V Čechách byla postižena řada okresů živelnými pohromami, které způsobily na polní úrodě ohromné škody. Nová řada návrhů nouzových jest opětně slavné sněmovně předložena k projednání a jest nutno, aby byly rovněž co nejrychleji vyřízeny.

Leč naši zemědělci nebyli těžce postiženi pouze krupobitím. Celé kraje Moravy a Slovenska byly postiženy letos jinou, daleko katastrofálnější pohromou, o níž zpráva výboru zemědělského a rozpočtového se vůbec nezmiňuje, a to katastrofálním suchem. Bohužel, škody suchem způsobené jsou považovány za škody malé a zemědělci suchem postižení jsou často odmítáni se svými žádostmi o podporu z nouzového fondu a náhrady daní. Když však, jak tomu bylo loni v četných krajích Slovenska a jak tomu bylo letos na jižní Moravě, nekápne ani rosa od zasetí na vyprahlou zemi, když obilí, okopaniny, tráva zasýchají, obilí nemůže ani vymésti klasu, tu jest samozřejmé, že nemůže rolník skliditi ani zrna, ba ani slámy. Krmivo jest nehodnotné, přivádí lámavku kostí u dobytka. Rolníci trvalým suchem poškození jsou na tom daleko hůře než rolníci poškození krupobitím na 50%. Proto se musí nouzové akce vztahovati i na zemědělce, kteří jsou poškozeni pohromami jiného druhu nežli krupobitím. Katastrofální pohromy, zvláště na západní Moravě, doléhají tím tíživěji na rolníky, poněvadž postiženi byli krupobitím a trvalým suchem v předešlých třech letech a mnozí posud nemají vyřízeny žádosti o podpory a náhrady daní za předešlý rok. Tato skutečnost rozrušuje poškozené zemědělce nejvíce, že musí velice dlouho, často až dva roky, na vyřízení žádostí o nouzovou podporu čekati.

Křivdili bychom však zemědělským radám, kdybychom zde hledali příčinu dlouhých průtahů v nevyřizování nouzových žádostí. Přes to, že na př. na Moravě je příděl stát. příspěvku 1,600.000 Kč naprosto nedostatečný vzhledem k obrovským škodám, jimiž byla Morava každoročně od r. 1929 postižena, vyřizovány jsou žádosti postižených zemědělců co nejrychleji.

Příčinou je zdlouhavý postup řízení stanovený vládním nařízením ze dne 24. května z r. 1928, č. 75. Postižení zemědělci totiž musí podávati žádosti u obecních úřadů, tyto je musí dáti projednávati místní nouzovou komisí, spisy jdou pak k okresnímu úřadu, který je zase musí dáti projednati okresním komisím. Okresní úřady jsou přímo zavaleny spoustou jiných záležitostí a tu nejsou řídkými případy, že některá žádost leží u okresního úřadu celý rok a řada se jich vůbec ztratí. Pak teprve jdou tyto žádosti z okresního úřadu k zemědělské radě. Jsem toho názoru, že je naprosto zbytečným zatěžovati projednáváním nouzových žádostí okr. úřady, které beztak na posudku a návrhu místní komise nic nemění.

Musím velmi silně zdůrazniti s tohoto místa, že živelnými pohromami postiženému zemědělství nejvíce se pomůže, zvýší-li se státní příspěvky pro podpůrný fond zemědělských rad, jimž dosavadní státní příděly nedostačují. Moravské zemědělství, tak těžce zase letos poškozené, zůstane z velké části bez nouzových podpor, nebude-li podpůrný fond moravský letos mimořádně zvýšen. Upozorňuji slavnou vládu na tuto velmi vážnou okolnost, která jí byla zemědělskou radou moravskou v nedávných dnech tlumočena zvláštním memorandem.

Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového obsahuje 14 požadavků, které má vláda provésti. Jsou všecky důležité a nutné. Záleží na vládě, aby je nejrychleji provedla. "Kdo rychle dá, dvakrát dá."

