Také v důležité kapitole "daně" nevykazuje státní rozpočet rovněž nijakého přiblížení našim zásadám o daňové politice. Zatížení jest nestejné ve prospěch majetných tříd. 80% veškerých státních příjmů je placeno nemajetným obyvatelstvem. Námi potíraný dnešní daňový systém mohl jen doznati určitého brzdění v dalším vývoji nepřímých daní. Podle těchto zjištění jest nyní pro nás nejnutnějším příkazem, abychom věnovali svou pozornost dnešnímu hospodářskému stavu.

Hospodářská tíseň se za letošní rok značně zhoršila a dnes stojíme před nadmíru zlou zimou. Pozorujeme vyslovenou průmyslovou a zemědělskou tíseň. Pokud jde o tuto, opakujeme, co jsme již zdůraznili při různých příležitostech, že máme plné porozumění pro tíseň zemědělství a jsme tak jako dříve ochotni spolupracovati k jejímu odstranění. Zemědělství pozvedá oprávněný požadavek hrazení výrobních nákladů a nutného pracovního zisku. Obracíme se však se vší ostrostí proti agrární celní politice, o niž se bohužel ještě stále usiluje, která zemědělské výrobky zbytečně zdražuje, zemědělství nepřináší podle našeho přesvědčení nijaké pomoci, působí však nebezpečí, že zaviní stoupnutí nezaměstnanosti v průmyslu.

Účinné potírání zemědělské tísně spatřujeme v soustavné organisaci výroby, ve vytvoření větších hospodářských území, jakož i ve zřízení výměnného společenství středoevropských agrárních a průmyslových států. Konečně jest stav obou výrobních skupin vzájemně na sobě závislý. Dobré mzdy dělnické jsou nejsilnějším činitelem k odstranění tísně v zemědělství.

Tíseň průmyslová jest však zajisté nejtěžší otázkou státu vůbec. Péče o to ve státním rozpočtu nezdá se nám býti nijak dostačující. Nechť některé údaje ukáží, jak jest tíseň veliká, oč se zhoršila a že jest zapotřebí veškeré soustředěnosti vlády a Národního shromáždění na tuto důležitou životní otázku.

Podle stavu našeho průmyslu jest podstatným měřítkem konjunktury zahraniční obchod. V tomto směru vykazuje nynější rok podstatný pokles. V údobí vždy 9 měsíců jeví se z r. 1929 na r. 1930 tento rozdíl. Měli jsme r. 1929 v celé době 9 měsíců vývoz 14.367 milionů, dovoz 14.685 milionů, r. 1930 vývoz 12.740 milionů, dovoz 11.793 milionů. Z toho vyplývá v řečené době úbytek vývozu o 1627 milionů a úbytek dovozu o 2892 milionů Kč. Celkový obchod Československé republiky se zbožím jest tedy v prvých 9 měsících o 4519 milionů Kč nižší než za stejnou dobu roku 1929.

K tomu připojím poznámky o několika zvláště důležitých druzích vývozního zboží od ledna do září 1930. Celkem vyvezlo se r. 1929 v milionech 668, r. 1930 567, to jest o 101 méně. Obilí, mouky atd. r. 1929 655, 1930 455, méně o 200. Dříví 1929: 459, 1930: 376, méně o 83. Uhlí 1929: 685, 1930: 567, méně o 118. V textiliích zaznamenáváme u bavlny, bavlněného zboží, lnu, konopného zboží, vlny a vlněného zboží, hedvábí a hedvábného zboží celkem o 628 méně. Dohromady jeví se ve vývozu úbytek o 1766 milionů Kč.

Jen toto zboží vykazuje přírůstek vývozu: zvířecí výrobky r. 1929 201, r. 1930 222, přírůstek 21. Papír a papírové zboží 1929: 331, 1930: 342, přírůstek 11. Chemické výrobky 1929: 180, 1930: 310, přírůstek 130. Celkem přírůstek 162 milionů Kč.

