Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr Lukavský, Roudnický, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, de Witte.

218 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal;

ministři inž. Dostálek, dr Meissner, Mlčoch, dr Slávik, dr Trapl, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 170. schůzi posl. sněmovny.

Posl. dr František Hnídek (Poslanci povstávají.), náš dobrý kolega, opustil nás navždy dne 3. března t. r. Jeho smrt jest pro poslaneckou sněmovnu bolestnou ztrátou, které želíme a budeme želeti těžce. Byla to povaha jasná, která dovedla se zdánlivou lehkostí organisovati práci svoji i cizí a zmáhala snadno politické a parlamentní úkoly, jí svěřené. A úkoly ty nebývaly malé. Vzpomeňme jen dr Hnídka jako dlouholetého generálního zpravodaje o rozpočtu, vzpomeňme jeho činnosti ve výborech i při plenárních schůzích: povinnosti poslance plnil horlivě a službě veřejné věnoval všechen svůj čas i nakonec svoje zdraví.

Dr František Hnídek narodil se dne 18. listopadu 1876 ve Veřechově u Horažďovic. Po studiích gymnasijních studoval teologii a absolvoval filosofickou fakultu Karlovy university, na níž získal doktorát filosofie. Jako profesor dějepisu a zeměpisu působil od roku 1907 v Chrudimi a od roku 1914 na Vinohradech. Z této doby pocházejí jeho dějepisná díla: "Sněm český za Ferdinanda I.", "Otázka česko-německá a Rakousko od roku 1848". Po převratu byl dr Hnídek povolán do ministerstva školství.

Zájem o věci veřejné projevil se u dr Hnídka již v jeho studentských letech a r. 1908 vidíme ho již jako zemského poslance volebního kraje chrudimského za českou stranu agrární. V samostatném státě československém hned v listopadu 1918 vyslala jej táž strana do revolučního Národního shromáždění. Tam byl z nejhorlivějších pracovníků tohoto shromáždění, zasedal ve výboru ústavním, menšinovém a rozhraničovacím, mírovém a zahraničním, spolupracoval na souboru zákonů ústavních a byl častým zpravodajem o osnovách ústavně-právních a zahraničních a jmenovitě o změně prozatímní ústavy, o jazykovém zákoně, o inkorporaci Hlučínska, o státní vlajce, o zrušení šlechtictví a řádu, a jiných.

Ve sněmovně volené byl kandidován a zvolen jak r. 1920, tak 1925 i 1929 za volební kraj pardubický. Byl vysílán do výboru právního, ústavního, ústavně-právního, státně-zřízeneckého a čím dále tím více soustředil se na práce výboru rozpočtového a zahraničního, z nichž poslední zvolil jej ve třetím volebním období prvním místopředsedou. Nejrozsáhlejší činnost rozvinul ve výboru rozpočtovém, zejména když r. 1926 převzal generální zpravodajství o státním rozpočtu. Uprostřed příprav na rozpočet pro rok 1932 odvedla jej z parlamentu zákeřná choroba, aby se již nevrátil.

Po dr Hnídkovi zůstane citelná mezera. Vedle kvalit věcných uplatňoval ve své činnosti snahu získávati dohodou. Dosahoval tím vždy zdárných výsledků a z jednání s ním nikdo neodcházel jako poražený. Všeobecná obliba byl jeho úděl. Projevili jste také nyní povstáním jemu uznání. Želíme jeho předčasné smrti a budeme ho vzpomínati vděčně. (Poslanci usedají.)

Při úmrtí francouzského ministra zahraničních věcí Aristida Brianda zaslal jsem soustrastný telegram předsedovi francouzské posl. sněmovny.

Žádám o přečtení tohoto telegramu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Náhlá a předčasná smrt našeho přítele Aristida Brianda vyvolala hluboké pohnutí v našem národě.

Zkosen smrtí uprostřed velikých historických plánů, zanechal v nás Briand pocit vděčnosti za veliké služby, které prokázal našemu osvobození, a zůstavil všemu lidstvu jako odkaz své obětavé úsilí o sbratření národů, o trvalý mír, pro lepší budoucnost světa, které nebude nikdy zapomenuto tomuto velikému synu veliké Francie.

Jménem poslanecké sněmovny R. Č. vyslovuji Vám, pane předsedo, pp. členům sněmovny i francouzskému národu hlubokou soustrast přátelsky cítících srdcí.

Předseda: V odpověď došel mne poděkovací telegram předsedy francouzské posl. sněmovny Bouissona.

Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Francouzská poslanecká sněmovna byla hluboce dojata upřímnou účastí československého lidu s úmrtím Aristida Brianda.

Mám čest tlumočiti Vaší excelenci její vřelý dík za tento nový a vzácný důkaz sympatií poslanecké sněmovny spřátelené republiky.

Předseda (zvoní): Volební soud v Praze sdělil přípisy ze dne 29. února 1932, č. 25/32, svůj nález z téhož dne, podle něhož posl. Štefan Major pozbyl mandátu poslaneckého a za jeho nástupce uznán Štefan Bazala, rolník v Píšťanech.

Ministerstvo vnitra přípisem ze dne 10. března 1932, č. 17.248/1932-7, sdělilo obsah téhož nálezu a oznámilo, že novému poslanci Štefanu Bazalovi vydalo ověřující list.

Dále sdělilo ministerstvo vnitra přípisem z téhož dne, č. 17.464/1932-7, že na místo zemřelého posl. dr Hnídka povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny jako poslance Jaroslava Zářeckého, malorolníka v Lišnici, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Do dnešní schůze dostavil se p. posl. Zářecký.

Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. Zářecký ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule, a p. posl. Zářeckého žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Posl. Zářecký (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda (zvoní): Od volebního soudu došlo sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Volební soud v Praze sdělil přípisem ze dne 29. února 1932, č. 22/32, že se usnesl ověřiti volbu poslanců:

dr Oldřicha Suchého, tajemníka zemědělské rady a majitele hospodářství v Malenovicích u Kutné Hory, nastoupivšího za zemřelého posl. MUDra Srdínko,

Emila Russa, textilního dělníka v Aši, nastoupivšího místo posl. Haiblicka, jenž byl zbaven mandátu,

Antonína Chmelíka, úředníka v Praze-Žižkově, nastoupivšího za posl. Gajdu, jenž byl zbaven mandátu,

Jana Mravce, kovodělníka v Horní Lehotě, nastoupivšího za zemřelého posl. Rjevaje, a

Štefana Bazalu, dělníka v Píšťanech, nastoupivšího za posl. Štefana Majora, jenž byl zbaven mandátu.

Předseda konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a k jeho návrhu dala sněmovna hlasováním dodatečně žádanou dovolenou posl. Kurťakovi na dobu od 21. ledna do 11. února 1932 pro neodkladné zaměstnání.

Dovolené dal předseda: na dnešní schůzi posl. Navrátilovi a Adámkovi pro účast na pohřbu sen. Valouška, posl. Mojtovi z rodinných důvodů; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Petrovickému pro neodkladnou cestu mimo Prahu; na tento týden posl. dr Šrámkovi pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. Prokeš, dr Mederlý.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. inž. Nováka za posl. Ježka; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Jurana za posl. Dvořáka; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Rosche za posl. dr Bachera; klub poslanců "Deutsche nat.- soz. Arbeiterpartei" posl. Geyera za posl. Schuberta.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. dr Markoviče za posl. dr Macka; klub poslanců čsl. strany lidové dne 12. února 1932 posl. dr Nováka za posl. dr Daňka, dne 15. března 1932 posl. dr Daňka za posl. dr Nováka; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Hodáče za posl. dr Ivanku; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" dne 26. února 1932 posl. Zierhuta za posl. dr Bachera, dne 5. března 1932 posl. dr Bachera za posl. Zierhuta; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" dne 18. února posl. Dietla za posl. Hackenberga, dne 19. února 1932 posl. Hackenberga za posl. Dietla; klub poslanců "Deutsche nat. soz. Arbeiterpartei" posl. Knirsche za posl. Krebse.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Teplanského za posl. dr Zadinu, klub poslanců komunistické strany Československa posl. dr Sterna za posl. Hadka.

Do výboru branného vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Dvořáka za posl. dr Sterna.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 18. února 1932, č. 2460/32 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o požadování dopravních prostředků pro vojenské účely v míru.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisem ze dne 25. února 1932, č. 5771 a 5825, že místopředseda senátu sen. Votruba dopisem ze dne 5. února 1932 složil funkci místopředsedy senátu a že při doplňovací volbě provedené ve 136. schůzi senátu dne 24. února 1932 byl místopředsedou senátu zvolen sen. Kahler.

