Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Stivín, dr Lukavský, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

177 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Šrámek a dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 11 hod. 28 min. dopol.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Hudce za posl. Petrovického; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Kaspera za posl. Schuberta; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Gläsela za posl. Hellera.

Naléhavé interpelace:

posl. Viereckla, Böhma, Gläsela a druhů ministrovi vnitra o krvavých událostech v Duchcově při německé turnéřské slavnosti v Duchcově dne 26. června 1932,

posl. dr Tisu a druhov ministru zemedelstva pre zrušenie inšpektorátu štátnych lesov a statkov v Bratislave a pripojenie oblastí Holic a Šaštín k novému riaditeľstvu moravsko-sliezskemu.

Dotazy:

posl. Windirsche:

ministru vnitra o zúčtování poplatků vybraných při vydávání výletních osvědčení (č. D 865-III),

ministru spravedlnosti o bezohledném provedení exekuce u drobného zemědělce Ant. Kovarschika v Lučanech n. N. č. 11, okres Jablonec n. N. (č. D 866-III);

posl. dr Hassolda ministru pošt a telegrafů o protizákonném jednání poštovního úřadu v N. Losimtálu, v okrese tachovském (č. D 872-III);

posl. inž. Kalliny:

ministru financí:

o osudných následcích, že Karlu Arnoldovi z Vildštejna nebyly odepsány daně (č. D 871-III),

že nebyla vyřízena žádost města Karlových Varů ze dne 2. ledna 1925 o odpis daní nezaplacených do 31. prosince 1923 (č. D 874-III),

o postupu karlovarského berního úřadu, který, kdyby se v něm pokračovalo, by musil vésti ke zničení dalších hospodářských existencí (č. D 875-III),

ministru pošt a telegrafů o jednání pražské poštovní spořitelny odporujícím obchodnímu hospodaření (č. D 876-III).

Odpovědi:

min. zemědělství na dotazy posl. Kurťaka:

o nepořádcích a nezákonitých činech v hospodaření repinsko-majdanské urbarie v okrese volovském (č. D 517-III),

o peněžní náhradě pro zemědělce obce Vonihova v okrese chustském na Podkarpatské Rusi, v jejichž sadech se provádí regulace potoka Solanky a Bajlovky (č. D 627-III);

min. věcí zahraničních na dotazy:

posl. Kurťaka, že rumunští četníci zabili podkarpatského Rusína (č. D 744-III),

posl. inž. Kalliny, že nebyla vyřízena žádost Julia Wollnera stran majetkových hodnot, které ztratil v Rusku válečnými událostmi (č. D 784-III).

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 202. schůzi sněmovny projevy hrubě urážlivé z řečí posl. Zápotockého a Hrušky.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání 1. odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o návrzích na poskytnutí veřejné podpory zemědělcům poškozeným živelními pohromami (tisky 1497, 1533, 1566, 1571, 1584, 1606, 1634, 1649, 1703, 1714, 1726, 1766, 1771, 1772, 1773, 1776, 1792, 1816, 1817, 1818, 1819, 1820, 1822, 1824, 1825, 1826, 1827, 1828, 1836, 1837, 1838, 1847, 1848, 1849, 1850, 1851, 1852, 1853, 1854, 1855, 1856, 1857, 1862, 1877, 1882 a 1883) (tisk 1899).

Zpravodajem výboru zemědělského jest p. posl. dr Zadina.

Zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Pelíšek.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! V poslední době, a to od prosince minulého roku až do června letošního roku, bylo podáno v této sněmovně veliké množství t. zv. nouzových návrhů na poskytnutí určité veřejné pomoci oblastem poškozeným živelnými pohromami, především místnímu zemědělství.

Živelní pohromy poškodily těžce polní úrodu v četných okresech jak na českém jihu a Českomoravské vysočině, kde přicházejí téměř každoročně, tak i na českém severu, a stejně tak i na Moravě a menší měrou též na Slovensku. Škody jimi způsobené dosahují značné výše a byly způsobeny zejména na obilí, a při těžších pohromách též na okopaninách, pícninách, lukách, stromech a někde též na budovách a komunikacích.