Dovoz z Maďarska činí od ledna do prosince asi 641, vývoz do Maďarska 751 milionů Kč. Z vývozu připadá na textilní zboží 266 milionů Kč, na papír 52 milionů Kč, sklo a skleněné zboží 29 milionů, porculán 14 milionů, železné zboží 25 milionů, dříví 137 milionů, uhlí 91 milionů, kůži a kožené zboží 14 milionů. Tyto číslice znamenají, že by nutně znovu nastal značný vzestup nezaměstnanosti, kdybychom se s Maďarskem ocitli v bezesmluvním stavu.

V této souvislosti několik poznámek o naší mzdové otázce a to nejprve o mzdové ztrátě u textilií, kde mzdové náklady všude se pohybují mezi 50 a 20% ceny. V Československu činí podíl mezd u textilního zboží 18%, ztráta mezd následkem zmenšeného vývozu jen u zboží textilního ciní 112 milionů. Převede-li se celkový úbytek vývozu 1766 milionů Kč na průměrného mzdového součinitele 25%, činí ztráta mezd přes 440 milionů Kč. Příklad pro to, jak tento stav působí úbytek kupní síly pracujícího obyvatelstva.

V otázce hospodářské tísně jest to často používaným důvodem, že zmenšení mezd má za následek stoupání vývozu. Jako příklad pro to budiž uvedeno, jak se o tom soudí za hranicemi Československa. Obchodní list "Berliner Tageblatt" zjistil v poznámkách k rozhodčímu výroku pro kovoprůmysl v Německu, že pro celkovou výrobu činí podíl mezd jen 15 a 20% hrubé výrobní ceny. Zpráva dochází k závěru, že přímý podíl mezd na spotřebitelském průmyslu jest poměrně nepatrný, že tedy nastane spotřebitelem pociťované snížení cen ze všeobecného snížení mezd jen tehdy, jestliže především všecky prvotní průmysly vyjádří úspory pocházející ze snížení mezd v plné výši ve svých cenách. Příklad pro to jest v dolování uhlí. Československo má podle zprávy mezinárodního úřadu práce vedle Polska nejnižší mzdové náklady na světě. Činily se sociálními břemeny ve výrobních nákladech roku 1913: 46%, 1929: 39˙9%. Porovnáme-li obě největší pánve, činí v uhelné pánvi moravsko-ostravské 1913: 47˙4%, 1929: 37˙5%, v severozápadní české pánvi hnědouhelné r. 1913: 43˙7%, 1929: 39%. Vůči tomu činí mzdové náklady v Německu 60%, v Anglii 70%. V Československu však neodpovídá cena uhlí nízkým mzdám. Obě porovnání nechť ukáží, že zmenšení mezd není prostředkem ke zvýšení výroby a vývozu a odůvodněním pro tíseň v kapitole, o níž byla právě řeč.