Naléhavé interpelace:

posl. dr Labaja, Hlinku, dr Tisu a druhov vláde o nespravnom zadávaniu slovenského uhlia so strany ministerstva železníc,

posl. inž. Kalliny a druhů:

ministru financí o těžkém poškozování vývozního průmyslu, zvláště krušnohorského průmyslu výšivek a záclon a průmyslu prýmkářského, prováděním devisového nařízení ze dne 18. ledna 1932,

ministru nár. obrany o cvičení ve zbrani vojenských osob, které byly odvedeny v letech 1920 až 1923 a předčasně propuštěny jako "přespočetné".

Dotazy:

posl. inž. Kalliny:

ministru pošt a telegrafů:

že poštovní správa zdlouhavě vyplácí peníze, které dluží drobným živnostníkům za vykonané práce (č. D 729-III),

že někteří poštovní zaměstnanci jednají tak, že se to příčí obchodnímu vedení (č. D 741- III),

ministru soc. péče:

o nutné pomoci Heřmanu Janatschkeovi ze Starého Města č. 213, pošta Děčín n. L., který se stal trvale nezpůsobilým k práci konaje činnou službu presenční (č. D 731-III),

o nároku důchodce Jos. Laubra, obecního tajemníka v. v. v Jáchymově, na započtení nepojištěné služební doby podle zákona ze dne 14. července 1931, č. 125 Sb. z. a n. (č. D 736-III),

ministru pro věci zahraniční ve věci Jos. Müllera z Drahovic u Karl. Varů, který byl v ruském zajetí (č. D 732-III),.

ministru financí:

o smutných poměrech ve vyloženě nouzových krajích horního Rudohoří (č. D 737-III),

o vyřízení žádosti o milost nezletilých, oboustranných sirotků Josefa, Františka a Frídy Mayerlové z Trnové č. 9, v okrese doupovském, podané dne 29. ledna 1930 (č. D 740-III),

ministru nár. obrany o neuvěřitelném zacházení plukovního lékaře podporučíka dr Suchy s vojínem A. Vonkou od 9. pluku dělostřelectva, 2. baterie v Žilině (č. D 739-III);

posl. Hokkyho vláde o biede v Podkarpat. Rusi a s ňou spojených sprievodoch výhrožnej povahy (č. D 728-III);

posl. Koška a druhů ministru školství a nár. osvěty o průtahu disciplinárního řízení proti odbor. učiteli Jos. Vikovi v Jablonci n. Jiz. (č. D 730-III);

posl. Sladkého:

ministru železnic:

o soustavném překládání průvodčích a strojních čet vlakových z Krnova i o neustálém zmenšování provozu železničních dílen a výtopu v Krnově (č. D 735-III),

o zlepšení osobní železniční dopravy na Fryštátsku a na Bohumínsku ve prospěch dělnictva, dojíždějícího do práce a z práce (č. D 760-III),

ministru veř. zdravotnictví a tělesné výchovy o zřízení nového zdravotního obvodu v obci Soběšovice, okres Český Těšín (č. D 738-III),

ministru soc. péče o kritické nezaměstnanosti v městě Karvinné na Těšínsku (č. D 758-III);

posl. Štětky ministru soc. péče o vyloučení sezonních a zemědělských dělníků z udílení podpory nezaměstnaných (č. D 742-III);

posl. inž. Junga:

ministru spravedlnosti, že opavský okr. soud nedbá ustanovení jazykového zákona (č. D 734-III),

ministru železnic o chování přednosty stanice v Polomi (č. D 733-III),

ministru vnitra, že bylo ztíženo vydávání cestovních pasů (č. D 755-III);

posl. Jaši ministru financí, zda hodlá co nejpřísněji zakročiti proti vývozcům naší valuty do Rakouska, zabrániti obchodům s naší měnou a pašování sacharinu ve velkém, a jaké kroky byly zahájeny proti zjištěným vinníkům (č. D 743-III);

posl. dr Hajna a dr Lukavského ministru pošt a telegrafů o protizákonném připuštění německého jazyka v poštovním provozu na Král. Vinohradech (č. D 753-III);

posl. Simma a druhů ministru spravedlnosti a financí o naléhavém vysvětlení § 43 A, a, aa, vládního nařízení ze dne 23. května 1930, č. 64 Sb. z. a n. (č. D 752-III);

posl. Hodinové ministru zásobování o cenách uzenin (č. D 754-III);

posl. Kurťaka:

ministru pro věci zahraniční, že rumunští četníci zabili Podkarpatského Rusína (č. D 744-III),

ministru soc. péče:

o podpoře z invalidního fondu pro Jiřího Dublaka syna Petra z Malé Kopaně (č. D 745- III),

o podpoře, která patří jako odbytné vdově po Michalu Poppovi, rozené Pohanové z obce Rokosovo na Podkarp. Rusi (č. D 746-III),

ministru zemědělství:

