Potom se konkretisují četné jednotlivé případy a zde bych ještě něco uvedl.

V bodu 36 stížnosti musil dokonce i elaborát zemského úřadu konstatovati: "Dlužno tedy považovati za prokázané, že místo této voličky ve skutečnosti nezákonitě volila jiná osoba, jejíž totožnost nebyla zjištěna."

Dále ve druhém případě: "Proto se ani tento volič nemohl účastniti volby, ačkoliv byl řádně veden ve stálých voličských seznamech, poněvadž za něj volil někdo jiný." Dále: "Bylo jí odepřeno vydati volební průkaz s tím, že na její jméno již odvolil někdo jiný." Další případ: "Menoušek, který podle protokolární výpovědi člena volební komise Langa dvakrát volil." Dále se konstatuje, že němečtí členové volební komise znají osobně Josefa Hudě a že mu vytkli, že volí nezákonitě, ačkoliv vůbec není zapsán ve voličských seznamech města Jihlavy. Tak to jde dále, v této stížnosti jest uveden velký počet konkretisovaných případů. Ale zemský úřad dochází k rozhodnutí, že všechno, co se zde stalo, nemůže dáti dostatečného podnětu, aby volby byly prohlášeny za neplatné. Není tedy možné zmíněnou stížnost pod III-1-57 podle zákona vyšetřovati. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Co se událo v Jihlavě, dá se stručně shrnouti takto:

1. Dne 1. prosince 1929 volilo o 2000 voličů více, než bylo zapsáno do voličských seznamů.

2. Jest prokázáno a uznal to brněnský zemský úřad, že zaměstnanci jihlavského zemského chorobince volili s plnou mocí asi za 90 osob, že tedy se souhlasem volební komise byla porušena ustanovení volebního zákona.

3. Kontradiktorním řízením bylo zjištěno, že volební komise 16. volebního okrsku odepřela zaznamenati v zápise, že k volbě byly připuštěny osoby, nemající volebního práva.

4. Šetřením brněnského zemského úřadu bylo prokázáno, že osoby uvedené pod čísly 3, 11, 27, 33, 36, 39, 57, 38, 40, 41, 42 až 46 volily proti zákonu.

5. Jest prokázáno, že volební komise v četných případech nepojaly do protokolu návrhů německých členů volebních komisí, aby byly zjištěny volební podvody.

6. Jest prokázáno, že policejní orgány odepřely zjistiti jména takovýchto osob, které němečtí členové komisí odhalili, jako zřejmé volební podvodníky.

Všechna tato fakta nás nutí, abychom prohlásili, že jak odpověď pana ministra na interpelaci, tak i rozhodnutí brněnského zemského úřadu jest nejen zločinem proti rozumu, nýbrž i potvrzením nezákonitého jednání. (Posl. Knirsch [německy]: Schvalováním podvodů a darebáctví!) Schvalováním volebního podvodu, který se v takovém rozsahu sotva udál někde jinde v republice, to musíme zcela upřímně říci. (Posl. Horpynka [německy]: Zemský president Černý se odrakouštil, v Rakousku by si to nesměl dovoliti!) To se nestalo ani v Haliči.