Zvláště vítám požadavek zemědělského výboru, aby vláda bez dalších odkladů předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona o veřejné organisaci živelného pojištění, (Výborně!), ne krupobitní pojišťovny. Připomínám slavné sněmovně, a zvláště p. zpravodaji dr Zadinovi, že klub lidových poslanců předložil dříve než před 2 roky návrh na zavedení živelného pojištění, které by nahradilo dosavadní nouzové fondy při zemědělských radách. Rád bych věděl, proč tento návrh nebyl vůbec projednáván a proč není ani vládní návrh zákona o živelném pojištění za 2 1/2 roku trvání této vlády Národnímu shromáždění předložen. Zavedením nové veřejné organisace živelného pojištění odpadne dosavadní dožebrávání živelnou pohromou postižených zemědělců a ty drobty z nouzových fondů, jestliže se totiž na ně usměje často politické štěstí a brzy.

Nechci zdržovati jednání o živelných pohromách kritikou dosud prováděných nouzových akcí, které jsou často tak zpolitisovány a tak stranicky prováděny, že je to ostudou a hanbou, když se neštěstí a katastrofální bída zemědělce zneužívá pro politickou agitaci (Tak jest!) a kupování duší pro politické strany.

Jedné věci se však musím zde veřejně dotknouti. Dne 1. července t. r. přinesl jeden týdeník venkova brněnského kraje, za kterým prý stojí několik předáků republikánské strany moravské, úvodní článek nadepsaný "Nová provokace zemědělců". V tomto článku se praví: "Dovídáme se, že vláda připravila nařízení, podle něhož zemědělci, jimž bylo loni rozděleno osivo z t. zv. osivové akce, musí je v nejbližší době vrátiti." Tato zpráva vyvolala velké ohromení, zvláště když tentýž list útočí proti vládě, že přímo provokuje zemědělce a když na adresu p. ministra zemědělství adresuje tyto řádky: "Když bude slabá Praha, musí promluviti Morava. A musí promluviti hlasitě, ať již se to komu líbí anebo nelíbí. Odpor Moravy musí býti jednotný a mohutný. Musí býti již jednou jasno. Ten, kdo nedovede úspěšně hájiti zemědělské zájmy, musí odejíti, musí udělati místo! Ať je to kdokoli!"

Bylo by nesprávným před tímto faktem, který jsem zde uvedl, zavírati oči a přejíti přes něj, jako přes projev, řekněme, nějakého redaktora.

Moravské zemědělstvo je pobouřeno zprávou, že vláda chce teď zpět osivo od zemědělců, které podle loňského ujednání bylo půjčeno na 2 až 3 roky. Zpráva ta působí tím hůře, že spadá do doby nových těžkých živelných pohrom. Žádám, aby pro uklidnění zemědělců moravských vydáno bylo rychlé úřední prohlášení, co je na zprávách těch pravdy, a žádám dále, aby bylo upuštěno od takového vládního nařízení, jestli je skutečně připravováno, poněvadž neodpovídá dohodám, které se v otázce půjčení osiva loni dojednaly.

Chápu útočné psaní onoho listu. Osivové akce na Moravě bylo politicky zneužito agitátory té strany, za niž onen list mluví, tím, že se osivo slibovalo zadarmo těm, kdo vstoupí do republikánské strany. Neobviňuji zde republikánskou stranu, která za každého agitátora nemůže, ale pozastaviti se musím nad útokem onoho listu proti ministru zemědělství, který je napadán nezaslouženě. Byl jsem osobně přítomen oněm jednáním, kdy se hlavně se slovenskou deputací jednalo v ministerstvech zemědělství a financí o zapůjčení osiva, vím, jak se pan ministr zemědělství zasloužil o zdárné vyřízení této akce, a překvapuje mne to nesmírně, že od některých lidí z vlastní strany sklízí takový nevděk. Důvěřuji, že pan ministr zemědělství ujme se poškozených zemědělců ve všech zemích republiky a učiní pro ně všechno, co v jeho moci bude.

Končím. Máme jistě všichni stejné přání: Abychom v Národním shromáždění nemusili již nouzové otázky řešiti. Jsou to otázky pro zemědělce nejbolestnější a byly by nejúčinněji vyřízeny uzákoněním veřejné organisace živelního pojištění nezpolitisovaného, ke všem zemědělcům, velkým i malým, spravedlivého a všem vyhovujícího. (Potlesk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Návrhy podány nebyly.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Pelíškovi.

