nikdy nepříslušelo. Zatím co při volbách do Národního shromáždění volili ve svých domovech, měli možnost dne 1. prosince podvodným způsobem účastniti se voleb v Jihlavě.

Tento přírůstek nebyl ničím vysvětlen a jest zajímavé sledovati, jak se to tedy v Jihlavě dělo. Kdo byl v Jihlavě v den voleb, tomu musilo maně napadnouti, že byla v Jihlavě mimořádně velká část obyvatelstva z českých vesnic i velice vzdálených a že v četných českých hostincích byla stravována, opatřena volebními listinami a automobily dovážena k volebním místnostem. Poněvadž české strany podaly 11 rozličných kandidátek, byly při složení volebních komisí ve většině proti německým kandidátkám. Toho se při rozličných nesprávnostech v jednotlivých volebních místnostech využilo, aby volební protesty byly prostě přehlasovány.

Podle §u 34. řádu volení do obcí má se o průběhu volby vésti volební zápis, do kterého dlužno zaznamenati všechna usnesení volební komise se stručným odůvodněním. Ve všech komisích bylo většinou usneseno, že čeští členové komisí budou odpírati zápisy návrhů, které budou podávati němečtí členové volebních komisí. Protesty proti tomu podané nebyly podle stejného odhlasování zapsány. Těmito usneseními většiny volebních komisí, většinou českých, byl porušen zákon. Jen tak lze vysvětliti, že bylo lze konstatovati jen zlomek rozličných volebních podvodů a že převážná většina nemoha býti přivedena na vědomí úřadů proto, že české většiny zamítly návrhy členů komisí. Dále dlužno zdůrazniti, že čeští členové komisí odepřeli zjistiti prokázané volební podvodníky, že podle většinových usnesení českých členů komisí byly k volbě připuštěny osoby, které nemohly uvésti ani kde se narodily, ani kde bydlí a že čeští členové komisí zamítli pojmouti takové případy do zápisu.

Dále poznamenávám, že německé strany podaly brněnskému zemskému úřadu odvolání proti těmto volbám, mezi jehož přílohami jest také informační lístek, odňatý voliči nebydlícímu v Jihlavě, z něhož jest patrno, že volební podvody byly dobře zorganisovány a že šly tak daleko, že falešným voličům byla zvlášť vypsána data osob, za které měli voliti.

Já, jakož i četní kolegové z jiných stran podali jsme interpelace o těchto událostech. Na tyto interpelace odpověděl ministr vnitra dne 14. dubna a v odpovědi pravil, že pro značný počet námitek, které byly podány proti volbám, zemský úřad nemůže ihned ukončiti vyšetřování, ale že všechny proti volbám podané námitky budou přísně, svědomitě a neprodleně zkoumány. Jest však nutné, aby slavné sněmovně byl přiveden na vědomí v největší stručnosti tento důležitý případ, který, kdyby zůstal nepotrestán, mohl by míti následky i v jiných městech.

Německá skupina voličů v Jihlavě podala brněnskému zemskému úřadu odvolání proti volbám, které bylo zamítnuto rozhodnutím ze dne 30. dubna 1930, které má 29 stran. Zemský úřad si to velmi ulehčil. Postavil se na stanovisko, že většina uvedených volebních podvodů nebyla blíže konkretisována. V rozhodnutí praví se nejprve (čte): "Podle zákona není možné vyšetřovati tuto stížnost, již proto, poněvadž o námitkách rozhodující úřad podle §u 56, odst. 1. může vyšetřovati jen okolnosti, které se za volby udály v městském zastupitelstvu samém, pokud se to týká příprav ku provedení voleb. Proto nemůže zemský úřad z toho, že se voleb do Národního shromáždění, které se konaly 4 neděle před volbou do městského zastupitelstva v Jihlavě, účastnilo o 2000 voličů méně než voleb do městského zastupitelstva, podle zákona vyvozovati, že se při těchto volbách ukázaly snad nedostatky v provedení." (Posl. Horpynka (německy): Zemský president Černý a jeho byrokrati kryjí zřejmý podvod!) Ano. A ministr Slávik za to odpovídá v této sněmovně.

A dále se praví: "Podle písemného projevu předsedů všech volebních komisí ze dne 10. března 1930 byly ve všech volebních protokolech zaznamenány všechny důležité události, které se během volby naskytly. Dále byla podle téhož projevu v pochybných případech zjištěna i totožnost všech voličů. Toto tvrzení všech předsedů volebních komisí mohlo by býti vyvráceno jen tím, že by se uvedly konkrétní případy."

Výslovně zde prohlašujeme, že svědkové, které vedli němečtí voliči, nebyli k jednání obesláni a nedostali se k výpovědi, že tedy nebylo možno vyvrátiti nebo popříti lživé tvrzení rozličných předsedů volebních komisí v Jihlavě. Prohlašujeme je zde za zřejmou lež předsedů volebních komisí, které obviňujeme z toho, že to jest lež, že volební zápisy byly vedeny bez jakýchkoliv nesnází nebo že každý protest německých členů volebních komisí byl zaznamenán v zápisech.