Jen stručný přehled: Co se dělo s městem Jihlavou od převratu, jest přímo neslýchané a dlužno to označiti jako ostudu této země a také vlády, která dnes je odpovědná za to, co se tam stalo dne 1. prosince loňského roku. Nejprve bylo obecní zastupitelstvo r. 1918 ovšem hned po obsazení Jihlavy rozpuštěno. Déle než 4 léta jihlavská správní komise, která více než jednou byla předmětem interpelací v této sněmovně, nejneslýchanějším způsobem nejen národnostně, nýbrž i hospodářsky mrhala jměním tohoto kdysi bohatého města a nedala se odstrašiti ani nejtěžšími hospodářskými úvahami, aby nevyhodila na ulici všechny německé úředníky a neustanovila české, ve městě, které tehdy mělo - a pravím, ještě dnes má - německou většinu. Neboť volby ze dne 1. prosince 1929 jsou a zůstanou podvodem. Podle výsledků voleb do Národního shromáždění má Jihlava německou většinu. Když se konečně r. 1923 provedly první volby do obce, zneužilo se velice volebního práva vojínů, a i to bylo více než jednou předmětem interpelací v této sněmovně. Vzpomenete si ještě, že bylo tehdy na několik dnů před volbami do Jihlavy nakomandováno více než 2000 vojínů, takže v této době bylo v Jihlavě ve skutečnosti více než 4000 vojenských voličů. Když ani tento podvod - byl to podvod a zůstal podvodem a zůstane na věky - nestačil ke znásilnění německého města Jihlavy, poněvadž volební právo vojínů bylo zrušeno, sáhlo se k volebnímu podvodu, jenž se dne 1. prosince loňského roku projevil v celé své slávě. Jest to 10 let ostudy, co se v Jihlavě provádělo, 10 let se zneužívalo každého pojmu spravedlnosti, demokracie, svobodné vůle voličů, jest to 10 let utiskování nejhanebnějším a nejsprostším způsobem, který si vůbec lze představiti. (Posl. dr Stern [německy]: Česká buržoasie se velmi dobře vyučila u německé buržoasie!) A vy podporujete a pomáháte této buržoasii. Řekneme to německým jihlavským dělníkům, že jste v Praze ospravedlňovali zneužití a podvod při jihlavských obecních volbách a že jste svými výkřiky usilovali, aby to bylo ospravedlněno. (Posl. dr Stern [německy]: Tím, že dělníky národnostně štvete proti sobě, umožňujete vládě národnostní útlak!) Ale, milý příteli, vás nikdo v této sněmovně nebéře vážně. (Výkřiky posl. dr. Sterna.) S vámi nikdo nediskutuje. (Různé výkřiky posl. dr Sterna, Knirsche a Horpynky.)

Považoval jsem za nutné, uvésti zde tyto skutečnosti nikoliv proto, že bychom se domnívali, že vláda nebo pan ministr vnitra nabudou nyní rozumu a dají snad v Jihlavě znovu vyšetřiti tyto případy. Takovou důvěru nemáme k této vládě a víme také, že by si tato vláda této důvěry nezasloužila, vláda, která kryje takové způsoby šetření, která se identifikuje s volebním podvodem, ta nemůže počítati s tím, že by jí někdo vyslovil důvěru, o důvěře nemůže býti řeči, která i v jiných případech postrádá dobré vůle, aby v této zemi vyčistila nebo uvolnila národnostní nebo politické poměry.

Ale když již jsem u kapitoly ministerstva vnitra, musím uvésti ještě jiný případ, jejž jsem uvedl již vloni v zimě v rozpočtovém výboru při jednání o rozpočtu. Jest to případ četnického strážmistra Čudy ze Štětí. Při volbách do Národního shromáždění vloni chtěla místní skupina naší strany, náš důvěrník, vyvěsiti volební plakáty. Proto si opatřil úřední povolení okresního úřadu a také je dostal pod č. 22.234 ze dne 14. října. Ale přes toto povolení četnictvo těchto plakátů ve Štětí nestrpělo, nýbrž byly strhány. Když si náš důvěrník opatřil ještě druhé potvrzení od okresního úřadu v Dubé, podle něhož směly býti tyto plakáty vyvěšeny i v rozličných veřejných místnostech, nejen na obyčejných návěštních tabulích, ani toto úřední potvrzení nemohlo zabrániti četnickému strážmistru, aby před svědky neprohlásil: "Pan Hegerlik" - to jest okresní komisař v Dubě - "je v Dubé velký pán, a tady jsme my velcí páni." Tento výrok byl učiněn před 3 svědky, kteří se ihned na místě přihlásili a z nichž zemědělec Hackl ihned prohlásil, když tento projev byl vyřčen: "Slyšel jsi to? Pamatuj si to dobře!" Tento projev byl ověřen i zubním technikem Frühaufem a soukromým úředníkem Heroldem, třemi zachovalými muži z obce Štětí.