Zpravodaj posl. Pelíšek: Slavná sněmovno! V debatě o těchto nouzových návrzích, které byly sněmovně předloženy, mluvili páni řečníci také o mnohých jiných záležitostech rázu hospodářského a sociálního, které jsou jistě v souvislosti s bídou venkova, která se právě obráží v jednání o živelných pohromách. Toto jednání se každého roku opakuje a my musíme, bohužel, přiznati, že sněmovna nenašla ještě příležitosti, aby věci, které znamenají skutečně ohrožení zemědělského podnikání, byly vyřešeny zákonem, aby otázka zveřejnění živelného pojištění byla konečně vyřešena nejen ve prospěch zemědělství, nýbrž i celého národního hospodářství.

Bylo hovořeno také o bídě na venkově, zvláště u malých a středních zemědělců. Slavná sněmovno, je to, bohužel, smutná skutečnost, která je zhoršována právě živelnými pohromami, poněvadž v oblastech, kde živelné pohromy jsou, upadají zemědělci do velmi tíživých dluhů, a jest jisto, že za dnešní situace, která už souvisí s celkovou krisí hospodářskou, z těchto dluhů bez účinné pomoci státu by si mnohdy vůbec poškození zemědělci nepomohli.

Pokud bych reagoval na řeči, které tu byly proneseny, chtěl bych se zmíniti, že řečník ze strany komunistické vidí jedinou spásu zemědělství v provedení vítězné revoluce proletářské. Páni ze strany komunistické mají tuto zázračnou formulku na všecko a podle toho by na ruském venkově musil býti skutečný blahobyt, což ovšem není pravda, poněvadž je fakt všeobecně známý, že ruský venkov je na tom daleko hůře než venkov u nás v republice a že ruské zemědělství je velmi zbídačeno a že jsou veliké oblasti v Rusku, které trpí trvale hladem.

Pan posl. Šamalík souhlasil s návrhy zemědělského výboru, s těmi 14 body, a zdůrazňoval přání svého klubu, aby vláda skutečně tyto body splnila a aby pomoc zemědělství byla poskytnuta aspoň v tom rozsahu, jak to zemědělský a rozpočtový výbor navrhuje. Musím s ním souhlasiti úplně, když žádá, aby ochrana před následky živelných pohrom byla vyřešena cestou zákonnou, zveřejněním živelného pojištění, a nikoliv nějakou resolucí, která se každého roku opakuje a ve skutečnosti velmi málo ve prospěch zemědělství znamená. To jest i naším přáním a musíme žádati, aby slavná sněmovna otázce zveřejnění živelného pojištění věnovala plnou pozornost.

V souvislosti s tím ovšem také žádáme, aby vláda i sněmovna pracovaly k zlepšení celkových hospodářských poměrů na venkově a také aby zákonem byla vyřešena otázka zemědělského úvěru, která za dnešní situace hospodářské je snad jednou z nejdůležitějších.

Slavná sněmovno, když se nám podaří vyřešiti důležitý problém zhodnocení letošní sklizně, bude velmi pomoženo našemu zemědělství a celá jeho hospodářská situace ve státě by se zlepšila. My plně důvěřujeme, že se bude v době takové krise, jako je dnešní, těmto otázkám nejen zemědělským, nýbrž i celkově hospodářským, které jsou s hlediska státu velmi důležité, věnovati plná pozornost.

Konečně doporučuji, aby slavná sněmovna schválila návrh výborů zemědělského a rozpočtového, jak byl přednesen. (Souhlas.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Zpravodaj výboru zemědělského p. posl. dr Zadina vzdal se doslovu.

Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Sděluji, že z důvodů formálních, aby mohl býti přikázán výboru vládní návrh dnes tiskem rozdaný, jest potřebí konati dnes ještě jednu schůzi.

mezi schůzí: vládní návrh tisk 1923.

přikázány mezi schůzí rozdané návrhy tisky 1925 a 1926.

Podle usnesení předsednictva navrhl místopředseda dr Lukavský, aby se příští schůze konala dnes za půl hodiny, t. j. v 1 hod. 35 min. odpol. s

Nevyřízené odstavce pořadu 203. schůze.

Tento návrh byl přijat a schůze skončena v 1 hod. 5 min. odpol.