Stoupání nezaměstnanosti daleko předčilo naše obavy. Poukazuji na vývody v předchozí rozpočtové rozpravě. Tehdy měli jsme 150.000 nezaměstnaných, dnes máme podle údajů pana ministra soc. péče počet 300.000 úplně nezaměstnaných, mimo to ještě větší počet neúplně zaměstnaných dělníků. Společná zemská ústředna odborových organisací předložila v posledních dnech panu předsedovi vlády a jiným členům vlády pamětní spis o hospodářské tísni a o stavu nezaměstnanosti. Vylíčení obsahuje přesné údaje o nezaměstnanosti, částečné nezaměstnanosti a zastavení provozu podle povolání. Podle toho vypadá stav některých průmyslů přímo zoufale. Průmysl textilní stále klesá a má největší počet zastavení provozu, totiž 200, zaměstnával přes 20.000 lidí a jest míti za to, že jde o trvalá zastavení provozu. Není nepodstatné poukázati v souvislosti se zastavením provozu na zvláštní úkaz. V textilním průmyslu, který jest nezaměstnaností postižen nejtíže, zamýšlí sdružení přádelen bavlny zastaviti 25% veškerých vřeten. Nad to se vede jednání s bankami, které, jak se zdá, nebylo dosud skončeno. Provedení tohoto plánu by znamenalo dalších 25.000 nezaměstnaných. Podobný úkaz máme v průmyslu papírnickém, kde zastavení závodů nastalo ve 2 případech v dohodě s kartelem papírnickým, který podnikům platí 600.000 a 900.000 Kč ročně odškodného. Důvodem zastavení, to třeba uvésti, se udává nevýnosnost. Velmi zlý jest stav průmyslu sklářského. V továrních závodech jest počet nezaměstnaných asi 39˙2%, v domáckém sklářském průmyslu jest nezaměstnáno 71˙8%. Smutné poměry jsou také v odvětvích oděvních průmyslů, kde jen v území obydleném Němci bylo v poslední době úplně zastaveno asi 20 závodů průmyslu obuvnického a kožařského. V těžkém úpadku je kloboučnický průmysl v Novém Jičíně. Kovoprůmysl propouští dělnictvo ve velkém počtu a zastavil práci ve velkých železárnách v Rotavě-Nejdku pro sloučení s Báňskou a hutní společností. Tak bychom mohli pokračovati v líčení i pro jiná povolání, zde jsou uvedena pouze ona, jež jsou nezaměstnaností postižena nejhůře. Budiž ještě uvedeno, že v okresech obydlených Němci jest nezaměstnanost největší. V německých okresech skutečně připadá na 1000 obyvatel 18 nezaměstnaných, v jiných oblastech na 1000 obyvatel 9 nezaměstnaných. Poslední výkaz zemského inspektorátu zprostředkovatelen práce pro severní Čechy praví, že za měsíc září stoupla nezaměstnanost o 23%.

Vzhledem k tomuto stoupání nezaměstnanosti jest nyní zapotřebí mluviti o nejnutnějších opatřeních. Novelou zákona z 5. června 1930 bylo provedeno zlepšení státní péče o nezaměstnané. Týká se zvýšení a prodloužení státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti placené organisacemi, péče pro dobu krise, s označením mimořádné nezaměstnanosti ve chvíli stanovené vládou, na kus produktivní péče v nezaměstnanosti, dále měli jsme přechodnou mimořádnou podpůrnou akci pro průmysl textilní a sklářský, jakož i akci stravovací. Měříme-li to podle dřívějších poměrů, uznáváme tyto výkony, ale dnes jsou ovšem, přihlížíme-li ke katastrofálnímu vzrůstu nezaměstnanosti, naprosto nedostatečné. Ve svém výkladu v rozpočtovém výboru podal v tomto ohledu zprávu pan ministr soc. péče o hospodářských opatřeních, pokud spadají do oboru tohoto ministerstva. Jest vítati, že vedle sociálních úkolů byly při této příležitosti zdůrazněny prostředky, jež mají přímo sloužiti ke zmírnění hospodářské tísně. Pozorujeme stále ještě nebo již opět, že v rozporu s nezaměstnaností a částečnou zaměstnaností objevují se četná přání podnikatelů, dožadující se hodin přes čas a noční práce. V části sklářského průmyslu vedla racionalisace a zmechanisování přímo k prodloužení pracovní doby. Vůči tomu musíme označiti jako své hlavní požadavky, aby brzy byl sdělán zákon proti zastavení provozu a zkrácena pracovní doba. Pro zkrácení pracovní doby lze pozorovati mezinárodní snahy, jež má Československá republika podporovati. Vzpomeneme-li si na mezinárodní hospodářskou konferenci v Ženevě r. 1924, pak by bylo ve všech zemích, jež jsou dnes postiženy hospodářskou tísní, znamenitě pomoženo, kdyby byla bývala provedena tam stanovená opatření. Musíme se obrátiti proti jednostranné racionalisaci. Racionalisace musí lidskou práci ulehčiti, nikoli však učiniti z ní předmět vykořisťování. Racionalisace musí býti spojena se zvýšením mzdy a zkrácením pracovní doby. V těchto bodech musí nastati zákonodárný zásah do soukromého hospodářství.