Pan ministr vnitra mi ihned na mou interpelaci odpověděl, že tento projev četnického strážmistra Čudy "pan Hegerlik je v Dubé velký pán, a tady jsme my velcí páni", t. j. nám do toho nic není, co nařizuje okresní komisař, my děláme, co chceme, tento prostě každé disciplině a každému pořádku odporující projev, nebyl prý podle šetření četnických orgánů vyřčen. Nyní pan Čuda zažaloval některé z našich straníků, totiž udal je litoměřickému krajskému soudu pro neoprávněné rozšiřování tiskopisů podle §u 23 tiskového zákona. V obou případech byli naši straníci osvobozeni, poněvadž soudce uznal, že bylo povoleno tyto plakáty vyvěsiti a svědci u soudu a později vyšetřující četnický štábní kapitán z Mladé Boleslavi prokázali projev "pan Hegerlik je v Dubé velký pán, a tady jsme my velcí páni", tedy že se četnický strážmistr Čuda přímo postavil na odpor svému nadřízenému úřadu. Ale to panu Čudovi neuškodilo. Ani dnes není ještě v disciplinárním vyšetřování, úřaduje ještě dnes a je na svobodě. Jest to zvláštní ptáček a týrá obec, t. j. německé obyvatele nejneslýchanějším způsobem. Jest příznačné, že již r. 1924 bylo proti Čudovi zavedeno vyšetřování pro násilné smilstvo na zatčené, kterou vedl do Litoměřic, a že tento člověk jest ještě dnes v republice četnickým strážmistrem ve Štětí a může ještě dnes takřka representovati stát a pořádek.

Uvádím i to na vědomí, abych ukázal, s jakými prostředky v této zemi pracuje vnitřní správa. (Výkřiky.) Bylo by jistě zapotřebí tyto případy sebrati a zpraviti o nich ministra vnitra, který při posledním projednávání státního rozpočtu v rozpočtovém výboru zpíval tak vysokou notou o četnictvu, uvědomiti ho o nich, aby se naučil znáti skutečný charakter četnictva. Připouštíme, že se u četníků v poslední době mnoho zlepšilo a že i v četných případech dlužno nyní zaznamenati více nestranné jednání. Ale konstatujeme, že v našem četnictvu jest tak mnoho - říkáme to upřímně - vyvrhelů, tak mnoho lidí, kteří by naprosto neměli míti oprávnění udržovati klid a pořádek, a bylo by záhodno, abychom tyto jednotlivé případy sebrali a oznámili je ministrovi. Bude toho zapotřebí k očistě celého veřejného života, jenž byl takovými orgány více než jednou otravován.

Shrnu-li to tedy, rád bych řekl ještě jednou: K této vládě nemáme důvěry. Nemáme k této vládě důvěry, poněvadž podporuje činy, jaké jsme dnes konstatovali, poněvadž v této republice po skoro 12letém trvání jest při volbách možný nejneslýchanější podvod, poněvadž jej kryjí úředníci, poněvadž se vyšetřování vede velice nedbale a poněvadž pro nás není možnosti smířiti se se soustavou, která zde byla zavedena. Není-li, tak pravíme nyní, možné, aby se duch celého konvolutu brněnského zemského úřadu o tom, co jste udělali v Jihlavě, nemohl projeviti i v jiných městech, jest to nátlak, pod nímž nyní stojíte, že za kontrolory německého obyvatelstva v četných místech musejí býti provedeny slušné a čisté volby. Můžeme-li u mnohých nesčetných voleb konstatovati, že přes nejneslýchanější úsilí počešťovacích spolků ani v oněch územích český živel již tak neproniká jako dříve, jest toho příčinou jen to, že volebních podvodů a úskoků z let 1919 do 1920 a 1923 nelze provozovati již v té míře, jak to bylo ještě možné v Jihlavě. Doufám, že přijde čas, kdy se i Němcům v Jihlavě dostane jejich práva, kdy potlačené právo utiskovaného obyvatelstva tohoto německého města bude zase jednou napraveno a budou v Jihlavě možny čisté volby. Budeme se tím ještě jednou zabývati při nejbližším projednávání státního rozpočtu v rozpočtovém výboru a podáme takové návrhy, aby v Jihlavě a jiných místech byla jistota, že se podobné neslýchané případy nebudou opakovati. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Vallo.