Hospodářské důsledky těchto živelných pohrom jsou vždy tíživé, avšak v současné době vážné hospodářské a finanční krise našeho zemědělství jsou tím tíživější a někde katastrofální.

Z iniciativy zemědělského výboru naší posl. sněmovny byla již vyřízena některá legislativní opatření pro zmírňování hospodářských a sociálních důsledků živelných pohrom, zejména zákonná ustanovení o nouzových fondech při zemědělských radách a v některých letech byly vydány zákony o státním úrokovém příspěvku, avšak tyto všechny akce, třebaže přispívají ke zmírnění nastalých škod, jsou nedostatečné a zůstávají daleko za tím, co by náleželo poškozenému zemědělci, totiž plná náhrada způsobené škody. Tohoto výsledku možno docíliti toliko vyřešením veřejné organisace živelného pojišťování na podkladě bezvýdělečnosti, tak aby levnými premiemi bylo umožněno zemědělcům řádné pojišťování a tím též nárok na přiměřenou náhradu škody.

Zemědělci, postižení letošního roku živelnými pohromami, obracejí svou pozornost také ještě k jinému návrhu zákona, a to k vládní osnově zákona o úvěrové pomoci domácímu zemědělství z důvodů hospodářské krise, poněvadž očekávají, že kdyby se tento zákon urychleně projednal, mohli by z titulů tam uvedených získati jednak úrokový příspěvek státní, případně i státní garancii za potřebný úvěr.

Jinak ovšem nutno ke zmírnění škod způsobených živelnými pohromami sahati po těch prostředcích, kterých se používalo v minulých letech, a při tom akcentovati, aby veřejná správa poskytovala tuto veřejnou pomoc s největším urychlením a prostředky účinnými.

Zemědělský výbor pojednal o všech zmíněných návrzích ve schůzi dne 23. června 1932 a usnesl se, aby všechny tyto návrhy byly předloženy vládě, a zároveň navrhuje zemědělský výbor toto usnesení:

Slavná poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vládě republiky Československé se ukládá:

1. Aby prostřednictvím okresních úřadů provedla urychleně vyšetření všech škod, způsobených živelnými pohromami a podle výsledku šetření učinila všechna vhodná opatření pro účelnou pomoc poškozeným zemědělcům;

2. zejména, aby působila k urychlenému postupu pro získání podpor z nouzových fondů při zemědělských radách ve smyslu zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., případně pro okamžité udělení záloh na opatření náhradního osiva nebo nutných potřeb, jako krmiva a steliva pro poškozené zemědělce a aby případně poskytla k tomuto účelu další nutné finanční prostředky, zejména ku doplnění nouzových fondů u zemědělských rad částku nejméně 5 mil. Kč;

3. aby poskytla poškozeným zemědělcům podle platných zákonů daňové úlevy, zejména slevu (př. náhradu) daně pozemkové, domovní, obratové a důchodové, jakož i odklad placení daní bezúročně a zastavila exekuční řízení pro nedoplatky daňové;

4. aby umožnila v poškozených oblastech přednostní provádění investičních prací, jakož i všech pomocných akcí z řádných prostředků rozpočtových, zejména vyřizování žádostí o podpory na regulaci, melioraci, elektrisaci a pád dobytka, jakož i provádění nouzových prací z prostředků věnovaných na produktivní péči o nezaměstnané; samosprávě budiž usnadněno uzavírání půjček, aby mohla doplniti podpory státní a docíliti tak urychlené provádění regulací, zvláště v krajích stíhaných často povodněmi;

5. aby zabezpečila u Státního pozemkového úřadu, by poškozeným nabyvatelům půdy z pozemkové reformy byly poskytnuty zvláštní výhody a výpomoci ohledně splácení přídělových cen a poskytnutých úvěrů;

