Vidíme soustavné konfiskace denního tisku, vidíme potírání shromažďovací svobody, potírání každého projevu, který jest snad buď v rozporu se systémem vládní většiny nebo projevem oposičním. S tohoto místa chci varovati před touto praksí, poněvadž směřuje přímo proti tomu, abychom žili v právním státě. Činím dotaz na předsednictvo slavné sněmovny, na ministerstvo spravedlnosti a vnitra, jak dlouho tento systém bude řáditi, jak dlouho tímto systémem bude potírán a potlačován každý svobodný projev v Československé republice?

Dnes byl konfiskován projev "Národní ligy", projev hnutí, ke kterému náležím. Jde o projev nebo o stanovisko k vážnému problému, týkajícím se základu Československé republiky. Jde o konec hospodářské samostatnosti našeho státu.

Úřední tisková kancelář rozeslala ve středu dne 6. dubna zprávu o rozmluvách min. předsedů Francie a Anglie stran nového podunajského plánu, dovolávajíc se informací Pertinaxových. V odst. IV se konstatovalo, že Anglie doporučovala, aby se všechny podunajské státy zřekly zlatého standardu. Francouzská delegace v zásadě prý přijala tento návrh, ale s výhradou, že by nový zlatý standard, který by byl ustaven na nižším podkladě, vstoupil v platnost ihned, neboť jinak by se tyto měny rychle zhroutily. Tento důvod nabyl prý převahy.

Tuto úřední zprávu prohlásila pak ČTK dodatečně za soukromou a dodala, "že úřední místa naše nemohou souhlasiti, aby se dělaly nějaké měnové experimenty atd., že prý řečené návrhy jsou jen "teoretické eventuality".

Tento úřední projev má zřejmě za úkol uchlácholiti znovu pobouřenou veřejnost. Od počátku všech zpráv o chystaném podunajském bloku upozorňovali jsme, a s námi i nezávislý tisk, na skutečné pozadí tohoto plánu a stále bylo popíráno všechno, co se nyní přes toto popírání uskutečňuje.

"Národní liga" protestuje s největším důrazem proti všemu tomuto zadávání svrchovanosti a samostatnosti státu. Ve věci samé pak vidí nejvýše neodpovědné a celému našemu hospodářskému vývoji nebezpečné rozvracení základů našeho hospodářského života, pevnosti naší měny a důvěry k ní. Účinky jeho se již projevují i na naší burse. Zásluhou zvláště dr Rašína osamostatnili jsme a upevnili naši měnu velikými obětmi celého národa. Její poměr k zlatu a zlaté měně dolarové nebyl určen uměle vysoko jako v Anglii, nýbrž tak, jak se přirozeně vyvinul a po léta udržoval. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 7. dubna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 176. schůzi posl. sněmovny.] zavlékán je náš stát do dobrodružných kombinací, jejichž skutečný smysl jest, že my máme obětovati svoje hospodářské vymoženosti proto, abychom zachránili největší odpůrce své před následky jejich nehospodárnosti a jejich dohodovým věřitelům zabezpečili za ně úvěry, kterých bylo využíváno namnoze k práci proti našemu státu a jeho hranicím.

Znehodnocení měny ochudilo by všecky drobné vkladatele o těžce vydřené úspory, 10 miliard nashromážděných v sociálně pojišťovacích ústavech na úhradu nároků pojištěnců i pojistné reservy soukromých pojišťoven, platy a mzdy nejširších vrstev lidových. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 7. dubna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

O své vůli, nikým nezmocněn, nastrojil nám léčku podunajské federace, jež, jak již nynější jednání dokazuje, zavalila by náš stát ještě břemeny ostatních členů bloku, podrobila by nás kuratele velmocí, zbavila by nás nejprve samostatnosti hospodářské a pak i politické.

"Národní liga" přibíjí na pranýř toto ovoce naší zahraniční politiky, ale zároveň i všech zbabělostí vládních stran, jež tuto politiku schvalují, trpí, snášejí a tedy za ni odpovídají. Chtějí-li tuto osudnou odpovědnost se sebe svrhnouti, je-li v nich aspoň kouska národní a státní hrdosti, musí se připojiti k našemu rozhodnému požadavku:

"Autor podunajské federace dr Eduard Beneš nechť jest ihned zbaven řízení zahraniční politiky republiky. Povstaňte všichni na stráž, na ochranu naší samostatnosti a nezávislosti! Hrozný bude jednou soud národa nad těmi, kdo by se v této osudné chvíli chtěli vymknouti z této povinnosti."