Posl. Vallo: Prv než začnem hovoriť k prejednávanému predmetu, musím s tohoto miesta protestovať proti postupu, aký sa stal voči sen. súdr. Pilcovi, ktorý bol zatčený a nachádza sa ešte i dnes vo väzení. (Výkřiky poslanců strany komunistické.) Keď sú sociálfašisti vo vláde, vtedy sú zatýkaní komunistickí senátori a poslanci a držaní sú vo väzbe čiste bezzákone. (Výkřiky a hluk poslanců strany komunistické.) Takýmto spôsobom vie postupovať jedine vláda sociálfašistov. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.) Dnešná vláda ide uzavierať smluvu s čínskou vládou. Dnešná čínska vláda nie je reprezentantkou dnešnej Číny, je to pár ľudí, ktorí pomocou imperialistov sa dostali k moci roku 1926/27 a ktorí krvavým spôsobom potlačili revolučné hnutie, ktorí najkrvavejším spôsobom, aké sa v dejinách odohrálo, dostali sa k moci isteže pomocou pracujúceho ľudu pod názvom oslobodenia.

Týmto spôsobom sa dostala k moci t. zv. Čankajšekova vláda, s ktorou dnes československá vláda uzaviera obchodnú smluvu. Prečo toto robí československá vláda, je samozrejmou vecou. Veď už r. 1926 a 1927 s československými puškami, s československými kanóny a s československou municiou bola potlačená čínska revolúcia, a dnes, keď zase nastupuje proletariát spoločne s roľníctvom proti dneskajšiemu vykorisťovateľskému systému, proti vláde imperialistov, dnes zase československá vláda ide uzavierať smluvu, ide zase ponúkať československé zbrane, ide ponúkať zase čínskej vláde československú municiu, aby bol čínsky proletariát znova utopený v krvi. Toto sa nepodarí, a my prehlašujeme, že proletariát celého sveta a proletariát československý chová neotrasené sympatie k revolúcii čínskej. (Potlesk komunistických poslanců.) A jestli bude československá vláda zase týmto spôsobom lifrovať pušky a municiu a jestli bude zase podporovať kontrarevolúciu, ako sa v tom československá vláda nejednou osvedčila - kontrarevolúciu robili Čechoslováci v sovietskom Rusku, kontrarevolúciu podporovala československá vláda v Bulharsku, kontrarevolúciu podporuje československá vláda v Číne a bude ju podporovať všade - vtedy, keď sociálfašisti sedia vo vláde, tedy za ich ministrovania, za ich pomoci sú pušky a municia vozené do Číny a je vraždený čínský pracujúci ľud.