že lesmistr Jan Samec v Bohdanu nad Tisou v okrese rachovském na Podkarp. Rusi zničil přes 500 m³ smrkového dříví (č. D 747-III),

o náhradě 80.000 Kč, které ztratil Martin Majer na "Butině", a kteroužto ztrátu způsobil mu erár prostřednictvím lesníka Jarého v obci Bohdanu na Podkarpatské Rusi (č. D 748-III),

ministru vnitra, že Vasil Krys, který 22 let byl obecním úředníkem, a to pokladníkem a exekutorem v obci Bohdanu, v okrese rachovském na Podkarp. Rusi, byl nespravedlivě propuštěn ze služby (č. D 749-III):

posl. Geyera ministru nár. obrany o včasném propuštění vojína Rudolfa Höfera od děl. pluku 151 v Praze IV., nyní v Pardubicích (č. D 756-III);

posl. dr Rosche ministru financí o nových nejvyšších cenách zápalek a jejich škodlivých následcích pro obchodníky (č. D 757-III);

posl. dr Schollicha:

ministru pošt a telegrafů, že jest naléhavě nutno novelisovati radiový zákon ze dne 20. listopadu 1923, č. 9 Sb. z. a n. z r. 1924 (č. D 750-III),

ministru nár. obran, že se v obvodu olomoucké divise při zadávání vojenských dodávek nepřihlíží k německým hospodářským vrstvám (č. D 751-III).

Odpovědi:

min. zemědělství na dotazy posl. Kurťaka:

že lesní ředitelství v Buštině násilně zabralo půdu Hrycu Deketovi, synu Ignáce v Dubovém (č. D 673-III),

o vdovské a sirotčí podpoře Hafie Suchanové z Bohdanu v okrese rachovském na Podkarpatské Rusi (č. D 672-III);

ministra financí na dotazy:

posl. inž. Kalliny o žádosti firmy A. Viktor Huterer ze Žlutic (č. D 600-III),

posl. Polívky vo veci berných úradníkov na Slovensku (č. D 649-III),

posl. dr Holotu o liknavom vracení daňových preplatkov (č. D 605-III);

ministra spravedlnosti na dotazy posl. Vallo:

o odpírání práv politických vězňů v krajské věznici v Košicích (č. D 624-III),

že odsouzenému Fr. Denešovi u stát. zastupitelství v Košicích neposkytují se výhody státních vězení (č. D 653-III);

vlády na dotazy:

posl. Kurťaka o zkrácení vojenské činné služby Jiřího Juskoviče, syna Ivana z Horynčova na Podkarpatské Rusi, který jest jediným synem slabého otce (č. D 665-III),

posl. Čuříka o výpomocných staničních mistrech (č. D 654-III);

ministra národní obrany na dotaz posl. Kurťaka o žádosti Michala Havrilika o přeložení do zálohy (č. D 693-III);

ministra soc. péče na dotazy posl. Kurťaka:

o podpoře válečného poškozence Antonína Lemka z Chustu-Boroňavy (č. D 680-III),

o vyplacení nemocenského Ondřeji Kovalovi z Dulova č. 25 (č. D 674-III),

o podpoře pro Annu Holubkovou, roz. Negre po válečném invalidovi Ivanu Marčeninu synu Ivana z obce Uhly na Podkarpatské Rusi (č. D 679-III),

o měsíční pensi vdovy po Michalu Papovi z obce Rokosova v okrese sevlušském na Podkarpatské Rusi od okresní nemocenské pojišťovny (č. D 685-III),

posl. Jaši z jakých důvodů ministerstvo sociální péče odmítlo přiznati obecnou prospěšnost Dělnickému stavebnímu družstvu v Tlumačově, okres Uh. Hradiště (č. D 630-III);

min. vnitra na dotazy:

posl. Sladkého o podvodech při obecních volbách v Bartošovicích u Nového Jičína na Moravě (č. D 694-III),

posl. Petrovického a druhů o úpravě zákonných předpisů o zákazu čepování a prodávání alkoholických nápojů o volbách (č. D 723-III).

počátkem schůze:

Usnesení senátu NSRČ tisk 1652.

Zprávy tisky 1641, 1647.

Interpelace tisky 1613, 1628, 1642.

Odpovědi tisky 1612, 1629, 1637, 1651.

Těsnopisecké zprávy o 166. až 169. schůzi posl. sněmovny.