Nejlepší doklad, že toto stanovisko odporu Národní ligy proti novému Rakousku je správné, je okolnost, že celá podunajská federace je organisována evropským finančníkem Rotschildem, který dnes byl na večeři u bankéře Preisse [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 7. dubna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo p. posl. Knirschovi.

Posl. Knirsch (německy): Dámy a pánové! Pan posl. Dubický viděl se nucena proti prohlášení pana posl. Fritschera, proslovenému jménem 6 německých stran, zaujmouti stanovisko v takové formě, kterou ihned dlužno co nejostřeji odmítnouti. Pan posl. Dubický ráčil mluviti o 3 1/2 mil. sudetských Němců a o jejich právech takovým způsobem, s opovržením, jako bychom byli v tomto státě menšinou, která jest odkázána na milost svého pána, a přímo procovsky; snad si toho nebyl vůbec vědom. Co nejrozhodněji odmítáme tuto formu, nejsme zde v tomto státě žádnou menšinou (Výkřiky.), páni si budou musiti zvyknouti jinak mluviti o 3 1/2 mil. sudetských Němců a o jejich nezadatelném právu (Potlesk.) než tímto způsobem a tímto tónem. My nejsme menšinou v tomto smyslu, my nemusíme žebrati o milost a máme zde ve své domovině právo na svůj vlastní život, máme právo na vlastní správu naší domoviny (Výkřik posl. Dubického.), právo na vlastní správu naší školy, právo na svou hroudu a právo na německé pracovní místo.

O to se vede boj, který vedeme my národní socialisté, o nichž ráčíte mluviti jako o velezrádcích v souvislosti s bojem o naše právo. A ti, kdož sedí na Pankráci, ti, jichž se dnes ujalo 6 německých stran, ti nespáchali nic jiného, o tom jsme přesvědčeni, než že pracovali a bojovali o toto právo své domoviny a svého národa. (Souhlas na levici.) Ale pro nás sudetské Němce jest příznačné, že člen české vládní strany (Výkřiky posl. dr Hanreicha, Dubického a dr Schollicha.), strany, která má v tomto státě předsedu vlády, po pětileté spolupráci Němců a Čechů ve vládě, která byla kdysi zahájena podle domnělého vládního programu, že tato spolupráce má vésti a povede k tomu, že v tomto státě budou žíti a bydliti rovní vedle rovných, že posl. Dubický po pětileté spolupráci zde jako představitel a zástupce jedné z největších vládních stran v této formě, tímto způsobem mluví o právech 3 1/2 milionu sudetských Němců. (Výkřiky posl. dr Hanreicha, Dubického a inž. Junga.)

Dnešní schůze, což ovšem lze pochopiti, užilo se i k tomu, aby různí zástupci stran zaujali proti nám stanovisko ve velkém konfliktu, který vypukl v hornickém revíru v severozápadních Čechách. V souvislosti s rokováním o hornické stávce v severozápadních Čechách kritisoval zvláště účast mých straníků a mé strany na této stávce jak první řečník, komunistický poslanec Gottwald, tak i poslední řečník, posl. Dubický. S panem posl. Gottwaldem nebudu s tohoto místa polemisovati. Nevěřím, že vývody pana posl. Gottwalda, jehož strana má velké odpovědné místo při této stávce, jakož i způsob, jakým zde vystoupil a jak zde vylíčil stanovisko své strany a jiných stran, byly diktovány vysokým citem pro odpovědnost. Stran toho, co uvedl zde proti nám, kteří stojíme bok po boku s horníky všech jiných stran, vyrovnáme se mimo parlament. Ale rád bych varoval před tím, aby se v této taktice a v tomto způsobu boje pokračovalo; neboť nedomnívejte se, že horníci na konci boje nedovedou sami posouditi, kdo stál v tomto boji s plným citem pro odpovědnost a s plnou mravní odpovědností.

Ale pan kol. Dubický ráčil mluviti i o hornické stávce v západočeském revíru a zašel až k udavačství, že za touto stávkou, při které mají vedoucí účast komunisté a hakenkreuzleři, skrývají se jiné motivy než hospodářské a sociální, totiž politické, neboť s podivem pravil, že jest přece pozoruhodné, že právě, když se proti národním socialistům vede kampaň pro velezradu, účastníme se tam nyní jako vůdcové stávky.