Zamýšleno jest povoliti úvěr 150 milionů na zmírnění tísně průmyslové a zemědělské, podle toho, jak se jich má použíti, ovšem jest to jen kapka na horký kámen. Vzhledem k tomu je také všeobecně nutno zde co nejnaléhavěji uplatňovati požadavek trvalé státní pomoci pro ony organisace, které musily v souvislosti se státní podporou v nezaměstnanosti použíti vlastních prostředků daleko nad předpokládanou výměru. Pokladny odborových organisací vykazují již pro nezaměstnané miliony schodku. Mají-li plniti svoji úlohu dále jako nositelé podpory v nezaměstnanosti, pak musí přiskočiti na pomoc, jako v jiných zemích, trvale pro stav abnormální nezaměstnanosti stát. Nemožné to není v době, kdy se sanují banky a jiné hospodářské korporace.

Tak jest hospodářský a sociální stav dělnické třídy zvláště pro naši stranu hybným činitelem ve společné vládě se zástupci občanských stran a v boji s těmito nám odporujícími silami na ochranu dělnických zájmů.

Před touto dobou byla při práci občanská vláda sama, která udávala, že vládne protisocialisticky, ale nikoli protisociálně. Dokázala však obojí v plné míře. Éra občanského bloku znamenala pro pracující třídu, která má ve státě většinu, hlubokou beznadějnost. To určovalo německé soc. demokratické straně dělnické směr potvrzeno výsledkem posledních voleb. Společně s českou sociální demokracií nasazujeme všecky své síly, abychom utrpěné škody nahradili a v těžké době dosáhli sociálních pokroků ve státním zákonodárství. Obé nám vynáší boj našich odpůrců. Němečtí křesť. sociálové se pokoušejí, aby jejich vlastní hříchy upadly v zapomnění tím, že snižují naši práci a její úspěchy. Bylo by dobré, kdyby si němečtí křesťanští sociálové přečetli zprávu "Budoucnosti", dělnického orgánu jejich českých kolegů, jak se tam oceňuje činnost ministerstva sociální péče a jeho nynějšího ministra. Němečtí nár. socialisté a německá strana národní se pokoušejí zlehčiti naše souručenství, německé a české soc. demokracie, a nás obviňovati z národní zrady podle již tak obehraného nápěvu. Oběma bylo by nutno říci, že jsou negativisty v boji za požadavky německého národa v Československé republice. Veškeren německý lid může své zvláštní hospodářské, politické a kulturní požadavky úspěšně uplatňovati jen tehdy, když pro to získá aspoň část českého národa. A tento úkol nesplní německý nacionalismus, nýbrž německá a česká soc. demokracie. Německým národním socialistům nesluší, mluví-li o našem podrobení se diktátu českých soudruhů. Mohlo by se skorem říci, jak se to dělá, je-li to špatné, kdybychom nebyli přesvědčeni, že jsme na správné cestě. Jest sice komické, nikoli však nezajímavé, předvésti protějšky na základě několika příkladů.

Německý národněsocialistický orgán "Der Tag" obíral se sjezdem německé soc. demokracie a psal 22. října "o revolucionářské socialistické straně na podepření vlády": "Kdo porovná obsah rozhodnutí českého sjezdu z r. 1919 s řečí v duchu nynějšího sociálnědemokratického vůdce, ministra dr Czecha, musí si říci, že tak mocný převrat v nazírání na sociálnědemokratickou republiku sotva kdy nastal v některé jiné straně." Proti tomu třeba konstatovati, co píší "Národní listy" z 21. října: "Z rozpravy seznáváme, že po změně taktiky německé soc. demokracie nenásledovala až dosud změna ducha." "Deutsche Presse", orgán německých křesťanských sociálů, psal 18. října 1930 o nás "vyhýbajících se národnostní otázce". "Národní listy" z 19. října proti tomu: "Tak možno říci o sjezdu německé soc. demokracie, že naznačila určité obrysy jednotné socialistické politiky v našem státě pro budoucnost. Takové politiky, od níž očekává německá sociální demokracie splnění svých národních autonomistických snah. A tento moment jest, jak se zdá, pro německou soc. demokracii hlavním smyslem socialistické jednotné fronty." A naposled "Venkov" z 21. října praví, rovněž o sjezdu: "Ale tato oposiční rozprava vrhá také zvláštní světlo na sociálně-demokratický blok, v němž se na české sociální demokraty hledí jako na úderníky, kteří mají prosaditi národnostně zaostřené požadavky mezinárodních důvěrníků německé soc. demokracie."