6. aby v působnosti ministerstva soc. péče byl na poškozené zemědělce brán zvláštní zřetel při rozhodování o žádostech o příspěvek a záruku na stavbu nových budov podle zákona o stavebním ruchu;

7. aby zabezpečila potřebné příspěvky na opravu poškozených silnic a cest z prostředků ministerstva veř. prací a zemských úřadů;

8. aby povolila snížený nouzový tarif pro dopravu nutných hospodářských potřeb, zejména osiva, krmiv, steliva a stavebních potřeb do postižených oblastí;

9. aby učinila opatření pro urychlené vyřízení všech žádostí o státní 3%ní příspěvek úrokový v plném rozsahu zákona ze dne 16. července 1931, č. 122 Sb. z. a n., a ze dne 17. prosince 1931, č. 206 Sb. z. a n.;

10. aby bez dalších odkladů předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona o veřejné organisaci živelného pojišťování, na kterýžto požadavek klade zemědělský výbor největší důraz;

11. aby bez prodlení předložila Národnímu shromáždění návrhy na zákonná a správní opatření pro zabezpečení částky 100 mil. Kč ročně na dobu 8 roků, aby tak bylo umožněno urychlené vyřízení a účinné provádění právě projednávaného zákona o úvěrové pomoci zemědělství z důvodů hospodářské krise, od kterého očekávají též poškození zemědělci účinnou pomoc;

12. aby na Slovensku a Podkarpatské Rusi byly prováděny s urychlením práce katastrální a dávány do pořádku pozemkové knihy v zájmu usnadnění hypotekárního úvěru;

13. aby vhodnými opatřeními byla zmírňována těžká krise lesní produkce, která byla přiostřena rozsáhlými živelnými pohromami, zejména umožňováním odbytu a zpracováním dřeva a budováním komunikací;

14. aby ministerstvo nár. obrany poskytlo poškozeným zemědělcům úlevy při odkladu presenční služby a při cvičení záložníků, případně promíjením cvičení.

Slavná sněmovno, jako referent výboru zemědělského doporučuji velmi vřele, aby slavná sněmovna dala souhlas k tomuto resolučnímu projevu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - p. posl. Pelíškovi.

Zpravodaj posl. Pelíšek: Slavná sněmovno! V letních měsících dostavují se s krutou pravidelností živelné pohromy, které těžce postihují především zemědělské podnikání, ničí výsledky dlouholeté práce, znehodnocují zemědělský majetek a ohrožují existenci tisíců a tisíců poškozených. Zvláště za dnešních poměrů jsou hospodářské důsledky živelných pohrom tím krutější, poněvadž, jak známo, je úplně zlomena finanční síla našeho zemědělství.

Slavná sněmovna má dnes příležitost projednávati iniciativní návrhy, které se dožadují, aby vláda vykonala všechno, čeho je třeba, aby postiženým živelnými pohromami byla poskytnuta aspoň minimální pomoc, aby hospodářský provoz v postižených oblastech mohl býti uchráněn a existence postižených upravena. (Posl. Danihel: Veríš tomu, že sa tak stane?) Ano. Vláda je povinna a parlament musí důsledně žádati, aby tyto věci byly splněny. Ovšem je nutno říci otevřeně, že projednání těchto návrhů a nejlepší vůle vlády v těchto směrech může jen z nepatrné části přinésti pomoc, kterou si postižení za nynějších poměrů slibují.

Pro nás zemědělce zůstává otevřenou otázka, které se již dotkl kol. zpravodaj výboru zemědělského. Zemědělci nežádají ani tak příležitostné podpory, nýbrž mají plný nárok - a také to žádají - aby byla zákonitě upravena ochrana před těžkými důsledky živelných pohrom a katastrof zveřejněním živelného pojištění.