Iste, že revolúcia r. 1926 a 1927 bola potlačená za pomoci imperialistov, a imperialisti užili tejto príležitosti a prvá vec, ktorú podnikli, bolo to, že pod protektorátom všetkých imperialistických štátov bolo napadené sovietské Rusko kontrarevolučnými bandami čínskymi za pomoci všetkých imperialistických státov. Iste, že keď nikdy, ale tu dala sovietskoruská armáda cítiť kapitalizmu železnú ruku proletariátu, že si nenechá so žiadnej strany na svoje územie nastupovať, že nedopustí, aby kontrarevolučné bandy za pomoci imperialistov nazpäť nastolily zase absolutistický režim, ktorý v Rusku existoval do revolúcie. Rudá armáda odrazila čínskou kontrarevolúciu a tým dala na znamenie všetkým imperialistom, celé kapitalistickej Europe a Amerike, že každý, kto sa opováží vztiahnuť ruku na Sovietský Sväz, bude smetený rudou armádou a medzinárodným proletariátom. (Potlesk komunistických poslanců.) Revolučné hnutie, ktoré teraz v Číne postupuje - železná garda porazila v minulých dňoch a rozprášila t. zv. národnú armádu Čankajšekovu - vyvoláva u potlačených národov ozvenu. V Indii, v Indočíne zdvihajú sa masy pracujúcich ľudí, masy utlačovanych národov a uplatňuje sa tu Leninove prehlásenie: Východ to bude, ktorý zapálí požiar na celom svete. (Výkřiky komunistických poslanců.) A čo robí v tejto veci t. zv. robotnícka vláda anglická v čele so sociálfašistom MacDonaldom, ktorý má zastupovať záujmy pracujúceho ľudu, ktorý o sebe tvrdí, že je socialista, a tá vláda, ktorá o sebe tvrdí, že je vládou robotníckou, ktorá do sveta hlása slobodu národov? Necháva vraždiť tisíce a tisíce čínskeho proletariátu a po tisícoch indický proletariát. Isteže lepšieho dokladu sa nemôže najsť pre sociálfašistov než to, ako reprezentant II. Internacionály MacDonald postupuje. Ten dáva vzor, akým spôsobom a akou cestou sa majú ubierať, ten im dáva program. Isteže MacDonaldova vláda, ktorá o sebe tvrdila, že pre ňu hlasovala ohromná väčšina pracujúceho ľudu v Anglii, má pravdu, že ona je povolaná jedine vládnuť, poneváč imperialisti už neboli v stave vládnuť, bolo nutné povolať sociálfašistov na ministerské kreslá, bolo nutné, aby na trón ministerského predsedníctva zasadol MacDonald, aby mohol previesť ten masakr, ktorý by sa imperialistom nepodaril. Ale marné sú všetky námahy, marné budú všetky útoky, ktoré budú podniknuté, či to už československým imperialismom alebo anglickým alebo americkým imperialismom. Čínsky proletariát sa pohnul, revolučná vlna sa zdvihla a nezastaví ju žiaden MacDonald, ani československý imperializmus, nezastaví ju nikto. K tomu sa svorne pridružuje revolúcia v Indii, ktorá má byť zlomená, a síce tým, že anglická robotnícka vláda sa teraz snaží vstúpiť vo vyjednávanie s indickými vodci, s ľuďmi, ktorí vlastne boli hasiči, ktorí neboli revolucionármi. Avšak toto sa už vyšmeklo z ruky, toto revolučné hnutie už nemajú v ruke ľudia, ktorí chceli ho utopiť. Revolučné hnutie v Indii ide nad hlavy vodcov, pôjde a zvíťazí s pomocou svetového proletariátu.

Ako sa chová Československo vo fronte proti Sovietskému sväzu? Na jednej strane podporuj e čínsku revolúciu, na druhej strane vidíme, že v Československu, keď bol nastolený v Rumunsku kráľ Carol, československé časopisy počnúc od sociálfašistov sa rozpísaly a vítaly tento postup: vítaly zase rumunského princa Carola, ktorý použil svojej prvej reči ku stvaniu proti Sovietskému sväzu. Československo vidí v ňom tiež jedon stlp, odkiaľ bude napadený sovietský Sväz a preto Československo tlapkalo, keď bol nastolený zase v Rumunsku Carol.

To iste tak sa pripravuje verejná mienka. Prečo sa u nás r. 1921, keď sa Karol vrátil do Maďarska, mobilizovalo a bilo na bubon? Poneváč bola ešte tá nálada. Báli sa nie toho, že bude Karol v Maďarsku kráľom, ale toho, že by to vyvolalo revolučnú vlnu v proletariáte. A teraz pripravuje Československo ideologicky cestu a keď si predčítate posledné číslo "Čecha", ktorý tak prvý začal, že nič z toho nebudeme mať, či tam je kráľovstvo, či tam sedí Karol, či bude prísahať na integritu Maďarska - tedy zase je pripravovaná ideologia pre nastolenie Ottu na trón maďarský. Takým spôsobom sa to pomalu stavia do jednej linie a iste že s tým sa upevňuje blok proti Sovietskému sväzu.

Ako prehlásil jedon pán, východné Slovensko má slúžiť ako most: isteže ako most proti Sovietskému sväzu.

Akým spôsobom sa na východnom Slovensku pripravuje toto, akým spôsobom sa pracuje, aby na východnom Slovensku bolo potlačené každé i to najmenšie hnutie, ktoré je pod vedením komunistickej strany? Mám tu niektoré dokumenty, o ktorých chcem dnes hovoriť, akým spôsobom sa na východnom Slovensku pokračuje.

