K rozpočtu ministra spravedlnosti mám jen jednu nebo dvě poznámky. Především kvituji velmi rád prohlášení p. ministra o bezplatných volontérech a kancelářských praktikantech u soudů, jmenovitě na Moravě. Dal tím nepřímou odpověď na moji interpelaci, tuším z dubna 1930. Žádám jej velice snažně, aby kancelářským pomocníkům, oficiantům a vrchním oficiantům, kteří konali bezplatně službu praktikantskou, někdy dlouhé měsíce a i roky, tato služba byla co nejdříve započtena tak, aby nebyli vylučováni z nároku na postup do kategorie kancelářských úředníků z toho důvodu, že nemají dostatečný služební čas v kategorii pomocnické. Jinak je situace u soudů stejně tíživá, jako byla dříve. Byl sice rozmnožen počet systemisovaných míst, ale schází stále dorost soudcovský. Tento zjev se vyskytuje proto, že přes úpravu platovou, pracovní poměry u soudů jsou velice tíživé, neboť by jinak byla větší nabídka pracovních sil. Pan ministr také považuje za nutné, aby při odchodu kandidátů soudcovského úřadu do služby a praxe notářské nebyla započítávána praxe soudcovská, aby se tím vykonával určitý vliv na odchod kandidátů soudcovských ze služby soudcovské. Nevím, bude-li toto opatření účinné a správné, fakt jest, že tím do jisté míry jest podceňována služba soudcovská v poměru ke službě notářské. Také zdůrazňuji, že by měla býti zvýšena přípravná služba soudcovská ze dvou na tři léta, poněvadž při dnešních komplikovaných poměrech, nelze očekávati dobrou přípravu soudce během dvou let.

U některých soudů moravských byl zvýšen počet oddělení soudcovských na 5 a takovým způsobem bylo docíleno, že přednosta soudu byl zařazen do VI. stupnice funkčního služného. Mezi těmito soudy postrádám však některá místa, která podle mého soudu a informací by zasluhovala, aby tam počet oddělení byl rozmnožen rovněž na 5. Jsou to Boskovice a zejména Třebíč, která má obyvatelstva více než mnohý z okresů, které této výhody požívají, ku př. Blansko, Šternberk atd.

Nyní mi, prosím, dovolte, abych se dotkl některých otázek, které nás zajímají hlavně s hlediska moravského a brněnského. Veřejnost brněnská byla v poslední době přímo pobouřena některými zákroky činitelů z Prahy, které si nemůžeme vykládati jinak, než jako přílišný centralismus, namířený proti nám, zejména proti Brnu. My vycházíme z toho názoru, že jen tehdy možno očekávat rovnoměrné rozdělení národního blaha na všechny oblasti, bude-li všem těmto oblastem stejně měřeno a stejná péče věnována jako centru. Z konkrétních případů dovoluji si upozorniti na příklad Zbrojovky, který je dnes už zlikvidován, a dále přeložení tiskárny jízdenek a skladu tiskopisů z Brna, o kterém se zmíní kol. Malý, a potom o otázce vysoké školy zemědělské v Brně. Už to řeknu velmi stručně, poněvadž doba mi vyměřená značně pokročila.

Pan ministr dr Dérer prohlásil v rozpočtovém výboru: potřebujeme 2 vysoké zemědělské školy? Zemědělská vysoká škola v Praze, která se buduje a která bude jednou z největších novostaveb v republice, bude vybavena se všech moderních hledisek, a klade otázku, je-li dobře možno, udržovat ještě druhou vysokou školu zemědělskou v tom rozsahu jako dnes? To je otázka pro Brno velmi nebezpečná, poněvadž podle zákona - není to osten proti p. ministru Dérerovi - máme jen jednu vysokou školu zemědělskou a to je vysoká škola zemědělská v Brně. Nelze tedy mluviti o vysoké škole v Praze. Říká-li se, že se jedna vybudovává a že druhou nutno omeziti, pak vidíme, že se to může týkat pouze školy brněnské, poněvadž škola v Praze se staví a buduje. Jsme postaveni před situaci, kde můžeme očekávati, že budeme, třebaže ne cestou zákona, ale via facti této školy zbaveni. Zákon tu nestačí. Zákon může býti, ale bude-li vybavena vysoká škola zemědělská v Praze, tak na stavbu školy v Brně nebudeme mít žádných prostředků a žádný na ni nepůjde, poněvadž vysoká škola zemědělská v Praze bude míti větší konkurenční schopnost.

Upozorňuji na tuto věc, vedeme ji v patrnosti, všichni poslanci z Brna podali interpelaci v této věci na p. ministra školství, resp. na vládu a žádáme, aby nám bylo měřeno podle práva a spravedlnosti. Podle zákona měla býti vysoká škola zemědělská v Brně vybavena vlastně všemi potřebami a budovami do r. 1930. Nemáme tam nic. Nemáme tam vhodné místnosti pro učebny a laboratoře. Nemáme vůbec nejmenších náznaků, že by se pomýšlelo postaviti - podle zákona - vlastní budovu.

Co jsem chtěl ještě říci kol. dr Hodáčovi ve věci moravské, to se týká jeho prohlášení o zbytečnosti šekového úřadu, nynější pobočky poštovní spořitelny v Brně. Prohlašuji, a snad jménem všech poslanců z Moravy, že stejně na tom trváme, aby u nás zůstala pobočka poštovní spořitelny jako vysoká škola zemědělská. Není žádných důvodů, aby poštovní spořitelna z Brna byla odstraňována nebo aby se prohlašovala za zbytečnou. Tato pobočka poštovní spořitelny pomalu roste. Měla deficit, který se zmenšuje, a doufám, že svého času bude prosta jakýchkoliv deficitů. Žádáme pouze jedno, aby se strany centrálních úřadů byl této instituci věnován patřičný zřetel. Bude-li Praha chtíti, prohlašuji jasně, bude šekový úřad v Brně rozkvétat, poněvadž má pro sebe výhodu, že je v centru republiky a že může daleko lépe vyhovovat potřebám a zájmům svých účastníků (Výkřiky.). Mohu vám to, pane kolego, říci v cifrách, že může existovat, a jen kdyby nás měli v Praze více rádi, že by to v Brně velmi dobře šlo.

Prohlašuji s velkým povděkem, že jakmile tyto otázky moravské se vyskytly, byly rozhodnuty v našem klubu kladně, s naprostým pochopením nás všech bez rozdílu. Počítáme přímo na podporu Prahy, poněvadž to se netýká Prahy samé, nýbrž určitých činitelů zde v Praze sedících.

Jsem toho názoru, že žijeme v dobách velmi trudných a že nutno naším poměrům sociálním, finančním a hospodářským věnovati zvýšenou pozornost. Z debaty o rozpočtu mohu soudit jen, že je možno dobře, volně a svobodně diskutovat o různých problémech, velmi vážných pro naši republiku. Mám dojem, týká se to včerejší řeči posl. Šeby, že i od těch, kteří zásadně se dívají na otázky jinak, posuzují se výhody spravedlivě, že se vyslechnou otázky ožehavé s náležitým porozuměním. Mám za to, že v této době je třeba rozumné spolupráce všech činitelů ve státě, a prohlašuji, že my jsme k této spolupráci ochotni. (Potlesk.)