Výbor rozpočtový projednával iniciativní návrhy týkající se živelných pohrom ve schůzi 28. června t. r. po stránce finanční a jednomyslně se usnesl připojiti se ke zprávě a návrhu výboru zemědělského. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Kasper a Novotný; na straně "pro" p. posl. Tykal.

Dávám slovo p. posl. Kasperovi.

Posl. Kasper (německy): Slavná sněmovno! Událost, která se stala včera na schůzi v Děčíně, nutí mne, abych se zde dnes ujal slova. My sudetští Němci musili jsme v obdobích vlastně ještě velmi krátkých, co jsme občany tohoto státu, trpěti a snášeti nekonečně mnoho bezpráví. Jak jest prokázáno, vzalo se nám v tomto státě právo na náš národní svérázný život a v četných důležitých věcech naší národnosti byli jsme až do nejzazších mezí stísněni. Byli jsme však i hospodářsky zničeni a tím jest další existence našeho lidu velmi těžce ohrožena. Sudetskoněmecké hospodářství jest po měsíce před úplnou zkázou a statisíce řádných Němců jest vydáno všanc úplnému zbídačení a vyhladovění. Ale to nejen proto, že jest tak zvaná světová hospodářská krise, nýbrž i z vnitrostátních příčin, jejichž konečným účelem bylo zničiti německý průmysl a hospodářství. Vedl se nezkrotný boj proti německé državě, proti německé hroudě a proti německému pracovnímu místu. Tento boj vede se však i nyní neztenčeně dále. Systém zatlačování trvá bez omezení a vede nejen k olupování nynější generace německých pracujících lidí o možnost existence a živobytí, nýbrž především olupuje i naši dorůstající německou mládež o jakoukoliv naději do budoucnosti. Náš národ a naše mládež cítí, že jsou nejen velmi těžce zklamáni a podvedeni ve svých oprávněných nadějích a očekáváních, nýbrž vidí, že jsou také oloupeni o svá přirozená práva na život. Nesmí se tedy nikdo diviti, když se z těchto fakt v lidu a především v naší mládeži vyvinula neobyčejně živá vůle ke svobodě, jejímž cílem a úsilím jest zajistiti práva na živobytí, která nám patří, a budoucnost našeho národa.

Podle mého mínění jest zbytečné zabývati se podrobněji vývojem, který jest již za námi, neboť, jaké bezpráví bylo v tomto státě spácháno dosud na nás a na našem lidu, bylo již stokrát a tisíckrát ukázáno. My jsme to činili vždy, abychom tím charakterisovali vlastní příčiny strašného zoufalství, které se dnes zmocnilo všech pracujících a tvůrčích částí i našeho sudetskoněmeckého lidu. Spojovali jsme označování těchto věcí stále s výstrahou odpovědným osobám tohoto státu, aby konečně učinily přítrž nynějším poměrům a nehnaly věci až do krajnosti. Neboť při vší beránčí trpělivosti, kterou se my sudetští Němci tak velice vyznamenáváme, nastane přece i pro náš krutě utiskovaný lid chvíle, o které se praví: "Až sem a ne dále!" Zdá se, že se již skoro zastavíme u této chvíle, nerozmyslí-li se brzy protivná strana jinak a lépe. (Posl. dr Schollich [německy]: Budeme musiti sáhnouti k nutné obraně!) Ano, musí k tomu dojíti, jak zcela zřetelně ukázaly i události z poslední doby. Místo abyste se snažili pochopiti uměle vytvořenou a zoufalou situaci našeho lidu a vyhověti oprávněným požadavkům, děje se z nejvyšších míst všechno, aby se nynější situace ještě zostřila. Místo aby se jen poněkud dbalo našich oprávněných požadavků, aby byla dostatečně zajištěna národní a hospodářská existence našeho lidu, domníváte se, že můžete zákazy a trýzněním, brutálním násilím ztlumiti výbuch zoufalé nálady sudetskoněmeckého lidu, jehož se musíme obávati. Naprosto klidně a věcně musíme však znovu ukázati na to, že to jest těžká chyba, domnívají-li se Češi, že se vůle našeho lidu po vlastní existenci a vlastním udržení dá trvale zdržeti gumovými obušky a útoky četnictva, jak se poslední dobou staly pravidlem venku v našich sudetskoněmeckých krajinách. Mýlíte se, domníváte-li se, že tím můžete sprovoditi se světa zoufalou náladu a vyplývající z toho vůli po svobodě, že k bezpráví, které bylo dosud pácháno na našem lidu, [ ].