Nemůžeme tedy uspokojiti nikoho, ani šovinisty s té či oné strany. Proto můžeme býti přesvědčeni, že jsme se svojí snahou vyřešiti problémy tohoto státu v souručenství s českou soc. demokracií na pravé cestě. Němečtí nár. socialisté, oslavovatelé Mussoliniho a fašismu, jenž z jihotyrolských Němců udělal vymírající národ, jsou skutečně také těmi posledními, již jsou oprávněni kritisovati naši politiku vzpomenutým způsobem. Tak zvaní komunisté, kteří neustále nadávají na naši práci, mají dnes k tomu dobrý důvod. Jejich program se omezuje na pokřik a velebení pouhého násilí. Tím budiž o této straně s dostatek již řečeno, a ještě jen, že tento truchlivý zjev v dělnickém hnutí dnes již nemůže zastaviti vzepětí sil socialismu.

Tak vidíme své poslání ve spolku s českou soc. demokracií v tom, abychom svými zástupci ve vládě působili pro zlepšení osudu dělnické třídy a vedle hospodářského boje vedli i společný boj za otázky politické, kulturní a národní. A této veliké věci přinášíme též oběť a hlasujeme pro rozpočet. Naše cesta však jde směrem socialismu. Dělnické hnutí a jeho organisace došly po pronásledování a klatbě uznání a nyní mají dosáhnouti a projíti etapu rozdělené moci ve vedení hospodářství a státu.

Vzhledem k diktatuře v různých evropských zemích nadchází nám ještě veliký boj přítomnosti o udržení demokracie v Československé republice. Kol dokola lze pozorovati známky zrůd fašismu. Díváme se do Rakouska, kde nutno vybojovati boj s domobranou a doufáme, že se semknuté síle dělnické třídy Rakouska podaří jeho fašismus odraziti. V Německu jsou následkem výsledku posledních voleb a volebního vítězství hakenkrajclerů známky hrozivější, nebezpečnější. Ale my můžeme jistě mluviti s německou sociální demokracií a jako danou situaci si pro budoucnost vzíti vyhlídku, co o tom praví ve své poslední úvaze: "Také pro německou soc. demokracii může býti poučením z této volební doby jenom: Řady semknuty, zrak ku předu. Hnutí, které jako naše jest výrazem hluboké společenské přeměny, může býti na přechodnou dobu jen zadrženo, nikoli však odstraněno. Naší dějinnou úlohou jest, v minulosti a v přítomnosti vytvořiti a udržeti demokratické základy, na nichž roste do výšky budova hospodářského a kulturního spolužití, již jako socialistickou metu budoucnosti vybojujeme a vytvoříme přese vše." (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Vedle poměrů v těchto obou státech naplňuje nás starostí a hrůzou, jak se v Polsku vytvářely nestydatým násilím volby v úspěch pro diktaturu.

Obklopeni těmito hrozivými známkami pravíme a opakujeme, že nám ještě nadchází boj o udržení demokracie. Proniknuti veskrze velikostí a těžkostí své úlohy jsme právě tak přesvědčeni, že svojí politikou nezklameme důvěry svých voličů, důvěry dělnictva. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Před ukončením schůze sděluji:

Dovolené dal jsem na dnešní schůzi posl. dr Markovičovi, Kučerovi, dr Buzkovi, Chobotovi, Hellerovi; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Hodinovi, Wagnerovi; na tento týden posl. B. Procházkovi - vesměs pro neodkladné záležitosti.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v úterý dne 25. listopadu 1930 v 9 hod. dopol. s

Nevyřízené odstavce pořadu 84. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest schválen.

Končím schůzi.