Iste ani jedno mesto na Slovensku nie je pod takým teroristickým náporom, ako Presov. V Prešove je jedon policajný vedúci človek, o jehož zdravom rozume veľmi pochybujeme. Týmto človekom od 6. marca bolo predvedené v Prešove samom na policajné riaditeľstvo 110 ľudí. Z týchto bola väčšia polovina potrestaná 30 Kč. A prečo? Ako je to odôvodnené? V Prešove sú vydržovaní 4 špiclovia, ktorí nič iného nerobia, než strežia Robotnícky dom a akonáhle tam niekto príjde, tak je hneď zisťovaný, vedený na policiu, tam je zbitý do krvava - a naposledy mu dajú ešte pokutu 30 Kč!

Iste že toto sa neopovážia spraviť vo väčšom meste, kde je priemysel, ale v Prešove, kde priemysel bol už načisto zlomený, tam, kde proletariát opravdu nemá ani zárobku, tam takým spôsobom sa pokračuje.

A veľmi zaujímavá je jedna žiadosť za verejné shromaždenie v Prešove, kde pán okresný náčelník odôvodňuje rozhodnutie takto: "Poneváč žiadatelia, ktorí sú podpísaní, sú nezamestnaní a vonkoncom tým nespoľahliví..." Prosím, najprv sú robotníci zbavení zamestnania a potom následkom toho, že sú nezamestnaní, sú ešte zbavení politických práv. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Prosím, ďalší dokument: 16. mája prišli špiclovia do Robotníckeho domu a zisťovali, jestli sa tam nepripravuje revolúcia, ako to pán Štefunko, veliteľ policie, prehlásil. Náhodou tam zahliadli jednu ženskú, ktorá tam snáď bola po prvé či po druhé, tá bola vzatá na policiu a na policii bola vyslechnutá, kto tam vyprával, jestli nepripravovali revolúciu a podobne. Poneváč menovaná neni dlho členkou komunistickej strany, nerozumela tomuto a tak prehlásil pán Štefunko: Neopovažujte sa chodiť do Robotníckeho domu, tam chodia len kurvy a poriadne ženské tam nechodia. Prosím v Robotníckom dome v Prešove ešte nikdy nestaly sa nejaké nemravné veci, ale u Orla v Prešove, kde bol verejny dom, čo každé malé dieťa o tom vedelo, to pána Štefunka ani nenapadlo, aby tam šiel a presvedčil sa, zda sa tam neprevádzaj ú orgie. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Ale na tom ešte nebolo dosť. Keď menovaná nevedela odpovedať na otázky, ktoré jej boly kladené, tak priviedol tam jeden špicel dvoch pánov a povedal: To sú doktori, tí vás prehliadnu. Menovaná sa proti tomu bránila, avšak vzdor tomu bola prehliadnutá. Keď sme sa pýtali, ako vypadali tí ľudia, poneváč sme chceli vedeť, jestli opravdu to boli doktori, tak podľa toho, ako nám ich tá súdružka vypísala, boli to pravdepodobne 2 špiclovia, tedy s lekárstvom nemali naprosto nič spoločného. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Prosím, takýmto spôsobom sa postupuje v Prešove. V Prešove není dovolené predávať časopis "Pravdu", alebo časopis "Munkás", a sice preto, že pán Štefunko prehlásil, že to musí prijsť najprv k nemu a keď on to uzná za správné, že sa to potom môže rozširovať. Tedy legálny časopis, opravený cenzúrou, v Prešove predávaný byť nemôže.

Ešte zaujímavejší je prípad, ktorý previedol zase pán okresný náčelník. Masarykove slávnosti, no tie musia byť a hudba sa tiež musí sohnať, lebo Masaryk slávu musí mať. A preto sháňal p. okresný náčelník robotnícku hudbu, ktorá odoprela hrať na Masarykove slavnosti. Ale p. okresný náčelník prišiel so šalamúnskym nariadením. Vydal nariadenie, že nechá zhabať robotníckej hudbe všetky nástroje, všetky lampiony, a keď boly nástroje zhabané, najal muzikazikantov odvšelikiaľ, sostavil hudbu a robil Masarykove slávnosti. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.) [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 11. června 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 61. schůzi posl. sněmovny.]