Toto úsilí se projevovalo stále zřetelněji právě v posledních měsících a zvrhlo se v nejnehoráznější opatření. Nechci zde příliš mnoho mluviti o zákazech a nemírném trýznění směřujícím proti nár. socialistickému hnutí. Boj proti našemu hnutí stal se již dávno samozřejmou věcí a pokročil tak daleko, že každý úřední orgán, ba dokonce každý četník ve venkovských obcích dělá si ze štvaní nár. socialistů opravdu soukromou zábavu.

Béře si totiž za vzor chování úřadů a ministerstva vnitra k nár. socialistickému hnutí a domnívá se, že z toho může vyvozovati právo jednati podle vlastní libovůle a hráti si na pána nad Němci. (Posl. dr Schollich [německy]: Nuže, ministr vnitra jest pro to vzorem; neuznal ještě ani za hodno námahy, aby se sem dostavil a podal vysvětlení o Duchcově!) Ano! Ještě se k tomu vrátím. Vždyť poslední doba byla tak neobyčejně bohatá neslýchanými a rozhodujícími opatřeními proti nár. socialistickému hnutí a jeho přívržencům. Uvádím jen zákaz nositi hnědé košile, zákaz shromažďovati se a činiti projevy, zákaz skobového kříže, zákaz národně socialistického svazu mládeže, svazu "Volkssport", "lidových sjezdů" atd., jakož i tak četně prováděné domovní prohlídky, osobní pronásledování a žalářování jednotlivců. (Posl. Simm [německy]: Byly zabaveny dokonce malým dětem papírové praporečky!) Ano, každý podnět jest dosti dobrý k tomu, aby se dosáhlo zakročení četníků. Jest zbytečné znovu o tom obšírněji mluviti, poněvadž se to již stalo několikráte. Stojí za to jen zdůrazniti, že se z toho všeho vyvinul přímo systém, který každého nár. socialistu nebo, jak říká český tisk, každého "hakenkrajcléře", považuje za divoké zvíře, jež může loviti každý, kdo pociťuje k tomu chuť a lásku. S politováním musíme v této souvislosti konstatovati, že bohužel byli a také ještě dnes jsou Němci, kteří z určitých důvodů provázeli pochvalou toto podlé jednání. Vždyť se to obracelo jen proti zlým hakenkrajcléřům. Oni ovšem přehlíželi, že se sice říkalo "hakenkrajcléři", ale že se tím mínili všichni sudetští Němci. (Posl. Simm [německy]: Bude to jednou špatné probuzení ze sna!) Jak se zdá, není toto probuzení již daleko, nýbrž, půjdou-li věci dále tak jako dosud, můžeme se spoléhati, že toto probuzení nastane velmi brzy. To zase včera ukázaly události v Děčíně. Tato věc se projevuje stále zřetelněji. Projevuje se v postupu proti příslušníkům i jiných stran, proti spolkům úplně nepolitickým, proti německému turnéřskému svazu, proti německým zpěváckým spolkům atd.