Vyložil jsem naše stanovisko k této stávce již v poslední schůzi a ukázal jsem, jak cizí jsou pánům z vládních lavic události venku ve skutečném životě. (Souhlas na levici.) Jest bezmyšlenkovité tvrditi, že se němečtí národní socialisté staví tam za tuto stávku ze stranickopolitických nebo politických nebo velezrádných důvodů za stávku, které se přece z polovice zúčastní příslušníci českého národa, za stávku, ke které se nyní připojila dokonce i Jednota, tedy zástupci české národně socialistické organisace. A kdyby páni trochu nahlédli do skutečnosti, kdyby věděli, co se děje venku, pak by z těchto lavic mluvili jinak, než tónem domýšlivých procovských podnikatelů. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.) Co nás pohnulo, abychom vstoupili do stávky nebo abychom se jí odpovědně účastnili, vyložil jsem v poslední schůzi. My jsme se neusnášeli na stávce s jinými. Vylíčil jsem již, že to byl výbuch zoufalé a roztrpčené nálady, vyložil jsem oprávněné důvody k takové roztrpčenosti. Teprve, když se stávka stala všeobecnou, tázali jsme se: Co máme dělati? Máme nechati lidi samy sobě nebo neodpovědným živlům, čímž jsem - a to zde konstatuji - nemínil odpovědné vedení komunistické strany, nýbrž neodpovědné živly, které agitují venku ve stávkovém území nikoliv jménem nějaké strany nebo organisace. Zaujali jsme stanovisko k příčinám a bylo to pro nás samozřejmé, že také odpovědně zakročíme, když se stávka stala všeobecnou, a že budeme pomáhati a pracovati, aby se skončila nejen s úspěchem pro horníky, nýbrž s úspěchem pro veškeré dělnictvo a že všem odpovědným činitelům má býti výstražným znamením, že nemohou a nesmějí dále kráčeti touto cestou, nýbrž že musejí zvoliti jiné cesty. To byl důvod naší účasti a v tomto smyslu a duchu stojíme bok po boku horníkům bez rozdílu národnosti a strany a budeme státi po jejich boku, až se boj úspěšně skončí. Vláda se sice velice nenamáhala, aby zasáhla do této stávky tak, jak by to nutně měla učiniti vláda vědomá své odpovědnosti a informovaná o stavu věci. Co učinili v posledních dnech, bylo, že soustředili bezpečnostní službu v hornickém revíru. S tohoto místa bych jen varoval, aby tato bezpečnostní služba nepůsobila tak jako dosud. Byl jsem na velkém shromáždění horníků v Mostě. Celý tisk uznal, že to byl jeden z nejmohutnějších projevů, které kdy viděl hornický revír, a že se konal v nejvzornějším pořádku a kázni. A kdo byl svědkem tohoto mohutného, dojemného projevu, musil nabýti hluboké úcty k duchu a kázni, který hýbá masami. Nedošlo ani k jediné příhodě, četnictvo ani policie neměly příležitosti, aby zasáhly. A jak ukázněně masy přišly, tak ukázněně také odtáhly. Celé obyvatelstvo stálo za masami. Když jsme šli na nádraží, potkali jsme v jedné úplně prázdné mostecké ulici rotu četnictva pod vedením štábního důstojníka, která s nasazenými bodly pochodovala ulicemi k nádraží a seřadila se na nádraží. Velitel rozkázal: Sejmouti bodla, vytáhnouti náboje z ručnic! A my jsme byli očitými svědky, že četnictvo táhlo městem s nabitými puškami, že s nabitými puškami šlo na nádraží, pod dojmem tohoto ukázněného projevu, který neposkytl ani nejmenšího podnětu ani pro jediného četníka, aby zasáhl. A divme se pak, když bezpečnostní úřady činí taková opatření, že při nejmenším podnětu a srážce tyto nabité pušky vystřelí a způsobí neštěstí, jak se to stalo ve Frývaldově a Duchcově?

Varujeme vládu, aby v tomto starém duchu nepokračovala, aby ohromné boje neposuzovala takto, a žádáme od vlády, aby si byla v plné míře vědoma své odpovědnosti a svou činností přispěla k tomu, aby se tak dalece, jak jen možno, tento konflikt vyřídil tak, aby dělníci nebyli odsouzeni k nové beznadějnosti, nýbrž aby se jim otevřela vyhlídka na jasnější a lepší budoucnost. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Sděluji, že z důvodů formálních, aby mohly býti přikázány výborům vládní návrhy dnes tiskem rozdané, bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi.

mezi schůzí:

vládní návrh tisk 1683,

zpráva tisk 1681.

přikázány mezi schůzí rozdané návrhy tisky 1685 a 1686.

Podle usnesení předsednictva navrhl předseda, aby se příští schůze konala dnes za 5 minut, t. j. v 7 hod. 10 min. večer s

Nevyřízené odstavce 7 až 10 pořadu 174. schůze.

Tento návrh byl přijat a schůze skončena v 7 hod. 5 min. večer.