Zápisy o 168. a 169. schůzi poslanecké sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 1623, 1624, 1632 až 1634, 1638 až 1640, 1649.

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Plzni ze dne 27. ledna 1932, č. Tl 5/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Remeše pro urážku na cti spáchanou tiskem (č. J 434-III),

okr. trest. soudu v Brně ze dne 4. února 1932, č. Nt 40/32, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Wintra pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 487 resp. §u 488 a 491 tr. z. (č. J 438-III),

okr. trest. soudu v Praze ze dne 8. února 1932, č. Nt IX 2/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Stundy pro přečin urážky na cti (č. J 439-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 2. února 1932, č. Tl XIX 2568/30, za souhlas k udělení svědecké pokuty 500 Kč posl. Krosnářovi (č. J 440-III),

kraj. soudu v Hradci Král. ze dne 11. února 1932, č. Nt VIII 28/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Tylla pro přečin podle §u 15, č. 2 a §u 18, č. 2 zákona na ochranu republiky a přestupek §§ 3 a 19 zákona o právu shromažďovacím (č. J 441-III),

kraj. soudu v Hradci Král. ze dne 22. února 1932, č. Nt VIII 30/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Tylla pro zločin podle §§ 81 a 312 tr. z. (č. J 442-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 19. února 1932, č. Nt XIX 3/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Neumeistra pro přečin proti bezpečnosti cti, spáchaný tiskem (č. J 443-III).

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti ze zprávy těsnopisecké o 169. schůzi sněmovny ve věcných poznámkách posl. K. Procházky a Hodinové výroky ohrožující bezpečnost státu.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu schůze, jejímž odst. 1 jest:

1. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1622) zákona, kterým jednak doplňují se a mění zákony: ze dne 9. října 1924, č. 237 Sb. zákonů a nařízení, kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů, ze dne 10. října 1924, č. 238 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé, a ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, jednak upravují se některé poměry peněžních ústavů a jiných peněžních podniků a akciových společností (tisk 1647) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou za výbor ústavně-právní posl. dr Černý, za výbor rozpočtový posl. Chalupa.

Dávám slovo prvnímu zpravodaj, p. posl. dr Černému.

Zpravodaj posl. dr Černý: Slavná sněmovno! Serie zákonů č. 237, 238 a 239 z r. 1924, to je zákon o zvláštním fondu pro hrazení ztrát povstalých válkou, dále zákon o všeobecném fondu peněžních ústavů a zákon o vkladních knížkách, akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, které sloužiti měly jednak k sanaci bankovních správ, jednak k povzbuzení spořivosti a ke zvýšení bezpečnosti vkladů, nedosáhly plně svého úkolu.

Sanace, která nahraditi měla nezaviněné ztráty, vzniklé jmenovitě z rozluky měnové, ze zjevů deflačních, ztráty na investicích nebo na dubiosních pohledávkách, nestačila, ať již z důvodů, že ztráty sanovaných bank nebyly náležitě zjištěny, anebo že během doby ukázaly se značně většími.

Z důvodů těchto přistupuje vláda k pronikavé novelisaci zmíněných zákonů, navrhuje zvýšení dotace zvláštního fondu, a to jak se strany členů fondu, tak i dotace státní, navrhuje dále zvýšení příspěvku do fondu všeobecného a četnými dalšími změnami a novými ustanoveními v zákoně o vkladních knížkách a akciových bankách zasahuje hluboko do nynější organisace bank a zaručuje státní moci značný vliv na jejich vedení.

Je tedy úkolem novely, dokonati důležité dílo ozdravění našeho veřejného peněžnictví, jakož i konsolidaci bankovní služby vůbec, jednak pak posíliti důvěru v banky a zvýšiti jak morální, tak i materielní odpovědnost vedoucích činitelů.

Bankovnictví naše, jak správně prohlásil ministr financí dr Trapl v ústavně-právním výboru, prožilo velmi těžké doby, přestálo nejtěžší krisi, resultující z vypovědění krátkodobých zahraničních úvěrů, překonalo všechny důsledky hospodářské tísně a zachovalo svou mobilitu a zůstalo ve svém celku neotřeseno. Můžeme proto klidně prohlásiti proti veškeré kritice, že zákon náš, třeba poněkud tvrdší, bude zákonem ze značné míry preventivním, jímž zabezpečuje se stát do budoucna proti nejrůznějším možnostem, které by mohly míti nepříznivý ohlas i na jeho měnovou politiku.