A dále se zde praví: "Poněvadž tedy v této stížnosti nejsou uvedeny žádné jednotlivé konkrétní případy, že by byl proti zákonu odepřen zápis do volebního protokolu, nemůže se zemský úřad podle zákona zabývati touto všeobecnou námitkou."

Tedy i zde si to zemský úřad ohromně zjednodušuje. Prostě neobesílá nabídnuté svědky a předsedové komisí prohlašují: "My jsme vedli zápisy řádně." To stačí a německý rekurs proti volbám se zamítá.

Ale přichází ještě něco mnohem lepšího. Jistě jednou z nejneuvěřitelnějších věcí jest zneužití příslušníků zemského chorobince při jihlavských volbách. V Jihlavě došlo dne 1. prosince loňského roku k tomu, že se dozorčí orgány zemského chorobince dostavily k volebním urnám se 20-30 volebními průkazy a že tyto volební průkazy odevzdaly a že volební komise přes protest německých členů volebních komisí tyto dozorčí orgány připustily, že tedy při volbách připustily volební zastoupení, které zákon výslovně vylučuje. Zde se praví ve volebním řádu podle § 38, odst. 5: "Osoby slepé a ti, kdož pro vadu tělesnou nemohou sami hlasovací lístek odevzdati, vykonávají své právo volební v průvodu voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, anebo v průvodu voliče, jehož svobodně sobě za průvodce zvolili. Průvodce tento odevzdá hlasovací lístek event. průkaz za svého zmocnitele; volební komise zjistí dotazem, zda volič svobodně svého průvodce zvolil, zda zná jeho jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvláště v protokole o volbě."

A co se nyní stalo v Jihlavě? 90 hlasovacích lístků bylo odevzdáno v balíčkách, ale voliči se nedostavili k volebnímu osudí, a choří se nedostavili do volební místnosti, nýbrž prostě dozorčí orgány zemského chorobince předložily a odevzdaly hlasovací lístky. Německý protest ani o této události nebyl zapsán do protokolu a nyní jest tedy samozřejmé, co vám uvedu na vědomí. Zde se praví v rozhodnutí zemského úřadu po uvedení § 38, jejž jsem právě přečetl, toto: "V této námitce všeobecně uvádíte, že se za voliče ze zemského chorobince dostavil k volbě zaměstnanec tohoto ústavu a že přes protest byl připuštěn k volbě jako plnomocník chorých. Proto není možné podle zákona zaujmouti stanovisko k této námitce a to z důvodů uvedených pod II/2. Tato stížnost není rovněž blíže konkretisována." To znamená: Nyní žádá úřad to, co volební komise znemožnila, totiž aby byl do protokolu zapsán každý jednotlivý případ. Tedy to, co volební komise zamítla, to nyní žádá od nás zemský úřad a my máme uváděti každý jednotlivý případ! Jen pak chce uznati stížnost za oprávněnou. Dále se praví: "Tato stížnost nebyla rovněž blíže konkretisována potud, kteří choří ze zemského chorobince v Jihlavě se účastnili voleb prostřednictvím plnomocníka a kteří zaměstnanci tohoto ústavu byli takovými plnomocníky." Ani to nemohli němečtí členové komise zjistiti.

"Podle toho, jak zní stížnost," praví se dále, "musil by se člověk domnívati, že všichni choří ze zemského ústavu volili prostřednictvím zaměstnanců tohoto ústavu. Než tomu není tak. Při kontradiktorním úředním řízení bylo po této stránce zjištěno, že asi dvě třetiny chorých z tohoto ústavu volili sami, že tedy za všechny choré nevolil plnomocník." To jest správné. V ústavu jest 300 chorých, z nichž více než 90 volilo prostřednictvím plnomocníků. "Bylo tedy věcí stížnosti, aby byly přesně uvedeny případy, ve kterých jednotliví chovanci zmíněného ústavu volili nezákonitě prostřednictvím plnomocníka."

A nyní se vás táži, jak to mohli němečtí voliči učiniti, kteří podali protest, když jsme výslovně uvedli a také dokázali, že volební komise většinou zamítla zaznamenati tuto skutečnost, totiž zaznamenati jednotlivé případy, v nichž se s obejitím zákona vykonalo volební právo.

Ke konci se zde praví: "Jistě nelze pochybovati, že tento způsob volení nemá opory v ustanovení uvedeného § 38, poslední odstavec a že dále přes to podle zákona není možné tuto stížnost vyšetřovati." Domnívám se, že tu člověku zůstává rozum státi. Úředník prohlašuje, že byl zřejmě porušen § 38, neboť praví, že opory nelze nalézti v § 38 volebního řádu. Ale zároveň prohlašuje, že pro to není možné tuto stížnost nějak vyšetřovati.