Ďalší prípad, ktorý opravdu kričí, stal sa vo Višnom Medzeve. Je to obec, kde dostali komunisti väčšinu, kde maj ú starostu. Pán farár tam predával veľmi lacno obecné drevo a komunisti na to prišli. Zrušila sa smluva a začalo sa zakročovať na okresnom úrade, aby bolo obecné zastupiteľstvo rozpustené. Chodila kontrola za kontrolou, ale nemohli nič zkontrolovať. Konečne sa však stala jedna vec. Z obecného úradu sa ztratil zvonček, ktorý má cenu 25 Kč. Náhodou hrala federácia nejaké divadlo a zvonček si vypožičala. To dalo okresnému úradu podnet k rozpusteniu obecného zastupiteľstva, poneváč sa tam stala zpronevera: ztratil sa jeden zvonček, jehož cenu odhadol okresný súd na 80 Kč, fakticky však mal cenu 25 Kč. Prosím, za to, aby sa mohly v obci krásť miliony, aby mohla byť obec okradená o lesy, ktoré sú zadarmo predávané, bolo pre týchto 25 Kč obecné zastupiteľstvo rozpustené. Takýchto prípadov by som mohol citovať viac, mohol by som uviesť ich celú štatistiku.

Je zaujímavé ešte podotknúť, aby sme vedeli, ako inteligentní sú naši četníci a policajti, toto: V nedeľu konala mládež vo Smolníku verejné shromaždenie, ktoré sa odbylo prez zákaz. Četníci potom podnikli útok a rozháňali prítomných. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 11. června 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.) To je mentalita československých ľudí, ktorí majú hájiť československú demokraciu. Takým spôsobom sa postupuje na východnom Slovensku. Prečo sa všetko to teraz robí? Na východnom Slovensku budú teraz podniknuté veľké manévry, celá operácia, ako má československá armáda postupovať, a do tejto operácie budú zatiahnutí civilisti, aby si pomalu privykali - a zvlášť na východnom Slovensku - tí ľudia, ktorí denne nemajú chleba, aby si na otriasanie svojich biednych chalúp zvykali konečne, keď prijde k válke, aby mali pripravenú pôdu, akýmkoľvek spôsobom, či to bude stáť životy robotníkov už predom, než sa to pripravi.

V samých Košiciach sú zavretí 24 ľudia, to sú čisto z Košíc - ktorí sú zavretí od 6. marca, ale slávny súd ešte sa ani nerozhúpal natoľko, aby im dal obžalobný spis; a z týchto ľudí je vytĺkané, aby konečne našli materiál, na podklade ktorého by ich mali odsúdiť. Sú každý týždeň dva- či triraz vedení na policiu a tam sú do krvava zbití a potom zase poslaní zpäť na krajský súd (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.), lebo na krajskom súde sa to nedá prevádzať, poneváč tam sú väzňovia, ktorí by mohli počuť ten krik a tú biťku; preto sú prepravovaní na policiu a zase zpäť do väzenia.

Kráľové Chlumec tiež patrí do východného Slovenska. Z tohoto miesta boli mladorobotníci, tedy deti 13 až 14ročné držané na krajskom súde v Košiciach 9 týždňov, až konečne prišlo sa na to, že boly predostreté skautské stanovy ku schváleniu a že tie deti nerobily nič iného, len cvičily ako skauti, tedy hraly si. Že vraj to bola veľká antifašistická liga a ešte dnes sú dospelí vo väzení. A keby to aj bola antifašistická liga, či už v Československu sa proti fašistom bojovať nesmie? Nesmie, veď je fašistická vláda, ona to sama dokumentuje, keď zakáže protifašistické gardy a keď je sama fašistická.