Všude a při každé příležitosti vztyčují se Gesslerovy klobouky, před nimiž se všichni sudetští Němci mají pokorně skláněti. A nedosti na tom, český štváčský tisk pokouší se nejnižšími prostředky ještě roznítiti nenávist proti sudetským Němcům a přiměti úřady k dalším rozhodujícím opatřením. Při tom nejde jen o vysloveně štváčský tisk pana Stříbrného, nýbrž i o tisk pana ministra pro zahraniční věci dr Beneše a všech jiných. (Posl. dr Schollich [německy]: A o agrární tisk!) Jistě. Jde o všechny, ať se jmenují, jak chtějí a ať patří k jakémukoliv směru. Nenajde se censor, který by měl odvahu nebo vůli učiniti přítrž tomuto počínání, ačkoliv i my Němci máme právo, abychom byli chráněni před takovými sprostými nadávkami. Tyto štváčské články však působí, že si nejen každý četník, nýbrž i každý Čech, násilně do německého území přeložený, hraje na pána a velitele Němců. Co z toho vzniká, ukázala se přece v Duchcově docela zřetelně, [ ], aby "z vlastní moci napravili příliš vlažné chování úřadu", jak tak krásně praví český štváčský časopis vycházející v Duchcově. Duchcovské události byly již na tomto místě náležitě charakterisovány, při čemž bylo především i podle důkazů vyloženo, že se úřady a četníci nejen chovali nečinně, [ ].

Kromě protestu předneseného v této sněmovně mělo by jistě býti jedním z nejprimitivnějších práv, na které si my sudetští Němci smíme činiti nárok, abychom ve veřejných projevech zaujali stanovisko k této ostudné události. I když již pan ministr vnitra zcela neslýchaným způsobem neuznal ani za hodno námahy podati podrobné vysvětlení o stavu úředního vyšetřování, i když se dosud ještě stále nepodařilo zjistiti třebas jen jediného vinníka a přiměřeně ho pohnati k odpovědnosti, mohli bychom se přece domnívati, že sudetští Němci, tak příkře odbývaní, měli by aspoň míti možnost veřejnými projevy zaujmouti stanovisko k duchcovským událostem. Ale chyba lávky. Mnoho těchto schůzí bylo zakázáno, jiné byly po krátkém trvání rozpuštěny, ačkoliv se na nich zaujalo stanovisko nikoliv proti státu, nýbrž věcně k duchcovským událostem. Jak se tyto schůze rozpouštějí a jak zakročují úřady, jak surových prostředků se při tom užívá, aby se zabránilo zaujetí stanoviska k Duchcovu a duchcovským vinníkům, ukazuje výsledek protestní schůze, kterou jsme na včerejší večer svolali do Děčína.

Do Děčína svolaly včera večer německé strany, a to křesť. sociální strana lidová, německá strana národní, německá strana živnostenská a německá nár. socialistická strana dělnická protestní schůzi proti událostem z poslední doby. Tento protestní projev byl povolen, ačkoliv na 7. t. m. byl již jednou zakázán. Byl řádně povolen a velikými plakáty také veřejně oznámen. Schůze byla četně navštívena. Když vládní zástupce, pan rada Herrmann od děčínského okresního úřadu, vešel do místnosti schůze, ukázalo se již, že se tam tento intervenující vládní úředník dostavil s určitým příkazem nebo pevným předsevzetím co nejdříve rozpustiti schůzi, aby se takto zabránilo zaujmouti stanovisko k duchcovským událostem a duchcovským vinníkům.

My všichni, kteří jsme byli přihlášeni jako řečníci - kol. Krumpe z křesť. sociální strany lidové, kol. dr Keibl z německé národní strany a moje maličkost - umínili jsme si na této schůzi jednati úplně věcně. Ale stačila již první věta kol. Krumpe, který mluvil jako první řečník, aby mu již vynesla výstrahu vládního zástupce a aby při třetí výstraze, ke které došlo velmi brzy poté, schůze byla rozpuštěna. Schůze byla rozpuštěna pro prohlášení pana kol. Krumpe, že hole, které si turnéři v Duchcově přivlastnili k sebeochraně, četnictvo zašantročilo českým útočníkům. To stačilo, aby schůze byla rozpuštěna. (Výkřiky na levici.) Jsou to věci, které bylo možno čísti ve všech časopisech, které však především souhlasí s fakty a které dodnes nebyly úředním vyšetřováním vyvráceny. (Posl. inž. Jung [německy]: Čtěte jen duchcovský národní plátek!) Ano, kde jsou ještě na to pyšni, že se v takové formě provedly útoky proti německým turnéřům. (Výkřiky na levicí.)