To je na východnom Slovensku. Ako sa postupuje proti komunistickému hnutiu a ako sa naproti tomu ide veľa ochotne v ústrety sociálfašistom? Úradník poštový v Prešove dostal 6mesačnú platenú dovolenú a tých 6 mesiacov robí tajomníka sociálfašistom. Tedy na jednej strane ho platí štát ako úradníka a dá mu dovolenku a na druhej strane ten istý porád agituje pre sociálfašistov. Sama vláda im tedy platí a vydržuje ich ľudí.

A kdo je najväčším denunciantom, najväčším udavačom a pripravovateľom ideologickým na východnom Slovensku pre válečné štvanie? Sú to sociálfašisti. Sú to ti ľudia, pod protektorátom ktorých sú uzákonené clá, je zdražovaný chlieb, sú to tí ľudia, pod protektorátom ktorých je uzavieraná smluva, aby mohly byť lifrované kanóny a pušky do Číny; tedy tí ľudia pripravujú napadenie Sovietského sväzu aj na pôde Československa.

Iste že toto proletariát už dnes vidí a trebárs bude agitátorov sociálfašistov toľko, čo je kňazov, tak sa im nepodarí zlomiť hnutie, ktoré na Slovensku dnes už stáva a ktoré ukáže proletariátu cestu, ktorou sa má uberať. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 11. června 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Hadek.

Posl. Hadek [německy]: Pracující obyvatelstvo tohoto státu prodělává stále pokračující radikalisační proces. Fašisticko-sociálfašistická vláda provádějíc svůj hladový a válečný program setkává se s rozhodným odporem veškerých pracujících vrstev. Stále větší masy chápou, že pod vedením komunistické strany a komunistické internacionály musí podstoupiti boj proti zbídačení. O svatodušních svátcích znovu tisíce dělníků a tisíce mladistvých ukázalo svou vůli k boji pod prapory a hesly komunistické strany. Ulice mnoha měst této republiky duněly kroky mladistvých mas, které nastoupily, aby daly najevo svůj odpor proti hladu, proti zbídačení, proti racionalisaci, aby tím vyjádřily, že nejsou již déle ochotny, dáti se v tomto státě držeti na uzdě sociálfašistickými metodami.

Tento letnicový den mládeže měl však zvláštní význam po té stránce, že dělníci přes zákaz projevu nastoupili v celé řadě míst. Dělníci, kteří dnes nastoupili pod našimi hesly, kteří uposlechli výzvy komunistické mládeže a komunistické strany, vědí, že se vydávají v nebezpečí, že budou ubiti fašisticko-sociálfašistickými biřici, že budou vlečeni do vězení, že budou surově ztýráni a že vyletí z podniků, vyjdou-li s námi na ulici; a jestliže tito dělníci za těchto předpokladů demonstrují s komunistickou stranou, znamená to, že jsou odhodláni zahájiti společně s námi boj proti tomuto systému, a tento důkaz podalo tisíce dělníků o svatodušní neděli při nástupu pracující mládeže tohoto státu.

Poukázal bych rád jen na několik událostí, které se přihodily při tomto letnicovém sjezdu mládeže a v této souvislosti zvláště bych poukázal na kontrarevoluční úlohu dnešního systému, jak se dnes postupuje proti dělníkům demonstrujícím z hladu, proti dělníkům, kteří nechtějí nic jiného, než vyjíti na ulici a požadovati na vládnoucích tohoto systému chléb a práci. Množství projevů bylo zakázáno. Pražský projev pracující mládeže, projev konsumního spolku "Včela" byl zakázán. Jestliže přes to sta a tisíce dělníků vyšlo na ulici, jestliže přes surový teror policie, kterému, jak známo, v Praze již nic neschází, dělníci již v sobotu v mocné demonstraci před vysočanským Lidovým domem projevili svůj odpor a jestliže v neděli tisíce a tisíce lidí nastoupilo v parku Edenu, jestliže s nadšením pozdravovali mnoho automobilů Včely, které přijely do Prahy zúčastniti se manifestačního projevu, dokazuje to, že ani váš státní aparát v Praze není dosti silný, aby zabránil nástupu širokých vrstev z Velké Prahy a jej zmařil, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 11. června 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 61. schůzi posl. sněmovny.] Pražská ulice nezůstane již uzavřena dělníkům. (Potlesk komunistických poslanců.)