Když síň naplněná davem lidí nemohla býti ihned vyklizena, poněvadž zástupy lidí nemohly v tak krátké době ze síně vyjíti, dal pan vládní zástupce, pan rada Herrmann, četníkům rozkaz, aby ihned vkročili do síně. Při tom se ukázalo, jak surově se zacházelo se zástupem lidu tam shromážděným. Nikoliv aby se bylo četnictvo postavilo dozadu, aby tak zástup lidu vytlačilo ze síně, nýbrž četníci, asi 40 nebo 50 mužů, vnikli na dvou místech se strany do děčínské střelnice a počali ihned jako zuřiví pažbami tlouci do shromážděného zástupu, aniž dříve shromážděné vyzvali, aby klidně z místnosti odešli. (Výkřiky posl. Simma, dr Schollicha a dr Hassolda.) Co jsme nyní uviděli, nebylo, že by četníci byli konali svou povinnost, [ ]. Bylo lhostejné, koho pažby zasáhly, bylo lhostejné, byli-li postiženi muži nebo ženy. Scény, které se odehrály, vymykají se jakémukoliv popisu a není možno vyjádřiti slovy, co se v síni dělo. (Posl. inž. Jung [německy]: Ukaž svou paži!) Ještě o tom promluvím.

Sám jsem několikrát zakročil, ale četníci mne při tom co nejhruběji uráželi a na mne útočili. Četnický praporčík se pokusil mne vláčeti. Jednotliví četníci mne chytali za límec a zacházeli se mnou jako s každým jiným. Stejné bylo však i jednání vůči ostatním návštěvníkům schůze, jakož i vůči oběma jiným kolegům, kteří byli také na schůzi přítomni. Četnický praporčík si dovolil dáti políček návštěvníkovi schůze, který již poražen ležel na zemi, což bylo pro mne podnětem, abych upozornil intervenujícího vládního zástupce, že nežijeme v době pěstního práva, kde každý může podle své vůle bíti, koho se mu zlíbí. Vymyká se každému popisu to, nač jsme se musili také dívati. Když pak byli lidé vytlačeni, začali ve velké zahradě, která se prostírá před děčínskou střelnicí, znovu postupovati proti zástupu bodákovým útokem. Zástup lidu tlačil se ovšem ven. Úzká brána jest však jediným východem ze zahrady. Když zástup lidí dospěl až k bráně, nakupil se tam, poněvadž nebylo možno, aby tento ohromný zástup najednou prošel úzkou branou. Tu znovu četníci s nasazenými bodly a s pažbami nastoupili proti této pevně zaklíněné mase lidí. Četnický velitel, u něhož jsem sám byl blízko, útočil tasenou šavlí proti tomuto zástupu a sekal do něho nedbaje, koho trefí. (Výkřiky posl. dr Schollicha. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kasper (pokračuje): Několikráte jsem zakročil. Oba zástupci úřadu mi prohlásili, že... (Výkřiky posl. dr Hassolda. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kasper (pokračuje): Sám jsem se pokusil častěji zasáhnouti a obnoviti klid a pořádek, jejž četnictvo rušilo, poněvadž příchod četnictva a jeho surové zasažení způsobilo porušení klidu a pořádku. Mohu zde uvésti jen výpovědi obou intervenujících vládních úředníků, kteří sami musili uznati, že jsem se stále pokoušel o to, aby se schůze v klidu rozešla. Jako díky za to pocítil jsem rovněž pažbu pana četníka. (Různé výkřiky. - Hluk.)